Francouzi přecházejí do protiútoku
Mladá liberální ikona, kterou je kanadský premiér Justin Trudeau, prohlásila, že „svoboda projevu má své limity“. Trudeau měl na mysli konkrétní událost, tedy nedávné islamistické útoky ve Francii.
Mladá liberální ikona, kterou je kanadský premiér Justin Trudeau, prohlásila, že „svoboda projevu má své limity“. Trudeau měl na mysli konkrétní událost, tedy nedávné islamistické útoky ve Francii.
Kanadský premiér Justin Trudeau reagoval na nedávné teroristické útoky islamistů ve Francii, při nichž byl zabit i francouzský učitel, který ukázal studentům karikaturu proroka Mohameda z časopisu Charlie Hebdo. Incidentu by podle něj šlo předejít, ani svoboda projevu totiž podle něj není bezmezná. „Musíme si být vědomi dopadu našich slov, vlivu našich činů na ostatní…,“ říká nyní kriticky Trudeau.
Na teroristické útoky ve Francii reaguje celý svět.
Islámským teroristou, který dnes v Nice v bazilice brutálně podřezal dvě ženy a kostelníka, má být 21letý Tunisan, který se do Evropy dostal koncem září, když připlul jako migrant na italský ostrov Lampedusa.
Útočník s nožem u kostela v jihofrancouzském přímořském městě Nice u baziliky Notre-Dame zabil pravděpodobně tři lidi a několik jich zranil.
Brutálním útočníkem, který v pátek v podvečer na ulici na předměstí Paříže sťal středoškolského učitele dějepisu byl 18letý Čečenec narozený v Moskvě.
Na předměstí Paříže došlo k brutálnímu teroristickému činu. Islamista podle svědka zvolal „Alláhu akbar“, napadl na ulici středoškolského učitele dějepisu a setnul mu nožem hlavu.
V pátek se to výročí zase připomínalo – spíš z povinnosti. A fotky a videa padajících věží neztratily ani po jedenácti letech svou působivost, tak proč se nepodívat ještě jednou.
V přístavním tuniském městě Súsa, které je populární mezi turisty, islamističtí ozbrojenci v neděli pobodali dva policisty. Jeden z nich zraněním podlehl. Tři teroristy následně policie zabila. S odvoláním na bezpečnostní zdroje o tom napsala agentura Reuters.
V uplynulém týdnu Velká Británie zažila dva útoky nožem.
V německé klasické kultuře patří hesenskému městu Hanau coby rodišti bratří Grimmů důležité místo. Na náměstí mají pomník. Jacob a Wilhelm na něm hledí do knihy, již má jeden z nich na koleni, zřejmě spíš jde o jimi sestavený slovník než knihu německých pohádek, kterou se stali nesmrtelnými. V tomto pohádkovém městě se předevčírem v noci odehrála masová vražda, při níž místní fanatik postřílel devět návštěvníků dvou orientálních shisha klubů. Oběťmi měli být především přistěhovalci, píše se o Kurdech. Útočník, který před svým činem sepsal dlouhý manifest, se pak sám zastřelil, předtím ještě stihl zabít svou matku.
Je již dobrým zvykem trnout hrůzou nad výsledky voleb v nejrůznějších zemích Západu. Kde se dostanou k moci populisté? Hrozí průlom levicových nebo pravicových extremistů? Dopadne referendum podle plánu? Polsko a Maďarsko jsou považovány za černé ovce EU, establishment se hrozí momentu, kdy se v Itálii dostane ke kormidlu Matteo Salvini. Ať si o nejrůznějších evropských kontroverzních stranách a politicích myslíme cokoli, nelze jim upřít jedno, nedisponují ozbrojenou milicí a na rukou nemají nezpochybnitelně krev. V minulých dnech vyhrála v členském státu EU volby strana, o které to neplatí.
Islámský stát (IS) možná zastavil svůj úpadek a po reorganizaci se vrátí silnější a nebezpečnější.
Afghánské radikální hnutí Tálibán v neděli vyjádřilo souhlas s dočasným příměřím v celé zemi, které umožní podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Ujednání musí schválit vůdce Tálibánu, ale to se všeobecně očekává. Napsala to agentura AP.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za informaci poskytnutou prostřednictvím tajných služeb, díky níž se podařilo zabránit teroristickým útokům v Rusku. Podle agentury TASS o tom bez bližších podrobností informovala tisková služba Kremlu.
V Německu letos podle policie značně ubylo radikálních islamistů, kteří jsou považováni za potenciální nebezpečí. S odvoláním na údaje získané od spolkového ministerstva vnitra o tom v sobotu informovala agentura DPA. Možným důvodem poklesu jsou protiteroristická opatření přijatá po útoku v Berlíně před třemi lety.
Rakouská policie obvinila tři Čečence z plánování teroristického útoku.
