Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.
Fialovu vládu čekají v nejbližší době dvě zásadní dilemata. Kde jinde než v energetice. Kabinet se již poměrně záhy totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7 a jež by spočívala v zastropování cen ruské ropy vyvážené po moři.
Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to v pondělí novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí. Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvažuje zavedení daně ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví.
Člen vlády, předseda pirátů Ivan Bartoš, přišel se zajímavým pohledem na sektorovou daň u bank a pojišťoven. Navrhuje povinnost těchto institucí zainvestovat do výstavby nájemního bydlení. Vypadá to pěkně, sociálně, lidumilně, že? A vůbec se to netváří ani jako sektorová daň, ani jako daň z nadměrných zisků, ani „válečná“ daň, o které se v poslední době začalo mluvit. Až na to, že tohle všechno dohromady to ve skutečnosti je. Uvědomme si, že je úplně jedno, do jakého kabátu sektorovou daň oblékneme.
Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.
Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus. „Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS.
Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.
Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.
V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda nehodlá zvyšovat lidem daň z příjmu ani DPH. Kabinet ale podle něj uvažuje o dočasném zdanění těch, kterým nečekaně a zásadně stouply zisky, jako jsou kupříkladu energetické firmy. Stanjura v rozhovoru deníku Právo také okomentoval návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který nedávno prohlásil, že navrhne vyšší progresivní zdanění bohatších. To ministr financí odmítl s tím, že šlo o „nešťastné vyjádření“.
Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.
Vysoká inflace a nedostatečný příjem do státního rozpočtu rozhoupaly politiky k překvapivým návrhům. Poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal hovořit o zdanění nadměrných zisků energetických společností, se vyrojily i další nápady. Ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka navrhne kabinetu zdanění vyšších příjmů v rámci tzv. progresivního zdanění. To by však znamenalo porušení jak volebního programu koalice Spolu, tak i programového prohlášení vlády.
Zástupci opozice dnes kritizovali návrh místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zavedení progresivního zdanění. Podle místopředsedy hnutí ANO a poslance Radka Vondráčka by šlo o podvod na voličích, protože koalice SPOLU zvyšování daní před volbami odmítala. SPD podle svého předsedy Tomia Okamury zvyšování daní pro české občany a firmy odmítá.
Na vládní úrovni se rýsuje návrh na větší zdanění osob s vyššími příjmy. Navrhnout jej chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, řekl to v sobotním rozhovoru deníku Právo. Vyšší daně by tak mohly platiti nejen energetické firmy, ale také jednotlivci. K prohlášení Jurečky se už rojí komentáře – jedni pochybují, zda jde o správnou cestu, představitelé opozičních stran zase kabinetu připomínají slib, že daně zvyšovat nechtěl. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová s Jurečkou otevřeně nesouhlasí.
Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině. Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích.
Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.
I přes předvolební sliby současné vládní koalice pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS) se občas objevují náznaky možného zvyšování daní. Tvrdí to zejména Národní rozpočtová rada, podle které ke zvýšení daní bude muset vláda sáhnout, pokud nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví nebo vzdělání. Možné zvýšení daní také zaznělo po prvním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV), která má radit vládnímu kabinetu v oblasti ekonomiky a státního rozpočtu. Vláda však navyšování daní zatím odmítá.
V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.
Společenskou debatu plní téma vysokých cen energií a toho, jak je může vláda krotit a zasaženým domácnostem i podnikům ulevit. Nově přišla řeč i na speciální sektorovou daň pro energetické firmy, které ze současné krize prosperují a bývají označovány za její vítěze. Podle některých by proto bylo spravedlivé, aby se o své vysoké zisky „podělily“. Návrh se nejvíce líbí Pirátům, naopak nejsilnější koaliční ODS je ostře proti.
Pro řidiče začíná platit úleva v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Čím dál více je ale jasné, že se nebude jednat o žádnou výraznou změnu. Opatření vlády Petra Fialy, které má zlevnit benzin i naftu o 1,50 korun na litr, totiž přichází v době, kdy se EU dohodla na částečném embargu na ruskou ropu. Ačkoliv tedy především nafta nyní zlevňovala, lze téměř jistě očekávat opětovný skok cen.
Po navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tím i snadnější vstup do režimu paušální daně volají podnikatelé a živnostníci již dlouhou dobu. Ke změně se rozhoupala až končící vláda Andreje Babiše, která v listopadu souhlasila s odesláním žádosti k Evropské komisi, aby České republice byla udělena výjimka.
Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to ve středu schválil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.
S uprchlickou vlnou z Ukrajiny a vysokým výdajům kvůli ruské invazi se objevují hlasy, že by vláda Petra Fialy měla zvedat daně. A to například daně z příjmu, které klesly v loňském roce při rušení superhrubé mzdy. Současný vládní kabinet však nic takového nechystá a naopak uvnitř vlády probíhá diskuze okolo daňového zvýhodnění rodin s dětmi. To by mohlo mít podobu jednorázového finančního příspěvku nebo slevy na dítě. Pro Echo24 to uvedl poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Státy EU se kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními. Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty jako je Google, Meta či Amazon.
Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.
Výhodné nákupy v Polsku se některým lidem značně prodraží. Poláci totiž vytáhli do boje s inflací s metodou, kdy chtějí dočasně snížit DPH na benzin, naftu či základní potraviny. V tu chvíli se příhraničním domácnostem otevřela výhodná možnost, jak ušetřit na nákupech v zahraničí v rámci stovek korun. Někteří Češi ale berou benzínky útokem a celníci už mají i případy, kdy v kufru jednotlivci převáželi celé sudy a barely.
Hostinští by si po nástupu nové vlády mohli v budoucnu oddychnout. Kabinet Petra Fialy se totiž chce zaměřit na osekávání daňových výjimek, jejichž konec by mohl státu ušetřit nemalé množství peněz. Analytici oslovení deníkem Echo24 říkají, že horkým kandidátem na zrušení je například třetí sazba DPH, která se u veřejnosti nechvalně proslavila během působení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
