Na chystaném koncertu pro Paměť národa pořádaném k oslavě výročí vzniku republiky a zároveň připomenutí třiceti let od sametové revoluce nevystoupí písničkář Jaromír Nohavica.
Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.
Zesnulý zpěvák Karel Gott se svým pohřbem zařadí mezi prezidenty. Podle rozhodnutí vlády byl jeho význam pro Českou republiku takový, že si zaslouží státní pohřeb i státní smutek. Pokud jeho rodina takovou nabídku vlády příjme, bude Karel Gott prvním „civilistou“, který se takové pocty dočká. S postupem nesouhlasí bývalý šéf protokolu Hradu, podle kterého by se vláda měla nejdříve dohodnout především s rodinou.
Pořád vycházejí nějaké nové desky, je to tak. Redaktor Týdeníku Echo dychtivému čtenářstvu předkládá další osobní výběr z novinek, které přinesly poslední týdny.
Věřme, že je u nás pořád dost lidí schopných zazpívat píseň o cestáři, jenž „kamení tam roztloukal“, rozumí se „na silnici do Damville“ (či „do Prášil“, chceme-li se mocí mermo zbavit i poslední francouzské reálie v přeloženém textu), o muži pohotově a vtipně reagujícím na slova projíždějící aristokratky: „… kdybych moh jezdit v kočáře, / nedělal bych cestáře.“
Prvotní příčina sporu kvůli kulturní výměně mezi Čínou a Českem je na příslušné straně České republiky. Odpovědné osoby českých kulturních orgánů nezohlednily fakta a bez vyslechnutí druhé strany vznesly neopodstatněná obvinění vůči Číně. V tiskovém prohlášení to uvedl mluvčí čínské ambasády v ČR.
Netrvalo dlouho a poté, co ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pondělí vytkl čínskému velvyslanci v ČR rušení koncertů českých souborů v Číně, přišla asijská země s vlastní verzí. Čínské velvyslanectví se nechalo slyšet, že jedno z těles, které zákaz postihl, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, východní návštěvu odložil z vlastního rozhodnutí a na základě doporučení zprostředkovatelské agentury. Podle orchestru to tak však nebylo, čínská strana mu neměla vydat potřebná povolení, řekl Echo24 jeho mluvčí.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se při jednání s čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem ohradil proti rušení koncertů českých souborů v Číně. Podle Zaorálka to poškozuje obraz Číny u české veřejnosti a velvyslanec jako zástupce čínské strany v Česku nese za tyto kroky odpovědnost. Novinářům před začátkem jednání vlády řekl, že čínská strana postupuje jednoznačně proti předchozím dohodám.
Masové rozšíření komunikačních technologií často vede ke zploštění a vyprázdnění komunikace, která se může stát jen pokračováním reklamy jinými prostředky. Inzerovaným produktem je osoba pisatele právě šířícího do světa svůj idealizovaný obraz.
Marie Rottrová, Hana Zagorová, Věra Špinarová a mnoho dalších se vystřídalo ve slavné ostravské kapele Flamingo, která se později musela pod vlivem normalizace přejmenovat na Plameňáci. O kapele, kterou proslavila především Rottrová, vzniká momentálně kniha „Od Flaminga k Plameňákům“, kterou píše publicista Jan Horák. „Pro spoustu lidí z ostravského regionu byla Marie vždy zárukou kvality,“ řekl v rozhovoru pro Echo24. Knihu je možné podpořit na serveru HitHit.
Berlínský správní soud v pátek odmítl stížnost matky, jejíž dceru při konkurzu nepřijali do chlapeckého pěveckého sboru. Kuriózním sporem, který upoutal pozornost německých médií, se soud zabýval mnoho hodin. Nakonec konstatoval, že při rozhodnutí tělesa o odmítnutí dívky bylo určující právo na uměleckou svobodu a přednost před rovností pohlaví měl zvukový projev souboru. Podle soudce jde o pilotní případ, a proto připustil možnost odvolání, informovala agentura DPA.
Berlínský správní soud bude rozhodovat o tom, zda je nepřijetí devítileté dívky do nejstaršího berlínského chlapeckého sboru diskriminací na základě pohlaví. Berlínský Státní a katedrální pěvecký sbor (Staats- und Domchor Berlin) funguje od poloviny 15. století a za celou svou historii v jeho řadách nepěla jediná dívka, píše britský The Guardian.
