Student měl na zdi vlajku podporující Trumpa. Online vyučování musel opustit
Středoškolský student byl vyhozen z online vyučovací hodiny poté, co si vyučující všiml vlajky podporující Donalda Trumpa u studenta doma.
Středoškolský student byl vyhozen z online vyučovací hodiny poté, co si vyučující všiml vlajky podporující Donalda Trumpa u studenta doma.
Zatímco základní a střední školy musely přejít na distanční výuku, žáci i učitelé mohou nadále navštěvovat školní jídelny. Ty musí buďto udržovat provoz podle přísných hygienických pravidel, nebo vydávat obědy přes výdejní okénko stejně jako restaurace. Přesto se mnoho škol rozhodlo jídelny zavřít i kvůli nízkému zájmu. Výjimkou jsou provozovny, které zajišťují obědy pro mateřské školy – těch se opatření netýkají.
Nejvíce nakažených je za celé období epidemie mezi žáky, studenty a důchodci. Vyplývá to z dat, které poskytl deníku Echo24 Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Tato čísla spolu s prudkým nárůstem nakažených mezi pedagogy vedla vládu k uzavření škol. Není z nich přitom jasné, jak velký podíl se týká žáků prvního stupně základních škol, jehož uzavření vyvolalo kritiku.
Některé nemocnice skutečně postil personální problém v souvislosti s uzavřením prvních stupňů základních škol.
Uzavírání škol jako opatření proti šíření koronaviru podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) nedává smysl, pokud ho nebudou doprovázet i jiná omezení zabraňující sdružování dětí mimo školy.
Španělská vláda se rozhodla uzavřít metropoli Madrid včetně dalších sedmi menších měst, které s ní tvoří aglomeraci, a odříznout je od okolního světa. Zavírají se parky, hřiště. Lidé se budou moci scházet nejvýš v šesti. Je to první uzávěra tak velkého a hlavního města v Evropě vůbec. Španělský kabinet tím reaguje na to, že právě v Madridu vystoupala nákaza koronavirem na evropský rekord.
Občanská iniciativa KoroNERV-20 složená z expertů napříč různými obory vyzývá vládu, aby při uzavírání škol vycházela z jasně zveřejněných dat.
Takhle koncentrovanému odporu profesor Prymula a spol. čelit zatím nemuseli. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima říká, že rušení výuky „zničí“ jednu generaci, na kteréžto obavy hodně lidí slyší a jež je nenechávají klidnými.
Za první dva zářijové týdny se novým typem koronaviru nakazilo skoro 400 učitelů. Na středečním neveřejném jednání výboru pro zdravotnictví to poslancům řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu. Učitelů je podle statistik téměř 170 000. Od začátku epidemie do 12. září se podle něho nejvíc nakazilo pracovníků v administrativě a strojírenství, nezaměstnaných a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).
Školy má zavírat hygieny v kritických případech a ne na doporučení ministra zdravotnictví. To vzkazují někteří ředitelé škol, kteří se staví proti doporučení nového šéfa zdravotnického resortu Romana Prymuly, aby se vyhlásilo ředitelské volno pro základní a střední školy.
Jedno z nejtvrdších „opatření“, kterým hrozí nový ministr zdravotnictví Roman Prymula, je zavření škol od druhého stupně těch základních výš. Je to zásah, jenž má v delším časovém horizontu velmi tvrdé následky.
Salon Týdeníku Echo o provozu škol za korony se už dvakrát odkládal, z naléhavých důvodů musela teď účast odvolat hlavní pražská hygienička. Od pátku 18. září platí kromě mateřských škol a základních škol prvního stupně povinnost nosit roušky i během výuky, spekuluje se dokonce o jejich zavření a výuce z domova jako na jaře. Vysoké školy v Praze dostaly nařízenou distanční výuku magistrátem.
I když jsou zatím desítky škol zavřené a další stovky mají omezenou výuku, ošetřovné pro rodiče, kteří místo práce zůstávají s dětmi doma, zatím není na pořadu dne. Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí pro Echo24 vyplývá, že návrhy na rozšíření padají na jednání vlády již několik týdnů. Premiér Andrej Babiš však na žádnou z předloh zatím nepřistoupil.
Studium v zahraničí je luxus, na který si zvykla již celá řada českých studentů. Nejde jen o programy Evropské unie, jako je například známý Erasmus, ale i o plnohodnotné studium na těch nejprestižnějších školách v USA a Británii. To se tento rok mění. Pandemie koronaviru zasáhla vysoké školy na celém světě. Řada z nich přešla na distanční studium, výši školného však zachovaly. Británie zase ohlásila, že s koncem brexitového přechodného období studenti z EU přijdou o své výhody, což mimo jiné znamená i násobný růst školného. Studentům v těchto situacích se snaží pomoci nadace Bakala Foundation a její šéfka Michaela Bakala.
