„To, že nám přejí smrt,“ shrnula lakonicky Katharine Birbalsinghová, co je na práci ředitelky Komunitní školy Michaela v Londýně nejtěžší. Drobná snědá žena už pět let provozuje „nejpřísnější školu v Británii“, jak tento vzdělávací ústav překřtila britská média. Nikoho sice nenutí, aby k nim chodil, v okolí jsou nejméně čtyři další školy, to byla námitka odborů proti vzniku další, přesto existence Michaely uprostřed britského systému provokuje.
Úleva pro humanitně orientované žáky, ale problém pro vysoké školy a později i pracovní trh, který očekává technicky vzdělané absolventy. Po desítkách let diskuzí jde povinná maturita z matematiky opět k ledu. Ministr školství Robert Plaga rozhodl, že nejprve musí přijít změna výuky a až poté bude moci být opět zavedena povinná maturita z matematiky pro všechny studenty středních škol.
České vysoké školy bojují s vysokou studijní úmrtností. Loni bylo v prvním a druhém ročníku veřejných i soukromých vysokých škol neúspěšně ukončeno 49 procent studií. Řešení školy hledají v úpravě studijní nabídky i v různých poradenských centrech pro studenty.
Nepřekvapuje, že mladí nechtějí pracovat. Proto také není divu, že z osmnáctiletých nastupuje v Česku do zaměstnání jen necelá pětina. Zbytek míří na vysokou školu, kterou z nich však nedokončí ani polovina. Logika je jasná. Proč si neužít volného času – a vysoké školy k tomu nabízejí nejlepší prostor. Jenom není jasné, jestli s tím jsou srozuměni věční kverulanti, tedy lidé, kteří to všechno platí ze svých daní.
Bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová skončí ve školských radách čtyř škol, které zřizuje hlavní město. Rozhodli o tom v pondělí radní. Důvod schválený dokument neuvádí. Radní pro školství Vít Šimral (Piráti) po jednání rady potvrdil informace serveru Neovlivni.cz, že důvodem kroku jsou dřívější výroky Semelové o justiční vraždě Milady Horákové komunistickým režimem.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby ji žáci skutečně rozuměli, a až potom případně povinnou maturitu zavést. ČTK to v pátek sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství v reakci na informace z Deníku. Zákon v současnosti počítá se zavedením povinné maturity z matematiky nejpozději od jara 2022.
V září odstartuje Univerzitní liga ledního hokeje (ULLH). Nový projekt účastníkům umožní skloubit sport s vysokoškolským vzděláním. Univerzitní ligy se zúčastní osm klubů, které budou reprezentovat 13 českých vysokých škol, vítěz pak zvedne nad hlavu Pohár Jana Palacha.
Jednou z priorit vlády Andreje Babiše je každoroční navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V dlouhodobém záměru vzdělávání a jeho rozvoje do roku 2023 se však počítá s tím, že se platy učitelů dostanou na 130 procent průměrné mzdy až v roce 2025, tedy až na konci příštího volebního období. Učitelé tento slib neslyší poprvé. V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slibovala 130 procentní hranici překonat do dvou až tří let.
Ve věku 88 let zemřel v pátek lékař Josef Koutecký, který v 60. letech založil v Československu dětskou onkologii. Za svou práci získal mnoho významných ocenění. Informovala o tom mluvčí pražské motolské nemocnice Pavlína Danková.
Patnáctiletá žákyně a mluvčí hnutí Fridays for Future Anna Mezgerová minulý měsíc tvrdila na veřejné diskuzi, že dostala za svou účast na demonstracích za klima třídní důtku. Informaci ale vyvrací škola, která uvádí, že důtek dostala v minulosti sice více, ale žádnou za poslední půlrok, kdy dívka aktivně participovala v bojích za klima. Informuje o tom serve Aktuálně.cz s odkazem na hospodářku pražské Základní školy Na Chodovci Nikolu Páníkovou. Žákyně ale stále trvá na tom, že důtku dostala, jen to nemá jak dokázat.
Vládní sliby začínají znepokojovat některé učitele. Původně se totiž pedagogové mohli těšit na navýšení platů o patnáct procent. Nyní však státní rozpočet počítá s pouze deseti procenty, které však zvednou platy pouze nepatrně. Podle Pedagogické komory je na vině vysoká průměrná mzda, která neustále roste.
Premiér Andrej Babiš dříve vyhlašoval, že „učitelé na tom musí být stejně jako právníci nebo doktoři. Finančně i společensky“. Nyní se však zdá, že se rozhodl na pedagozích šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová totiž navrhla, že učitelé dostanou na příští rok přidáno o 10 procent místo slibovaných 15 procent. Krititka se však na šéfku financí strhla jak ze strany odborů, tak od zástupců zaměstnavatelů. Pedagogická komora v reakci na návrh Schillerové začala shánět podporu pro případnou stávku.
Test z matematiky letos u maturit zvládlo více studentů než loni. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které v pondělí údaje zveřejnilo, napomohl k lepšímu výsledku prodloužení času zkoušky. U testu z češtiny si maturanti letos naopak mírně pohoršili. U testu z matematiky letos uspělo 84,5 procenta maturantů. Bylo to o 6,3 procentního bodu více než loni.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to ve čtvrtek předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o „černém dni pro demokracii“. „Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek,“ zdůraznil Vural.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Učitelé v americkém státě Florida budou moci nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli zakročit v případě hromadné střelby. Místní zákonodárci schválili návrh nové normy, která je reakcí na loňské krveprolití ve střední škole ve floriském Parklandu. Očekává se, že republikánský guvernér Ron DeSantis zákon podepíše a umožní tak učitelům začleněným do dobrovolnického programu stát se ochránci pořádku na školách.
