Stát půjčí mladým rodinám do 36 let na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení až dva miliony korun. Úroková sazba bude jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení bude ve výjimečných případech 25 let. Příjem žádostí bude zahájen 15. srpna. Návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v úterý na svém jednání schválila vláda.
Přijme vláda v demisi největší reformu ve vyplácení dávek na bydlení za desetiletí? Takovou otázkou se budou zabývat poslanci na mimořádné schůzi, kterou na čtvrtek svolala opozice na popud lidovců. Těm vadí, že je plán příliš rizikový a mnoho rodin může uvrhnout do sociální nejistoty. K opozici se přidala i Platforma pro sociální bydlení, která varuje před kolapsem měst i Úřadů práce. Svolání schůze ale ještě neznamená, že se skutečně uskuteční. Zatím pokusy opozice vždy ztroskotaly na neschválení programu mimořádných schůzí.
Realitní trh v Praze a Brně se zjevně vychýlil z rovnováhy. Ceny bytů a domů se dostaly na úroveň, kdy na ně příjmy většiny obyvatel nestačí. ČNB na mimořádný stav reaguje přitvrzením regulace, aby banky nešly do příliš rizikových obchodů a nepůjčovaly lidem nad možnosti jejich příjmů.
Česká národní banka rozšíří od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by nově neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Informovala o tom ČNB v souvislosti se zveřejněním Zprávy o finanční stabilitě. Pravidla pro výši úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti ponechala ČNB beze změny.
Česká národní banka v úterý zřejmě zpřísní pravidla pro poskytování hypoték. Banky už se na tvrdší podmínky připravují. Velké obavy mají developeři. Tvrdí, že chystaný krok ČNB zvedne nájmy. Už od Nového roku ČNB bankám naznačuje, že považuje za rizikové, když splátka dluhu přesahuje 40 procent čistého měsíčního příjmu žadatele nebo pokud je celková výše dluhu vyšší než osminásobek čistého ročního příjmu.
Přesvědčivá data Deloitte ukazují, že v ČR (konkrétně v Praze a Brně, kde se dnes odehrávají tři čtvrtiny všech nákupů nemovitostí v zemi) je bydlení nejhůř dostupné z celé Evropy. Hůř než ve všech těch drahých metropolích typu Londýna či Paříže.
V bohatnoucím Česku začíná být čím dál tím viditelnější neschopnost investovat a stavět. Praha je městem, kde je bydlení v porovnání s příjmy nejméně dostupné z celé Evropy. Především proto, že v ní přibývají lidé, ale mnohem pomaleji přibývají byty.
Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu. V mimopražských regionech se zvýšil dokonce o 108 procent. Ubytovali se zhruba u 11 000 hostitelů. Nejvíce návštěvníků přijelo z Německa a USA, průměrně zde přespali 3,3 noci.
Manželům Novákovým je přes sedmdesát a léta bydlí v činžáku na konci Žižkova. Také jejich skromný život se i při rostoucích cenách za jídlo a benzin zlepšil, když se každému z nich zvýšil důchod o tisíc korun. Před koncem roku 2018 však přichází Jobova zvěst. Sociální úřad jim píše, že podle nového zákona, který nedávno odhlasoval parlament, přijdou o dávky na bydlení. Z měsíce na měsíc se jim rozpočet sníží o tři tisíce korun.
Byty nacházející se v blízkosti metra jsou ceněným zbožím. Jejich hodnota se může vyšplhat až o deset procent a to v době, kdy cena bytů, ať už nových či secondhandových, neustále roste. Nejlevnější byt se dá koupit například na stanici trasy B na Rajské zahradě, kdy za metr čtvereční zaplatíte 54 tisíc korun. Nejdražší pak na Staroměstské za 170 tisíc korun.
Česko má v poměru k platům nejdražší byty z celé Evropy. Na koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních bylo podle studie poradenské firmy Deloitte Property Index, která dlouhodobě srovnává ceny rezidenčních nemovitostí v řadě evropských zemí, potřeba skoro jedenáct průměrných ročních platů. V Nizozemsku, kde jsou ze sledovaných zemí byty nejdostupnější, to bylo 4,4. V Německu 4,7, v Polsku 7,7, v Maďarsku 8 a ve Velké Británii, známé velmi drahými realitami, 10 ročních platů.
Jestli bylo něco v posledních letech opravdu dostupné širokým vrstvám, byly to hypotéky na byty a domy. Na úroky kolem dvou procent a půjčku na téměř celou hodnotu vyhlédnuté nemovitosti se s odstupem času ještě bude vzpomínat.
Rovnýma nohama skočili Češi do nové krize bydlení. Zasáhla většinu vyspělých zemí a tuzemská velká města patří k těm, která nemají řešení. Přesto existuje v blízkém sousedství příklad, že nedostatku dostupných bytů se dá s úspěchem čelit.
