Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS). „Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Putin v projevu obvinil Západ z "jaderného vydírání". Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci. Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že "postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku," řekl Putin.
Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to v pondělí ve své prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě
Kreml označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů.
Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin, který je v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Před novináři ruský prezident také uvedl, že plán „speciální vojenské operace“, jak Moskva svou invazi označuje, zůstává stejný a nemění se.
V Rusku sílí tlak na vyhlášení všeobecné mobilizace, a tedy posílení ruských sil ve válce na Ukrajině, Kreml ale prohlásil, že se v současné době nic takového nechystá.
Už krátce po začátku války na Ukrajině varoval ruský prezident Vladimir Putin před tím, že dodávky zbraní ze Západu bude považovat za zapojení do konfliktu, samotné dodávky pak označil za legitimní vojenské cíle, což vyvolalo obavy z eskalace konfliktu. Jak se ale zdá, hrozby se nevyplnily. Spojené státy, nejvýznamnější vojenský podporovatel ukrajinské armády, už poskytly Ukrajině za prvních šest měsíců války vojenskou pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů (asi 240 miliard korun).
Ruský prezident Vladimir Putin čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti.
Od doby, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v únoru válku proti Ukrajině, řada magnátů a oligarchů čelí na Západě zamrznutým kontům a někteří byli i donuceni opustit západní společnosti či prodat své středomořské vily. Kreml nyní vyzývá tyto oligarchy, aby se vrátili do Ruska, kde nebudou muset čelit západním sankcím. Ruským oligarchům, kteří stále zůstávají na Západě, opakovaně zvoní telefony s pobídkami k návratu domů. Informuje o tom list The Financial Times.
Evropa našla způsoby, jak se obejít bez ruského plynu. Podle evropských představitelů Putinova moc, kterou odvozoval od nerostného bohatství Ruska slábne. Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov je ale stále optimistický, podle něj teprvezahájil nadcházející zima ukáže, jak reálné je odmítnutí ruského plynu ze strany evropských zemí. Informuje o tom analýza deníku The New York Times.
Na sociálních sítích se šíří záběry z dokumentu o Emmanuelu Macronovi, jde o první rozhovor ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho francouzským protějškem z 24. února, tedy jen velmi krátce poté, co na území Ukrajiny vstoupila ruská vojska a spustila válku, která trvá už přes půl roku. Prezident Zelenskyj hned ten den volal Macronovi s žádostí o pomoc, prosil, aby západní lídři vyzvali prezidenta Vladimira Putina k zastavení války.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kvalita života lidí v Evropě a socioekonomická stabilita Evropy jsou vrženy do „sankční pece“ kvůli udržení zájmů americké diktatury ve světových záležitostech. Šéf Kremlu to prohlásil ve středu na zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura TASS. Na jednání ekonomického fóra dále prohlásil, že vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí schválil novou doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí, uvedla agentura Reuters. Jednatřicetistránkový koncept „humanitární politiky“ je prezentován jako strategie pro šíření měkké – tedy nevojenské – síly.
Rusko se snaží zvýšit početní stav své armády. Nově náboráři začali obcházet i charity a lákají do svých řad muže bez domova až do věku 59 let, k nástupu do armády navíc nabízí vstupní bonusy v přepočtu ve výši až 140 tisíc korun. Informoval o tom deník The Telegraph.
„Stárnoucí duše se stává konzervativnější. Co vy na to?“ zeptal se v únoru 2000 student univerzity v Irkutsku ruského prezidenta Vladimira Putina. Putin nevyužil příležitost k tomu, aby se zamyslel nad konzervativním světonázorem. Snad jej příliš vylekala zmínka o stárnutí a tehdy osmačtyřicetiletý prezident a judista odpověděl: „Ubezpečuji vás, že se cítím mladý. Svůj věk nevnímám.“ Odmítl tím i konzervatismus, s nímž bude později spojován?
Rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří. Pro zastropování cen energií na evropské úrovni se v pátek vyslovil český premiér Petr Fiala. Česká republika, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, urychleně svolává radu ministrů, na níž chce diskutovat o možných mimořádných energetických opatřeních.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, informuje agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků. Podle zveřejněného dokumentu se má početní stav armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu.
Enormní zájem o ultranacionalistického filozofa Alexandra Dugina vyvolal bombový útok na jeho dceru Darju Duginovou. Hlavní propagátor ideologie o velkém Rusku je některými západními zdroji považován za mentora Vladimira Putina. Přesto, že nemá žádnou oficiální funkci, tak se mu přezdívá "Putinův Rasputin" nebo "Putinův mozek". Dugin podporuje ruskou agresi na Ukrajině a prosazuje dominanci Ruska nad sousedními státy, včetně konfrontace s USA a NATO. Jeho dcera Darja byla známou novinářkou a propagátorkou otcova učení.
