Západní svět se zvolna a s obtížemi vymotává z pandemie nemoci covid (snad se to vyvine dobře), její společenské, ekonomické a další následky ale bude pociťovat ještě roky, nástup infekce představuje předěl v životech společenství i jednotlivců. Člověk často v konverzaci slyší nebo používá termíny „před covidem“ a „po covidu“, jako kdyby ta nemoc přinesla nový letopočet.
Vrchní soud v Praze dnes zpřísnil trest v Praze žijícímu Belorusovi Alexeji Fadějevovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině, a uložil mu výjimečný trest 21 let vězení. Pražský městský soud dvaačtyřicetiletého muže loni na podzim nepravomocně potrestal 4,5 lety odnětí svobody. Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl.
Zločinecká kariéra toho muže trvala jenom jeden den, což stačilo k tomu, aby se stal nejmasovějším vrahem moderní norské historie: sedmdesát sedm mrtvých, šedesát devět zastřelených a osm předtím zabitých výbuchem bomby. Jde samozřejmě o Anderse Breivika. Od jeho vraždění uplynulo deset let. Jsou rozumné důvody jeho jméno a jeho čin, či jak to nazvat, nepřipomínat. Tak aspoň připomenu knihu, kterou stojí za to si přečíst.
Marocké úřady v sobotu oznámily, že zatkly svého občana, který byl podle nich činitelem teroristické organizace Islámský stát (IS) a jemuž se podařilo bez povolení emigrovat do Evropy. Maroko zásah provedlo ve spolupráci s italskými tajnými službami. Marocká kontrarozvědka ve vyjádření uvedla, že "zatkla (v Itálii) marockého občana, který zastával rozhodující posty v teroristické organizaci Daeš (arabská zkratka pro IS) v jejích tradičních baštách na syrsko-irácké scéně".
Německá vláda odsouhlasila zákaz vlajky teroristické organizace Hamás po nárůstu počtu antisemitských incidentů kvůli nedávnému konfliktu mezi Izraelem a teroristickými skupinami v Gaze. Informoval o tom německý rozhlas Deutsche Welle. Hamás je jednou z několika palestinských skupin, které Evropská unie uvádí jako teroristické subjekty. Zákaz vlajky teroristické skupiny původně navrhla strana CDU.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) varoval zákonodárce, že stoupenci konspiračních teorií QAnon by mohli přejít od slov k násilným činům. Útok na politické oponenty by podle FBI mohla vyprovokovat frustrace, že jejich předpovědi nedošly naplnění. Stoupenci QAnon jsou přesvědčení, že bývalý americký prezident Donald Trump vede tajný boj proti mocenskému spiknutí zvrácených elit ve Washingtonu a chystá se v určitý moment znovu chopit moci.
Západ by podle ruské diplomacie neměl být šokován případem s letadlem společnosti Ryanair, který běloruské úřady přinutily přistát v Minsku, aby mohly zadržet opozičního novináře Ramana Prataseviče, cestujícího tímto letounem. Podle agentury TASS to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle premiéra Andreje Babiš (ANO) vykazuje incident znaky státního terorismu. Zacharovová připomněla případ z července 2013, kdy bolivijský prezident Evo Morales strávil proti své vůli noc a dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát.
Silně odmítavé reakce vyvolal postup běloruských úřadů, které v neděli přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, USA, Británie, Francie, Německo či Polsko. Vláda USA vyzvala k urychlenému setkání mezinárodní skupiny pro civilní letectví.
Izraelský premiér Benjamin Netanahu několikrát zopakoval, že chce zasadit Hamásu rozhodující úder, a že s uzavřením příměří nespěchá. Jedním z důvodů je snaha Izraelské armády využít současný konflikt k likvidaci vysokých velitelů Hamásu. Jedním z nich je i Muhammad Daíf, velitel vojenské sekce radikálního hnutí Hamás, který, podle informací izraelských médií, tento týden unikl dvěma pokusům o atentát. Celkem už jich přežil nejméně sedm. Píší například The Times of Israel či Jerusalem Post.
Za podporu a propagaci terorismu ve čtvrtek olomoucký vrchní soud snížil dvaadvacetiletému Benediktu Čermákovi trest z původních šesti let vězení na tříletý trest s podmíněným odkladem na dobu čtyř let. Muž podle rozsudku před dvěma lety v internetové diskusi schvaloval teroristický čin z března roku 2019 na Novém Zélandu. Komentář napsal pod videem zachycujícím útočníka na dvě mešity v novozélandském Christchurchi; při útoku zahynulo pět desítek lidí.
V noci na dnešek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).
USA na něj vydaly mezinárodní zatykač v listopadu 1998, později byl zařazen mezi deset nejhledanějších osob na světě a za jeho dopadení vypsal Washington odměnu 50 milionů dolarů. Vytáhlý, vousatý saúdský „král teroru“ Usáma bin Ládin byl viněn z celé řady teroristických útoků po celém světě již od roku 1998. A stejně dlouho se jej pokoušely polapit západní bezpečnostní složky.
Evropská unie ve středu schválila kontroverzní nařízení, které si dává za cíl omezovat šíření teroristického obsahu na sociálních sítích. Platformy budou muset odstraňovat takové příspěvky do hodiny, jinak jim hrozí vysoké pokuty. Před novým nařízením přitom varuje řada organizací, mimo jiné i členové české Pirátské strany. Bojí se cenzury ze strany států a omezování svobody slova.