Každý ví, že nejdůležitějším problémem, před nímž v těchto dnech stanula česká vláda, jsou karantény uvalované na provozy jednotlivých firem, na odbory úřadů a na žáky, třídy, celé školy. Tempo, jímž se koronavirus prokousává českou společností, by za dosud platných pravidel, tak, jak je vykládají hygienické úřady, vedlo k tomu, že se v řádu dní přestane učit. Po ztraceném druhém pololetí na jaře vláda přirozeně nechce, aby se situace opakovala. Právě tak jako pokus vyhnout se umrtvení výuky musíme číst i to, k čemu včera dospěla Rada vlády pro zdravotní rizika.
I když se koronavirus vyskytuje v české populaci více než půl roku, tak vláda Andreje Babiše (ANO) není schopná vyřešit bezproblémové fungování ve školství.
Už od začátku školního roku se do výuky výrazně promítá koronavirová epidemie.
Příchod dalších onemocnění a návrat žáků do lavic znamenají pro řadu rodičů problémy. Ze dne na den totiž budou možná muset zůstat se svým potomkem doma, jako tomu bylo na jaře. Podle premiéra speciální změna ošetřovného není na stole, protože se plošně již školy uzavírat nebudou. S přibývajícími případy koronavirové nákazy ale začala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ošetřovné znovu řešit.
Skutečnost je taková, že Roman Prymula vypustil v pátek důležitý balonek. Jestli ho veřejnost přijme, a zatím opačné signály nejsou, můžeme se chystat na roušky i ve školních třídách.
Martin Roman proslul zejména jako generální ředitel polostátní firmy ČEZ. Od doby, co odešel z čela této energetické společnosti, se však věnuje především problému, jak zlepšit české vzdělávání. Je předsedou správní rady Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), nekomerčně vydává příručky pro učitele. Dokonce kvůli tomu vystudoval magisterskou pedagogiku na britské University College London. Své zkušenosti se snaží předávat dál.
Nový školní rok pro mnoho žáků nezačne 1. září, ale později. Některé školy totiž oznámily, že kvůli výskytu nákazy covid-19 v učitelských sborech neotevřou. Problémy tak nastanou zejména pro rodiče nejmenších dětí. Právě žáci 1. ročníků základních škol totiž nastoupí později. Jak řekl deníku Echo24 prezident Asociace základních škol Michal Černý, nedokáže si představit on-line výuku prvňáků, kteří dosud ještě nebyli ve škole. Některé pražské školy také kvůli zhoršené epidemiologické situaci preventivně zavádějí roušky.
Zrušením známkování maturit poškodí celé české školství a u středoškoláků a gymnazistů dojde ke snížení kvality.
Podzimní a zimní měsíce v našich krajích tradičně provází nachlazení, rýma a virózy. Průměrný dospělý člověk se nachladí dvakrát až třikrát ročně, průměrné dítě šestkrát až dvanáctkrát ročně. Tyto infekce lidstvo provázejí už od dávných dob. Nikdo je moc neřeší.
Maturita nově pro každého?
Ve školách roušky od 1. září povinné nebudou, zavedou se jen tehdy, když se zhorší situace.
Vláda Andreje Babiše připravuje povinný návrat roušek v uzavřených prostorách, ale nezveřejnila pro to „tvrdá data“, pádné a nezpochybnitelné důvody. Ochrana nosu a úst začne pro všechny od 1. září, tedy v době, kdy se z prázdnin vrátí děti zpět do školních lavic. To je také jediná vážná obava, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil. Podle odborníků tak dochází znovu k tomu, že vláda nerozhoduje na základě dat, ale pouze podle osobních pocitů. Do hry se po oznámení vložil premiér Andrej Babiš, který je dle svých slov z některých opatření v šoku a svolává na čtvrtek jednání s ministrem Vojtěchem a jeho týmem.
Žáky čeká při zářijovém návratu do škol zmatek, co se týká dodržování hygienických opatření ve vnitřních prostorách. Mezi ně patří například nošení roušek ve společných prostorách jako jsou chodby.
Základní školy dostanou do poloviny října celkem 1,2 miliardy na nákup počítačů a licencí pro výuku na dálku.
Děti, které se letos hlásily na střední školy, měly o dost obtížnější situaci, než jejich předchůdci. Nejen že se kvůli koronavirové krizi musel snížit počet termínů pouze na jeden a zrušila se možnost odvolání, ale proti hrála také demografická situace. V roce 2004, tedy v ročníku letošních uchazečů, nastal totiž skokový nárůst porodnosti, který dal dětem menší šanci na úspěch, než jejich předchůdcům.
Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.