První zahraniční návštěva a hned první mediální průšvih. Slovensko řeší ani ne týden po inauguraci nové prezidentky Zuzany Čaputové skutečnost, že si na palubu vládního letounu vzala s sebou do České republiky slovenskou kapelu Živé kvety, která v Praze hrála na koncertě na její počest. Na případ upozornila slovenská média, například server slovenských Hospodárských novin.
Zprávy o množícím se odcházení známých osobností, které podporovaly hnutí ANO, a už s touto značkou nechtějí být dávány dohromady, mají v zásadě dvě vysvětlení. Obě ale přitom mohou platit současně.
Legendární kapela Pražský výběr zažila za více než 40 let existence mnohé. Do Československa přinesla novou vlnu a prožila si také komunistický zákaz. Dnes však skupina patří mezi kultovní kapely, které, když zahrají, vyprodávají koncertní haly. Vloni muzikanti předskakovali The Rolling Stones a momentálně se připravují na Metronome festival, který se uskuteční 21. a 22. června v Praze. Kytarista Michal Pavlíček v rozhovoru pro Echo24 uvedl, že se diváci mohou těšit na speciální ochutnávky.
Konec května je ten správný čas nabídnout pomocnou ruku čtenářům, kteří by si slunné dny rádi ozvučili čímsi novým. Z hudební produkce posledních měsíců vybral několik možností Ondřej Štindl, lze od něho očekávat vstřícnost vůči vkusu pánů středního věku, kteří ještě nechtějí zamrznout v hudbě vzdalujícího se mládí.
Římská říše těsně před pádem. V opulentních palácích císařů probíhá obžerství, orgie a bezstarostná zábava. Mezi senátory se motají podivné postavičky, trpaslíci, transvestité a prostitutky. Na hranicích se mezitím šikují barbarské hordy. Tato značně zjednodušená představa římského úpadku mohla leckomu vytanout na mysli při sledování letošního ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovision Song Contest.
Vítězem 64. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stal nizozemský zpěvák Duncan Laurence. Česká indie-popová kapela Lake Malawi skončila se skladbou Friend of a Friend na jedenáctém místě. Finále soutěže se konalo v izraelském Tel Avivu. Zúčastnili se ho zástupci 26 zemi, jako zvláštní host vystoupila americká zpěvačka Madonna. O výsledcích klání rozhodují hlasy národních porotců všech zúčastněných států, k nimž se pak přičtou hlasy diváků.
Dnes, 14. května, začíná v Izraeli přehlídka šílenosti, bláznů a opravdového pěveckého talentu, známá jako Eurovision Song Contest. Česká republika se počítá k pozdním příchozím, poprvé zástupce do soutěže vyslala v roce 2007. Ta přitom běží již od roku 1956. V tuzemsku Eurovize nevyvolává tak obří zájem jako ve zbytku Evropy. V Británii je analyzována se stejným zápalem jako mistrovství světa ve fotbale. Celosvětově se na soutěž dívá kolem 200 milionů lidí a patří mezi nejsledovanější nesportovní akce planety.
Vypadalo to, že termín „konceptuální album“ je už definitivně přežitý, pozůstatek časů, kdy se rokenrol možná trochu dětinským způsobem snažil světu dokázat, že je schopný vytvořit něco víc než píseň, a měl by proto být brán vážněji. A přesto je jedna z nejlepších desek, jež letos vyšly, právě konceptuální album, jehož tématem je navíc ten největší z konceptů – Bůh. Na desce amerického písničkáře Kevina Morbyho Oh My God přitom absentuje nějaká snaha o prvoplánovou velikost.
S Dylanovými koncerty to bylo vždycky komplikované. Kdysi dávno jimi, náhle plně elektrizován, roztrpčoval folkumilovné publikum. Později zas leckomu vadilo, že mohl celý večer identifikovat jednotlivé písně pouze podle textu, protože autor s nimi po hudební stránce nakládal velmi volně, nejspíš aby se po x-tém opakování nenudil. Výsledek ale zněl jako zpupná svévole nebo ještě zpupnější naschvál.
A zpíval skvěle – zpíval víc než trochou hlasů. Byl to archetyp. Všechno, co jsem nebyl a čím jsem být chtěl. Viděl jsem ho jenom jednou, bylo to pár dní předtím, než odešel. Ujel jsem stovky mil, abych ho viděl hrát, a nebyl jsem zklamaný. Byl mocný, elektrizující, působil impozantně. Byl jsem od něj jenom šest stop. Byl okouzlující. Pozoroval jsem jeho tvář, jeho ruce, způsob, jímž poklepával nohou, jeho velké černé brýle, oči za těmi brýlemi, způsob, jak držel kytaru, jak stál, jeho elegantní oblek.
