Vládní sliby začínají znepokojovat některé učitele. Původně se totiž pedagogové mohli těšit na navýšení platů o patnáct procent. Nyní však státní rozpočet počítá s pouze deseti procenty, které však zvednou platy pouze nepatrně. Podle Pedagogické komory je na vině vysoká průměrná mzda, která neustále roste.
Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Krititka se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.
Test z matematiky letos u maturit zvládlo více studentů než loni. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které v pondělí údaje zveřejnilo, napomohl k lepšímu výsledku prodloužení času zkoušky. U testu z češtiny si maturanti letos naopak mírně pohoršili. U testu z matematiky letos uspělo 84,5 procenta maturantů. Bylo to o 6,3 procentního bodu více než loni.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to ve čtvrtek předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o „černém dni pro demokracii“. „Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek,“ zdůraznil Vural.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Učitelé v americkém státě Florida budou moci nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli zakročit v případě hromadné střelby. Místní zákonodárci schválili návrh nové normy, která je reakcí na loňské krveprolití ve střední škole ve floriském Parklandu. Očekává se, že republikánský guvernér Ron DeSantis zákon podepíše a umožní tak učitelům začleněným do dobrovolnického programu stát se ochránci pořádku na školách.
Sněmovna dnes odvolala na návrh klubu ODS nezařazenou poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou ze školského a ze zahraničního výboru. Ve školském výboru ji nahradil Bohuslav Svoboda a v zahraničním Marek Benda (oba ODS). Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že občanští demokraté podali návrh na odvolání Majerové Zahradníkové z některých sněmovních orgánů po dohodě s poslankyní.
Ceny potravin, elektřiny a pohonných hmot neustále letí nahoru. V minulém měsíci bylo zdražení tak velké, jako naposledy v roce 2012. Za dražší potravin může zejména suché a teplé počasí, které žene ceny surovin až o sto procent v porovnání s minulým rokem. Svůj díl na vyšších spotřebitelských cenách má i navyšování platů ve státním sektoru, které v loňském roce rostly.
Tvrzení českého prezidenta Miloše Zemana, který při úterním setkání s krajany v rakouské metropoli prohlásil, že vídeňská radnice za bývalého starosty Michaela Häupla nedala místní českojazyčné Komenského škole ani šilink, je nepravdivé. Uvedl to rakouský list Der Standard s tím, že škola mu sdělila, že tehdy naopak finanční podporu od radnice dostávala.
Poslanec Václav Klaus mladší ustál pokus o odvolání z čela školského výboru. Poslanci v tajném hlasování podpořili v obou kolech volby kandidáta ODS Martina Baxu pouhými 6 hlasy z 21.
Členové školského výboru, kteří odmítli vystřídat v čele výboru Václava Klause za Martina Baxu, porušili podle předsedy ODS Petra Fialy parlamentní zvyklosti a pravidla poměrného rozdělení míst v orgánech Sněmovny.
Slovensko umožní přijmout do školek až na výjimky jen děti, které podstoupily povinné očkování. Zavedení opatření, které již platí například v Česku, ohlásilo ministerstvo zdravotnictví poté, co v některých regionech země pod Tatrami klesl podíl očkovaných dětí například proti spalničkám pod bezpečnou hranici 95 procent. Podmínění přijetí dětí do školek očkováním zdůvodnilo ministerstvo zdravotnictví snahou zajistit ochranu dětí.
Do Prahy se sjíždí dvě stovky studentů z celého světa, aby na letošním ročníku modelové konference OSN diskutovali o islamistech z Boko Haram, krizi v Arktickém moři a o dalších mezinárodních otázkách. Zda jsou studenti vlivnou společenskou skupinou, jaké má ambice konference, kterou organizují studenti pražských gymnázií Nový PORG a PORG Libeň, a kdo na konferenci vystoupí, objasňuje v rozhovoru pro deník Echo24 generální tajemník letošní konference Šimon Olmer.
