Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis dnes vstoupil do boje o nominaci Republikánské strany do amerických prezidentských voleb. Čtyřiačtyřicetiletý politik podal příslušné dokumenty, oznámila podle agentury Reuters federální volební komise. Volby se uskuteční na podzim příštího roku a DeSantisovým hlavním soupeřem o republikánskou nominaci bude bývalý prezident Donald Trump.
Národní akreditační úřad (NAÚ) zrušil své dřívější rozhodnutí o odebrání možnosti provozovat doktorské studium na jedné z fakult Mendelovy univerzity v Brně. Deníku Echo24 to v pondělí řekl šéf úřadu Robert Plaga (dříve ANO). Škola podle dřívějšího rozhodnutí nesměla provozovat doktorské studijní programy ekonomika a management v českém a anglickém jazyce na Provozně ekonomické fakultě (PEF) Mendelovy univerzity v Brně. Celá kauza se objevila při prezidentské kandidatuře bývalé rektorky Danuše Nerudové,
V Řecku po sečtení více než 99 procent hlasů získala konzervativní strana Nová demokracie (ND) premiéra Kyriakose Mitsotakise téměř 40,8 procenta hlasů. Před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase má náskok skoro 21 procentních bodů, většinu v parlamentu ale nezískala. Mitsotakis už podle serveru eKathimerini prohlásil, že nebude hledat koaličního partnera, ale bude usilovat o nové volby, které řecká média označují za druhé kolo hlasování.
Rozhodnutí, zda bude KDU-ČSL kandidovat v příštím roce do Evropského parlamentu (EP) samostatně, nebo v koalici Spolu, by mělo padnout nejpozději do konce září. Po sobotní nominační konferenci strany to novinářům řekl její předseda a vicepremiér Marian Jurečka. Vládní lidovci jsou členy koalice Spolu, kterou tvoří s ODS a TOP 09. Premiér a předseda ODS Petr Fiala řekl minulou sobotu na ideové konferenci své strany, že rozhodnutí o případné společné kandidatuře do EP ještě nepadlo.
Budapešť už podruhé hostila evropskou variantu sletu konzervativců známého jako CPAC. V USA se konference koná každým rokem od 70. let. Na americké pravici patří k nejdůležitějším myšlenkovým továrnám Nadace Heritage, v níž zas jako přední analytik pracuje Mike Gonzalez, mj. autor knihy o hnutí Black Lives Matter (BLM). Do Budapešti přijel Gonzalez šířit optimismus. Kulturní ofenziva liberální levice, pro jejíž různé fasety se v angličtině používá souhrnné označení woke (probuzený), se prý už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok.
Ve druhém kole prezidentských voleb v Turecku má podle některých analytiků větší šanci vyhrát prezident Recep Tayyip Erdogan. Třetí v pořadí, kandidát pravicové až pravicové aliance Sinan Ogan, který získal pět procent hlasů, uvedl, že o podpoře ve druhém kole rozhodnou jeho voliči. I on ale kritizoval údajné manipulace s volebními výsledky ve prospěch Erdogana, stejně jako to tvrdí zástupci opozičních stran kolem Kemala Kiliçdaroglua.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média. Druhým je podle obou agentur kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu.
Koalice SPOLU by podle nejnovějšího průzkumu preferencí agentury Kantar nesložila vládní většinu. Ve volbách by nyní zvítězilo hnutí ANO. Uvedla to v neděli ČT v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle závěrů agentury padají preference hlavně ODS, od které přecházejí voliči právě k ANO. Podle analytičky Kantaru Nikoly Kopáčové k přechodům voličů mezi vládní stranou a opozicí dochází jen zřídka.
Pojem „Evropa“ je trochu gumový, jsou lidé, kteří pod ním vnímají hlavně EU. Nicméně Evropa není jenom EU a její nejdůležitější volby se konají v zemi, která má s EU momentálně trochu napjaté vztahy a která leží v Evropě jen „kouskem“ (ale důležitým!). V Turecku. Turecko je zvláštní stát, ve kterém se složitě mísí staré imperiální dědictví, modernita dovezená Atatürkem, a islámská reakce, která na počátku 21. století začala systematicky vyhlodávat dřív povinně sekulární stát. Leží tu jediné opravdové velkoměsto, které přežilo bývalou Římskou říši, Istanbul, položený na strategicky důležitém Bosporu.
