Kreml nadále pokládá Chersonskou oblast, kde se úspěšně rozvíjí ukrajinská protiofenzíva a ruská vojska ustupují, za součást Ruska. Řekl to v pátek mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ve stažení z pravého, západního břehu Dněpru včetně oblastní metropole Chersonu nevidí mluvčí nic ponižujícího.
Ruský prezident Vladimir Putin na nadcházejícím summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali nevystoupí ani přes video. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávy, že se ruský prezident připojí k jedné ze schůzek na dálku nebo předem nahraje proslov.
Řada ruských podnikatelů a vládních úředníků se obává tlaku na prezidenta Vladimira Putina ze strany zastánců tvrdé linie v Kremlu. Ti chtějí, aby prezident zintenzivnil válečné úsilí na Ukrajině a zesílil domácí represi. Jednou z prezidentových blízkých osob je ruský oligarcha Jevgenij Prigožin přezdívaný „Putinův šéfkuchař“, který začal veřejně nabádat k „naléhavým stalinským represím“ proti oligarchům, kteří nejsou dostatečně nadšeni z podpory válečného úsilí a začal otevřeně útočit na vrchní vojenské velitele.
S blížící se zimou a rostoucí energetickou krizí si ruský prezident Vladimir Putin zavtipkoval na účet Evropy. Vysmál se jí, že sankce uvalené na Rusko v reakci na invazi na Ukrajinu, se EU vymstily. Ve vtipu se ptá německé dítě svého otce, proč je doma taková zima, a Putin pointuje, že Evropa potrestala sama sebe. Putin svým žertem bagatelizoval západní sankce při moskevském setkání Valdajského klubu na konci října. Během vystoupení v rámci diskuze think-tanku Valdai si vzpomněl na vtip, který prý nedávno vyprávěl svým kolegům.
Slabým článkem války na Ukrajině je potenciálně Západ. Ruskému prezidentu Vladimirovi Putinovi se nedaří zlomit Ukrajince na frontě, proto se je snaží zlomit právě skrze Západ, který by je mohl přestat podporovat, míní poradce vlády Spojeného království v oblasti zahraniční politiky Mark Galeotti v rozhovoru pro Bloomberg. Podotkl, že se ruská strategie změnila na kampaň „teroristického bombardování“, které Moskva využila i při svých předchozích válkách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nezúčastní nadcházejícího summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, pokud na něm bude přítomna hlava ruského státu Vladimir Putin. Zelenskyj to podle ukrajinských agentur řekl novinářům. Zelenskyj dodal, že na summit se nadále připravuje. Zelenskyj také uvedl, že na toto téma jednal se svým indonéským protějškem Jokem Widodem.
Instalace s Putinem ve vaku na mrtvoly rozhodně na fasádu ministerstva vnitra nepatří. A pokud by měla vyvolat diskusi, čímž se snažil obhájit její zavěšení ministr Rakušan, tak diskusi o zcela jiných věcech. Vystoupení v ČT, kde Rakušan svou iniciativu vysvětloval, bylo velmi neohrabané. „Já se ve své dráze snažím politické příkopy zahlazovat, ale jeden jsem si dovolil úmyslně a možná i trochu provokativně do toho prostoru vykopat,“ pronesl. To je tedy hned na úvod dost zoufalé používání metafory, jež je sama už dávno politickým klišé.
Ruský prezident Vladimir Putin na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko je i v případě, že by vystoupilo z dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“. Uvedl také, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. V době, kdy Rusko po ukrajinském útoku na základnu v Sevastopolu pozastavilo platnost uhelné dohody, opustilo Ukrajinu 15 lodí pod patronátem OSN a Turecka.
Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě, a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak. ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu.
Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil v pátek ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.
Na budově ministerstva vnitra v Praze visí česká a ukrajinská vlajka, uprostřed se nachází podobizna ruského prezidenta Vladimira Putina v černém fusaku na mrtvoly.
Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, tvrdil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Prohlásil zároveň, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února.
Pozornosti se v posledních dnech opět dostává jednomu z členů nejbližšího okolí ruského vůdce Vladimira Putina. Muž mnoha přezdívek, kdysi nejmladší ruský premiér a také člověk, který měl „udělat“ současného šéfa Kremlu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí při audienci u papeže Františka vyzval hlavu katolické církve, aby zavolala ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, patriarchovi Kirillovi, který ruskou invazi na Ukrajině podporuje, a americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Papež by tak mohl podle Macrona pomoci zprostředkovat mírová jednání. Prezident to podle agentury EFE řekl v rozhovoru s francouzským časopisem Le Point.
Skupina 30 demokratických kongresmanů vyzvala v otevřeném dopise amerického prezidenta Joea Bidena k většímu diplomatickému úsilí ohledně konfliktu na Ukrajině. Americká administrativa by se podle nich měla zasadit o rychlý konec války a prozkoumat všechny způsoby, jak dosáhnout příměří, a to včetně přímých rozhovorů s Ruskem. Stojí to v dopise, o kterém v pondělí informovala stanice CNN. Podle Bílého domu počínání ruské armády na Ukrajině ukazuje, že Moskva o rozhovory nestojí.
Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu, informuje polský list Rzeczpospolita. Očekává se, že přijede Ilja Ponomarjov, jediný poslanec ruské Dumy, který v roce 2014 hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Dále Rzeczpospolita píše o advokátovi Marku Fejginovi, bývalém poslanci Gennadijovi Gudkovovi a advokátce Jeleně Lukjanovové.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil jihovýchodně od Moskvy středisko, kde se cvičí zmobilizovaní vojáci před vysláním na Ukrajinu. Informovaly o tom ruské tiskové agentury Interfax a RIA Novosti, podle nichž si prezident vyslechl hlášení ministra obrany Sergeje Šojgua o vojenské přípravě povolaných vojáků. „Putin zkontroloval průběh výcviku zmobilizovaných vojáků ve vojenském prostoru v Rjazanské oblasti,“ uvedla agentura Interfax.