Muži pozdnějšího středního věku to dnes mají složitější, často bývají vykreslováni jako kořenová příčina všeho, co je se světem v nepořádku. Šéfové světa, kteří zuřivě brání svoje privilegia a neváhají při tom pošlapávat práva žen, etnických menšin, sexuálních menšin, planety Země a na ní pobývajících zvířátek a rostlinek.
Čerstvý mistr světa v loopingu, dvojnásobný mistr České republiky v beatboxu a především průkopník vytváření hudby pouze za pomoci svého těla.
První zahraniční návštěva a hned první mediální průšvih. Slovensko řeší ani ne týden po inauguraci nové prezidentky Zuzany Čaputové skutečnost, že si na palubu vládního letounu vzala s sebou do České republiky slovenskou kapelu Živé kvety, která v Praze hrála na koncertě na její počest. Na případ upozornila slovenská média, například server slovenských Hospodárských novin.
Zprávy o množícím se odcházení známých osobností, které podporovaly hnutí ANO, a už s touto značkou nechtějí být dávány dohromady, mají v zásadě dvě vysvětlení. Obě ale přitom mohou platit současně.
Legendární kapela Pražský výběr zažila za více než 40 let existence mnohé. Do Československa přinesla novou vlnu a prožila si také komunistický zákaz. Dnes však skupina patří mezi kultovní kapely, které, když zahrají, vyprodávají koncertní haly. Vloni muzikanti předskakovali The Rolling Stones a momentálně se připravují na Metronome festival, který se uskuteční 21. a 22. června v Praze. Kytarista Michal Pavlíček v rozhovoru pro Echo24 uvedl, že se diváci mohou těšit na speciální ochutnávky.
Konec května je ten správný čas nabídnout pomocnou ruku čtenářům, kteří by si slunné dny rádi ozvučili čímsi novým. Z hudební produkce posledních měsíců vybral několik možností Ondřej Štindl, lze od něho očekávat vstřícnost vůči vkusu pánů středního věku, kteří ještě nechtějí zamrznout v hudbě vzdalujícího se mládí.
Římská říše těsně před pádem. V opulentních palácích císařů probíhá obžerství, orgie a bezstarostná zábava. Mezi senátory se motají podivné postavičky, trpaslíci, transvestité a prostitutky. Na hranicích se mezitím šikují barbarské hordy. Tato značně zjednodušená představa římského úpadku mohla leckomu vytanout na mysli při sledování letošního ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovision Song Contest.
Vítězem 64. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stal nizozemský zpěvák Duncan Laurence. Česká indie-popová kapela Lake Malawi skončila se skladbou Friend of a Friend na jedenáctém místě. Finále soutěže se konalo v izraelském Tel Avivu. Zúčastnili se ho zástupci 26 zemi, jako zvláštní host vystoupila americká zpěvačka Madonna. O výsledcích klání rozhodují hlasy národních porotců všech zúčastněných států, k nimž se pak přičtou hlasy diváků.
Dnes, 14. května, začíná v Izraeli přehlídka šílenosti, bláznů a opravdového pěveckého talentu, známá jako Eurovision Song Contest. Česká republika se počítá k pozdním příchozím, poprvé zástupce do soutěže vyslala v roce 2007. Ta přitom běží již od roku 1956. V tuzemsku Eurovize nevyvolává tak obří zájem jako ve zbytku Evropy. V Británii je analyzována se stejným zápalem jako mistrovství světa ve fotbale. Celosvětově se na soutěž dívá kolem 200 milionů lidí a patří mezi nejsledovanější nesportovní akce planety.
Vypadalo to, že termín „konceptuální album“ je už definitivně přežitý, pozůstatek časů, kdy se rokenrol možná trochu dětinským způsobem snažil světu dokázat, že je schopný vytvořit něco víc než píseň, a měl by proto být brán vážněji. A přesto je jedna z nejlepších desek, jež letos vyšly, právě konceptuální album, jehož tématem je navíc ten největší z konceptů – Bůh. Na desce amerického písničkáře Kevina Morbyho Oh My God přitom absentuje nějaká snaha o prvoplánovou velikost.
S Dylanovými koncerty to bylo vždycky komplikované. Kdysi dávno jimi, náhle plně elektrizován, roztrpčoval folkumilovné publikum. Později zas leckomu vadilo, že mohl celý večer identifikovat jednotlivé písně pouze podle textu, protože autor s nimi po hudební stránce nakládal velmi volně, nejspíš aby se po x-tém opakování nenudil. Výsledek ale zněl jako zpupná svévole nebo ještě zpupnější naschvál.