Posluchači se zase brzy budou moci na vlnách Českého rozhlasu setkávat s hlasem Jiřího Černého, legendy české hudební publicistiky. O návratu informoval sám hudební kritik na svém webu. Nedávné ukončení dlouholeté spolupráce s Černým vyvolalo proti rozhlasu vlnu nevole. Poslední díl svého pořadu Klub osamělých srdcí seržanta Pepře odvysílal v prosinci. Za návrat Jiřího Černého do Českého rozhlasu a obnovení jeho pořadu vznikla vzápětí petice.
Minulý pátek uplynulo čtvrtstoletí od sebevraždy frontmana americké skupiny Nirvana Kurta Cobaina, pro mnohé pamětníky a umělcovy vrstevníky ten čin představoval výrazný předěl, možná vystřízlivění, pocit, že něco důležitého skončilo. Je to už dávno a z někdejších nadšených fanoušků a fanynek jsou lidi středního věku. Devadesátá léta, která umělec pro mnoho lidí symbolizoval, z dnešního pohledu mohou působit jako „uzavřené období“. Pro průbojnou část mladší generace představují jakousi dobu temna, kruté nadvlády neregulovaného kapitalismu a všeobecného nevkusu, v podstatě srovnatelnou s pozdním komunismem.
České hudební festivaly jsou kvůli povinnosti EET v ohrožení. Likvidační by mohla být tato „vlajková loď“ premiéra Andreje Babiše (ANO) zvlášť pro menší akce. Obává se toho festivalová asociace FESTAS, podle které by na náklady spojené s EET padla zhruba pětina tržeb průměrného festivalu. Asociace, do níž patří známé Colours of Ostrava, Sázavafest či Rock for People, nyní usiluje o výjimku z EET. Resort financí ale avizuje, že nepovolí. Prý nejsou objektivní důvody.
Jako už mnohdy předtím vyvolala německá hardrocková skupina Rammstein opět kontroverze. Tentokrát kvůli propagačnímu videu k nově vydané písni Deutschland (psáno písmem podobným fraktuře). Na něm členové kapely figurují jako vězni koncentračního tábora v pruhovaném mundúru a smyčkou kolem krku. Na klopě jednoho ze čtyř hudebníků je žlutá hvězda, podobná té, kterou museli za nacismu nosit Židé. Krátké video se setkalo se tvrdou kritikou především ze strany židovských spolků a organizací.
Herečka a zpěvačka Barbra Streisandová se ráda vyslovuje k politice a vůbec k veřejnému dění, nedá se ale říct, že by její dar pronikavého komentáře byl bůhvíjak velký, často je taky kvůli tomu terčem různých žertíků – vícekrát si na ní pochutnal třeba populární seriál South Park. V posledních dnech si zase parádně naběhla, v sobotu se omluvila za svoje dřívější výroky o aféře kolem zpěváka Michaela Jacksona a dokumentárního filmu Leaving Neverland, který přinesl obsáhlé výpovědi dvou mužů, jež měl umělec jako chlapce zneužívat.
Zpěvák Michal Prokop byl nedávno uveden do síně slávy hudebních cen Anděl. „Nepovažuji se však za žádného lovce cen. Pro mě znamená více plný sál a spokojení lidé pod pódiem, než jakékoli ceny,“ uvedla legenda českého bigbítu v rozhovoru pro Echo24. Zpěvák se na hudební scéně pohybuje od druhé poloviny 60. let. Z různých důvodů se během své úctyhodné kariéry několikrát z hudební scény stáhl, aby na ni posléze vstoupil ještě silnější a populárnější než dřív. Jeho úspěšná kariéra však pokračuje dál, v létě pořádá festival Krásný ztráty live. Třetí ročník se letos uskuteční 9. a 10. srpna na Statku Všetice na Benešovsku.
Bourání model a vztyčování nových je průvodní znak snad každé doby, dnes jen ten proces probíhá rychleji. V posledních měsících především v souvislosti s kampaní #MeToo, která se snaží demaskovat různé proslulé (především) muže z (především) prostředí zábavního průmyslu, kultury a mediálního světa jako pachatele sexuálních deliktů a prohřešků – někdy vážných, jindy malicherných, jindy iluzorních. Excesy kampaně a často hysterická rétorika a vůbec atmosféra, jež ji provázejí, mohou jednoho vést k tomu, aby nad tím vším mávl rukou. Byla by to ale stejně zjednodušující a nemístně generalizující reakce jako apriorní důvěra a schvalování všeho, co kampaň přináší.
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Po sváteční pauze se zvolna roztočila i „kola pop music“ (ehm). I v produkci počátku roku 2019 najde citlivější posluchač, řekněme, středního věku pár alb uzpůsobených svému vnímání, která je možné si pustit i nepřipadat si přitom beznadějně včerejší. Nic proti nostalgii, ale jenom z ní člověk nevyžije.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) si z jednacího sálu udělal malé mejdanové pódium. Po jednom z večírků se se svými kolegy přesunul k předsednickému pultu, následně na něj vylezl a začal hrát na kytaru, píše server Seznam.cz. Vondráček se ke svému výstupu hrdě hlásí, podle představitelů opozičních stran bylo ale jeho chování přinejmenším nedůstojné a měl by rezignovat na svůj post.