Rusko a Čína platily krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu za strategické spojence ve všech oblastech. Chuť Číny podporovat politiku Vladimira Putina se ale zřejmě s každým dalším dnem neúspěšného tažení na Ukrajinu vytrácí. Také během probíhajícího 20. sjezdu komunistické strany se o válce oficiálně raději vůbec nemluví, říká Lukáš Dyčka z Baltic Defence College.
Před invazí na Ukrajinu byla ruská armáda hodnocena jako druhá nejmocnější na světě, ihned po americké. Toto tvrzení stálo hlavně na dvou faktorech. Zaprvé na zdánlivé modernizaci ruské armády. Na přehlídkách na Rudém náměstí Rusové prezentovali svoje nejmodernější zbraně. Vojenští experti psali o nových ruských hračkách, jako je tank Armata. Úspěšná operace na Krymu vzbudila zdání, že Rusové jsou mistři nového, „hybridního“ způsobu vedení války. Dá se předpokládat, že nyní se hodnocení ruské armády o pěkných pár příček propadne.
Zvýšená vojenská aktivita v Bělorusku přitahuje pozornost Ukrajiny i západních zemí. Zprávu o rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, které v pondělí oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, střídají zprávy o koncentraci ruských vojáků v Bělorusku či dodávkách tanků z Běloruska a možnost, že se země přidá aktivně do války podle některých zdrojů vzrůstá
Když se po ruském vpádu na Ukrajinu začaly uvalovat sankce na rozšiřující se řady příslušníků putinovské věrchušky, zaznívaly hlasy, že není rozumné řadit mezi ně ruské oligarchy. Vždyť právě oni mohou být ti, jejichž prostřednictvím bude možné s Putinem jednat, zněl argument, dokonce to třeba budou i oni, kdo řekne Putinovi, že je čas jít. Nakonec teď Putinovy požadavky oligarcha zprostředkoval, jenže ne oligarcha ruský, ale americký.
Ruský prezident Vladimir Putin se ukázal být slabším, než se předpokládalo. Ve středu zveřejněném rozhovoru s deníkem Bild to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Řekl, že éra někdejší německé kancléřky Angely Merkelové a s tím související vstřícný přístup k Rusku skončily a že Evropa se nyní musí naučit omezit vliv Moskvy. Poukázal také na to, že ruské jaderné vyhrožování je příliš i na Čínu a Indii.
Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream, přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina.
Ruský prezident Vladimir Putin, je racionální aktér, který se však ve své invazi na Ukrajinu výrazně přepočítal, řekl dnes americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN. Šéf Bílého domu zároveň označil cíle svého ruského protějšku na Ukrajině, které šéf Kremlu vyložil v projevu na začátku invaze, jako iracionální.
Po útoku na most přes Kerčskou úžinu a následné ukrajinské reakci je jasná jedna věc. Ukrajinci mají plán, jak válku ukončit, Rusové nikoli. Poškození mostu je významné hlavně ve dvou rovinách. První je symbolická. Most byl před válkou jediným přímým spojením okupovaného Krymu s pevninským Ruskem. Představoval nedělitelnost této násilím vynucené unie. Koneckonců ho v roce 2018 otvíral sám Putin. Zadruhé akce má jasný vojenský cíl. Jde o hlavní zásobovací trasu pro ruská vojska na jihu Ukrajiny. Konec přepravy přes most by znamenal jejich částečné odříznutí.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes potvrdil, že ranní rozsáhlé údery napříč ukrajinským územím jsou odvetou za "teroristické útoky" proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Kerčského mostu na anektovaný Krym. Střely dlouhého doletu podle něj zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že zasáhlo všechny stanovené infrastrukturní a vojenské cíle.
Po útoku na Kerčský most je jasné, že Putin hledí do propasti a nemá před sebou žádné dobré možnosti. Spektakulární poškození mostu přes Kerčskou úžinu je hlavně připomenutím, že Ukrajinci se nebojí. K útoku se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil, lze ale celkem obstojně předpokládat, že šlo o akci ukrajinské armády či tajných složek. Ukrajinští představitelé také významně pomrkávají, že opravdu šlo o jejich operaci. Ta má především dva cíle. První je symbolický.
Za sobotní explozí na Kerčském mostě je podle ruského prezidenta Vladimira Putina ukrajinská tajná služba. Prezident, jehož citovala RIA Novosti, v neděli výbuch označil za teroristický čin. Rusko dosud odpovědnost Ukrajině oficiálně nepřisoudilo. Podle ruského protiteroristického výboru oheň na mostě, který spojuje Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem anektovaným v roce 2014, způsobil výbuch bomby nastražené v autě. Po výbuchu se zřítila část vozovky a začaly hořet cisterny na železniční části mostu.
Ruský prezident Vladimir Putin dosud mlčí a veřejně nekomentuje útok na strategicky důležitý Kerčanský most, přes který Rusko zásobuje anektovaný Krym. Změnit se to může po pondělní schůzce Bezpečnostní rady Ruské federace, kterou svolal na pondělí.Šéf Kremlu se k poničení strategicky důležitého mostu zatím nebude vyjadřovat, informovala o víkendu státní agentura TASS s odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Posléze agentura vydala další informaci o příštích aktivitách ruského prezidenta.
