Nové vymáhání válečných reparací po Německu by destabilizovalo úplně vše. Myslí si to historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. V Polsku se v poslední době otázka vymáhání válečných reparací znovu otevřela.
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen s okamžitou platností skončil ve funkci. Pětapadesátiletého úředníka do výslužby poslal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) kvůli Maassenovým výrokům na adresu politiků, které označil za nepřijatelné. Vedly podle něj ke ztrátě důvěry. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zatím povede Maassenův zástupce Thomas Haldenwang.
Česká vláda nepovažuje v tuto chvíli za aktuální otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné. Uvedl to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Jiřího Valenty, která se týkala nároku české strany na případné reparace od Německa. Valenta svojí interpelací reagoval na záměr Polska, které chce od Německa vymáhat odškodnění.
Necelé tři týdny po volbách se Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) dohodli na vytvoření koaliční vlády v Bavorsku. Oznámili to v pátek dosavadní ministerský předseda Markus Söder a předseda Svobodných voličů Hubert Aiwanger, informovala agentura DPA. Södera by měl bavorský zemský sněm premiérem spolkové země, která sousedí s Českem, zvolit v úterý.
Německo bude usilovat o prodloužení sankcí Evropské unie proti Rusku, protože nedošlo k pokroku při uskutečňování minských dohod o urovnání konfliktu mezi prozápadní ukrajinskou vládou a proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V Kyjevu to ve čtvrtek uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Německo, které téměř rezignovalo na individuální mateřství, leží jako obrovská bezmocná kojící samice, k níž se může kdokoli přisát. To – mimo jiné zajímavé věci – říká s typickou dikcí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek, jedna z mála skutečně originálních postav pražského akademického světa. Lze si jej představit jako reinkarnaci buddhistického mnicha nebo čínského mudrce, který se shodou okolností vyskytuje na Vinohradech a na Přírodovědecké fakultě UK, ale jednou se vrátí na kosmické pláně Orientu.
Příliv pracovních sil z ostatních členských zemí Evropské unie od roku 2011 zrychluje růst německé ekonomiky v průměru o 0,2 procentního bodu ročně. Uvedl to ve středu německý hospodářský institut DIW. Dodal, že Německo by vzhledem ke své stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil mělo zvýšit úsilí k přilákání migrantů z EU. Lidé přicházející z ostatních členských zemí EU jsou podle DIW většinou mladí, kvalifikování a aktivní na trhu práce. Zaplňují tak řadu volných pracovních míst a zároveň zvyšují spotřebitelskou poptávku. Ta je v posledních letech hlavním motorem růstu německé ekonomiky.
Třináct let, po které Angela Merkelová vládne Německu, a osmnáct let, po které vládne CDU, se vyznačují jednak hospodářským úspěchem a stabilitou, což je zásluha předcházejícího kancléře, sociálního demokrata Gerharda Schrödera, a jednak rostoucí nestabilitou politickou a společenskou.
Fungování německé vlády musí podle představitelů sociální demokracie (SPD) doznat zásadních změn. Za nutné považují mimo jiné vyhnout se opakování dosavadních osobních sporů. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekli šéfka SPD Andrea Nahlesová a generální tajemník strany Lars Klingbeil.
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021.
Udržet se u moci a ztratit budoucnost? Tak zní hamletovská otázka politiků CDU a SPD, kteří jen se sebezapřením snášejí velkou koalici kancléřky Angely Merkelové. Po nedělním fiasku obou stran při volbách ve spolkové zemi Hesensko se čeká, kdo první řekne: „Už toho bylo dost!“
Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.
Podle předběžných volebních výsledků z německého Hesenska vyhrála CDU s 27,5 %, druhá SPD výrazně neuspěla, když získala jen 20 %, stejně jako Zelení. Čtvrtá Alternativa pro Německo (AfD) získala 13 %, do zemského parlamentu by se dostali ještě Svobodní demokraté (FDP) se 7 % a Levice (Die Linke) se ziskem 6,5 %.
Německem otřásl případ hromadného znásilnění 18leté dívky ve Freiburgu na jihozápadě země. V souvislosti s činem bylo zadrženo sedm Syřanů ve věku od 19 do 29 let a 25letý Němec. Starosta města Martin Horn varoval před paušálním odsuzováním uprchlíků, informovala agentura DPA.
Do České republiky přiletěla německá kancléřka Angela Merkelová u příležitosti stého výročí založení Československa. Po příjezdu dorazila ke Kramářově vile, kde jednala s premiérem Andrejem Babišem. Jednali o hospodářských vztazích, spolupráci ve vědě nebo o digitalizaci v průmyslu. Dostalo se i na otázky migrace či vícerychlostní EU.
Vaječný likér nesmí obsahovat mléko, rozhodl ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Jiného názoru byla jistá německé firma, která jej do svého nápoje přidávala. Podle soudu jsou povolenými přísadami pouze ty, které vypočítává evropský zákon o likérech: alkohol, žloutek, bílek, cukr nebo med a přírodní aroma, napsala agentura DPA.
