Tag: školství

Články k tagu

Rodiče jsou v nejistotě kolem uzavřených škol. Ošetřovné stále není vyřešené

Příchod dalších onemocnění a návrat žáků do lavic znamenají pro řadu rodičů problémy. Ze dne na den totiž budou možná muset zůstat se svým potomkem doma, jako tomu bylo na jaře. Podle premiéra speciální změna ošetřovného není na stole, protože se plošně již školy uzavírat nebudou. S přibývajícími případy koronavirové nákazy ale začala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ošetřovné znovu řešit.

Středoškoláci si pamatují maximálně pět procent

Martin Roman proslul zejména jako generální ředitel polostátní firmy ČEZ. Od doby, co odešel z čela této energetické společnosti, se však věnuje především problému, jak zlepšit české vzdělávání. Je předsedou správní rady Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), nekomerčně vydává příručky pro učitele. Dokonce kvůli tomu vystudoval magisterskou pedagogiku na britské University College London. Své zkušenosti se snaží předávat dál.

Některé školy kvůli covidu neotevřou, někde jsou roušky povinné

Nový školní rok pro mnoho žáků nezačne 1. září, ale později. Některé školy totiž oznámily, že kvůli výskytu nákazy covid-19 v učitelských sborech neotevřou. Problémy tak nastanou zejména pro rodiče nejmenších dětí. Právě žáci 1. ročníků základních škol totiž nastoupí později. Jak řekl deníku Echo24 prezident Asociace základních škol Michal Černý, nedokáže si představit on-line výuku prvňáků, kteří dosud ještě nebyli ve škole. Některé pražské školy také kvůli zhoršené epidemiologické situaci preventivně zavádějí roušky.

Bez pádného důvodu i zveřejněných dat. Povinné roušky se přesto vrací

Vláda Andreje Babiše připravuje povinný návrat roušek v uzavřených prostorách, ale nezveřejnila pro to „tvrdá data“, pádné a nezpochybnitelné důvody. Ochrana nosu a úst začne pro všechny od 1. září, tedy v době, kdy se z prázdnin vrátí děti zpět do školních lavic. To je také jediná vážná obava, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil. Podle odborníků tak dochází znovu k tomu, že vláda nerozhoduje na základě dat, ale pouze podle osobních pocitů. Do hry se po oznámení vložil premiér Andrej Babiš, který je dle svých slov z některých opatření v šoku a svolává na čtvrtek jednání s ministrem Vojtěchem a jeho týmem.

Nastupují silné ročníky. Na střední školy se nedostaly tisíce dětí

Děti, které se letos hlásily na střední školy, měly o dost obtížnější situaci, než jejich předchůdci. Nejen že se kvůli koronavirové krizi musel snížit počet termínů pouze na jeden a zrušila se možnost odvolání, ale proti hrála také demografická situace. V roce 2004, tedy v ročníku letošních uchazečů, nastal totiž skokový nárůst porodnosti, který dal dětem menší šanci na úspěch, než jejich předchůdcům.

Nejsme si rovni. A nikdy nebudeme

Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.

Omezit víceletá gymnázia je špatně. Je jich ale velké množství, říká Růžička

Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.

Plaga chce omezit kapacitu víceletých gymnázií. „Je to předčasná selekce dětí“

Kapacity víceletých gymnázií by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol, měla by se vyhodnotit výběrovost gymnázií a změnit dlouhodobé záměry vzdělávání v krajích. Na briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to v úterý řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Případné omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.

Víceletá gymnázia hlásí velký převis. Někde se dostane jen každý dvanáctý

S napětím a očekáváním zamířili v úterý zájemci o studium víceletých gymnázií k jednotným přijímacím zkouškám. Na řadě těchto škol je velký převis přihlášených. Víceletá gymnázia většinou otevírají jednu až dvě třídy. Například v Praze se na ně přitom hlásí často i několik stovek dětí. Třeba ke studiu na pražském Gymnáziu Nad Štolou se dostane jen každý dvanáctý uchazeč. Kvůli pandemii koronaviru se uchazeči letos víc než v jiných letech museli spoléhat na domácí přípravu. V první polovině března se totiž zavřely školy a řada dětí se od té doby učila jen na dálku.

Druhý stupeň má jiná pravidla. Do konce června se povinná docházka nevrátí

Při návratu žáků druhého stupně základních škol se studenti setkávají s rozdílnými pravidly, jak se vyhnout koronavirové nákaze. Studenti vyšších ročníků již na základní školy mohou, přesto mají omezenou výuku, která může mít podobu pouze dvou hodin či tzv. třídnických hodin. Ministerstvo školství ani neplánuje, že by se povinná školní docházka měla obnovit do konce tohoto školního roku.

Vláda uvrhla školy do chaosu a anarchie

Jestli je něco symbolem vládního alibismu a populismu v časech koronavirové krize, je to přístup ke školám. Na rozdíl od státním zásahem vypnuté ekonomiky tady nebudou škody vidět okamžitě, proto je nikdo moc neřeší. Projeví se s odstupem a dlouhodobě. Chaos a anarchie, do kterých Babišova vláda uvrhla školy, se hned tak nespraví.

Společná část maturit studenty čeká od 1. června, oznámil Plaga

Ministr školství Robert Plaga (ANO) na středeční tiskové konferenci oznámil, že společná část maturitní zkoušky se uskuteční 1. a 2. června, didaktická část pak 3. června. Profilová část maturit by měla trvat do 10. června. Termín maturit dle Plagy odpovídá lhůtám, jak je vláda přijala ve stavu legislativní nouze v polovině dubna.

Zlenivělá škola

Wuchanský koronavirus, jenž vyvolal tak velké obavy, že většina zemí Západu se před ním uchýlila do karantény, vypnula ekonomiku, zastavila společenský život a zavřela školy, byl velkým testem, jak nové, těžké podmínky všichni zvládnou. Státy, lidé, vztahy. Bylo zřejmé, že ve vyhrocené situaci, jakou karanténa byla a je, se zdůrazní a zviditelní rozdíly mezi těmi, kdo výzvy zvládají, umějí na ně rychle reagovat, přizpůsobit se jim a ještě si z nich odnést to dobré. Zkušenosti, uvědomění si toho, co je podstatné a zbytečné.

Učitelé si kvůli otevírání škol stěžují na diskriminaci

Postupné otevírání základních škol pro žáky prvního stupně a posledního ročníku vyvolává strach u rodičů studentů a také u učitelů. Obavy vyvolávají praktické dopady, které by případně nastaly u nákazy jednoho ze studentů v dětských skupinách z pátého ročníku, kdy by děti musely jít do karantény a nestihly by přijímací zkoušky na střední školy. Podobně se bojí i někteří učitelé, protože na školách učí řada pedagogů vyššího věku a někteří mají riziková kritéria uvedená v manuálu ministerstva školství. Na ten podala Pedagogická komora podnět k veřejnému ochránci práv, protože je diskriminační.