Klimatické změny vyženou z domovů odhadem kolem 20 milionů lidí ročně. Uvedli to experti OSN na klimatické konferenci v Bonnu. Podle aktuální studie Světové banky má být údajně do roku 2050 počet klimatických uprchlíků oproti současnosti desetinásobný.
Tři až čtyři hurikány vyskytující se těsně za sebou, do toho zemětřesení v Mexiku a ještě krátce před tím zatmění Slunce podráždily imaginaci lidí natolik, že se okamžitě objevila apokalyptická proroctví a vynořily se konspirační teorie.
Irma dofoukala. Přesněji řečeno, v pondělí hurikán oslabil na mediálně nezajímavou tropickou bouři a musel vyklidit pódium šťavnatějším událostem.
Voda a zmrzlé plyny byly na počátku naší planety do zemského tělesa dopravovány v meteoritech, ale zejména tvořily součást dopadajících planetek a komet, anebo dokonce vytvářely pomalu se usazující „sníh“ drobných částic.
Největším strašákem německého obyvatelstva není terorismus, kriminalita nebo uprchlíci, ale změna klimatu. Zprávu o výsledku sociologického výzkumu mezi Němci přinesl server Local.
Ledovce ve Švýcarsku už vzhledem ke vzrůstající teplotě nelze podle expertů zachránit. Dokonce při maximálním úsilí o omezení emisí CO², kdyby od zítřka nebyly produkovány žádné skleníkové plyny, roztaje v této alpské zemi do roku 2100 až 90 procent ledové masy. Listu Tages Anzeiger to řekl glaciolog Matthias Huss z ETH Zürich (Spolková vysoká technická škola v Curychu).
Sněmovna podpořila v úterním úvodním kole přijetí pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Poslanci debatovali o dohodě na schůzích už popáté, až nyní zamířila k posouzení do zahraničního výboru a do výboru pro životní prostředí. Smlouvu, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, by plénum mohlo schvalovat v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.
Evropské členské země uskupení G20 se ve čtvrtek v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí hledat společnou řeč se Spojenými státy.
Jeden můj kolega, který pracuje v ochraně přírody, mi občas říká, že na světě už mu dělá radost jenom jeden člověk, a tím je Donald Trump – pro svoji odvahu řešit věci novým, byť někdy kontraproduktivním způsobem. Americké odmítnutí Pařížské dohody způsobilo na celém světě káravé reakce a někdy i poprask, ale je vůbec namístě? Upřímně řečeno, myslím si, že na vládním americkém rozhodnutí proti omezení emisí příliš nezáleží už z toho důvodu, že vypovědět smlouvu trvá celé roky a ani uhelný průmysl nebude schopen nové doly a tepelné elektrárny otevřít ve větším měřítku dřív než za několik let.
I kdyby to všechno nebylo a většinová klimatologie svého názoru, že planetě vinou člověka hrozí mimořádné oteplení, dosáhla čistými způsoby, pořád měl Trump plné právo od této smlouvy odstoupit.
Odstoupení USA od pařížské klimatické dohody, deklarované Trumpem, vyvolalo prakticky jednoznačné odsouzení ze strany světových státníků i šéfů nadnárodních organizací. Těžko však mluvit o šoku nebo překvapení.
Exprezident Václav Klaus, který je známým odpůrcem teorie lidského vlivu na změny klimatu, podpořil na dálku amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho rozhodnutí odmítnout Pařížskou dohodu o boji s klimatickými změnami.
Svět kritizuje rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten oznámil, že USA odstoupí od pařížské dohody o klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Kritika se ozývá ze všech koutů planety. Britská premiérka Mayová dala v telefonátu s Trumpem najevo zklamání z jeho rozhodnutí odstoupit od pařížské klimatické dohody. Smlouva je podle Mayové důležitá pro prosperitu a bezpečí příštích generací.
Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Dlouho očekávaný krok ve čtvrtek oznámil prezident Donald Trump, který smlouvu kritizoval již od loňské předvolební kampaně. Bývalý prezident Barack Obama reagoval, že tím USA zahazují budoucnost a vyzval města a státy USA, aby se tomu vzepřela.
