Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí racionální důvody pro generální stávku. S odboráři je připraven diskutovat během prázdnin o případných drobných změnách pro druhé čtení konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně. Novinářům to řekl v reakci na slova zástupců Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) o tom, že odbory jsou připraveny k celorepublikovému protestu.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili dnes na tiskové konferenci ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ekonomové jejich propočty odmítají. Danuše Nerudová propočty odborů označila za šíření poplašné zprávy.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil po dnešním jednání sociálních partnerů ve Strakově akademii o konsolidačních rozpočtových opatřeních vyhlášenou stávkovou pohotovost odborů za nezodpovědnost. K dialogu nepatří nátlakové akce, uvedl na večerní tiskové konferenci po téměř čtyřhodinovém jednání s tím, že vláda není připravená ustupovat od svých návrhů, chce ale o nich jednat. "Jsme připraveni hájit své názory a svá rozhodnutí, k dialogu ale nepatří nátlakové akce," uvedl premiér
Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Po dnešním odborářském jednání to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Za situaci podle něj může extrémně špatná komunikace vlády. O konsolidačním balíčku budou dnes odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Středula vládu kritizova, že s odbory nevede seriózní dialog, není tak podle něj možné dosáhnout sociálního smíru.
Česká republika patří do zvláštní skupiny států, kde platy ve státní sféře výrazně převyšují mzdy v soukromém sektoru. V tomto trendu pokračovala česká ekonomika i vloni. Vyplývá to z dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které si deník Echo24 zpracoval. Po extrémním rozevření nůžek v covidových letech se situace částečně stabilizovala, stále však státní zěmstnanci vydělávali v průměru o několik tisíc více než pracovníci soukromníků, což vzhledem ke snaze omezovat státní výdaje není příliš dobrá zpráva.
Dluhy důchodového systému a nedostatečné příjmy na výplatu penzí by podle odborů pomohlo řešit odstranění propasti ve výdělcích žen a mužů. Vybrané pojistné by se výrazně zvedlo. Odboráři navrhují povinné dorovnání platů i mezd po návratu z rodičovské. Novinářům to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S prosazováním takzvané indexace výdělků po rodičovské počítá plán rovného odměňování s kroky do roku 2026, který loni schválila vláda.
Odbory žádají pro pracovníky veřejného sektoru kvůli vysoké inflaci ještě letos navýšení platů. Chtějí o tom jednat s lídry koaličních stran. O termín jednání už předáci požádali. ČTK to řekl předseda odborů státních orgánů a organizací a mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Nechtěl zatím přiblížit, o jaké přidání budou odboráři usilovat. Zdravotnický svaz začátkem dubna oznámil, že požaduje ještě v tomto roce zvednutí základu výdělků, tedy tarifů o pět procent.
Před rokem a dvěma týdny, necelý měsíc po útoku na Ukrajinu, vyrazil ruský prezident Vladimir Putina na obří show na podporu války na moskevský stadion Lužniky. Řádně se na to vystrojil. Do péřové bundy luxusní italské značky Loro Piana za 12 700 eur (v přepočtu zhruba 304 800 korun). Částku v té době odpovídající pětadvacetinásobku průměrného ruského platu. V tomto luxusním kousku stylově, jak je u něj poslední roky zvykem, nadával na zlý Západ. Ten Západ, který Loro Piana vyprodukoval.
Středeční pražskou demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby. Novinářům to ve středu před výjezdním zasedáním kabinetu v Jeseníku řekl premiér Petr Fiala (ODS). Za další absurdní rys demonstrace vedle účasti politiků označil to, že je zaměřena proti důchodové reformě, jejíž parametry vláda ještě neschválila. Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl ve středu večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a „doladit“ se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.
Stávka v jihokorejské továrně na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku po týdnu končí. Odbory se v úterý s vedením firmy dohodly na zvýšení mezd všem zaměstnancům o osm procent od 1. března. Součástí dohody je i kompenzace pro každého zaměstnance za loňský rok a první tři měsíce letošního roku ve výši 20 000 korun, řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Šéf odborů a prezidentský kandidát Josef Středula jednal na Pražském hradě s hlavou státu Milošem Zemanem. Prezident mu na schůzce řekl, že má jeho podporu do druhého kola podobně jako expremiér Andrej Babiš. Deníku Echo24 to sdělil Středula. Jde v řádu několika dní o druhou schůzku s prezidentským kandidátem. Předtím se Zeman sešel právě s šéfem hnutí ANO, který posléze oznámil kandidaturu.
Protestující na odborové demonstraci proti Chudobě zaplnili horní čtvrtinu pražského Václavského náměstí. Měli hlavně vlajky odborových svazů, ale byly mezi nimi i příznivci neparlamentních ČSSD a KSČM s vlastními vlajkami. Příznivci ČSSD také přinesli transparent podporující prezidentskou kandidaturu předsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly. Podle policejního odhadu se demonstrace účastnily jen jednotky tisíc lidí.
Vládě se dosavadními kroky nepodařilo uspokojit odborové předáky a na Václavské náměstí tak míří další demonstrace. V jejím čele stane šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který zároveň vede prezidentskou kampaň. A stejně jako u demonstrace z počátku září očekává desetitisíce protestujících. Odboráři trvají na tom, že vláda nedělá dost proti vysoké inflaci. A chtějí nadále tlačit na růst mezd a platů, před kterým odborníci dlouhodobě varují. Přenos demonstrace přinášíme živě.