Sněmovna dnes odvolala na návrh klubu ODS nezařazenou poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou ze školského a ze zahraničního výboru. Ve školském výboru ji nahradil Bohuslav Svoboda a v zahraničním Marek Benda (oba ODS). Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že občanští demokraté podali návrh na odvolání Majerové Zahradníkové z některých sněmovních orgánů po dohodě s poslankyní.
Ceny potravin, elektřiny a pohonných hmot neustále letí nahoru. V minulém měsíci bylo zdražení tak velké, jako naposledy v roce 2012. Za dražší potravin může zejména suché a teplé počasí, které žene ceny surovin až o sto procent v porovnání s minulým rokem. Svůj díl na vyšších spotřebitelských cenách má i navyšování platů ve státním sektoru, které v loňském roce rostly.
Tvrzení českého prezidenta Miloše Zemana, který při úterním setkání s krajany v rakouské metropoli prohlásil, že vídeňská radnice za bývalého starosty Michaela Häupla nedala místní českojazyčné Komenského škole ani šilink, je nepravdivé. Uvedl to rakouský list Der Standard s tím, že škola mu sdělila, že tehdy naopak finanční podporu od radnice dostávala.
Poslanec Václav Klaus mladší ustál pokus o odvolání z čela školského výboru. Poslanci v tajném hlasování podpořili v obou kolech volby kandidáta ODS Martina Baxu pouhými 6 hlasy z 21.
Členové školského výboru, kteří odmítli vystřídat v čele výboru Václava Klause za Martina Baxu, porušili podle předsedy ODS Petra Fialy parlamentní zvyklosti a pravidla poměrného rozdělení míst v orgánech Sněmovny.
Slovensko umožní přijmout do školek až na výjimky jen děti, které podstoupily povinné očkování. Zavedení opatření, které již platí například v Česku, ohlásilo ministerstvo zdravotnictví poté, co v některých regionech země pod Tatrami klesl podíl očkovaných dětí například proti spalničkám pod bezpečnou hranici 95 procent. Podmínění přijetí dětí do školek očkováním zdůvodnilo ministerstvo zdravotnictví snahou zajistit ochranu dětí.
Do Prahy se sjíždí dvě stovky studentů z celého světa, aby na letošním ročníku modelové konference OSN diskutovali o islamistech z Boko Haram, krizi v Arktickém moři a o dalších mezinárodních otázkách. Zda jsou studenti vlivnou společenskou skupinou, jaké má ambice konference, kterou organizují studenti pražských gymnázií Nový PORG a PORG Libeň, a kdo na konferenci vystoupí, objasňuje v rozhovoru pro deník Echo24 generální tajemník letošní konference Šimon Olmer.
Vláda Andreje Babiše loni neustále navyšovala důchody a platy státním zaměstnancům. Šéfka financí Alena Schillerová na letošní rok počítá s razantními škrty a požaduje po ostatních členech vlády, aby ve svých resortech šetřili. Na ministerstvu školství se počítá zejména s úsporami přímo v resortu - a podle Roberta Plagy se škrty do platů učitelů nijak nepromítnou. Pochybnosti vyvolává výhled státního rozpočtu na příští rok, ve kterém se prý se slíbeným navýšením platů nepočítá.
Téměř 250 studentů z Čech, Německa, Izraele, Turecka a dalších zemí si bude v Praze už zanedlouho zkoušet práci diplomatů a politiků. V české metropoli se totiž koná modelová konference OSN, v rámci níž vystoupí i někdejší předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Akce začíná příští týden a studenti na ní budou řešit mezinárodní otázky a debatovat o globálních problémech. Za ty označují nedostatečnou komunikaci, despekt k ostatním a neochotu ke kooperaci.
Šestnáctiletá Greta Thunbergová na sebe upoutala pozornost vytrvalým aktivismem proti globálnímu oteplování. Zahájila „školní stávku za klima“, na protest proti údajným klimatickým změnám odmítá chodit každý pátek do školy. Její příklad se rozhodly následovat desetitisíce studentů po celém světě. Podobné stávky se již odehrály například v Belgii, Kanadě, Rakousku, Austrálii či Británii.
V polovině února psala britská média o protestu stovek muslimských rodičů v Birminghamu, kteří požadovali, aby jejich škola ustoupila od vyučování o LGBT a genderu. Rodiče, mnoho žen v hidžábech s transparenty „Vzdělání, ne indoktrinace“, „Moje dítě, moje volba“ nebo „Nechte děti být dětmi“ stáhli své potomky z první vyučovací hodiny a demonstrovali s nimi před budovou školy. Někteří tvrdili, že radši opustí Británii, a avizovali další protesty.
Premiér Andrej Babiš se dohodl na prohloubení spolupráce Marylandské univerzity s českými institucemi v oblasti umělé inteligence. Univerzita už nyní spolupracuje s pražským ČVUT. Podle Babiše by spolupráce s americkou univerzitou mohla pomoci tomu, aby v Česku vzniklo jedno z evropských středisek pro vývoj umělé inteligence.
Co nevidět budou přijímací zkoušky na střední školy, téměř sto tisíc dětí se bude ucházet o přijetí k dalšímu studiu. Necelých dvacet tisíc dětí ve věku jedenácti let bude usilovat, aby se dostalo na osmileté gymnázium. Ony a jejich rodiče završí peklo, které pro ně často začíná rok před samotnými zkouškami. Proces přijímacího řízení a současná situace kolem osmiletých gymnázií zmutovaly ve zvrhlé monstrum, které škodí dětem, samotnému systému vzdělávání a v konečných důsledcích celé společnosti.
