Vládní blamáž u maturit? Pokud se otevřou školy jen pro vybrané, hrozí soudní spory
Vláda si svým nejasným postupem u vracení některých žáků do škol zadělává zřejmě na velký problém.
Vláda si svým nejasným postupem u vracení některých žáků do škol zadělává zřejmě na velký problém.
Žáci devátých tříd se budou moci od pondělí 11. května vrátit do škol na konzultace. Výuka bude dobrovolná a bude probíhat pouze ve skupinkách maximálně 15 žáků. Na vysoké školy se budou moct od 11. května vrátit studenti všech ročníků ve skupinách do 15 osob. Omezení počtu se nevztahuje na praktickou výuku a praxi. Vláda to rozhodla při jednání o další vlně rozvolňování podmínek chování v epidemii. Podmínky návratu do škol v době epidemie koronaviru pro poslední ročníky základních škol tak budou podobné jako v případě závěrečných ročníků středních škol, které se připravují k maturitám a závěrečným zkouškám.
Řada rodičů se začíná bouřit proti novému systému přijímacího řízení v době koronavirové krize. Na žáky základních škol, kteří se budou hlásit na střední školu, totiž čeká jedna jednotná přijímací zkouška, která bude odeslána na dvě školy. Děti tak nebudou mít možnost složit zkoušku druhou a navíc vypadává i možnost odvolání. Pro děti se mnohdy jedná o zlomový moment v jejich vzdělání, kdy si vybírají své budoucí zaměření.
Rodiče nad některými podmínkami ze strany státu kroutí hlavou. Řada z nich se totiž setkala s vrácenou žádostí o ošetřovné, kterou ministerstvo průmyslu vrátilo zpět k doplnění. Jako problém byla uvedena věta, že žadatel nedoložil potvrzení o uzavření školy, i když jsou po celé republice a ve většině Evropy školy uzavřeny. Na březnové ošetřovné tak zatím nedosáhla většina rodičů.
Termín jednotných přijímacích zkoušek na střední školy chce ministr školství Robert Plaga (ANO) oznámit v první polovině května.
Islandští výzkumníci provedli dosud největší populační studii, vzhledem k relativně malému počtu obyvatel země otestovali 6 % celkové populace na koronavirus.
Debata o zastavení běžného života jako prevenci šíření koronaviru se odehrává v mlze. Vláda totiž při svých oznámeních, jak dlouho zůstanou obchody, restaurace a školy zavřené, lidem nedává téměř žádná jasná data, podle kterých o tom rozhoduje a bude rozhodovat. Nevíme, co ji vede k úvahám o kaskádě zapínání ekonomiky a společnosti. Netušíme, co se musí stát, jak se musí vyvíjet počet testů, míra nakažlivosti (ukazatel odhadující, kolik dalších lidí se nakazilo od jednoho infikovaného), počet pozitivně testovaných. Nebo u jakého počtu lidí se ve velkém průzkumu, který chystá tým kolem Romana Prymuly, musí potvrdit, že už mají protilátky, že už se s nemocí potkali. Studie z okolních zemí se tady velmi rozcházejí. Ta v Rakousku, která pracovala s reprezentativním vzorkem tisíc pět set lidí, došla k závěru, že protilátky na koronavirus má méně než jedno procento. Německá, která vycházela z dat na pěti stech lidech v silně zasažené obci v Severním Porýní-Vestfálsku, zjistila protilátky u 15 procent.
Nezvyklá opatření budou doprovázet návrat dětí do škol. Rodiče školáků, které se budou vracet 25. května do tříd na prvním stupni základních škol, budou muset podepsat čestné prohlášení o tom, že jejich děti ani nikdo z blízkých osob nepatří do rizikové skupiny. Kdo patří do takové skupiny, se podle ministra školství Roberta Plagy rozlišuje nejen podle věku, ale také podle toho, zda daná osoba nemá např. autoimunitní onemocnění, cukrovku či vysoký tlak.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na jedné straně se vláda přikláněla k petici za uzavření škol do konce června, na druhé straně se ale školy postupně otevírat budou. Kabinet Andreje Babiše se rozhodl zmírnit restriktivní opatření a v postupných vlnách pouštět žáky zpět do škol, i když od náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se ozývaly nesouhlasné hlasy. Nejpravděpodobněji si oddechnou rodiče nejmenších studentů, protože se počítá s návratem dětí z prvního stupně základních škol v květnu. Maturanti jsou ale stále v nejistotě, protože se jejich zkouška bude odvíjet od další situace s koronavirovou nákazou.
