Na české politické scéně se rodí spor o význam a hodnocení víceletých gymnázií. Zatímco ministerstvo školství už několik let avizuje, že s nimi není spokojeno, opozice jejich význam i existenci hájí.
Před třiceti lety pronesl čerstvě zvolený prezident Václav Havel slavný projev s poselstvím, že naše země nevzkvétá. Dnes však jakoby se projevy nejvyšších státních činitelů vrátily před rok 1989. Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství chválil úspěchy současné vlády, to samé chystá v novoročním projevu i její předseda Andrej Babiš (ANO). Evropské srovnání však tyto pozitivní představy krotí.
Studenti ve třetích ročnících jsou stále v nejistotě, zda je za dva roky nečeká povinná státní maturita z matematiky. Návrh na odklad od ministra školství Roberta Plagy se totiž zasekl ve sněmovně, kde ho blokuje část poslanců. Zákonodárci zejména z SPD a KSČM totiž nesouhlasí s dalším odkladem. Příznivci Plagova návrhu však argumentují tím, že studenti v maturitní zkoušce z matematiky selhávají ve velkém už dnes, i když si tento předmět zvolí dobrovolně.
Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb.
Napravit původní plané sliby od premiéra Andreje Babiše chce část sociálních demokratů. Vadí jim totiž, že hnutí ANO nedrží slovo a nedojde tak k původnímu navýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům. Pedagogové sice přidáno dostanou, ovšem nikoliv původních 15 procent, ale pouze 8. Babiš přitom při svém předvolebním tažení v roce 2017 uváděl, že učitelé jsou jeho prioritou a u této skupiny by platy měly prudce narůst.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se během čtvrtečních sněmovních interpelací nevybíravě pustil do poslankyně opozičních Starostů Věry Kovářové. V odpovědi na otázku ohledně státních dotací na výstavbu mateřských škol jí řekl, že „má dost jejích populistických keců“. Kovářová se proti tomu odradila, ze stejných „keců“ obvinila i předsedu vlády.
Vláda má splnit svůj slib, zaznělo den před jednáním sněmovny o státním rozpočtu z úst většiny opozičních stran. Chtějí totiž tlačit na původně slibované patnáctiprocentní navýšení platů v roce 2020. Vládní rozpočet nyní předpokládá osmiprocentní růst tarifů, odbory žádaly deset procent. Růst platů je součástí projednávání rozpočtu na příští rok, ke kterému se ve středu vrací sněmovna. Požadavkem dodatečného navýšení platů ve školství se má ve středu zabývat i koaliční rada.
Britská základní škola ve městě Devon k sobě přitáhla značnou pozornost, když se na veřejnost dostala zpráva, že se žáci 6. ročníku učí ve třídě, která má přes 60 dětí. Pro tolik žáků klasická třída nestačí, takže musí sedět v přednáškovém sále. Upozornila na to mimo jiné i britská BBC. Ředitel krok hájí jako opatření pro budoucnost.
Sára Davidová z pražského gymnázia Nový PORG se stala nejúspěšnější maturantkou světa v mezinárodní IB maturitě, kde získala plné skóre společně se 212 studenty z celého světa. Konkurencí jí bylo dalších 166 278 účastníků.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) označil středeční stávku ve školách kvůli růstu učitelských platů za debakl odborů.
Několik tisícovek škol se podle odborů chystá zapojit do dnešní stávky. Chtějí tak vytvořit tlak na ministra školství Roberta Plagu, který učitele podle jejich slov podvedl. Šéf školského resortu totiž navrhl, aby příští rok šlo na platy pedagogů pouze osm procent místo dříve slíbených deseti. Plaga navíc učitele popudil svým úterním vyjádřením, podle kterého je paradoxem, že odboráři nevědí přesný počet protestujících škol.
Dlouho doutnající spor o navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků nemusí skončit pouze středeční stávkou. Další protest a zavření škol záleží zejména na vládních poslancích, kteří ještě mohou změnit podobu státního rozpočtu na příští rok. Premiér Andrej Babiš stávku kritizuje a tvrdí, že protest chce pouze malá skupina učitelů. To však odmítají odboráři, podle kterých jsou pod náporem telefonických hovorů, kdy učitelé žádají bližší informace k plánované stávce.
Tarify učitelských platů se od ledna 2020 zvýší o osm procent. Vyplývá to z vládního nařízení o platech, které dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jejím jednání to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Z celkového navýšení 11,1 miliardy korun tak má jít do základů platů osm miliard korun, řekla mluvčí ministra Aneta Lednová. Zbytek peněz bude na odměny a příplatky. Školské odbory s vládním plánem chtějí místo osmi procent dát do základů platů deset procent, na středu kvůli tomu vyhlásily stávku. Píšeme o ní zde. Odborový předák František Dobšík uvedl, že Plaga podvedl odbory, učitele, vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO).
Ke stávce kvůli platům učitelů se přihlašuje víc než 50 procent škol.
Učitelé velmi bystře pochopili, že Andrej Babiš je čistě transakční politik, který postavil svůj úspěch na tom, že ve velkém pumpuje veřejné peníze do svých voličů. Pilířem jeho politického marketingu je zvyšování důchodů, slevy na jízdném, vyšší rodičovská. Teď v poslední době ujištění, že pumpování neskončí ani ve chvíli, kdy se česká ekonomika dostane do útlumů a zdrojů ve státním rozpočtu bude méně.