Londýnské události z pátku 29. listopadu spadají do kategorie Kdyby to bylo ve filmu, odsoudí to diváci jako naprosto nereálné. Propuštěný terorista Usman Khan přijel do Londýna, aby se zúčastnil konference o úspěšné rehabilitaci vězňů, místo toho začal bodat na Londýnském mostě. Stačil pobodat pět lidí, dva poté zemřeli, než ho zpacifikoval odsouzený vrah, chlápek s hasicím přístrojem a polský kuchař s narvalím klem.
Jsem rozhodný odpůrce trestu smrti, léta jsem přispíval stokorunou měsíčně Amnesty International (a taky Greenpeace), vždy jsem byl pro humanizaci vězeňství a hájil smysl ombudsmana. Není mi vzdálené učení Gándhího a Tolstého a rozumím snad i tomu, jak to myslel Ježíš s tou druhou tváří, a vůbec mám o sobě zbytkovou představu jako humanisty a mírného člověka.
Terorista, který v pátek v Londýně zabil nožem dva lidi a jehož na místě zastřelila policie, byl v roce 2012 odsouzený za terorismus. Oznámila to v noci na dnešek londýnská policie.
Z hlediska literárních thrillerů jsou ty dvě knihy dokonalé. Jsou tam vraždy, je tam zločinec, oběti, pátrání, spousta věcí kolem toho. Obě mají přes pět set stran, tedy dost na to, aby se o případu, jeho genezi, průběhu a zakončení dalo napsat téměř všechno.
Německá policie v pátek večer nakonec přece jen zatkla stoupenkyni teroristické organizace Islámský stát (IS) hned po jejím příletu z Turecka do Frankfurtu.
Když selhal pokus britského premiéra Borise Johnsona protlačit brexitovou smlouvu parlamentem tak, aby stihl odchod z EU 31. října, mohl ukázat na obvyklé viníky, labouristy, liberální demokraty, skotské nacionalisty, rebelující konzervativce, ale i na skupinu, jež doposud patřila mezi ceněné spojence. Proti Johnsonovi hlasovalo i deset poslanců za severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Ti podporovali menšinovou vládu Theresy Mayové, podporu zachovali i Johnsonovi. Kdyby jejich přízeň vydržela, jejich deset hlasů byl dostatečný počet pro otočení výsledku. Důvodem pro jejich zběhnutí od Johnsona je pocit DUP, že jeho smlouva narušuje vazby Británie na Severní Irsko.
Unikátní záběry z jedné věznice na severu Sýrie, kde Kurdové drží zajaté bojovníky Islámského státu, odvysílala Česká televize. Leží na nich v přeplněných celách v oranžových stejnokrojích. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu dnes podle Reuters prohlásil, že Turecko pošle v Sýrii zadržené bojovníky IS do jejich domovských zemí. Zkritizoval zároveň Evropu za její nezodpovědný postoj k této záležitosti a vytkl jí nečinnost. Mezi zajatci střeženými Kurdy má být zhruba 2000 cizinců.
Tou nejvíc fascinující věcí na Islámském státu z našeho pohledu asi bylo, že oni to brali vážně. Snaha o návrat k „čistému“ islámu je stará desítky let, ale to bylo vždy jen společenské hnutí. Abú Bakr al-Bagdádí vytvořil, byť dočasně, stát. Skutečný stát, který ovládal území, na němž zajišťoval odvoz odpadků, vydával rodné listy a registroval auta. Což bylo pro tisíce lidí tak inspirující, že tam odjížděli žít a pracovat (tj. bojovat).
Významný americký deník The Washington Post přestřelil. Zabitého vůdce Islámského státu, abú Bakra Bagdádího, totiž na svém serveru v titulku článku označil za „striktního náboženského učence“
Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.
Prezident severofrancouzského regionu Hauts-de-France a bývalý republikán Xavier Bertrand v neděli vyzval hlavu státu, aby už konečně čelila „politickému islámu“, který rozkládá samotné základy Francie.
V Afghánistánu se v sobotu konaly prezidentské volby, které se ale neobešly bez násilí. Radikální hnutí Tálibán se přihlásilo k několika útokům, které si vyžádaly jeden lidský život a celkem 18 zraněných. Šlo o čtvrté volby od svržení Tálibánu v roce 2001, výsledky nynějšího hlasování mají být známy 7. listopadu. O funkci hlavy státu se ucházelo 18 lidí, pokud ale nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu, bude se konat druhé kolo.
Kvůli pokusu o spáchání atentátu před pařížskou katedrálou Notre-Dame a útoku na policistu z roku 2016 stanulo před francouzským soudem pět žen, které se přihlásily k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AFP. Čtyřem z obžalovaných ve věku 22 až 42 let hrozí trest od 30 let za mřížemi po doživotí.