Americký technologický magnát Elon Musk prohlásil, že pokud Spojené státy vystoupí z dodržování Pařížské dohody o klimatu, přestane být poradcem Bílého domu. Informovala o tom televize FoxNews.
Prezident Spojených států Donald Trump se rozhodl odstoupit od pařížské dohody z roku 2015, která je celosvětovým ujednáním o ochraně klimatu. Ve čtvrtek o tom informovala zpravodajská agentura Axios s odvoláním na dva zdroje, které jsou s Trumpovým verdiktem obeznámeny. Později zprávu potvrdily i agentury Reuters a AP.
Vedle zatím neprokázaného podezření na spolupráci s Kremlem během kampaně se v prezidentství Donalda Trumpa dějí i dramata s reálnou podstatou.
Před našima očima a za našimi zády se nám radikálně posouvá rámec pro zahraniční politiku.
Americký prezident Donald Trump údajně řekl svým důvěrníkům, že zruší dohodu o globální ochraně klimatu, kterou loni odsouhlasila administrativa tehdejšího šéfa Bílého domu Baracka Obamy. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na zpravodajskou agenturu Axios.
Účastníci summitu sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v italské Taormině dohodli, že nechají USA ještě čas na rozhodnutí ohledně dohody o ochraně klimatu. Informovaly o tom agentury DPA, Reuters i AP s odvoláním na anonymní zdroj z jednání. Do odpoledního přijetí závěrečné deklarace jim ještě zbývá nalézt společnou řeč v oblasti obchodu a sankcí vůči Rusku.
Lídři nejvyspělejších zemí světa ze skupiny G7 se v pátek na úvod dvoudenního summitu na Sicílii rychle shodli mimo jiné pod vlivem pondělního masakru v Manchesteru na potřebě intenzivnějšího boje proti terorismu. Naopak kvůli váhání amerického prezidenta Donalda Trumpa nebyli zatím s to najít společnou řeč v otázce ochrany klimatu.
Již fakt, že u nás se o odolnosti či resilienci téměř nemluví, zatímco například v Bavorsku se její techniky povinně praktikují už v mateřských školách a německá i americká armáda z tohoto pohledu pravidelně vyhodnocují své zaměstnance, svědčí – podobně jako tomu je u diskuse o klimatické změně – o jistém tuzemském zaostávání.
Mezi odhadovanými změnami, které přinese nástup Donalda Trumpa, jsou dobré i špatné. Špatný se zdá být „hospodářský nacionalismus“, jak o něm mluví Trumpův šéfstratég Steve Bannon. Dobrá by mohla být avizovaná změna politiky na Blízkém východě, především v Sýrii, kde by Amerika měla proti prezidentu Asadovi přestat s podporou džihádistů.
Čínský parlament v sobotu ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatických změnách, která byla koncem loňského roku sjednána v Paříži a která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Informovala o tom státní tisková agentura Nová Čína. Přijetí dokumentu o globální ochraně klimatu v sobotu oznámily i Spojené státy, uvedla o něco později agentura Reuters.
Logika je poslední útočiště postižených nedostatkem představivosti.“ (Oscar Wilde) Ještě nikdy se neudál tak gigantický mezinárodní summit. Pod záštitou OSN se do smogem zahalené Paříže sjelo na 40 000 delegátů včetně herců a celebrit ze 195 států a tisíce aktivistů, aby prosadili a na záchranu lidstva schválili další protokol čili závaznou dohodu států o snižování skleníkových plynů.
V diskusním Salonu Týdeníku Echo jsou paritně zastoupeny obě strany: z jedné nestor české ekologické scény, profesor UK Bedřich Moldan a vedle něho programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký; proti nim pak ekonom z Institutu Václava Klause Marek Loužek a Luboš Motl, teoretický fyzik, před časem odborný asistent na Harvardově univerzitě.
Ledovce kolem severního pólu tají neočekávanou rychlostí, zatímco na jihu zeměkoule, v Antarktidě, plocha ledovců rekordním tempem roste. Přitom ještě nedávno naše klimatické modely podceňovaly obojí – tání na severu i zamrzání na jihu. Za této situace nás pochopitelně zajímá nejenom to, co se s ledovou pokrývkou děje, ale také to, zda umíme odhadnout klimatickou budoucnost.
