Na vlastní bydlení v Praze dosáhne čím dál méně lidí. Jen v metropoli ceny meziročně rostou v průměru o 10 procent. Čím dál méně dostupné je i financování nemovitostí – kvůli říjnovým změnám ve financování dosáhnou na hypotéku pouze lidé, kteří mají část ceny naspořenou. U průměrného bytu v Praze ale jde až o milion.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Stát sice vynakládá na podporu bydlení miliardy korun ročně, bytová politika je ale roztříštěná mezi mnoho institucí, chybí jasné vymezení jejich kompetencí i vyhodnocení státní podpory. Na webu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na kontrolu bydlení v České republice. Úřady podle něj také nesledují, jak se využívají dotované sociální byty a stále chybí zákon o sociálním bydlení. Na základě kontroly už ministerstva připravují změny, které mají situaci zlepšit.
Příspěvek na nájem z rozpočtu magistrátu jako řešení složité finanční situace vybraných Pražanů. S takovým návrhem přišel radní pro dopravu Adam Zábranský (Piráti), který v minulých dnech představil i záměry na vystěhování části nájemníků z městských bytů či výrazné zvýšení jejich nájmů. Proti plánu se však staví radniční opozice. „Dávat lidem peníze na tržní nájem, to už není ani socialismus a komunismus, to jsme se posunuli ještě někam dál,“ řekla deníku Echo24 Alexandra Udženija (ODS).
Trh hypoték v příštím roce klesne, dopad regulací hypoték, ke kterým sáhla ČNB, ale nebude dramatický. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Celkový trh úvěru na bydlení za letošní rok navíc dle něj bude silnější než loňský. „Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude několik miliard korun silnější než loňský."
Za bydlení ve zhruba tří tisícovkách městských bytů platí nájemníci nájmy hluboko pod tržní úrovní bez konkrétního důvodu. Praha bude usilovat o jejich zvýšení. Nebude se to týkat bytů pro potřebné profese nebo sociálně slabé. Řekl to ve středu radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Magistrát spravuje asi 8000 bytů, další mají ve správě městské části. Zábranský dodal, že magistrát nemá přesné informace o počtu bytů ve správě městských částí, což by se mělo změnit.
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
V Praze stále přibývá lidí, kteří mají problém dosáhnout na bydlení. S nedostatkem bytů k pronájmu se potýkají i mnozí učitelé či policisté. O nich přitom magistrát dlouhodobě mluví jako o skupinách, kterým je třeba s bydlením pomoci. Situaci chce řešit i nové vedení Prahy – pro poskytování bytů státním zaměstnancům plánuje získat místa i tím, že z bytů odejde část současných nájemníků. „Půjde především o soudce a státní zástupce,“ říká radní pro bydlení Adam Zábranský. Opozice je však k plánům koalice skeptická.
Desetina bytů v centru Prahy je pro běžné nájemníky nedostupná – pronajímatelé stále častěji upřednostňují pronajmout své byty krátkodobě prostřednictvím webových platforem. Například na Starém Městě je však číslo ještě vyšší – jen na Airbnb je zde nabízen každý pátý byt. Dlouhodobý trend vylidňování centra města potvrzuje i nová studie pražského Institutu plánování a rozvoje.
Prahu čekají po vládě Adriany Krnáčové velké investice. Plánují je Piráti, kteří se chtějí zaměřit zejména na dopravu. Budoucí primátor hlavního města Zdeněk Hřib však přiznává, že některé velké projekty se nepodaří stihnout do čtyř let, kdy se budou konat další komunální volby. Velkou výzvou tak zůstává stavba metra D, kterou měly všechny strany zvolené na magistrát v programu. „V rámci čtyř let je reálné zahájit stavbu,“ řekl pro deník Právo Zdeněk Hřib.
Jihoafrickou republikou zmítá vášnivá debata o přerozdělení pozemků. Město Ekurhuleni se v ní chce stát modelovým případem – úřady soukromým vlastníkům zabaví bez náhrady stovky hektarů půdy a na pozemcích postaví nízkonákladové byty. Stejně jako další jihoafrická města čelí totiž Ekurhuleni nedostatku ubytovacích jednotek a stavebních parcel, uvedla agentura AP.
Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní – v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Situace s rychlostí získání stavebního povolení je problematická dlouhodobě. Vloni Češi ve světovém srovnání obsadili 127. příčku, letos si dokonce ještě o téměř třicet míst pohoršili – na 156. místě ze 190 sledovaných nás tak předstihly i některé africké státy.
Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.
V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.
Říjnové zpřísnění hypotečních úvěrů se promítá do cen nájmů. Rostou a porostou hlavně ve velkých městech. V Praze navíc chybí téměř 10 tisíc bytů k dlouhodobému pronajímání, které jsou nyní využívány pro Airbnb. ČNB zpřísnila poskytování hypoték od 1. října. Od toho dne platí, že dluh žadatele nesmí překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a současně by zájemce o hypotéku měl na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu.
Češi vynakládají za bydlení rok od roku více. Přes 10 tisíc korun měsíčně ze svých účtů odešle téměř čtvrtina z nich, loni to přitom bylo pouhých 13 procent. Pro polovinu Čechů je nebo bylo těžké dosáhnout na hypotéku, vyplývá z nezávislého výzkumu Ekonomických staveb, který na vzorku 1 000 respondentů provedla výzkumná agentura IPSOS.
Pokud se obce pustí do výstavby bytů a pětinu z nich vyčlení jako sociální, stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na pořízení těchto sociální bytů poskytne stoprocentní dotaci. Babiš to řekl starostům na sněmu Svazu měst a obcí. Samospráva by podle premiéra měla mít větší kompetence. Vláda by neměla rozhodovat například o platech místních politiků.