Vláda Andreje Babiše loni neustále navyšovala důchody a platy státním zaměstnancům. Šéfka financí Alena Schillerová na letošní rok počítá s razantními škrty a požaduje po ostatních členech vlády, aby ve svých resortech šetřili. Na ministerstvu školství se počítá zejména s úsporami přímo v resortu - a podle Roberta Plagy se škrty do platů učitelů nijak nepromítnou. Pochybnosti vyvolává výhled státního rozpočtu na příští rok, ve kterém se prý se slíbeným navýšením platů nepočítá.
Téměř 250 studentů z Čech, Německa, Izraele, Turecka a dalších zemí si bude v Praze už zanedlouho zkoušet práci diplomatů a politiků. V české metropoli se totiž koná modelová konference OSN, v rámci níž vystoupí i někdejší předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Akce začíná příští týden a studenti na ní budou řešit mezinárodní otázky a debatovat o globálních problémech. Za ty označují nedostatečnou komunikaci, despekt k ostatním a neochotu ke kooperaci.
Šestnáctiletá Greta Thunbergová na sebe upoutala pozornost vytrvalým aktivismem proti globálnímu oteplování. Zahájila „školní stávku za klima“, na protest proti údajným klimatickým změnám odmítá chodit každý pátek do školy. Její příklad se rozhodly následovat desetitisíce studentů po celém světě. Podobné stávky se již odehrály například v Belgii, Kanadě, Rakousku, Austrálii či Británii.
V polovině února psala britská média o protestu stovek muslimských rodičů v Birminghamu, kteří požadovali, aby jejich škola ustoupila od vyučování o LGBT a genderu. Rodiče, mnoho žen v hidžábech s transparenty „Vzdělání, ne indoktrinace“, „Moje dítě, moje volba“ nebo „Nechte děti být dětmi“ stáhli své potomky z první vyučovací hodiny a demonstrovali s nimi před budovou školy. Někteří tvrdili, že radši opustí Británii, a avizovali další protesty.
Premiér Andrej Babiš se dohodl na prohloubení spolupráce Marylandské univerzity s českými institucemi v oblasti umělé inteligence. Univerzita už nyní spolupracuje s pražským ČVUT. Podle Babiše by spolupráce s americkou univerzitou mohla pomoci tomu, aby v Česku vzniklo jedno z evropských středisek pro vývoj umělé inteligence.
Co nevidět budou přijímací zkoušky na střední školy, téměř sto tisíc dětí se bude ucházet o přijetí k dalšímu studiu. Necelých dvacet tisíc dětí ve věku jedenácti let bude usilovat, aby se dostalo na osmileté gymnázium. Ony a jejich rodiče završí peklo, které pro ně často začíná rok před samotnými zkouškami. Proces přijímacího řízení a současná situace kolem osmiletých gymnázií zmutovaly ve zvrhlé monstrum, které škodí dětem, samotnému systému vzdělávání a v konečných důsledcích celé společnosti.
Pátek 1. března byl posledním dnem, kdy děti z pátých, sedmých a devátých tříd mohly podat přihlášky na střední školy. Kvůli zkostnatělé regulaci, instinktům průměrnosti a touze školského establishmentu mít co nejjednodušší práci je to pro studenty výrazně víc stresující záležitost, než by musela být. Každý si může do prvního kola přijímacích zkoušek, které jsou byrokraticky jednotné a dělají se podle testů státní instituce CERMAT, podat jen dvě přihlášky. Neomezený počet je možné dávat až ve druhém kole. To už ale většina kvalitních a studenty žádaných škol vůbec nevypisuje.
Randall S. Sullivan je přední americký právník, specialista na trestní právo, má za sebou velmi úspěšnou kariéru, mimo jiné navrhl změny, díky nimž byly propuštěny tisíce nespravedlivě odsouzených. Učí právo na Harvardově univerzitě, je tam také děkanem jedné z kolejí (v americkém školství tahle funkce není tak úřední – je to spíš poradce, autorita, za níž ubytovaní studenti přicházejí se svými problémy). Je také první černý Američan, který tu funkci na Harvardu vykonává. Zatím.
