Děti, které se letos hlásily na střední školy, měly o dost obtížnější situaci, než jejich předchůdci. Nejen že se kvůli koronavirové krizi musel snížit počet termínů pouze na jeden a zrušila se možnost odvolání, ale proti hrála také demografická situace. V roce 2004, tedy v ročníku letošních uchazečů, nastal totiž skokový nárůst porodnosti, který dal dětem menší šanci na úspěch, než jejich předchůdcům.
Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.
Kapacity víceletých gymnázií by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol, měla by se vyhodnotit výběrovost gymnázií a změnit dlouhodobé záměry vzdělávání v krajích. Na briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to v úterý řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Případné omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zřejmě zavedena nebude.
S napětím a očekáváním zamířili v úterý zájemci o studium víceletých gymnázií k jednotným přijímacím zkouškám. Na řadě těchto škol je velký převis přihlášených. Víceletá gymnázia většinou otevírají jednu až dvě třídy. Například v Praze se na ně přitom hlásí často i několik stovek dětí. Třeba ke studiu na pražském Gymnáziu Nad Štolou se dostane jen každý dvanáctý uchazeč. Kvůli pandemii koronaviru se uchazeči letos víc než v jiných letech museli spoléhat na domácí přípravu. V první polovině března se totiž zavřely školy a řada dětí se od té doby učila jen na dálku.
Při návratu žáků druhého stupně základních škol se studenti setkávají s rozdílnými pravidly, jak se vyhnout koronavirové nákaze. Studenti vyšších ročníků již na základní školy mohou, přesto mají omezenou výuku, která může mít podobu pouze dvou hodin či tzv. třídnických hodin. Ministerstvo školství ani neplánuje, že by se povinná školní docházka měla obnovit do konce tohoto školního roku.
Jedno z největších selhání kabinetu Andreje Babiše je už teď vidět ve školách.
Pouze polovina žáků prvního stupně se vrátila zpět do třídních lavic. Zbytek dětí musel být doma kvůli státním opatřením proti koronavirové nákaze, která je ale nyní na ústupu. Část politiků volá po tom, aby skončila doba pokusů a vrátila se povinná školní docházka.
Dnes se po dvouapůlměsíční pauze opět otevírá první stupeň základních škol.
Andreje Babiše napadlo přispět rodičům každého školou povinného dítěte dvěma a půl tisíci korunami na školu v přírodě.
Jestli je něco symbolem vládního alibismu a populismu v časech koronavirové krize, je to přístup ke školám. Na rozdíl od státním zásahem vypnuté ekonomiky tady nebudou škody vidět okamžitě, proto je nikdo moc neřeší. Projeví se s odstupem a dlouhodobě. Chaos a anarchie, do kterých Babišova vláda uvrhla školy, se hned tak nespraví.
Ve stínu koronavirové krize vláda Andreje Babiše s výraznou podporou opozice prosadila zrušení povinné maturity z matematiky.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) na středeční tiskové konferenci oznámil, že společná část maturitní zkoušky se uskuteční 1. a 2. června, didaktická část pak 3. června. Profilová část maturit by měla trvat do 10. června. Termín maturit dle Plagy odpovídá lhůtám, jak je vláda přijala ve stavu legislativní nouze v polovině dubna.
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Sněmovna schválila požadavek ministra školství Roberta Plagy (ANO) v rámci novely školského zákona.
Wuchanský koronavirus, jenž vyvolal tak velké obavy, že většina zemí Západu se před ním uchýlila do karantény, vypnula ekonomiku, zastavila společenský život a zavřela školy, byl velkým testem, jak nové, těžké podmínky všichni zvládnou. Státy, lidé, vztahy. Bylo zřejmé, že ve vyhrocené situaci, jakou karanténa byla a je, se zdůrazní a zviditelní rozdíly mezi těmi, kdo výzvy zvládají, umějí na ně rychle reagovat, přizpůsobit se jim a ještě si z nich odnést to dobré. Zkušenosti, uvědomění si toho, co je podstatné a zbytečné.
Postupné otevírání základních škol pro žáky prvního stupně a posledního ročníku vyvolává strach u rodičů studentů a také u učitelů. Obavy vyvolávají praktické dopady, které by případně nastaly u nákazy jednoho ze studentů v dětských skupinách z pátého ročníku, kdy by děti musely jít do karantény a nestihly by přijímací zkoušky na střední školy. Podobně se bojí i někteří učitelé, protože na školách učí řada pedagogů vyššího věku a někteří mají riziková kritéria uvedená v manuálu ministerstva školství. Na ten podala Pedagogická komora podnět k veřejnému ochránci práv, protože je diskriminační.
Vláda si svým nejasným postupem u vracení některých žáků do škol zadělává zřejmě na velký problém.
