Tag: Zbyněk Stanjura

Články k tagu

Daň z alkoholu i rodičovská, komu a kolik. Velký přehled, kde stát škrtne a kde přidá

Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.

STAN jde proti Stanjurovi. Konsolidační balíček starostů bude dvakrát větší

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) představí v nejbližších dnech vlastní návrh konsolidačního balíčku ve výši 150 miliard. Potvrdila to pro Echo24 mluvčí STAN Sára Beránková. Vládní balíček, který chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit během jara, se má pohybovat ve výši 70 miliard, což Starostům připadá málo a zároveň podle nich nejde o dostatečně komplexní řešení.

Banky se přou s vládou o stavební spoření. Není účelně na bydlení a stojí miliardy

Stavební spoření mají v Česku sjednané miliony lidí. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhují nicméně zrušit takzvaný státní příspěvek, který se podle informací ministerstva financí pohybuje ročně okolo 4,3 miliard. Banky nicméně lobbují za to, aby vláda příspěvek nerušila. Jedním z argumentů je i dlouhodobý dopad do rozpočtu v podobě více žádostí na příspěvek na bydlení a jiné formy státní podpory.

70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.

Vláda brzdí valorizaci důchodů. Podle Stanjury nutnost, podle opozice okrádání

Vláda si je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vědoma nepopulárnosti snížení mimořádné valorizace penzí. Když to ale neučiní, budou náklady každým rokem vyšší kvůli započítání navýšení do dalších valorizací. Už v příštím roce by bez snížení znamenala výdaj dalších 60 miliard korun ze státního rozpočtu. Řekl to na tiskové konferenci před úterním úterním pléna Sněmovny, na kterém bude opozice návrh vlády blokovat.

Bude stát trestat za nezdravý životní styl? „Cílem je nastavit pravidla, jak se chovat,” říká vládní poradce

Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.

Přebujelá státní správa, jen úředníků jsou v „eráru“ desítky tisíc. Stanjura hledá řešení

Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.

Vláda ustoupí ze snížení odvodů pro zaměstnavatele, kompletní balíček představí na jaře

Vláda Petra Fialy (ODS) ustoupí v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí ustoupí ze záměru, který uváděla ve svém programovém prohlášení, tedy snížit sociální odvody pro zaměstnavatele o dva procentní body. Stav veřejných financí toto opatření nedovoluje, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Kompletní konsolidační balíček vláda představí během jara. Ministr financí Zbyněk Stanjura a premiér Fiala ve čtvrtek řekli, že cílem je nezvednout celkovou daňovou zátěž.

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

Stanjurova „opravdu nebezpečná“ daň z nemovitosti. Už se jí nebrání

Nejen změny v sazbách DPH, od příštího roku mohou lidé začít odvádět státu mnohem vyšší částky také na dani z nemovitosti. Je to jedno z „nepopulárních“ opatření, které dříve vláda Petra Fialy v rámci slibu nezvyšovat daně odmítala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který vyšší zdanění nemovitostí připouští, to sám dříve označoval dokonce za „opravdu nebezpečný nápad“. To je pryč a vláda nyní za hlavní úkol pokládá udržet letos schodek pod 300 miliard korun.

Daňový příběh na pokračování. Po windfall tax a DPH Stanjura připustil zvýšení daně z nemovitosti

Hlavním úkolem vlády v letošním roce je udržet schodek pod 300 miliardami korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že letošní rok bude z hlediska rozpočtu tranzitní, v dalším roce už by se měla promítnout i chystaná konsolidace státního rozpočtu. Odborníci dlouhodobě tvrdí, že letošní schodek zcela jistě výši 300 miliard překročí. V plánované konsolidaci by se podle nich mělo myslet i na další oblasti, nejen například na důchodovou reformu, o které mluví ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Zvýšení penzí a investice do silnic tlačí rozpočet. Schodek nějak udržíme, říká Stanjura

Vloni to byla daň z mimořádných příjmů, letos DPH a valorizace důchodů a výše výchovného na děti. Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních několika měsících oznámila či už provedla několik zásadních zásahů do státního rozpočtu, do něhož ale nezapočítala právě mimořádné valorizace penzí ani třeba podstatnou část investic do dopravní infrastruktury. Proto bude schodek až o 50 miliard vyšší, než původně plánovaných 295 miliard. Alespoň si to myslí Národní rozpočtová rada (NRR).