Učitelům došla trpělivost s neustálým slibováním, že pedagogové jsou vládní prioritou a dostanou na platech přidáno. Původně totiž chtěl stát navýšit platy učitelům v příštím roce o 15 procent, vzhledem k vysokým výdajům ve státním rozpočtu však ministerstvo školství navrhuje, aby do tarifů šlo pouze 8 procent. Učitelé na to reagují jednodenní stávkou, kterou předseda vlády Andrej Babiš nazývá vyhrožováním.
Ve středu českou vládou prošlo odložení povinné maturity z matematiky. Nebylo to nečekané, ministr školství Robert Plaga už tento záměr avizuje několik měsíců, přesto je to zásadní zpráva, jak špatným směrem se vyvíjejí poměry v republice.
Vláda je proti zavedení povinné maturity z matematiky, podpořila návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu, podle něhož měli poprvé povinně z matematiky maturovat gymnazisté v roce 2021.
Větší zapojení sociální pracovníků a postavit systém na nejlepším zájmu dítěte.
Strašák v podobě povinné státní maturity z matematiky nebude studenty zřejmě děsit minimálně dalších osm let. Ministr školství Robert Plaga totiž nachází ve sněmovně podporu zejména od opozice. S odsunutím povinné matematiky totiž souhlasí jak všichni Piráti, tak část ODS, lidovců a TOP 09. Spolu s hnutím ANO tak má návrh pohodlnou většinu.
Středoškolští studenti zažívají aktivní období. Kromě toho, že se byť s výrazně menší intenzitou než jejich vrstevníci v západní Evropě zapojili do klimatických protestů Pátky pro budoucnost, aktivně demonstrují i za svá vlastní práva. Práva za snížení nároků ve školách. Za to, aby se ty nároky přizpůsobily jejich snižující se gramotnosti. V pátek se na pražském Malostranském náměstí sešli k protestu proti povinné maturitě z matematiky.
Hrůzný pohled se naskytl policistům v severonigerijském městě Kaduna. V místní škole islámu totiž nalezli přes tři stovky kluků a teenagerů, kteří zde byli vystaveni mimořádně tvrdým praktikám. Děti měly být mučeny, sexuálně zneužívány a mělo jim také být odpíráno jídlo. Někteří měli řetězy na kotnících a jiní byli pro změnu připoutáni k různým těžkým objektům. O případu informuje například britský server The Guardian.
Do české politiky se po letech vrací debata o smyslu, přínosu a možnosti rušení osmiletých gymnázií.
Kvalita českých škol, znalostí a schopností českých dětí upadá. Současní školáci jsou na tom ve schopnosti porozumět textu, logicky myslet a počítat i v základní orientaci ve světě a vědách v patnácti letech výrazně hůř než stejně staré děti před lety. Pokles je setrvalý od chvíle, kdy v roce 2001 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) poprvé zveřejnila studii PISA, srovnávající znalosti a schopnosti dětí z třiceti nejvyspělejších států světa.
Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Nedohodly se s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) na růstu platů. S nabízeným navýšením nejsou spokojeny. Po jednání školské tripartity to řekl předák školských odborů František Dobšík. Plaga navrhl, aby si všichni učitelé od ledna přilepšili o 2250 korun. Dalších průměrně 1400 korun má putovat do odměn.
Mohou pořádat happeningy, připomínat si, co zažili jejich předchůdci 17. listopadu 1989 na Albertově a Národní třídě. Vést rozhovory s pamětníky. Nebo se ptát: Jací jsme? V čem jsme jiní než oni a další generace, které se narodily před námi? Na ten druhý, originálnější styl vsadili studenti vysokých škol, většinou z pražské Univerzity Karlovy v projektu Svobodný listopad. Zadali sociologům z agentury Median, aby se na reprezentativním vzorku zeptali mladých lidí z generace 18 až 30 let, co si myslí o světě a své roli v něm. Je to v českých poměrech první velmi detailní pohled na tuto generaci.
Nový návrh odmítáme a raději splňte své předchozí sliby. Tak zástupci pedagogů reagují na návrh státního rozpočtu, ve kterém se počítá s desetiprocentním navýšením pro učitele. Původní slib přitom zněl, že by pedagogové měli dostat přidání v podobě patnácti procent. Komora proto připravuje stávkovou pohotovost, u které má podporu drtivé většiny svých členů.
Z porušených slibů naštvaní učitelé a hrozba stávkových pohotovostí. Tak se zatím vyvíjí jednání ohledně navýšení platů učitelů na příští rok. Původně totiž vláda slibovala přidání o 15 procent, nyní však už jen o 10 procent a v roce 2021 ještě o procento méně. Odbory ani učitelé s růstem nesouhlasí o připomínají dřívější sliby vlády Andreje Babiše. Podobnou situaci zažívají i zdravotníci, kteří mají dostat pouhá tři procenta navíc, tedy pouze pokrytí inflace.
„To, že nám přejí smrt,“ shrnula lakonicky Katharine Birbalsinghová, co je na práci ředitelky Komunitní školy Michaela v Londýně nejtěžší. Drobná snědá žena už pět let provozuje „nejpřísnější školu v Británii“, jak tento vzdělávací ústav překřtila britská média. Nikoho sice nenutí, aby k nim chodil, v okolí jsou nejméně čtyři další školy, to byla námitka odborů proti vzniku další, přesto existence Michaely uprostřed britského systému provokuje.
