Tag: hudba

Články k tagu

Mladí rapeři to nemají lehké

Člověk netknutý subkulturami posledních let bere do ruky „thriller o českým hip hopu“ Malej NY Přemysla Krejčíka (1991) proto, aby nahlédl do toho tajuplného světa mimo jeho obzor. Autor evidentně s takovými čtenáři počítá, takže jeho text nepostrádá edukativní rozměr a tam, kde je třeba, což je každou chvíli, zasvěceně nezasvěcené zasvětí. Třeba hned na obálce vidíme kšiltovku, které se v knize říká bejska a je to docela důležitý identifikační znak oné subkultury, celé založené na symbolice.

„Největší podraz.“ Arenberger nesplní Blatného slib, koncert v Lucerně nebude

Žádné rozvolnění současných omezení v oblasti kultury se podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) nyní nechystá. Ministr tak nedodrží ani slib svého předchůdce Jana Blatného (za ANO), který dal příslib výjimky z opatření iniciativě Cesta ze tmy, která několik posledních měsíců připravovala sérii koncertů v pražské Lucerně. Pilotní projekt měl být doprovázen testováním všech návštěvníků a přísnými protiepidemickými pravidly.

Balkon s vyhlídkou na konec světa

Začalo jaro a svět i díky tomu vypadá trochu líp, i rozčepýřený profesor Flegr předpovídá ústup viru, až rozkvetou pampelišky. Člověk si pomalu začíná připouštět možnost, že lockdown jednou skončí, představovat si, jaké dny asi nastanou, až se tak stane, a co si v nich počne on. Jestli bude celé noci trojčit v zařízeních zábavního charakteru a užívat si tam společnosti známých i neznámých, nebo se jen mátožně ploužit ulicemi jak popletený brouk a podvědomě očekávat další neohlášenou ránu.

Milostnou písničku, já nechci hit

Rozdíl je to nenápadný, ale významný: ekvivalentem francouzského slova chanson není náš šanson, ale píseň vůbec: každá a kterákoli. U nás ovšem například píseň Hastrmane tatrmane, jak to spolu uděláme nenazve šansonem ani ten, kdo ji dovede ocenit. Šanson je přece z Paříže a zpívá z něj lidské srdce, a nejen zpívá: vyznává se a zpovídá ve své zranitelnosti.

Zemřela Hana Hegerová, královna českého šansonu

Ve věku 89 let zemřela populární československá zpěvačka Hana Hegerová, mnohdy nazývána královnou šansonu. Informoval o tom server Blesk.cz. Hegerová se v posledních letech potýkala se zdravotními potížemi. Hegerová se v posledních letech na veřejnosti objevovala jen zřídkakdy. V minulých dnech pobývala v Nemocnici Na Homolce. „Bohužel, je to tak. Poslední měsíc byl složitý, měla nějaké závažnější zdravotní potíže, kvůli kterým podstupovala dialýzu,“ uvedl zdroj Blesku.

Muž, který utekl ze své knížky

Nejdřív, snad ještě na podzim 1969, mi Zuzanka Pražáková, spolužačka z prvního ročníku gymnázia, půjčila malou knížku, na jejíž bílé obálce bylo jakoby dětskou rukou (ve skutečnosti zkušenou rukou Libora Fáry) načmáráno S úsměvem idiota. Jméno autora jsem neznal, Zuzanka však správně odhadla, že by se mi jeho texty mohly líbit. Četl jsem je poprvé v tramvaji, levou rukou zavěšen na tyči, palcem pravé obraceje listy, na přeskáčku a opatrně, aby mi knížka neupadla na blátivou podlahu.

Žaluji! Za smrt básníka Vodňanského

Kdyby býval žil v některé zemi, která svojí vakcinační strategií zajistila, aby byli lidé ve věku 79 let proti smrtelnému nebezpečí očkováni rychleji, mohl v létě oslavit nádherným koncertem v Činoherním klubu své 80. narozeniny.

Zemřel písničkář Jan Vodňanský. Těsně nestihl očkování proti covidu

Pod dvou dnech hospitalizace kvůli komplikacím s covidem-19 zemřel v 79 letech básník a písničkář Jan Vodňanský. Informoval o tom jeho syn Tomáš Vodňanský na sociální síti. „Táta včera zemřel na covid, pozitivní test vyšel v den očkování, které už nemohl dostat, pak to bylo celý děsně rychlý. Tak možná si už kdesi s Petrem Skoumalem dávají po letech Maršály. Ty vlny laskavé radosti a humoru tu budou chybět,“ uvedl Tomáš Vodňasnký na facebooku.

