Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová se chystá vystoupit ze strany. Řekla to v úterý v Drážďanech. Stranu opouští i její muž a zemský šéf AfD v Severním Porýní-Vesfálsku Marcus Pretzell. Pokračují tak vnitřní problémy uskupení, které se v nedělních volbách poprvé dostalo do parlamentu.
V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů vyslovilo až 90 procent hlasujících. Oznámila to v úterý televize Rudaw působící v iráckém Kurdistánu. Jde ale o odhad, oficiální výsledek se čeká až později, možná ve středu. Televize také oznámila, že k urnám přišlo 72 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů.
Tři týdny před volbami se v každé civilizované zemi sociologické agentury v těžké konkurenci předhání v průzkumech. Jsou dny, kdy se jich publikuje i několik. Tak to bylo v USA, Británii, Francii, teď naposledy v Německu.
V těchto dnech koluje po sociálních sítích mapa podílu dětí narozených mimo manželství v Evropě. Víme, že jde o všeobecný trend, nicméně rozdíly jsou nápadné.
Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nebude součástí parlamentní frakce své strany. Řekla to v pondělí na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně, kterou k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Hned po nedělních volbách se tak ukazují výrazné názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) získala 26,8 procenta hlasů a bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) 6,2 procenta. Dohromady tak mají sesterské konzervativní strany 33 procent hlasů a stanou se opět nejsilnější frakcí v německém parlamentu. Unie stran CDU/CSU pod vedením Angely Merkelové zvítězila ve volbách již počtvrté v řadě.
Angela Merkelová se po vítězných volbách chystá na svůj čtvrtý kancléřský mandát. Dá se očekávat, že koaliční sestava Unie se Zelenými a FDP bude nejradikálnější, pokud jde o prosazování progresivní agendy.
Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil v neděli prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.
Volební místnosti se v neděli v Německu zavřou sice až v 18:00, ale už nejméně půl hodiny předtím bude zhruba pět lidí vědět, jak parlamentní volby dopadnou. Jde o zaměstnance agentury pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap, která se celý den ptá voličů, jak hlasovali, a přesně v 18:00 zveřejní první odhady výsledků.
Každý pátý Rus byl ochoten hlasovat pro neexistujícího kandidáta na hlavu státu, o kterém jim bylo řečeno jen to, že jej podpořil stávající prezident Vladimir Putin jako svého nástupce. O experimentu, který podnikla společnost Levada, zabývající se průzkumy veřejného mínění, ve středu informoval list Vedomosti.
Bílý dům poprvé otevřeně vyzval Kurdistánskou regionální vládu v severním Iráku, aby zrušila referendum o nezávislosti plánované na 25. září. Irácký premiér Hajdar Abádí řekl, že si Kurdové zahrávají s ohněm a že je připraven použít vojenskou sílu, pokud by hlasování vyústilo v násilí.
Šok v táboře vítěze i oslavy u poražených. Prezidentské volby v Keni označil tamní Nejvyšší soud za neplatné a dosavadní prezident Kenyatta se bude muset o vítězství nad opozičním vůdcem Odingou ucházet znovu.
Německá sociální demokracie (SPD) v aktuálním průzkumu veřejného mínění pro televizi ARD klesla na 20 procent, což by byl její nejhorší výsledek v dějinách spolkové republiky. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové i deset dní před parlamentními volbami jasně vede s podporou 37 procent občanů. Třetí by nyní byla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) se 12 procenty.
Španělský státní zástupce nařídil prošetřování stovek katalánských starostů, kteří se podílejí na přípravě referenda o nezávislosti regionu. Připraveno je i zatýkání. Jak španělský král, tak premiér považují katalánské referendum za protiústavní. Informuje o tom Deutsche Welle.
Dosavadní norská premiérka Erna Solbergová se prohlásila vítězkou pondělních parlamentních voleb v Norsku. Po sečtení 95 procent hlasů získává její středopravý blok 89 křesel ve 169členném parlamentu. Vůdce opoziční Dělnické strany Jonas Gahr Störe porážku uznal, uvedla v úterý norská média.
Podle maďarské vlády je plánovaná návštěva země poslanci Evropského parlamentu, která má proběhnout tento měsíc, „politicky motivována“ a zasahovala by do všeobecných voleb v zemi, plánovaných na jaro roku 2018. Jedním z cílů návštěvy je i kontrola projektů financovaných z evropských prostředků.Informuje o tom server Politico.
Komunisté v sobotu formulovali sedm podmínek pro kandidáta na prezidenta, kterého by strana mohla podpořit v lednových volbách. Chtějí, aby s nimi prezident mluvil, respektoval jejich program, podpořil myšlenku zdanění finančních náhrad církevních restitucí či zákona o obecném referendu. Podmínkou pro podporu kandidáta je také ochrana českých zájmů a respekt k zahraniční politice všech směrů.