Devadesátky umřely – tahle fráze na uživatele sociálních sítí v noci z neděle na pondělí pršela. Řady „devadesátkových“ ikon totiž během pondělka probrala zubatá. Nejprve přišla zpráva o skonu frontmana pověstné britské kapely The Prodigy Keitha Flinta, o několik hodin později byla zveřejněna zpráva o smrti herce Lukea Perryho, představitele jedné z hlavních rolí rovněž pověstného seriálu Beverly Hills 90210. I člověk, pro nějž obraz a zvuk devadesátých let vytvářeli spíš jiní, tomu sentimentu rozuměl – oba zesnulí byli ikonami, známými i těm, koho jejich tvorba třeba zas až tak nezajímala. Ale co ty devadesátky? Skutečně už je po nich? No ovšem. A už dlouho, z ní ta jednoduchá odpověď.
Přední novozélandská rádia se přidala k dalším médiím a přestala hrát písně od Michaela Jacksona. Důvodem je podezření z pedofilie, které v souvislosti se zesnulým zpevákem přinesla televize HBO ve svém novém dokumentu, kde o zneužívání dětí promluvili dva muži. Že končí s vyílání Jacksonových písní ozámily už dříve i další rozhlasové stanice, třeba BBC. Informoval o tom server Daily Mail.
Britská stanice BBC Radio 2 se rozhodla vyjmout ze svého repertoáru písně slavného popového zpěváka Michaela Jacksona. Důvodem jsou obvinění ze sexuálního zneužívání dětí, které z úst údajných obětí zazněly v dokumentu Leaving Neverland. V červnu tomu bude přesně 10 let od úmrtí slavného zpěváka, který kromě svého pěveckého a tanečního umu proslul zejména plastickými operacemi a již dřívějšími podezřeními, že sexuálně zneužíval děti.
Koncertní síň k vystoupení velkých světových filharmonií Praha potřebuje. Přesvědčená je o tom pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha Sobě), která má ve vybudování nové síně podporu jak u samotného primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), tak u dalších koaličních partnerů TOP 09 a STAN. Realizace stavby by se však mohla protáhnout na celé desetiletí, protože myšlenka je pouze na začátku.
Ve světě pop music platí rčení „sejde z očí, sejde z mysli“, být zapomenutý je synonymum definitivní porážky, proto je potřeba se publiku průběžně připomínat, natáčet další a další desky, písničky, z nichž publikum na začátku koncertu nějak přežije v naději, že nakonec přijde řada i na ty, kvůli kterým skutečně přišlo.
Psychedelický rock není nejlepší možnou přípravou ke komentování světové politiky, jak dokazuje bývalý člen Pink Floyd Roger Waters. V minulosti se omezoval na typický aktivismus celebrit. Hrál na benefičním koncertu pro oběti tsunami z roku 2004 a bojoval proti globálnímu oteplování. Nyní si však našel novou kauzu hodnou následování. Podpořil venezuelského diktátora Nicoláse Madura v jeho potlačování vlastního lidu.
Český rozhlas třikrát lže, ohradil se hudební publicista Jiří Černý na svém webu proti vyjádření mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny, který deníku Echo24 řekl, že nedávné ukončení spolupráce mezi rozhlasem a publicistou proběhlo po vzájemné dohodě a v přátelské atmosféře. Černý popřel i jeho dvě další tvrzení. Černý působil v ČRo od roku 1964 s nucenou dvacetiletou přestávkou v období normalizace. „Za naším prohlášením si stojíme,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Reakci Černého prý nerozumí.
Pro ty, kteří o konci Jiřího Černého v ČR rozhodli, by se tu mělo napsat, že Černý je na rozdíl od nich osoba nepřehlédnutelná a postava výrazná.
Český rozhlas ukončil dlouholetou spolupráci s hudebním publicistou Jiřím Černým. Už v prosinci minulého roku došlo ke zrušení jeho dlouholetého pořadu na stanici ČRo Dvojka, který se ještě do února reprízoval. Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna pro Echo24 uvedl, že jde o přirozený a nutný proces programové obměny a ukončení spolupráce podle něj proběhlo po vzájemné dohodě a v přátelském duchu.
Umělci nesouhlasí s pozměňovacím návrhem novely autorského zákona senátora Iva Valenty (za Soukromníky), o kterém budou poslanci rozhodovat na svém jednání 22. ledna. Vadí jim dovětek, jehož přijetí by zrušilo poplatky za hudbu v podnicích a provozovnách, kde hudba nemá vliv na hospodářský výsledek podnikatele. Tento návrh je podle nich v rozporu s českým autorským právem, s právem Evropské unie a rozhodovací praxí Soudního dvora EU. Novináře o tom v pondělí informoval místopředseda Svazu autorů a interpretů (Sai) Jakub Nový.
