Rusko je připraveno dodat Turecku víceúčelové stíhačky Su-35 náhradou za americké stroje F-35, jejichž prodej Ankaře hrozí Washington zablokovat. V Moskvě to prohlásil šéf ruské státní zbrojovky Rostěch Sergej Čemezov. Spojené státy v minulých dnech opakovaně pohrozily, že dodávka letadel F-35 do Turecka se nemůže uskutečnit kvůli rozhodnutí Ankary pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400.
Turecko v tajnosti přepravilo do okupované části severního Kypru 42 tanků Leopard 2A4. Stroje německé výroby se nachází jen deset kilometrů od Nikósie, metropole Kyperské republiky. Informoval o tom v pátek turecký server Ahval s odvoláním na řecká média.
Senátní petiční výbor se bude zabývat peticí proti odzbrojení, která kritizuje evropskou směrnici omezující vlastnictví zbraní a požaduje zakotvení práva na držení zbraní v ústavě. Při předání více než 100 000 podpisů se k jejím signatářům připojili předseda Senátu Jaroslav Kubera a senátor Martin Červíček (oba ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin dal ve čtvrtek najevo, že Rusko nechá za dva roky vypršet novou smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (START), neprojeví-li USA zájem o její prodloužení. Šéf Kremlu se tak podle médií vyjádřil při setkání s představiteli významných médií, které se konalo v Petrohradě na okraj mezinárodního ekonomického fóra. Putin rovněž doporučil Británii, aby ve vztazích s Moskvou „obrátila list“.
Nedávno publikované údaje Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že Německo představuje čtvrtého největšího vývozce zbraní na světě. Navzdory tomu však jeho podíl na trhu už několik let klesá, což znamená potíže nejen pro tamní průmysl, ale i pro zahraniční politiku Berlína. Německo totiž svými kroky značně irituje další evropské státy a v podstatě samo omezuje svůj mezinárodní vliv.
Objem exportu zbraní a vojenského materiálu z Česka loni podle odhadu klesl zhruba ke 14 miliardám korun z 15,1 miliardy korun v roce 2017. Na brněnském veletrhu IDET to ve středu řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek. Letos by export podle Hynka dál klesat neměl. Vývoz zbraní a vojenského materiálu loni podle odhadu klesl druhým rokem po sobě. V roce 2016 dosáhl rekordních 18,2 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 15 miliard.
Letos v únoru se opět prudce zvýšilo napětí mezi Indií a Pákistánem. Teroristé, kteří se zřejmě těší podpoře druhé zmíněné země, zaútočili v Indii, jejíž letectvo pak udeřilo na pákistánském území. Situace byla několik dní hodně nebezpečná a vyskytly se zprávy, že obě země chystaly k použití své raketové arzenály. Svět si znovu připomněl, že hrozba vypuknutí atomové války v jižní Asii by se rozhodně neměla podceňovat.
Světové agentury již dříve s odkazem na jihokorejskou armádu informovaly, že Severní Korea v sobotu provedla test několika střel krátkého doletu z přístavního města Wonsan na východě země směrem na východ k Japonskému moři. Podle severokorejské oficiální agentury KCNA vyjádřil Kim potřebu zvýšit bojeschopnost k zajištění obrany politické suverenity a ekonomické soběstačnosti Severní Koreje.
Politický pat ve Venezuele, který trvá již od ledna, tento týden vyústil v násilnosti. Juan Guaidó, kterého za prezidenta uznává západní Evropa a Spojené státy, v úterý vyzval ozbrojené složky, aby se postavily na jeho stranu a za lid. Chtěl tak zahájit největší protesty v historii země. Vojáci však odmítli opustit Nicoláse Madura, který v zemi třímá reálnou moc, a protesty hravě potlačili. Na internetu se objevila videa, na kterých ozbrojené transportéry vjíždějí do davu.
Učitelé v americkém státě Florida budou moci nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli zakročit v případě hromadné střelby. Místní zákonodárci schválili návrh nové normy, která je reakcí na loňské krveprolití ve střední škole ve floriském Parklandu. Očekává se, že republikánský guvernér Ron DeSantis zákon podepíše a umožní tak učitelům začleněným do dobrovolnického programu stát se ochránci pořádku na školách.
Čtyři oslovené firmy do čtvrtka podaly žádost o účast v tendru na pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) pro armádu za 52 miliard korun. ČTK o tom informoval ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Úřad, pro který jde o největší nákup historie, v nejbližší době podané nabídky vyhodnotí. Ministerstvo chce kromě 210 vozidel koupit 29 servisních a dílenských strojů na kolovém podvozku. BVP musí být schopno přepravit 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů.
Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Na okraj pekingského summitu o projektu Hedvábné stezky mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení. „Bylo by ideální uklidit celý svět od jaderných zbraní. Ale na druhou stranu bychom přišli o faktor odstrašení,“ řekl Peskov. „Mějte na paměti faktor odstrašení, rovnováhu v odstrašení,“ dodal ke smyslu jaderného arzenálu.
Spojené státy stáhnou svůj podpis ze Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), která reguluje mezinárodní obchod s konvenčním arzenálem. Prezident USA Donald Trump to v pátek prohlásil na výročním zasedání vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která smlouvu dojednanou pod záštitou OSN kritizuje.
Uherskobrodský výrobce zbraní Česká zbrojovka chce přes dceřinou firmu CZ-USA postavit v Arkansasu továrnu, kde zaměstná 565 lidí. Ve středu to na svém webu oznámila Arkansaská komise pro hospodářský rozvoj (AEDC), která uvedla, že hodnota investice dosáhne až 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun). Závod vznikne v arkansaské metropoli Little Rock.
Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?
Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.
Spojené státy zastavily dodávky zařízení pro stíhací letouny F-35 do Turecka kvůli Ankarou plánovanému nákupu ruského protiraketového systému. Oznámila to v pondělí agentura Reuters, podle níž jde o první konkrétní projev nespokojenosti Pentagonu s turecko-ruským kontraktem. Turecké straně bylo údajně sděleno, že nedostane další část očekávaného zařízení nezbytného k přípravě převzetí slibovaných amerických letadel.
Italský Senát odhlasoval spornou novelu zákona, která rozšiřuje právo na sebeobranu. Podle nového znění zákona mají soudy napříště vždy považovat za přiměřené, pokud se v případě vloupání nebo napadení oběť útočníkovi brání se zbraní v ruce. Změnu dlouhodobě prosazovala vládní populistická strana Liga, právníci a státní zástupci ale varují, že zákon může být nebezpečný, či dokonce protiústavní.
Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu za asi 50 miliard korun musí uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Podmínky účasti v tendru ministerstvo obrany předalo čtyřem už dříve vybraným zahraničním firmám. Důležitým kritériem při výběru vítěze největší armádní zakázky v Česku bude i rozsah zapojení českého obranného průmyslu na výrobě vozidel. Musí být minimálně 40 procent z nabídkové ceny zakázky. Novinářům to řekl pověřený náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha.
Ústředí muslimských obcí vypovědělo ze svého středu Leonida Kušnarenka, který jako předseda pražské muslimské obce v polovině března ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu nabídl členům obce pomoc s vyzbrojením. Kušnarenko přestal být předsedou i členem obce. Informovalo o tom ústředí na svém Facebooku.
Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.
Ruská armáda získala od roku 2012 do výzbroje více než 200 nových mezikontinentálních raket odpalovaných ze země i z ponorek. Podle agentury TASS to řekl ministr obrany Sergej Šojgu. V branném výboru dolní komory parlamentu hovořil také o dalším posílení ruských ozbrojených sil.
Ministerstvo obrany letos podepíše smlouvy na vojenskou techniku za 88 miliard korun. Zároveň se bude připravovat zefektivnění a zrychlení akvizičního procesu. V rozhovoru s ČTK a na pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje, což Moskva popírá. Putin tehdy varoval Američany, že na jejich krok bude reagovat zrcadlově.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
V čínském tisku a jako první na jednom indickém webu se objevily informace, že Peking zamýšlí prodat svou první letadlovou loď Pákistánu s cílem zvýšit jeho vojenské kapacity a současně posílit vojenskou spolupráci obou zemí. Konkrétně Čína hodlá Pákistánu prodat svou letadlovou loď Liao-ning. Geopoliticky jde podle některých vojenských analytiků o kroky proti společnému nepříteli - Indii.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek obvinilo Spojené státy, že samy porušují smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), což přitom vyčítají Rusku. V této souvislosti vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení Mk-41 uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk a další výzbroje, jež podle Moskvy INF porušuje.
Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šohguem to v sobotu řekl prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.
Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v německém časopise Der Spiegel. Výňatky z rozhovoru magazín zveřejnil v pátek, kdy Spojené státy oznámily rozhodnutí odstoupit od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.