Bývalí členové místních organizací ANO v brněnských Černovicích, Židenicích a Starém Lískovci se rozhodli, že pokud revizní a smírčí komise hnutí nezruší březnové usnesení o rozpuštění buněk, obrátí se na soud. Podle místopředsedy hnutí a kandidáta na jihomoravského hejtmana Petra Vokřála hnutí místní organizace rozpustilo kvůli tomu, že jejich členové byli údajně napojeni na osoby v úplatkářské kauze v čele s bývalým členem ANO Jiřím Švachulou. Ti to odmítají a považují rozpuštění za účelové, vyplývá z informací, které zveřejnil zpravodajský portál Seznam Zprávy.
Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Stanovisko epidemiologů projedná vláda, která bude mít rozhodující slovo. Školy jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března. Vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra školství Roberta Plagy (ANO) ČTK shání.
Otevření škol patří k zásadním rozhodnutím následujících týdnů, vláda by měla poskytnout okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi či zveřejnit scénáře a data, podle nichž hodlá postupovat, vyzývají vládu ekonomové a další odborníci z občanské iniciativy KoroNERV-20. Vláda se podle nich nemá rozhodovat na základě „nátlakových akcí a paniky“, ale na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace. Měla by se zaměřit i na vytvoření rozumných podmínek pro vzdělávání. „Roušky ve třídách jsou nesmysl,“ uvedla iniciativa v tiskové zprávě, v níž představila doporučení vládě.
Norská vláda dnes rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci covid-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.
Metrové rozestupy mezi žáky či rozfázování začátku vyučovacích hodin jsou na českých školách neproveditelné.
Zatímco se stát zadlužuje a plnění státního rozpočtu klesá do hlubokých desítek miliard, tak se učitelé mohou na příští rok těšit na vyšší výplaty.
Koronavirová krize a s ní spojená karanténa a přerušená výuka ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými školami.
Maturitní zkoušky by mohly být podle návrhu ministerstva školství 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy.
Předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula vzbudil rozruch nejen prohlášením, že hranice mohou zůstat zavřené až rok či dva. V televizi v neděli promluvil i o své představě pokračování školního roku, čímž si však vysloužil nesouhlasnou reakci ze strany ministra školství Roberta Plagy (ANO). Ministr se k tématu chce vyjádřit v pondělí dopoledne.
Vláda dnes vyhlásila kvůli výskytu koronaviru na 30 dnů nouzový stav na celém území České republiky. Začal platit od dnešních 14.00. Důvodem je ohrožení zdraví obyvatel. Nakažených koronavirem je k čtvrtečnímu času 20.30 již 113. Zástupci vlády mluvili v minulosti o stovce nakažených jako o hranici, od níž například v Německu hygienici už nebyli schopni dohledávat další možné infikované. Itálie hlásí už 15 113 nakažených koronavirem, přičemž 1016 zemřelo.
Mimořádná opatření včetně zavřených škol budou trvat minimálně měsíc.
S pedagogickým minimem by se absolventi jakékoli vysoké školy mohli stát učiteli.
Česko se potýká s nedostatkem řemeslníků, podle Hospodářské komory jich chybí až 300 tisíc.
Česká ekonomika zažívá v posledních letech nebývalou prosperitu, republika se také může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. Přesto se za posledních deset let ztrojnásobil počet vyloučených lokalit a neustále také roste počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V některých krajích se jedná skoro o 16 % žáků.
V Česku chybí učitelé a to natolik, že školy zaměstnávají nekvalifikované učitele.
Francie aktuálně žije kauzou, v níž hlavní roli hraje teprve šestnáctiletá dívka jménem Mila.
Organizace The World University Ranking zveřejnila na svých webových stránkách žebříček univerzit pro rok 2020.
Na cestě od Prahy ji jen tak neminete. Že se blížíte k malé obci Psáry kousek za hranicemi hlavního města, vám dá totiž od loňského léta jasně najevo zářivě bílá novostavba, která se stala na kilometry nepřehlédnutelnou dominantou celého okolí.
Na české politické scéně se rodí spor o význam a hodnocení víceletých gymnázií. Zatímco ministerstvo školství už několik let avizuje, že s nimi není spokojeno, opozice jejich význam i existenci hájí.