V Norimberku byly v noci na pátek pobodány tři ženy, jejich zranění jsou vážná. Informovala o tom zpravodajská televize n-tv. Německá policie zatím neví, zda spolu případy souvisejí a zda ženy napadl stejný útočník, uvedla ale, že na teroristické pozadí zatím nic neukazuje.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas neočekává, že by se po středečním hlasování britských konzervativců o nedůvěře pro Theresu Mayovou, které šéfka strany přestála, změnily poměry v britském parlamentu pokud jde o brexit. Německo se proto nadále musí připravovat na vystoupení Británie z Evropské unie bez příslušné dohody. Maas to ve čtvrtek řekl v Berlíně Spolkovému sněmu.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), nejsilnější strana v Německu, propásla možnost přepřáhnout. Boj mezi dvěma zhruba vyrovnanými kandidáty, levicovější ženou a pravicovějším (a starším) pánem, přitáhl ohromnou pozornost doma i ve světě. Strana se, byť velmi těsně, rozhodla pro ženu, jež je mladším vydáním Angely Merkelové, a tedy prodloužením politické a společenské agonie, v níž Německo vězí.
Filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku je pro mnoho Němců jedním ze symbolů Vánoc. O těch letošních bude ještě viditelnější než normálně. Film samozřejmě ve sváteční dny nabídne několik německých televizí, s jeho hlavní postavou se ale lidé mohou setkat i na nově vydaných známkách, řadě suvenýrů nebo na výstavě na východoněmeckém zámku Moritzburg, kde se natáčel.
Volba Annegret Krampové-Karrenbauerové předsedkyní CDU je pokračováním Angely Merkelové jinými prostředky.
Tento pátek večer si CDU v Hamburku zvolí svého nového předsedu. Reálné šance má současná tajemnice Annegret Kramp-Karrenbauer, vnímaná jako „tiše připravovaná nástupkyně kancléřky“ a Friedrich Merz, dávný protivník té samé kancléřky.
Německá automobilka Volkswagen ohlásila konec spalovacích motorů. Poslední vozy s touto technologií vyvine v roce 2026 a prodávat je bude zhruba do roku 2040. V budoucnu se soustředí na elektromobily. V úterý večer o tom na setkání výrobců automobilů organizovaném deníkem Handelsblatt informoval vedoucí firemní stratég Michael Jost. Ne všichni v automobilové branži jsou tak radikální, Volvo zatím ohlásilo pouze konec naftových motorů, píše na svém webu tentýž list.
Více než čtyři stovky německých pravicových extremistů jsou na svobodě přes to, že na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se hledaní radikálové nachází. S odvoláním na data, které na dotaz poslankyně strany opoziční strany Levice poskytla německá vláda, informoval list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.
Když si Evropa v minulých dnech připomínala sté výročí konce první světové války (11. listopadu 1918), mohla snad v bezelstném pozorovateli vzniknout iluze, že pak už zavládl spravedlivý mír, který potom vydržel až do 1. září 1939. Tímto datem, přepadením Polska, končí meziválečné období, které sice bylo plné neklidu a napětí, ale bylo to přece jen období „inter bellum“, mezi válkami, tedy období míru.
Letadlu, jímž ve čtvrtek cestovala německá kancléřka Angela Merkelová na summit největších ekonomik světa G20 do Buenos Aires, přestal zcela fungovat komunikační systém. S odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj o tom v pátek informoval server Spiegel Online. Německá delegace musela cestu kvůli technické závadě přerušit. Nyní by ale kancléřka už měla být na cestě do Madridu, odkud odletěla v 9:00 SEČ do Buenos Aires běžným linkovým letem. Plánované setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem či čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ale v pátek již nestihne.
Šest poboček největší německé banky Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem a okolí prohledávalo na 170 členů kriminální policie, prokuratury a daňové inspekce. Hledali důkazy o praní špinavých peněz, oznámila kancelář státního zástupce. Vyšetřovatelé zkoumají činnost dvou zaměstnanců banky, kteří údajně pomáhali klientům zakládat firmy v daňových rájích za účelem praní špinavých peněz.
Německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz navrhl přeměnit francouzské stálé členství v Radě bezpečnosti OSN na mandát Evropské unie. Scholz to prohlásil při středeční přednášce o budoucnosti Evropy na berlínské Humboldtově univerzitě. „Uvědomuji si, že bez přesvědčení Paříže se to neobejde, ale byl by to odvážný a chytrý krok,“ řekl Scholz. Jako bolestné, že se Francie vzdá významného postu, by se podle vicekancléřových představ mohla Paříž stát trvalým velvyslancem EU při OSN.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer připustil, že by se mimořádné kontroly mohly vrátit i na další úseky hranice, například do Saska, které hraničí s Českou republikou a Polskem. Informovala o tom agentura DPA. V současnosti přísnější opatření fungují pouze na rakousko-německé hranici, především kvůli vracení migrantů.
Civilní vláda v císařském Německu nenápadně skončila 13. července 1917, kdy odstoupil říšský kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg. Neučinil tak dobrovolně, byl k odstoupení donucen. Poslední civilní politik skutečně řídící německou vládu se stal nepohodlným pro generály Hindenburga a Ludendorffa, protože nesouhlasil s režimem totálního válečného hospodářství. Jeho následovník, neznámý ministr Georg Michaelis, už vojákům žádné vážné překážky nekladl. V dějinách Německa stojí u jeho jména jediná poznámka „první nešlechtic v kancléřském úřadě“, ale faktická moc se s jeho nástupem definitivně přestěhovala do generálního štábu. Na rozdíl od Bethmanna-Hollwega jej generálové ani nemuseli odposlouchávat, tak byl spolehlivý.
Vánoční trhy na náměstích mnoha německých měst začínají příliš brzy. Myslí si to alespoň někteří představitelé německé katolické a evangelické církve, informovala agentura DPA. V honu za ziskem podle nich stále častěji zaniká pravý smysl Vánoc, tedy oslava narození Ježíše Krista. „Pro nás věřící křesťany je důležité poukázat při všem tom shonu na trzích na to, že Vánoce nejsou nějakým kulturním svátkem světel na závěr roku, ale oslavou narození Ježíše,“ řekl mluvčí katolického biskupství v Essenu Ulrich Lota.
Vzhledem k přibývajícím zákazům jízdy starších dieselových aut v německých městech musí spolková republika najít způsob, jak tyto zákazy účinně vymáhat. Vláda počítá s nasazením systémů na automatické sledování poznávacích značek, sdružení měst to ale zatím odmítá. Částečný zákaz pro dieselová auta kvůli příliš vysokému znečištění ovzduší oxidem dusičitým (NO2) platí už v Hamburku a v příštím roce si na něj budou muset zvykat také řidiči v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Bonnu, Stuttgartu a dalších městech.
Zlepšení podmínek uprchlíků na celém světě je v německém národním zájmu, a i proto je globální pakt OSN o migraci správným krokem, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Řekla to v parlamentu při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zdůraznila také, že Německo nemůže myslet jen na sebe, ale vždy musí myslet i na ostatní. Některé problémy se podle ní dají totiž řešit jen společně.
Německý ministr dopravy a digitální infrastruktury Andreas Scheuer plánuje v zemi zcela zlegalizovat provozování služby Uber. Ta byla dosud v zemi kvůli současným zákonům ilegální, podobně jako v mnoha dalších zemích navíc její provozování poznamenaly spory s provozovateli taxislužeb. V souladu s německými zákony by mohl Uber a další platformy své služby poskytovat od roku 2021,informuje Deutsche Welle.
"V případě potřeby podepíšeme později." Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který je jedním z kandidátů na předsednictví Křesťanskodemokratické unie po Angele Merkelové, požaduje, aby se o globální dohodě OSN o migraci hlasovalo na celorepublikovém sjezdu CDU. Ve hře je tak odsunutí podpisu paktu, píše německý tisk. Spahn to řekl listu Bild am Sonntag.