Krásná a charismatická Dagmar Štěpánová studovala architekturu na ČVUT a řídila se prý rčením profesora Jana Bočana, jenž vedl jeden z ateliérů, že vysoká škola není žádný rychlokurz – včetně stáže v USA studiem strávila deset let. Tři roky po škole nastoupila k Báře Škorpilové do ateliéru Mimolimit, což ji přivedlo k interiérům. Zůstala šest let a v roce 2012 s kamarádkami založila studio Inconginto
Česká ekonomika je malá a otevřená, silně závislá na vývozu. Takže recese si většinou přivážíme z dovozu a většinou je nedokážeme moc ovlivnit. Pokud jde o vnitřní hospodářskou stabilitu, patříme s mírou veřejných i soukromých dluhů, mírou úspor a spol. k makroekonomicky vůbec nejstabilnějším zemím EU
Počet žadatelů o hypotéky a těch, kdo je nakonec dostanou, oproti předchozím rokům výrazně klesá. Ceny bytů se v řadě regionů vyšplhaly do výšek, kdy na ně už mnoho lidí nedosáhne. Banky navíc zpřísnily podmínky pro získání hypotéky.
Nájemné v Berlíně se neustále zvyšuje a úměrně s tím roste i nevole nájemníků. Demonstrovat proti „šílenství činží“ proto vyšlo v sobotu do ulic města přes 10 tisíc lidí. Při dosud největší demonstraci svého druhu protestovali proti – podle jejich názoru – bezohledné ziskuchtivosti vlastníků domů a z jejich pohledu špatné bytové politice státu, uvedla v neděli agentura DPA.
Pozdvižení způsobil případ sociálních bytů na litvínovském sídlišti Janov. Skoupili je spekulanti, kteří za své nájemníky inkasovali dávky, neplatili však za vodu ani teplo a nájemníci byli odpojeni. Město hodlá paneláky s byty pro nejchudší zbourat.
Klienti stavebních spořitelen uzavřeli za dobu existence stavebního spoření v ČR zhruba 16,3 milionu smluv a získali 2,4 milionu úvěrů za přibližně 850 miliard Kč. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS). Před 25 lety, 1. dubna, nabyl účinnosti zákon o stavebním spoření.
Dlouhodobé zanedbávání investic se v Praze v posledních letech postupně začíná projevovat. Dopravu v různých částech metropole postupně ochromila uzavírka nebezpečně zchátralého Libeňského mostu a poté opravy na Žižkově uvěznily tisíce lidí v dlouhých zácpách. I Česká národní banka varuje, že ceny nemovitostí prudce rostou, protože v metropoli je kritický nedostatek bytů a stavby nových už jsou několik let na historických minimech.
Služby realitních kanceláří využívá při prodeji či nákupu nemovitostí přes 50 procent Čechů, většina z nich ale není s jejich prací spokojena. Průzkum zadaný společností Zdravá nemovitost odhalil, že pouze 3 procenta lidí, kteří za poslední čtyři roky zakoupili nemovitost, mají o úrovni realitních kanceláří pozitivní mínění. Pětina respondentů k nim má neutrální postoj, celých 77 procent potom hodnotí úroveň realitních kanceláří negativně. Problémem tak zůstává, že v Česku může dělat realitního makléře prakticky každý. Zákon, který by jejich činnost reguloval, stále chybí.
Takovým zkratem může reagovat mnohý z občanů, když si přečte včerejší zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ceny bytů v letošním roce neklesnou. Naopak se budou až o deset procent zvyšovat. Vyplývá to z aktuálních informací realitní kanceláře Lexxus. Podle nich v České republice loni sice vzrostl celkový počet dokončených bytů, v Praze je to ovšem naopak. V hlavním městě se dle tiskové zprávy může stát, že počet nových staveb zamíří pod hranici 5 tisíc bytů. S tím se shoduje i auditorská a poradenská společnost BDO, podle které tempo z posledních čtyř let neodpovídá rychlosti růstu kupní síly obyvatel.
Průměrná úroková sazba hypoték letos v lednu stoupla na 2,28 procenta z prosincových 2,19 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Předloni v prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Tehdy začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Loni začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
Squatterům v pražské usedlosti Šatovka hrozí vězení. Policisté původně označili jednání squatterů za přestupek, nyní ale zahájili trestní řízení. Nikoho konkrétního však zatím nestíhají. Se squattery vyjednával starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), ale bez výsledku. Podle něj jednat nechtějí a pouze si diktují požadavky. „Zneužili moji dobrou vůli. Ukázalo se, že si jdou naprosto tvrdě za svým,“ uvedl.
České banky poskytly za loňský rok lidem zhruba 105.500 hypotečních úvěrů za celkem 216,7 miliardy Kč. Proti předloňskému rekordnímu roku jde o mírný pokles. Vyplývá to z dat zveřejněných na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. V roce 2016 poskytly banky 111.500 hypoték za 218,3 miliardy korun.
Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostla o 19,1 procenta na 85.223 korun za metr čtvereční. Počet prodaných bytů meziročně klesl o 17,3 procenta na 5500. Vyplývá to ze společných statistik developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které ve středu zveřejnily na tiskové konferenci.
Guvernér ČNB postupně zostřuje rétoriku varování proti prudce se nafukující bublině cen nemovitostí. V rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje, že hlavně v Praze a dalších větších městech už jsou ceny bytů předražené o nějakých 10 až 15 procent.
Ceny bytů a domů v Česku rostly ve třetím čtvrtletí loňského roku podobně jako v předchozích měsících nejrychleji ze zemí Evropské unie. Meziročně se zvýšily o 12,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem rostly ceny také v Irsku, Portugalsku, Maďarsku a Nizozemsku, naopak v Itálii o 0,9 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,6 procenta.