ODS obviňuje expremiéra Andreje Babiše ze lží. "Vláda nemá ani odvahu, aby zajela mezi lidi do regionů, jako to dělám já," kritizuje Babiš vládu Petra Fialy z toho, že nejezdí do regionů. "Andrej Babiš znovu neříká pravdu a kritizuje vládu," oponuje ODS s tím, že Fiala během posledního týdne navštívil Plzeňský kraj a míří do Jižních Čech a na Vysočinu. "Slušný premiér se nemusí bát vyjít mezi občany," podotýká ODS.
V sobotu u Moskvy vybuchlo auto s Darjou Duginovou, dcerou Alexandra Dugina, ultranacionalisty snícího o „Rusku od Dublinu po Vladivostok“, občas označovaného jako ideolog Kremlu nebo „Putinův Rasputin“. Tato jeho pověst je zřejmě nadnesená. Známý expert na Rusko Mark Galeotti označil další Duginovu přezdívku „Putinův mozek“ za směšnou. Kamil Galev, další glosátor ruského dění, souhlasí. Duginova pověst je podle něj šikovným aktem sebepropagace. Nicméně Dugin je nepochybně známý velkoruský šovinista a smrt jeho dcery logicky vyvolala divoké spekulace.
Ruský prezident Valadimir Putin v pátek v telefonickém rozhovoru varoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před „katastrofou,“ která hrozí v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, kterou nyní okupují Rusové a na kterou podle Putina útočí Ukrajinci. Uvedla to agentura AFP. Putin i Macron požadují vyslání MAAE do elektrárny a budou na tom spolupracovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se hodlají zúčastnit podzimního summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Agentuře Bloomberg to řekl indonéský prezident Joko Widodo. Mnohé západní země v čele se Spojenými státy usilují o to, aby Indonésie, která letos skupině předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města, souběžně s fórem Armija-2022.
Bývalá šéfka kampaně Hillary Clintonové a demokratická analytička Jennifer Palmieriová naznačila, že exprezident Donald Trump předával „špínu na jednoho ze světových vůdců“ ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Informace se objevila ještě předtím, než proběhla v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago razie FBI. Palmieriová tak udržuje při životě „narativ o Trumpově ruském spolčení“ informuje zpravodajský server Fox News.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu vlastní vilu za 18 milionů dolarů (asi 426 milionů korun), navíc k velkým penězům dopomohl své dceři a své milence. Video s tímto obsahem sdílel mimo jiné poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Z korupce Rusku plynou ročně v přepočtu miliardy korun, uvádí autoři na videu. Kolem ruského prezidenta Vladimira Putina se pohybují samí velmi nápadně bohatí lidé. Patří mezi ně i ministr obrany Sergej Šojgu, který vlastní mimo jiné obrovskou vilu
KLDR údajně nabídla Rusku vyslání až 100 000 severokorejských dobrovolníků, kteří by útočící zemi měli pomoci ve válce proti Ukrajině. Tvrzení zaznělo v ruské státní televizi. Informoval o něm člen veřejné rady spadající pod ruské ministerstvo obrany Igor Korotčenko, který je podle serveru mk.ru také šéfredaktorem časopisu Obrana státu. Tito dobrovolníci by podle něj přirozeně měli být členové severokorejské armády.
Trump naopak kultivoval to, čemu se v souvislosti s prezidentem Nixonem říkalo strategie šílence. Chovej se tak, aby si tví nepřátelé nebyli jistí, jak velký maniak skutečně jsi. Minulý týden mluvil bývalý prezident Trump na jedné republikánské konferenci na Floridě, a jak někteří novináři informovali, pochlubil se tam mimo jiné tím, že popsal, jak řekl představitelům členských zemí NATO, že by jim USA v případě války nepřišly na pomoc. To pochopitelně vzbudilo určitou pozornost.
Bývalý pověřenec Kremlu pro klima Anatolij Čubajs, který rezignoval po invazi Moskvy na Ukrajinu, náhle skončil v nemocnici ve vážném stavu. Podle deníku New York Times musel být hospitalizován v Evropě poté, co se u něj nečekaně objevilo závažné neurologické onemocnění. Podle italským médií jej potíže zastihly na Sardinii. Čubajs, který dříve působil jako vedoucí prezidentské administrativy Ruska, je označovaném za nejvýše postaveného úředníka, který od počátku války sám odešel, podle všeho kvůli nesouhlasu s postupem Kremlu.