Střední Evropa nabývá na síle ve srovnání s tandemem Německo-Francie, jenž v Evropě tvoří osu. Podle tiskové agentury MTI to dnes prohlásil předseda maďarské vlády Viktor Orbán na uzavřeném zasedání Maďarské stálé konference v Budapešti. Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.
Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
Trojice hlavních kandidátů na předsedu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve čtvrtek večer v severoněmeckém Lübecku představila na první z osmi regionálních konferencí, které mají křesťanským demokratům usnadnit výběr nástupce kancléřky Angely Merkelové v čele strany. O tom, kdo ji po 18 letech nahradí, rozhodne stranický sjezd v Hamburku 7. prosince.
Německá automobilka Volkswagen hodlá začít vyrábět elektromobily ve třech svých německých závodech. Firma ve středu oznámila, že kromě továrny v německém Cvikově k výrobě elektromobilů vyčlenila rovněž závody v Emdenu a Hannoveru. Automobilka již dříve uvedla, že ve Cvikově hodlá zahájit produkci elektromobilů v příštím roce. Výroba elektromobilů v Emdenu a Hannoveru by podle středeční zprávy měla začít v roce 2022.
Německý finanční úřad v Chemnitzu před čtyřmi lety upozornil českou finanční správu, že se holding Agrofert možná dopouští daňových úniků. České Generální finanční ředitelství (GFŘ) ale odmítá sdělit, zda a jak s německým podnětem naložilo. Němci totiž tuzemský berňák upozornili na smlouvu uzavřenou mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo. Na základě smlouvy německý Agrofert zaplatil Čapímu hnízdu v roce 2012 téměř devět milionů za reklamu. Čapí hnízdo přitom mělo podnikat v pohostinství a stravování. V podnikaní obecně platí, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví, a tím snižovat daně z příjmu.
V Evropské unii se odchodem Velké Británie zásadně mění poměry sil a koalice zemí, které budou mít vliv na její další směřování. Po rozšíření Unie a brexitu se vliv posouvá ze západu na východ Unie, kde se čtveřice zemí Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko spojuje v zájmové alianci Visegrádská skupina (V4) a stává se silným oponentem Berlína a Paříže. Odtud často přichází do střední Evropy blahosklonná upozornění, že by bylo dobré si uvědomit, že tyto země nejsou zdaleka tak civilizačně vyspělé jako ony dvě a měly by se podle toho chovat. Často to zní spíš jako poučování žáků učitelem než jednání partnerů, kteří by si měli být rovni.
V Německu pondělkem započal pád důležitého politika, spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera. Je to důležitý příběh nejen pro fajnšmekry se zájmem o Německo, nýbrž i pro zastánce teorie, že proti mediálně-kulturnímu mainstreamu nelze mít úspěch – alespoň v některých částech staré Evropy.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer chce zůstat ve funkci, i když skončí jako předseda Křesťanskosociální unie (CSU). Řekl to ve východoněmeckém Budyšíně, a popřel tak nedělní informace médií, že by chtěl skončit před koncem současného volebního období, tedy dříve než v roce 2021.
Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer odejde podle magazínu Die Zeit z čela strany, ministrem vnitra chce ale zůstat. Seehofer byl kvůli špatným volebním výsledkům CSU pod narůstajícím tlakem. Informace týdeníku Die Zeit, který se odvolává na Seehoferovi blízké politiky, zatím oficiálně nikdo nepotvrdil. Podle svého mluvčího se devětašedesátiletý politik ještě nerozhodl.
Více než každý čtvrtý Němec by si otevřeně přál, nebo alespoň přímo neodmítá možnost, aby spolková republika měla vůdce, který by zemi vládl pevnou rukou ku prospěchu všech. Vyplývá to ze studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech, která byla představena v Berlíně. Zkoumala také nálady Němců vůči přistěhovalcům, Židům nebo Romům.
Nové vymáhání válečných reparací po Německu by destabilizovalo úplně vše. Myslí si to historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. V Polsku se v poslední době otázka vymáhání válečných reparací znovu otevřela.