Státní hypotéky se setkaly na začátku uvedení s chválou vládních politiků. Sám premiér Andrej Babiš mluvil o „extrémním zájmu“. Po týdnu však zažádaly mladé rodiny pouze o dvě třetiny z celého balíku 650 milionů korun. Zájem byl velký pouze první den, kdy zájemci postávali ve frontách i několik hodin před otevřením poboček Státního fondu rozvoje bydlení v Praze a Olomouci.
Lidé z družstva Svatopluk zatím nemusejí vyklidit byty v Horoměřicích u Prahy. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá. Usnesení zpřístupnil na svém webu. Zdůraznil, že odkladem vykonatelnosti nepředjímá výsledek řízení, jen chce zabránit nevratným následkům.
Pražská ČSSD chce po podzimních komunálních volbách zavést MHD zdarma a vybudovat fond dostupného bydlení. Sociální demokraté chtějí dále dostavět silniční okruhy a postavit novou trasu metra D. Novinářům to řekl předseda ČSSD Jan Hamáček, kandidát na primátora Jakub Landovský a pražská radní a kandidátka do pražského zastupitelstva Irena Ropková.
Možnost půjčit si od státu peníze na vlastní bydlení přilákala v první den velké množství lidí. Pro mladé Pražany je však výška půjčky nedostatečná. Může za to bytová krize, kdy se nestaví dostatečný počet nových bytů a s tím spojené vysoké ceny. Státní půjčka je tak spíše zaměřená pro mladé rodiny z regionů než pro občany z měst. Pro Pražany si pak politické strany před komunálními volbami připravily několik slibů, kterými chtějí řešit bytovou krizi.
V Česku žije více než 1,2 milionu lidí, kterým je mezi 15 a 26 lety. Jejich podíl na celkové populaci země tak dosahuje 12 procent. Od rodičů odcházejí mladí Češi mezi 26. a 27. rokem života, což je mírně nad průměrem Evropské unie. Údaje zveřejnil Český statistický úřad u příležitosti Mezinárodního dne mládeže, který připadá na neděli 12. srpna.
Stavební firmy v Česku zahájily v prvním pololetí letošního roku stavbu 3758 bytů v bytových domech, to je meziroční nárůst o pět procent. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jde o nejvyšší údaj za dané období od roku 2009, stále to ale není dost. V Praze se v první půli roku začalo stavět 1141 bytů, což je také meziročně víc. Do města se ale dle oficiálních čísel přistěhuje ročně 14 tisíc lidí, neoficiální čísla jsou ještě vyšší. Proto by se za rok mělo v Praze postavit deset tisíc bytů i víc.
Předseda vlády Andrej Babiš se rozhodl vložit do sporu ohledně zkrachovalého H-systemu. V pondělí se sejde se zástupci družstva Svatopluk a konkurzním správcem Josefem Monsportem a bude jednání moderovat. Babiš se v neděli také zúčastnil schůzky členů bytového družstva v Horoměřicích a slíbil, že se případem bude zabývat i vláda. Prezident Miloš Zeman se do celé kauzy také vložil. V úterý si pozval na schůzku předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského a předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala.
Konkurznímu správci Josefu Monsportovi lze vyčítat leccos, těžko ho však odsuzovat za to, že se chová, jak stát od konkurzního správce vyžaduje.
Prezident Miloš Zeman se v úterý na Pražském hradě sejde s předsedy Ústavního soudu Pavlem Rychetským a Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem. Zeman s nimi bude chtít konzultovat kauzu H-System. Na twitteru to uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zemana za schůzku kritizuje ústavní právník Jan Kysela, vidí v ní možnost zásahu politické moci do moci soudní, řekl ČTK.
Klienti H-Systemu, kteří se musí vystěhovat z bytů v Horoměřicích, podají ústavní stížnost. Ústavní soud poté rozhodne, zda odloží vykonavatelnost rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle ústavního právníka Jana Kysely však není situace tak jednoduchá. Sepsání samotné žaloby je dle něj komplikované, a také Ústavní soud potřebuje nějaký čas k případnému vydání předběžného opatření. Největší problém tak vidí v šibeničním termínu jednoho měsíce, dokdy se mají lidé vystěhovat.
Rebel britské vládnoucí Konzervativní strany Jacob Rees-Mogg varuje v aktuálním textu v The Daily Telegraph své spolustraníky. „Musíme stavět více bytů – nebo národ i konzervativci tvrdě pocítí důsledky.“
Úbytek obyvatel se netýká pouze venkova. Se stagnací či poklesem počtu občanů se potýká i řada okresních měst a také některá krajská sídla. Lidé z nich často míří za dostupnějším bydlením do okolních obcí. Radnice proto hledají způsoby, jak udržet své obyvatele a přilákat nové. Někde sázejí na vylepšování infrastruktury, jinde nabízejí slevu na MHD a například v Jeseníku se s odlivem obyvatel pokoušejí bojovat i příspěvkem za narození dítěte.
Městská část Praha 1 měla přijít až o dvaapadesát milionů korun, kvůli zmanipulovanému prodeji bytů. První pražský obvod vypisuje na byty výběrová řízení, ve kterých za čtyři roky prodal na dvaašedesát bytů. Piráti mají podezření, že se některé byty se prodávaly pod cenou a dostávaly je osoby napojené na úředníky a zastupitele. Starosta Praha 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) se proti obvinění ohrazuje a považuje celou záležitost za předvolební boj.