Reklamní prostor za zhruba 100 000 dolarů (2,5 milionu korun) koupili na sociální síti Facebook v uplynulých dvou letech ruské skupiny či jednotlivci ve snaze ovlivnit americkou vnitřní politiku. V příspěvku na blogu o tom ve středu informoval šéf bezpečnosti společnosti provozující sociální síť Alex Stamos. Odborníkům Facebooku se podařilo identifikovat 470 „neautentických“ účtů a stránek, které stály mezi červnem 2015 a letošním květnem za třemi tisíci reklam.
Poslankyně německého Spolkového sněmu a bývalá dlouholetá členka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Erika Steinbachová ve středu otevřeně podpořila v předvolební kampani pravicovou Alternativa pro Německo (AfD), která kritizuje islám a masovou migraci. Steinbachová, která je v Česku a Polsku známa jako dlouholetá předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) a odpůrkyně tzv. Benešových dekretů, vystoupila na předvolebním mítinku na jihozápadě Německa.
Televizní duel: Merkelová jasně ztratila proti Martinu Schulzovi. Takový titulek nabízela německá verze vyhledávače Google minulou neděli ráno. Divné na tom bylo, že jediná televizní debata mezi kancléřkou a jejím vyzývatelem proběhla až v neděli večer. Sociální demokracie, která reklamu o úspěchu svého volebního lídra zadala, se stala právem terčem posměchu.
Keňský nejvyšší soud prokázal svou skutečnou nezávislost. Kvůli nesrovnalostem anuloval 1. září tamní srpnové prezidentské volby. Hlasování se do 60 dnů musí opakovat, znovuzvolení dosavadní hlavy státu Uhurua Kenyatty je neplatné. Verdikt podpořili čtyři z šesti soudců. Podle nich nebyly volby z 8. srpna zorganizovány v souladu s ústavou.
Rozčeřit vody dosud velmi klidné předvolební kampaně by mohla nedělní televizní debata dvojice uchazečů o post v čele německé vlády – současné kancléřky Angely Merkelové (CDU) a jejího vyzývatele Martina Schulze (SPD). Téměř dvě třetiny Němců jsou přesvědčeny o tom, že z duelu vyjde vítězně Merkelová. Debatní vítězství jejího vyzývatele ze sociální demokracie neočekává ani každý pátý dotázaný. Ukazuje to průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.
Setkání prezidenta Zemana s občany jsou kampaň. Řekl to Vojtěch Weis, předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí v rozhovoru pro web Info.cz. Prezidentská kancelář tento výklad od začátku zpochybňuje a tvrdí, že setkání s občany jsou součástí prezidentských povinností. Pokud jsou setkání kampaní, musí se náklady na ně započítat do limitů na kampaň. Zeman již dříve uvedl, že volební kampaň za své znovuzvolení nepovede, ale již si založil transparentní účet na kampaň, což mu ukládá zákon.
Srpnové prezidentské volby v Keni provázely nesrovnalosti. Znovuzvolení dosavadní hlavy státu Uhurua Kenyatty je proto neplatné a hlasování se do 60 dnů musí opakovat. Rozhodl o tom dnes keňský nejvyšší soud, který tak vyhověl stížnosti opozice.
Uchazeč o prezidentský úřad Michal Horáček má podle průzkumů zatím menší šance porazit prezidenta Zemana než Jiří Drahoš, ale vystupuje značně suverénně.
Nově vzniklá Občanská demokratická aliance (ODA), která používá název kdysi populární pravicové strany, zvolila méně tradiční taktiku, jak nalákat veřejnost k podpisu prezidentské kandidatury jejich kandidáta Vratislava Kulhánka. Za jediný podpis může kdokoliv vyhrát novou Škodu Octavia. Kulhánek byl přitom dříve šéfem mladoboleslavské automobilky.
Pískot, zdvižené prostředníčky i nadávky čekaly v sobotu kancléřku Angelu Merkelovou při předvolebním vystoupení ve městě Quedlinburg v Sasku-Anhaltsku. Podobnou zkušenost premiérka rozhodně neučinila poprvé, terčem naštvaných odpůrců se zejména v zemích bývalého východního Německa stává často.
Realisté představili svého kandidáta na prezidenta. Je jím odborník na bezpečnost Jiří Hynek, který patří k zakladatelům Realistů. „Rozhodli jsme se postavit našeho kandidáta do volby prezidenta naší republiky v roce 2018. Náš krok je protiváhou vládní politiky. Vláda nebyla za 4 roky schopna představit koncepci naší obrany,“ řekl na úvod zakladatel a mentor Realistů Petr Robejšek.
Novým prezidentem by se měl stát někdo z politického systému, kdo tuší o co v politice jde. Novinářům to ve čtvrtek při Svatovavřinecké pouti na vrcholu Sněžky řekl bývalý prezident Václav Klaus. Předvolební průzkumy a kampaně kandidátů komentovat nechtěl. Prezidentské volby jsou naplánovány na leden 2018.
Účast v nedělních volbách do Ústavodárného shromáždění ve Venezuele byla nejméně o jeden milion voličů nižší, než uvádí tamní vláda. Prohlásil to ve středu na tiskové konferenci v Londýně výkonný ředitel firmy, která po technologické stránce zajišťovala nedělní hlasování. Volební účast už dříve zpochybnila venezuelská opozice, která volby bojkotovala jako nedemokratické.