Na americkou Stanfordovu univerzitu v Kalifornii míří další Češka, maturantka Sára Davidová nastoupí v září. Unikátní ale je, že její sestra Barbora na této univerzitě už studuje. Jak je možné, že se dvě sestry dostanou na tutéž elitní univerzitu, vysvětluje Sára Davidová v rozhovoru pro deník Echo24.
Etická komise Univerzity Karlovy (UK) v pátek potvrdila stanovisko etické komise Filozofické fakulty UK, že se bývalý prorektor univerzity Martin Kovář dopustil plagiátorství. Rozsah jeho opisování označila za významný. Vyplývá to ze stanoviska komise, které univerzita zveřejnila na facebooku. Na možné Kovářovo opisování upozornili loni tři doktorandi. Kovář v souvislosti s případem v prosinci rezignoval na funkci prorektora a ke konci roku odešel i z fakulty. Obvinění z plagiátorství už dříve odmítl, páteční rozhodnutí komise nechtěl komentovat.
Francouzské školy vymění ve formulářích kolonky „matka“ a „otec“ slovy „rodič 1“ a „rodič 2“. Vyplývá to z pozměňovacího návrhu zákona schváleného poslanci v uplynulém týdnu. Podle podporovatelů návrhu má změna ukončit diskriminaci rodičů ze stejnopohlavních párů. Podle kritiků ale naopak novela „odlidšťuje“ rodičovství a také může vést k hádkám kvůli tomu, kdo je rodič číslo jedna. O změně informuje The Telegraph.
Úbytku lékařů má zabránit závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku. Odchody sester mohou zastavit výsluhy nebo peníze na bydlení. V pořadu TV Prima Partie to v neděli řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O všech opatřeních se podle něho nyní jedná. V českých nemocnicích chybí asi 3000 sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.
Zatímco mezi žáky pátých tříd základní školy patří k nejoblíbenějším předmětům matematika a tělocvik, v devátých třídách je to angličtina a zeměpis. Obliba matematiky klesá na druhém stupni postupně z 33 procent na sedm procent. Český jazyk patří po celou základní školu k nejméně oblíbeným předmětům. Vyplývá to z průzkumu společnosti Tutor, který se konal v lednu mezi 500 žáky pátých a devátých tříd základních škol z různých částí ČR.
Značně netradičním způsobem se svůj nesouhlas s odchodem Velké Británie z EU rozhodla vyjádřila profesorka ekonomie z univerzity v Cambridge. Victoria Batemanová svůj odmítavý postoj k brexitu prezentuje dlouhodobě – naposledy v polovině ledna divadelním představením, ve kterém účinkovala zcela nahá. Nápisem na prsou „Brexit nechá Británii nahou“ se rozhodla upozornit na ekonomické i jiné nevýhody, které podle ní změna přinese. Není to přitom poprvé, co se profesorka k podobné formě protestu uchýlila.
Ve školách roste zájem o výuku ruštiny. Počet žáků základních škol, kteří se tento jazyk učí, se za deset let zvýšil zhruba pětkrát. Loni mělo na základních školách ruštinu zhruba 52.000 dětí z celkového množství přibližně 791.000 školáků, kteří se učí cizí jazyk. Naprostá většina všech chodí na angličtinu. Další řeči si děti volí většinou později jako druhý cizí jazyk. Ruština je na školách třetím nejobvyklejším cizím jazykem po němčině. Necelé procento dětí se učí španělsky či francouzsky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Vládní koalice možná nebude dál prosazovat zavedení obědů do škol zdarma. Mohla by se přiklonit spíš k rozšíření dosavadních projektů, díky nimž mohou školáci z chudších rodin už teď mít školní stravování bezplatně. Na tiskové konferenci po jednání zástupců koaličních stran o rozpočtu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