Země Evropské unie musí jasně a společně zareagovat na výbuch v muničním skladu ve Vrběticích, za nímž stála podle zjištění českých tajných služeb ruská vojenská rozvědka GRU. Vyzvali k tomu ve společném prohlášení předsedové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, kteří podpořili Česko v současném vyhroceném diplomatickém sporu s Ruskem. „Útok, do něhož se proti obyvatelům jakéhokoli členského státu EU zapojila ruská zpravodajská služba GRU, musí být vnímán jako vážný útok na celou EU.
Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Tvrdí to skupina Bellingcat spolu s týdeníkem Respekt, který v úterý tyto zprávy také zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU. Na akci podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel velitel jednotky Andrej V. Averjanov.
Premiér Andrej Babiš se na úterním brífinku omluvil za svůj výrok o tom, že exploze muničního skladu u Vrbětic nebyla útokem na Českou republiku, ale „na zboží“ bulharského obchodníka. Babiš podle svých slov výroku lituje. Nově o útoku ruských tajných služeb mluví jako o teroristickém činu. Vicepremiér Jan Hamáček na brífinku ohlásil, že si na středu předvolal ruského velvyslance v tuzemsku, aby mu vyjádřil svou nespokojenost s jednáním Ruska.
O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.
Rusko neútočilo na Českou republiku, ale na zboží bulharského obchodníka, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k vrbětické kauze, která nyní rozpoutala diplomatickou válku. Zároveň na vládní tiskovce dodal, že zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) nemůže být zveřejněna, přestože o to usiloval.
Plošné sledování uživatelů na sociálních sítích či umožnění kohokoliv lokalizovat. Toho se obává řada europoslanců, kteří varují před návrhem nařízení pro umělou inteligenci. Tu zpracovala Evropská komise, která finální verzi chtěla představit až v příštím týdnu. Návrh ale unikl a mezi zástupci Evropského parlamentu vzbuzuje obavy, protože podle nich tvrdě zasahuje do osobních práv.
Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. V proslovu v Bílém domě to dnes oznámil prezident Joe Biden, podle kterého jsou důvody pro další setrvávání v Afghánistánu stále více nejasné.
Anarchista Martin Ignačák, který čelil stíhání za přípravu teroristického útoku na vlak, dostal od státu odškodné ve výši 910 000 korun. O Ignačákových zbývajících finančních požadavcích rozhodují soudy, nepravomocně mu zatím přiznaly dalších 477 000 Kč. Konečný verdikt vynese pražský městský soud za týden. Muž žádal přes 4,2 milionu korun.
Krajský soud v Brně poslal na šest let do vězení za propagaci terorismu muže, který měl v internetové diskusi schvalovat teroristický útok, který se stal před dvěma lety na Novém Zélandu.
V Libyi patrně našli ostatky Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců, kteří byli v roce 2015 uneseni při útoku teroristů z organizace Islámský stát (IS) na jedno z ropných polí. Později byli zřejmě zavražděni. Rakouský deník Kronen Zeitung dnes informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. České ani rakouské ministerstvo zahraničí zprávu zatím nepotvrdilo.
Rakouští zpravodajci se dopustili před listopadovým teroristickým útokem ve Vídni několika vážných chyb. Zanedbali sledování atentátníka Kujtima Fejzulaie, chybovali ale i při hodnocení informace, kterou jim poskytla slovenská tajná služba. Vyplývá to z předběžné zprávy vyšetřovací komise, o které informovala agentura APA. Mezi pochybeními a atentátem ale podle zprávy nelze hledat příčinnou souvislost.
Německo má v těchto dnech převézt do vlasti tři ženy s několik dětí ze Sýrie do Německa. Jde o ženy, které se vydaly po boku svých mužů bojovat za Islámský stát (IS). Nyní jsou zadržovány v táborech, odkud je transportuje letecký speciál v doprovodu policie. Informují o tom německá média, například server Taz.
V procesu se spolupachateli útoku na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo v roce 2015 dnes soud poslal hlavního obžalovaného Aliho Rizu Polata na 30 let do vězení. Stejný trest vyměřil také družce jednoho ze zabitých atentátníků Hayat Boumeddieneové. Při útocích na Charlie Hebdo a následně obchod s košer potravinami zahynulo celkem 17 lidí.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Současná hlava teroristického hnutí Islámský stát (IS), Amir Muhammad Sa‘id Abdal-Rahman al-Mawla, poskytl Spojeným státům v roce 2008 informace až o 88 džihádistech, z nichž někteří byli díky těmto údajům zabiti či zajati americkými vojáky.
Politický islám bude v Rakousku trestný. Podezřelí z terorismu budou moci být posláni do preventivní vazby a další zbaveni občanství. To jsou jen některé body, které rakouská vláda ve středu navrhla v reakci na nedávný teroristický útok ve Vídni. Hlasovat by se o něm mělo v prosinci. Uvádí agentura APA.
První listopadové pondělí bylo téměř monotónní zpravodajství o prezidentských volbách v USA narušeno hlášením z Vídně: Skupina teroristů útočí v centru města, patrně na blízkou synagogu. Časem se ukázalo, že útok neplatil synagoze, ale návštěvníkům restaurací a barů, „hříšnému“ nočnímu životu (který byl ten večer naposledy neomezený před začátkem lockdownu). Útočník byl jeden, dvacetiletý Vídeňan albánského původu Kujtim Fejzulai. Policie ho na místě zastřelila. Předtím však on sám stačil zastřelit čtyři lidi a 23 dalších zranit, část z nich vážně.
