Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.
Projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 vyvolal v Evropské unii značné kontroverze. Mimořádně rozhořčeni jsou jím Poláci, z jejichž hlediska představuje hned trojí problém.
Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to v pátek řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.
Německo musí ve své uprchlické politice kombinovat lidskost s tvrdostí, je přesvědčena vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Stojí to v závěrech jejího dvoudenního jednání, na němž řešila migrační politiku uplynulých let i to, jak má vypadat v budoucnosti. Kancléřka Angela Merkelová, která je za azylovou politiku uplynulých let výrazně zodpovědná, se setkání neúčastnila. Její nástupkyně v čele CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová zdůraznila, že se nesmí opakovat pověstný rok 2015.
Čtyři členy mládežnické organizace nacionalistické opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) fyzicky napadla skupina násilníků. Oběti útoku právě šly na projekci filmu o holokaustu na festivalu Berlinale. Policie v pondělí informovala, že bylo zahájeno vyšetřování kvůli podezření z nebezpečného ublížení na těle. Vyšetřování však má také objasnit, zda byla motivem útoku stranická příslušnost napadených. Pachatelé jsou dosud neznámí.
Zástupci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.
Porada ministrů spolkové vlády, která měla vyřešit otázku, zda se čínská firma Huawei může v Německu ucházet o budování mobilní sítě páté generace (5G), skončila bez konkrétních závěrů. Podle deníku Handelsblatt kabinet nadále váhá mezi jejím vyloučením ze stavby kritické infrastruktury či naopak připuštěním pod podmínkou bezpečnostních záruk. Technologická společnost čelí obavám, že by čínská vláda mohla využívat její produkty ke špionáži.
Na jaře roku 1990 jsem se ocitl v bavorském klášteře Rohr na setkání mládeže, které tam léta organizoval opat Opasek, do roku 1989 z pochopitelných důvodů jen pro mládež exilovou. Bylo to první setkání po Listopadu, mládež už tam nebyla tedy jenom exilová, zato dosti undergroundová, takže jsme se tam za klášterní peníze po večerech opíjeli, proto jsem se raději po dvou dnech ráno vytratil a jel s pár markami v kapse obhlížet krajinu.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.
Německé bezpečnostní úřady jsou podle veřejnoprávní televize ARD jednoznačně proti tomu, aby se čínská firma Huawei podílela na výstavbě mobilní sítě páté generace (5G). Existuje podle nich podezření, že společnost spolupracuje s čínskými tajnými službami. Německá vláda o přístupu k Huawei ještě definitivně nerozhodla.
Orientace českého průmyslu na Německo je příliš velká. Teď nám přibyl další důvod, proč hledat nové hospodářské modely – Berlín o víkendu oznámil, že do roku 2038 se v Německu zavřou všechny uhelné elektrárny.
Německá vláda se nechystá omezovat rychlost na dálnicích, řekl v pondělí v Berlíně její mluvčí Steffen Seibert. O této možnosti se v posledních dnech ve spolkové republice často debatovalo. Stanovení maximální rychlosti by podpořila těsná většina Němců. Důvodem diskusí byl návrh jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by omezení rychlosti vedlo k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dosažení klimatických cílů.
Většina centrálních bank eurozóny počínaje nedělí přestává dávat do oběhu bankovky v nejvyšší hodnotě 500 eur (12 750 Kč). Výjimkou jsou pouze centrální banky Německa a Rakouska, které budou tyto bankovky vydávat do 26. dubna. Bankovky však i nadále zůstávají platným platidlem, uvedl na internetu list Le Parisien.
Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom v sobotu časně ráno v Berlíně usnesla takzvaná uhelná komise. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
Těsná většina Němců by si přála omezení rychlosti na německých dálnicích. Pro limit 130 kilometrů v hodině se v průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 47 procent. O možnosti omezit rychlost na dálnicích se ve spolkové republice v posledních dnech znovu diskutuje. Důvodem je návrh jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by takový krok vedl k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dodržení klimatických cílů.
Francie a Německo si dělají z Itálie a celé Evropské unie legraci. V reakci na podpis takzvané cášské smlouvy z tohoto týdne to řekl italský premiér Giuseppe Conte. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání listu Corriere della Sera kritizoval především pasáž dokumentu, ve které se za prioritu německo-francouzské diplomacie označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN.
Speciální policejní komando dnes ráno v Berlíně zahájilo rozsáhlou razii proti mezinárodnímu gangu pašeráků zbraní. Vyšetřování je vedeno proti deseti osobám obviněným z pašování zbraní ze Slovenska, informovala agentura DPA s odvoláním na generální státní zastupitelství v Berlíně. Deník Die Welt, který informace o razii přinesl dříve, píše o zbraních ze Slovenska a České republiky. Zatím byli při razii podle policie zatčeni čtyři lidé. Slovenská policie bez bližších informací potvrdila, že v případu spolupracuje s kolegy z Německa.