Pětimiliardová půjčka Česku na pomoc uprchlíkům. Ministerstvo čeká na výhodné podmínky

Ministerstvo financí podepsalo v prosinci smlouvu s EIB) o úvěru ve výši 200 milionů eur (téměř 5 mld. Kč) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. S přijetím nicméně resort Zbyňka Stanjury (ODS) čeká na výhodné podmínky. Podle vyjádření MF pro Echo24 bude o přijetí rozhodnuto v závislosti na vývoji na dluhopisovém trhu. EIB ve vyjádření pro Echo24 podpis potvrdila s tím, že úvěr má pomoci české vládě v otázkách spojených se zdravotním pojištěním vysídlených osob z Ukrajiny.

Stanjura chce sáhnout na nejdůležitější daň. „Konec frašek z Babišovy éry“

Vláda v programovém prohlášení slibovala ukončení rozhazovačné politiky předchozího kabinetu a uzdravení rozpočtu, v každém případě bez zvýšení daní. To se ukazuje jako nemožné a tak po dani z mimořádných zisků přichází ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu.

Koalice chystá daňové změny. Podražit mohou léky i točené pivo

I přes sliby o tom, že ke zvyšování daní nedojde, dojde zřejmě už brzy k úpravě sazeb daně z přidané hodnoty. Ty máme nyní tři a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by místo dvou snížených sazeb zavedl jen jednu. Základní sazba DPH 21 procent, které podléhá většina zboží a služeb, by se nezměnila. Zrušením desetiprocentní nejnižší sazby by ovšem podražily některé položky, například léky, knihy noviny a také čepované pivo. Rozhodnout o sjednocení sazeb DPH by koalice měla rozhodnout do konce února.

Rozpočet loni skončil třetím nejhorším schodkem v historii. Vzrostl i státní dluh

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.

Českou ekonomiku čeká pokles. Stanjura očekává „mírnou recesi“

V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků, některé návrhy budou staženy

Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh.

„Chaos a parodie v přímém přenosu.“ Po Pirátech kolem windfall tax vyvádí i TOP 09

Zmatky kolem zavedení daně z mimořádných zisků pokračují i v tomto týdnu a schválení takzvané windfall tax (WFT) se nadále odkládá. Nejprve vnesli chaos do návrhu, se kterým přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Piráti, kteří do sněmovny přišli se svým návrhem, pozměňovací návrhy pak v úterý zveřejnili i zástupci TOP 09.

Plynu bude dost, vypínání provozů a továren v zimě nehrozí, řekl Stanjura

Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve Sněmovně to ve středu při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na schůzi mají poslanci projednávat návrh rozpočtu v prvním čtení a schvalovat jeho základní parametry včetně navrhovaného schodku 295 miliard korun.

Koaliční TOP09 podala návrh na změnu daně z neočekávaných zisků

Ve Sněmovně se objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Nezodpovědné výroky z koalice ovlivnily burzu, akcionáři přišli až o 30 miliard korun

Sněmovna zřejmě schválí možnost předčasných penzí pro zdravotnické záchranáře až o pět let. Podle doporučení sociálního výboru by poslanci navíc měli pozměňovacím návrhem k vládní novele rozšířit nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Takzvané výchovné by měli od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu a nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna.

Vláda chce daň z neočekávaných zisků od roku 2023, schválí ji spolu s daněmi

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ve středu ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Sektorová daň pro banky: mají odvádět 60 procent čistého zisku po tři roky

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

„Budoucí generace nás proklejí.“ Návrh státního rozpočtu schytává kritiku ze všech stran

Neodpovědný populismus, na který by si netroufli ani komunisté. K návrhu státního rozpočtu na příští rok, který v pondělí jednomyslně schválila vláda Petra Fialy, se objevuje řada výhrad a kritiky. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například řekl, že za tento rozpočet „nás budoucí generace proklejí“. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vláda rezignovala na zkrocení rozpočtových výdajů i na hledání úspor. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček zato ale říká, že návrh odráží současnou ekonomickou realitu a je v zásadě patřičný.