V 75 letech zemřel hudebník Ladislav Štaidl

V 75 letech zemřel v neděli ráno na komplikace spojené s koronavirem hudebník Ladislav Štaidl. Informoval o tom server Blesk. Štaidl byl autorem mnoha hitů Karla Gotta, mimo jiné písničky Kávu si osladím. Štaidl byl ve čtvrtek 7. ledna převezen do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde byl umístěn na oddělení ARO. Patřil do ohrožené skupiny nejen kvůli věku, ale také kvůli předchozím onkologickým onemocněním. Štaidl nemoci podlehl v neděli ráno.

Furioso mlynářského mistra

Na jaře roku 1770 pobýval Josef Mysliveček v Boloni, kde na objednávku tamního Teatro Comunale dokončoval operu Nittetis. Jak míval ve zvyku, pracoval „furioso“, zběsilým tempem. Současně totiž komponoval oratorium pro Padovu a další dílo pro každoroční karneval. Nittetis představovala osmou Myslivečkovu operu (podle monografie muzikologa Rudolfa Pečmana jich vytvořil 26) a obdivovatelé ho obdařili epitetem „božský“. Začalo se mu říkat Venatorini detto il Divino Boemo (doslova Malý myslivec zvaný Božský Čech).

Zemřel hudebník a evangelický farář Svatopluk Karásek

V neděli zemřel ve věku 78 let český písničkář, undergroundový hudebník a evangelický duchovní Svatopluk Karásek. Serveru Echo24 to sdělili lidé z okruhu jeho rodiny. Svatopluk Karásek zemřel podle informací deníku Echo24 na zápal plic. V minulosti působil také v politice, čtyři roky byl poslancem za US-DEU a později neúspěšně kandidoval do Senátu za Stranu zelených. Dva roky byl vládním zmocněncem pro lidská práva.

Paleček a Seifert, nebývale krásná Kytice a špionážní výprava k sultánu Mehmetovi

Po období, kdy ho nápady, jak říká, „míjely velikým obloukem“, padl zrak Miroslava Palečka (75) jaksi náhodou na básně Jaroslava Seiferta. Lačně se do nich ponořil, „kochal se přirozeným rytmem vázaných veršů“, vybral jich sedmnáct a opatřil je melodiemi, jež dal (stejně jako svůj zpěv i hru na kytaru) zcela do služby básníkovi.

Živé desky pro časy bez koncertů

S výjimkou letní „pauzy“ v pandemii, kdy člověk mohl vidět vystoupení zdejších kapel, přinesl stísněný letošní rok i absenci větších koncertů. Jsou lidé, kterým to chybí – třeba já, až mě někdy překvapuje, jak moc (nepatřím mezi ty nejsvědomitější návštěvníky). Tenhle abstinenční syndrom mohou zmírnit dvě čerstvě vydané koncertní nahrávky, první z nich zachycuje kapelu na vrcholu sil, zprostředkovává ducha, suverenitu a náladu jejího živého hraní.

Síla a sny o ní

První mezi uživateli – americký prezident Donald Trump – má potenciálně vážné zdravotní potíže. Známá věc. Po víkendu ho propustili z vojenské nemocnice Waltera Reeda a spustil virtuální ofenzivu.

Umělci se vyvíjejí, brýle zůstávají

Musím se vyvíjet? ptá se britský zpěvák Jarvis Cocker v úvodu své nové písně Must I Evolve. Dívčí sbor mu důrazně odpovídá: „Jo! Jo! Jo!“ Svatá pravda. Jarvis Cocker se vyvíjí. A já asi taky. Výsledkem toho může být, že se můj vztah k Jarvisu Cockerovi proměňuje, od podrážděné lhostejnosti se posouvá k pobavenému zájmu. Nenapadlo by mě dřív, že si budu docela často pouštět desky Jarvise Cockera. Pak se svou kapelou natočil album Beyond the Pale a stalo se.

Zpěvačka, která rozumí magii slov

Od té chvíle, kdy si v roce 1994 tehdy ještě mladý muž pustil poprvé CD Možnosti tu jsou, vjela mu do žil závislost na temně jemném zpěvu zpěvačky, která mu přišla jako ztělesnění pokušení. Jmenovala se Monika Načeva, vyznačovala se dekadentním erotismem a přitažlivostí vzácného nočního motýla čili můry, přičemž v jiných polohách to byla výtečná komediální herečka z Divadla Sklep. Ty dvě tváře (ve skutečnosti jich bylo určitě víc) vytvářely vždy napětí, asi jako kdyby se v jedné osobě sešla Amanda Lear dejme tomu s Jiřinou Bohdalovou: na jedné straně žena vamp, na druhé Rákosníček.