Německé automobilky chtějí vytvořit rozsáhlou alianci a společně vyvíjet systémy autonomního řízení vozů. Informoval o tom list Manager Magazin. Rozhovory spolu vedou mimo jiné firmy Volkswagen, BMW a Daimler, které přizvaly i dodavatele součástek Bosch a Continental. Duší celého podniku jsou podle webu měsíčníku šéf Volkswagenu Herbert Diess spolu s členem představenstva BMW Klausem Fröhlichem. Rozhodnutí o případném vzniku aliance by mělo padnout do března.
Francie a Německo uzavřely smlouvu, která výrazně posiluje bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi, k jejímu obsahu se vyjádřili i různí zdejší politici včetně bývalého prezidenta Václava Klause. Jeho institut k události vydal stanovisko, je velmi kritické, což u Václava Klause jistě nepřekvapuje, silou a četností svých názorů je dostatečně znám a v něčem může být jeho kritika i oprávněná – termín „společná kultura ozbrojených sil“ skutečně zní jak výraz ze slovníku soudobého newspeaku. Za kratší zmínku ale stojí exprezidentovo výrazivo, v něčem velice typické.
Sněmovna se v úterý odmítla zabývat návrhem předsedy SPD Tomia Okamury na dojednání dodatečných válečných reparací s Německem. Okamuru v úterý podpořili jen komunisté. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek ho požádal o to, aby si to jeho hnutí jako „čeští náckové vyřídilo s německými nácky“ a demokratické strany do toho nezatahovalo.
Smlouva o prohloubeném přátelství a spolupráci mezi Francií a Německem je podle lídra kandidátky ODS Jana Zahradila jasným signálem toho, že obě země hodlají evropskou integraci v příštích letech dále posouvat směrem k federálnímu státu. Podle exprezidenta Václava Klause se oba státy podpisem smlouvy fakticky spojují a separují od zbytku zemí v EU. Například pirátský poslanec Mikuláš Peksa se však nového integrační procesu neobává. „Dohoda je dvojstranná a je postavená tak, že by bylo obtížně ji rozšiřovat o více zemí,“ uvedl pro Echo24. Prezident Miloš Zeman se k smlouvě vyjádří ve čtvrtek, potvrdil serveru Echo24 mluvčí Jiří Ovčáček.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová tento den označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
Německá organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) požaduje po německé spolkové vládě snížení rychlosti na dálnicích na 120 km/h a na pozemních komunikacích mimo obce jen na 80 km/h. Ekologové si od toho slibují snížení 5 milionů tun CO2 ročně. Zatímco koaliční sociální demokraté se určitému snížení rychlosti na dálnicích nebrání, silnější vládní CDU/CSU jsou proti. DUH označuje CDU za „stranu automobilového průmyslu“, píše deník Zeit Online.
Už zítra v historií obtěžkaných Cáchách podepíší Angela Merkelová s Emmanuelem Macronem smlouvu o nejužším přátelství, jakého mohou státy na zeměkouli vůbec dosáhnout.
Francie a Německo se v úterý v Cáchách zavážou k těsnější spolupráci a společnému postupu. Dohoda, která může zásadně změnit poměry v Evropské unii, byla připravovaná téměř bez povšimnutí a nebyla debatována ani na půdě Evropského parlamentu. Je tak velkým překvapením, shodují se někteří čeští europoslanci. Na znění francouzsko-německé smlouvy upozornil deník Echo24. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) smlouvu nepovažuje za vznik tvrdého jádra EU, upozorňuje ale, že spolupráce v Evropě na půdorysu EU musí fungovat ku prospěchu všech členských zemí.
O smlouvě o francouzsko-německé kooperaci z Cách, na kterou upozornil deník Echo24, české ministerstvo zahraničí ví a její vývoj sleduje. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) však nevidí důvod, proč by se ke smlouvě měl jeho úřad nějak vyjadřovat. „Nejsem toho názoru, že by se tvořilo tvrdé jádro,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle poslance Pirátů Mikuláše Peksy však hrozí, že Česko skončí na druhé koleji.
Překvapivou smlouvu, která vznikla prakticky v utajení, podepíše německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v německých Cáchách. Tato smlouva vytvoří z obou nejsilnějších evropských zemí de facto společný superstát. O smlouvě se nikde příliš nepíše, teprve před několika dny byla zveřejněna na stránkách francouzského ministerstva zahraničí.
Novým předsedou německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) se stal bavorský premiér Markus Söder. Delegáti mnichovského sjezdu se pro něj vyslovili jasnou většinou hlasů. Dvaapadesátiletý politik ve funkci nahradil o 17 let staršího Horsta Seehofera, který z čela bavorské strany odešel po více než deseti letech. Do budoucna bude mít v CSU alespoň reprezentativní funkci, stal se totiž jejím čestným předsedou.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc souhlasil s návrhem německé kancléřky Angely Merkelové na vyslání německých expertů k monitorování Kerčského průlivu. Při setkání s německým ministrem zahraničí Heikem Maasem to v pátek v Moskvě řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Poznamenal, že ale žádný expert zatím nedorazil.