A zpíval skvěle – zpíval víc než trochou hlasů. Byl to archetyp. Všechno, co jsem nebyl a čím jsem být chtěl. Viděl jsem ho jenom jednou, bylo to pár dní předtím, než odešel. Ujel jsem stovky mil, abych ho viděl hrát, a nebyl jsem zklamaný. Byl mocný, elektrizující, působil impozantně. Byl jsem od něj jenom šest stop. Byl okouzlující. Pozoroval jsem jeho tvář, jeho ruce, způsob, jímž poklepával nohou, jeho velké černé brýle, oči za těmi brýlemi, způsob, jak držel kytaru, jak stál, jeho elegantní oblek.
Posluchači se zase brzy budou moci na vlnách Českého rozhlasu setkávat s hlasem Jiřího Černého, legendy české hudební publicistiky. O návratu informoval sám hudební kritik na svém webu. Nedávné ukončení dlouholeté spolupráce s Černým vyvolalo proti rozhlasu vlnu nevole. Poslední díl svého pořadu Klub osamělých srdcí seržanta Pepře odvysílal v prosinci. Za návrat Jiřího Černého do Českého rozhlasu a obnovení jeho pořadu vznikla vzápětí petice.
Minulý pátek uplynulo čtvrtstoletí od sebevraždy frontmana americké skupiny Nirvana Kurta Cobaina, pro mnohé pamětníky a umělcovy vrstevníky ten čin představoval výrazný předěl, možná vystřízlivění, pocit, že něco důležitého skončilo. Je to už dávno a z někdejších nadšených fanoušků a fanynek jsou lidi středního věku. Devadesátá léta, která umělec pro mnoho lidí symbolizoval, z dnešního pohledu mohou působit jako „uzavřené období“. Pro průbojnou část mladší generace představují jakousi dobu temna, kruté nadvlády neregulovaného kapitalismu a všeobecného nevkusu, v podstatě srovnatelnou s pozdním komunismem.
České hudební festivaly jsou kvůli povinnosti EET v ohrožení. Likvidační by mohla být tato „vlajková loď“ premiéra Andreje Babiše (ANO) zvlášť pro menší akce. Obává se toho festivalová asociace FESTAS, podle které by na náklady spojené s EET padla zhruba pětina tržeb průměrného festivalu. Asociace, do níž patří známé Colours of Ostrava, Sázavafest či Rock for People, nyní usiluje o výjimku z EET. Resort financí ale avizuje, že nepovolí. Prý nejsou objektivní důvody.
Jako už mnohdy předtím vyvolala německá hardrocková skupina Rammstein opět kontroverze. Tentokrát kvůli propagačnímu videu k nově vydané písni Deutschland (psáno písmem podobným fraktuře). Na něm členové kapely figurují jako vězni koncentračního tábora v pruhovaném mundúru a smyčkou kolem krku. Na klopě jednoho ze čtyř hudebníků je žlutá hvězda, podobná té, kterou museli za nacismu nosit Židé. Krátké video se setkalo se tvrdou kritikou především ze strany židovských spolků a organizací.
Herečka a zpěvačka Barbra Streisandová se ráda vyslovuje k politice a vůbec k veřejnému dění, nedá se ale říct, že by její dar pronikavého komentáře byl bůhvíjak velký, často je taky kvůli tomu terčem různých žertíků – vícekrát si na ní pochutnal třeba populární seriál South Park. V posledních dnech si zase parádně naběhla, v sobotu se omluvila za svoje dřívější výroky o aféře kolem zpěváka Michaela Jacksona a dokumentárního filmu Leaving Neverland, který přinesl obsáhlé výpovědi dvou mužů, jež měl umělec jako chlapce zneužívat.
Zpěvák Michal Prokop byl nedávno uveden do síně slávy hudebních cen Anděl. „Nepovažuji se však za žádného lovce cen. Pro mě znamená více plný sál a spokojení lidé pod pódiem, než jakékoli ceny,“ uvedla legenda českého bigbítu v rozhovoru pro Echo24. Zpěvák se na hudební scéně pohybuje od druhé poloviny 60. let. Z různých důvodů se během své úctyhodné kariéry několikrát z hudební scény stáhl, aby na ni posléze vstoupil ještě silnější a populárnější než dřív. Jeho úspěšná kariéra však pokračuje dál, v létě pořádá festival Krásný ztráty live. Třetí ročník se letos uskuteční 9. a 10. srpna na Statku Všetice na Benešovsku.