Nebál se fízlů, zpíval i vězňům. Zemřel písničkář Karel Diepold

Těžko se mi píše, že na začátku léta náhle umřel ve věku 59 let Karel Diepold, který se ve svých písních s námi dělil o naději od orwellovských osmdesátých let až do dneška. Nebál se zpívat před tisícovkami lidí včetně estébáckých fízlů svou píseň o svatém Metodějovi v době, kdy mnozí svatebčané toužili po svatbě v kostele, ale neodvážili se.

Bob Dylan tři míle na sever od očistce

Vypořádávat se v článku pro tisk s novou deskou Boba Dylana Rough and Rowdy Ways (Drsné a neurvalé způsoby) je docela ošemetný úkol – zvlášť pro člověka, který trochu hlubší vztah k tvorbě toho velikána (to slovo ve vztahu k úkazu Dylanova formátu zní strašně všedně, ale jiné mě nenapadá) našel až časem. Míval ho za jednoho z klasiků, s nimiž je dobré být jakžtakž obeznámen a kteří jsou hodni úcty, protože také z jejich písní se rodila hudba těch umělců, jež člověk vnímal jako bližší.

Písně pro časy karantény

Hudební život v časech pandemie se omezuje na internetem zprostředkovaná vystoupení sólových písničkářů a „konferenční“ hraní kapel, během něhož každý člen přispívá ze svého obýváku. Koncertní život se zastavil, ani na tu tancovačku se člověk vypravit nemůže. Ideální čas pro seznamování se s hudbou prostým poslechem. Kupodivu pořád vycházejí nové desky, některé z nich dokonce hodné pozornosti. Týdeník Echo pro přináší výběr novinek koronavirové a těsně předkoronavirové doby, opět je to výběr značně osobní, snad vycházející vstříc vkusu posluchačů věku spíš středního, zároveň ale toužících nezacyklit se v nekonečném přehrávání kousků z dob své mladosti.

S Chaplinem a Princem nás spojuje výška

Se začátkem nouzového stavu začal zpěvák skupiny Monkey Business Matěj Ruppert nahrávat na sociální sítě krátká videa, denně jedno, jejich prostřednictvím dával v různých jazycích rady, jak bojovat s koronavirem. Člověk nemusel umět německy, italsky, španělsky, francouzsky a tak dále, aby pochopil, že v Ruppertově jazykovém projevu něco nehraje a že rodilý mluvčí by byl udiven, že své mateřštině nerozumí. Jsou to totiž perzifláže, ovšem předvedené s takovou bravurou, že si záhy získaly mraky obdivovatelů, kteří se každý den těšili a dosud těší, u čeho se budou zase prohýbat smíchy. Zatím jich vzniklo dvacet a prý to není konečná.

Dylanova píseň pro končící svět

Časy koronaviru už mají i vlastní kulturní, snad i duchovní dědictví. S jeho výraznou součástí se mohli lidé na celém světe seznámit minulý pátek, kdy se na oficiálních stránkách Boba Dylana objevilo krátké poselství a dosud nezveřejněná píseň. Dylan, jak známo, není velký komunikátor, který by nacházel potěšení v oslovování mas jaksi napřímo – jinak než tvorbou, pokud se tedy k publiku obrací nevyzván, sám od sebe, může to jeho slovům dodávat větší váhu. Je to nikterak překvapivě znějící přání, spolu s tou písní tvoří ale zvláštní celek, jehož dvě části mohou působit rozporně, přesto k sobě ale jistým způsobem patří. „Zdravím svoje fanoušky a stoupence s vděčností za všechnu vaši podporu a věrnost, kterou jste mi během let projevili. Tohle je nevydaná píseň, kterou jsme před časem nahráli, možná vám přijde zajímavá. Držte se v bezpečí, buďte ostražití a Bůh buď s vámi.“ (Anglické slovo observant ovšem kromě významu ostražitý, bdělý znamená i v náboženském slova smyslu praktikující.) Skladba, jež doprovází toto přání bezpečí v těžkých dobách, se jmenuje… Murder Most Foul (Vražda podlá nade vše), je to nejdelší Dylanova studiová nahrávka vůbec – trvá sedmnáct minut.

Imagine, nejhorší píseň všech dob

Jako by pandemie nebyla dost strašná věc, rozhodla se skupina celebrit minulý týden vypustit na svět psychologickou zbraň v podobě své verze Lennonovy písně Imagine. Všechno zlé může být k něčemu dobré; jestliže například americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová nebo Greta Thunbergová chtějí zneužít čínské morové rány k prosazení zelené ekonomiky, je jistá šance, že toto extempore by mohlo pohřbít žánr celebritních štafetových cover verzí na podporu nějaké kauzy obecně a oprašování Lennonovy písně zvlášť.