Žáci devátých tříd se budou moci od pondělí 11. května vrátit do škol na konzultace. Výuka bude dobrovolná a bude probíhat pouze ve skupinkách maximálně 15 žáků. Na vysoké školy se budou moct od 11. května vrátit studenti všech ročníků ve skupinách do 15 osob. Omezení počtu se nevztahuje na praktickou výuku a praxi. Vláda to rozhodla při jednání o další vlně rozvolňování podmínek chování v epidemii. Podmínky návratu do škol v době epidemie koronaviru pro poslední ročníky základních škol tak budou podobné jako v případě závěrečných ročníků středních škol, které se připravují k maturitám a závěrečným zkouškám.
Rodiče nad některými podmínkami ze strany státu kroutí hlavou. Řada z nich se totiž setkala s vrácenou žádostí o ošetřovné, kterou ministerstvo průmyslu vrátilo zpět k doplnění. Jako problém byla uvedena věta, že žadatel nedoložil potvrzení o uzavření školy, i když jsou po celé republice a ve většině Evropy školy uzavřeny. Na březnové ošetřovné tak zatím nedosáhla většina rodičů.
Řada rodičů se začíná bouřit proti novému systému přijímacího řízení v době koronavirové krize. Na žáky základních škol, kteří se budou hlásit na střední školu, totiž čeká jedna jednotná přijímací zkouška, která bude odeslána na dvě školy. Děti tak nebudou mít možnost složit zkoušku druhou a navíc vypadává i možnost odvolání. Pro děti se mnohdy jedná o zlomový moment v jejich vzdělání, kdy si vybírají své budoucí zaměření.
Termín jednotných přijímacích zkoušek na střední školy chce ministr školství Robert Plaga (ANO) oznámit v první polovině května.
Islandští výzkumníci provedli dosud největší populační studii, vzhledem k relativně malému počtu obyvatel země otestovali 6 % celkové populace na koronavirus.
Debata o zastavení běžného života jako prevenci šíření koronaviru se odehrává v mlze. Vláda totiž při svých oznámeních, jak dlouho zůstanou obchody, restaurace a školy zavřené, lidem nedává téměř žádná jasná data, podle kterých o tom rozhoduje a bude rozhodovat. Nevíme, co ji vede k úvahám o kaskádě zapínání ekonomiky a společnosti. Netušíme, co se musí stát, jak se musí vyvíjet počet testů, míra nakažlivosti (ukazatel odhadující, kolik dalších lidí se nakazilo od jednoho infikovaného), počet pozitivně testovaných. Nebo u jakého počtu lidí se ve velkém průzkumu, který chystá tým kolem Romana Prymuly, musí potvrdit, že už mají protilátky, že už se s nemocí potkali. Studie z okolních zemí se tady velmi rozcházejí. Ta v Rakousku, která pracovala s reprezentativním vzorkem tisíc pět set lidí, došla k závěru, že protilátky na koronavirus má méně než jedno procento. Německá, která vycházela z dat na pěti stech lidech v silně zasažené obci v Severním Porýní-Vestfálsku, zjistila protilátky u 15 procent.
Nezvyklá opatření budou doprovázet návrat dětí do škol. Rodiče školáků, které se budou vracet 25. května do tříd na prvním stupni základních škol, budou muset podepsat čestné prohlášení o tom, že jejich děti ani nikdo z blízkých osob nepatří do rizikové skupiny. Kdo patří do takové skupiny, se podle ministra školství Roberta Plagy rozlišuje nejen podle věku, ale také podle toho, zda daná osoba nemá např. autoimunitní onemocnění, cukrovku či vysoký tlak.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na jedné straně se vláda přikláněla k petici za uzavření škol do konce června, na druhé straně se ale školy postupně otevírat budou. Kabinet Andreje Babiše se rozhodl zmírnit restriktivní opatření a v postupných vlnách pouštět žáky zpět do škol, i když od náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se ozývaly nesouhlasné hlasy. Nejpravděpodobněji si oddechnou rodiče nejmenších studentů, protože se počítá s návratem dětí z prvního stupně základních škol v květnu. Maturanti jsou ale stále v nejistotě, protože se jejich zkouška bude odvíjet od další situace s koronavirovou nákazou.
Bývalí členové místních organizací ANO v brněnských Černovicích, Židenicích a Starém Lískovci se rozhodli, že pokud revizní a smírčí komise hnutí nezruší březnové usnesení o rozpuštění buněk, obrátí se na soud. Podle místopředsedy hnutí a kandidáta na jihomoravského hejtmana Petra Vokřála hnutí místní organizace rozpustilo kvůli tomu, že jejich členové byli údajně napojeni na osoby v úplatkářské kauze v čele s bývalým členem ANO Jiřím Švachulou. Ti to odmítají a považují rozpuštění za účelové, vyplývá z informací, které zveřejnil zpravodajský portál Seznam Zprávy.
Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Stanovisko epidemiologů projedná vláda, která bude mít rozhodující slovo. Školy jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března. Vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra školství Roberta Plagy (ANO) ČTK shání.