Josef Středula po šíření zvěstí o své mzdě prozradil, že jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dostává měsíčně 110 000 korun. Reagoval tak na spekulaci, která kolovala po sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů tvrdila, že šéf odborů za svou práci bere 420 000 korun měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula v úterý deníku Echo24, předtím než zveřejnil výši své mzdy.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která svolává na sobotní poledne demonstraci na pražském Václavském náměstí, vyzvala vládu k okamžité zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. Chce také zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Novinářům to řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.
Pár dní před demonstrací, kterou pořádá Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), se objevila informace, že její účastníci dostanou 500 korun na občerstvení. Na Václavském náměstí v Praze se bude 8. října konat demonstrace, kterou svolaly odbory v čele s Josefem Středulou. „Když pořádaly odbory demonstrace proti nám v roce 2012, tak platily jenom dopravu. Dneska za to dávají ještě pětikilo na ruku,“ prohlásil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Zhruba 70 tisíc lidí demonstrovalo o víkendu proti vládě Petra Fialy. Premiér následně označil organizátory akce za proruské síly a pátou kolonu, v pondělí dodal, že za svým výrokem si stojí. Akci přímo organizovali Jiří Havel a Ladislav Vrábel, kteří se sami politicky nijak významně dosud neangažovali, vystoupila ale řada lidí, kteří stojí za pozornost. Přinášíme přehled těch, kteří se objevili v sobotu na pódiu. Chystají se i další demonstrace, na 8. říjen například protestní akci svolaly odbory.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dál požaduje zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun, a to ještě letos. O růstu mezd ve firmách pro příští rok budou odboráři vyjednávat individuálně podle situace jednotlivých podniků. Na shromáždění odborů proti chudobě to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Odboráři také svolávají na 8. října do Prahy na Václavské náměstí demonstraci kvůli nynější situaci.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula kritizoval slova premiéra Petra Fialy (ODS) směrem k demonstrujícím na Václavském náměstí. „Znevažovat všechny účastníky bez důkazů jsem si už zažil v roce 2012 u vlády ODS. Jdete stejně špatnou cestou, pane premiére,“ napsal Středula na twitteru. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že ho tak vysoký počet nepřekvapil, nedivil by se, kdyby jich příště přišlo víc.
Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.
Zmrazené platy se od září zvýší nejen zaměstnancům veřejného sektoru, ale i ve státní službě. Zvednou se o deset procent. Dohodli se na tom dnes odboroví předáci s lídry vládních stran. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zavýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se dnes nenašla. Pro letošek se plat zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím.
Vláda Petra Fialy může zažít velmi horký podzim. Už nyní je totiž patrné, že se bude muset vypořádat s energetickou krizí, která může vyústit v přerušení dodávek plynu či ropy. Kromě vysokého zdražování se ale také musí potýkat i s výhrůžkami odborářů, kteří požadují kompenzaci ve výši inflace. Vláda už na dílčí zvyšování platů kývla, přesto stále hrozí, že odboráři vyjdou v září do ulic.
Odboráři se s lídry koaličních stran nedohodli na navýšení platů pro letošek kvůli vysoké inflaci. Budou hledat cesty jak přesvědčit vládu ke změně postoje. Po dnešním jednání s šéfy vládních stran to řekl místopředseda ČMKOS Vít Samek. Ministr práce a šéf vládních lidovců Marian Jurečka uvedl, že kabinet kvůli stavu rozpočtu prostor pro letošní přidání nevidí, je ale připraven navýšit platové tarify od ledna o pět procent.
Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300.000 lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Znovu se sejdou 19. července. Tehdy by měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023, doplnil Jurečka.
U konce je doba, kdy státním zaměstnancům rostly platy daleko razantněji než v soukromém sektoru. Tento jev byl typický pro bývalou vládu Andreje Babiše, za které se štědře rozdávaly peníze státním zaměstnancům. Soukromý sektor přitom vydělává právě na státní zaměstnance. Mzdy ve firmách tak zřejmě letos porostou rychleji a už nyní nebude docházet k dalšímu rozvírání nůžek mezi platy )ve veřejném sektoru) a mzdami (ve firmách).
Odboráři nepřestávají tlačit na vyšší růst platů. Úřednické odbory totiž od čtvrtka vyhlašují stávkovou pohotovost. Případný konec je pak podmíněn tím, že vláda Petra Fialy (ODS) uzavře dohodu u letošní úpravě platů. Platy státních zaměstnanců jsou totiž na rok 2022 zmrazeny a odbory se snaží, aby se navyšovaly minimálně o inflaci. Ta nyní činí 14,2 procenta.
Vláda navrhla odborům dvě varianty růstu platů ve veřejném sektoru pro letošek. Ani jedna inflaci nedorovná. Po jednání se členy vlády to v úterý řekl mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Podle něj není stanovisko vlády pro odbory akceptovatelné, vládní návrhy ale nechtěl přiblížit. Odboráři požadují přidání od července tak, aby neklesla kupní síla, tedy navýšení o inflaci. Jednání odborů s vládou budou pokračovat.