U našich západních sousedů výrazně posiluje strana Zelených. Dokáže však se svými idealistickými představami skutečně řídit stát?
Když osud Česka neurčuje ČSSD, tak ji může nahradit německá SPD.
Německá kancléřka Angela Merkelová přijede v pátek do Prahy, kde bude jednat s českým premiérem Andrejem Babišem. Uvedl to v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert, o jehož vyjádření informuje mimo jiné server listu Die Welt.
Německo se domnívá, že i další členské státy Evropské unie by měly pozastavit vývoz zbraní do Saúdské Arábie kvůli vraždě novináře Džamála Chášukdžího. V pondělí to řekl ministr hospodářství Peter Altmaier. Kancléřka Angela Merkelová už v neděli ohlásila, že Berlín zastavuje zbrojní vývoz do království, dokud nebude případ vyjasněn.
Vysvětlení Saúdské Arábie ohledně smrti opozičního novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu v Istanbulu je nevěrohodné a blízkovýchodní království jej musí podepřít fakty. V neděli to ve společném prohlášení uvedli představitelé Velké Británie, Francie a Německa. Saúdové dva týdny jakékoliv spojení popírali, posléze smrt přiznali, ale nabídli verzi, že novinář byl zabit po bitce se skupinou lidí, s níž se na úřadě sešel. A v neděli tamní úřady zase ohlásily, že o okolnostech Chášukdžího smrti nic nevědí.
Velké německé koalici křesťanských stran CDU/CSU a tamější sociální demokracie (SPD) se v průzkumech daří stále hůře. A propad pokračuje i po bavorských zemských volbách z minulého týdne. Unie se sice v zatím posledním průzkumu pro nedělní vydání deníku Bild znovu umístila na první příčce, ovšem se ziskem pouhých 25 procent, což značí hned nekolikaprocentní propad oproti zářijovým šetřením. SPD by volilo jen 15 procent voličů. Posílili jen němečtí Zelení, kteří poskočili na 19 procent.
Německo by nemělo schválit dodávky zbraní do Saúdské Arábie, dokud se nevyšetří okolnosti smrti novináře Džamála Chášukdžího. V programu německé veřejnoprávní televize ARD to v sobotu řekl ministr zahraničí Heiko Maas. Zpochybnil tak zářijové rozhodnutí Berlína prodat do Rijádu německý dělostřelecký systém. "Dokud vyšetřování probíhá, dokud nevíme, co se tam stalo, není důvod k pozitivním rozhodnutím ohledně vývozu zbraní do Saúdské Arábie," řekl ministr v pořadu Tagesthemen.
Týden před zemskými volbami v Hesensku, důležitými i pro vládní koalici, varovala německá kancléřka Angela Merkelová svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) před možnou ztrátou statusu národní strany.
Kamionům se prodraží jízda po německých silnicích. Německý parlament ve čtvrtek v noci schválil zvýšení mýtného pro nákladní auta k 1. lednu 2019. Stát by si tak příští rok mohl přijít na další 2,5 miliardy eur (64,7 miliardy Kč). Nařízení se dotkne zejména hlučných a těžkých vozů. Zdarma budou moci jezdit kamiony na elektrický a plynový pohon, napsala agentura DPA.
Je Bavorsko výchylkou ze středoevropského trendu posledních let, kdy každé volby přinášejí posun doprava? Ano. Vzhledem k tomu, že Bavorsko je v Německu šifra pro konzervativní až reakční názory a politiku a že nosič onoho konzervatismu, bavorská CSU, přišla o absolutní většinu a skoro o čtvrtinu hlasů. Zelení mají v Bavorsku, v terénu pro ně dosud nepřátelském, skoro 18 procent. Zato Alternativa pro Německo (AfD) je s 10 procenty na spodní hranici očekávání.
Tři zraněné si vyžádal pondělní incident na nádraží v Kolíně nad Rýnem na západě Německa, při kterém muž nejprve zapálil v restauraci takzvaný Molotovův koktejl a následně několik hodin držel v nádražní lékárně rukojmí. Pachatele policie při zásahu vážně zranila, a musel se proto podrobit operaci. Dalšími zraněnými jsou jeho rukojmí a 14letá dívka, kterou popálila hořlavá směs. Motiv činu není zatím jasný, policie ale nevylučuje, že šlo o teroristický útok.
Nedělní zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), potvrdily dnes předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů ale pro tuto stranu představuje nejhorší výsledek za téměř 70 let. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení (17,5 procenta hlasů) a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD) s 10,2 procenta hlasů. Volební účast byla 72,4 procenta.
Volby v Bavorsku včera německá média předem pojednávala jako zlomovou událost nadregionálního významu.
Rakouská společnost Kapsch byla pověřena provozováním chystaného systému elektronického mýta pro osobní automobily v Německu. Podle agentury DPA to potvrdilo německé ministerstvo dopravy. Příslušná smlouva má 12letou platnost s možností prodloužení až na 15 let. Podle údajů firmy má zakázka hodnotu až 120 milionů eur (3,1 miliardy korun). DPA upozorňuje, že zatím není jasné, kdo se ujme samotného výběru mýtného.