Ve svém minulém komentáři jsem s jistotou prohlásil, že i když proti Joeu Bidenovi v primárkách kandidují dva vyzyvatelé, ohrozit jeho šance na opětovnou nominaci nemohou. Pár dnů nato se ukázalo, že jsem neměl pravdu. Částečně. Robert Kennedy mladší a Marianne Williamsonová stále nemají šanci získat demokratickou nominaci na prezidenta. Jejich neočekávaná síla v průzkumech však zvyšuje šanci, že proti Bidenovi nastoupí někdo, kdo ji má. V posledních dnech vyšly dva průzkumy, které ukazují především impresivní nástup Kennedyho.
Podle posledního průzkumu společnosti Social Changes se v Polsku stále největší podpoře těší vládní strana Právo a spravedlnost, i když o proti minulému výzkumu ztratila dva procentní body. O nejnovějším průzkumu informoval v neděli server DoRzeczy. Parlamentní voby se budou konat v Polsku letos na přelomu října a listopadu.
Americký prezident Joe Biden novinářům řekl, že plánuje znovu kandidovat v prezidentských volbách. Oficiálně by měl své oznámení zveřejnit v úterý, uvedla agentura Reuters. „Říkal jsem vám, že mám v plánu znovu kandidovat. Víc se dozvíte opravdu brzy,“ prohlásil Biden. Osmdesátiletý Biden opakovaně uvedl, že se hodlá o druhé funkční období ucházet. S oficiálním oznámením ale podle poradců nespěchal, protože v rámci své strany nečelí žádné výrazné opozici.
Extrémní levice a komunisté mohou slavit významný úspěch v Rakousku. Ve volbách do Salcburského zemského sněmu totiž výrazně uspěla místní odnož Komunistické strany Rakouska (KPÖ). Místní komunisté vedení mladým lídrem Kay-Michaelem Danklem získal i přes 11 procent hlasů, což je o 290 procent více než v předchozích volbách. Salcburk se stal po Štýrsku druhou rakouskou spolkovou zemí s výraznou komunistickou reprezentací. Informoval o tom deník Der Standard.
Volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok, představují pro koalici Spolu poměrně zásadní výzvu. Na společné kandidátce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se totiž případně ocitli politici s někdy dost protichůdnými názory. Že má Spolu zaděláno na poměrně složitý politický problém, ukazují i hlasování. Jeho europoslanci se totiž často rozhádají na všemožných tématech, hlavně na kulturních válkách.
Dubnové průzkumy veřejného mínění na Slovensku naznačují, že se situace může do voleb v září ještě hodně změnit. Ukazují, že strana Smer bývalého premiéra Roberta Fica, která zatím vede ve všech průzkumech, zastavila svůj růst. Pro nynějšího slovenského premiéra vypadá situace ještě hůř. Jeho strana Demokrati, která ještě před měsícem oscilovala kolem pětiprocentní hranice, by nyní propadla se zhruba třemi procenty. Poznatky vyplývají z průzkumů agentury MEDIAN SK a Ipsos.
Volby do Evropského parlamentu jsou ještě hodně daleko, zda půjdeme v rámci koalice Spolu nebo jednotlivě ještě není jasné. Shodli se na tom představitelé koalice Spolu. Lidovci budou mít své primárky už v květnu, ODS a TOP 09 až na podzim. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nicméně vyjádřil skeptický postoj k potenciální kandidatuře na půdorysu koalice spolu. Naopak europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil by byl pro, aby se koaliční strany pokusily kandidovat společně.
Zajímavý souboj, který může ovlivnit českou politickou scénu na léta dopředu, běží poslední týdny v zákulisí. A už ani ne tak v zákulisí, postupně se spory o to, zda mají tři strany vládního uskupení Spolu kandidovat společně do evropských voleb, přelévají i do veřejného prostoru. Ten spor lze ve zkratce vyjádřit i jako dilema, jestli pro udržení pochodové formace obětovat ideové rozdíly, nebo ty rozdíly naopak chápat jako hodnotu.
Podle nového volebního modelu by nyní ve volbách do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. Porazilo by tak současnou vládní koalici SPOLU. Na třetím místě by skončili Piráti, po nich SPD. Do Sněmovny by se dostala i ČSSD. Vychází to z průzkumu Trendy Česka, Kantar CZ pro ČT. V průzkumu veřejného mínění se poprvé objevilo hnutí PRO 2022 s lídrem Jindřichem Rajchlem. Jeho zisk by sice zatím nestačil na vstup do sněmovny, podle autorů průzkumu ale získává podporu především na úkor SPD.
Koalice Spolu si nechává vypracovat analýzu, jestli má cenu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat pod jednou hlavičkou. Špičky ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ji minulý týden zadali týmu lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského. Ve Spolu se začíná poměrně intenzivně řešit, zda nebude výhodnější mandáty ve Štrasburku obhajovat samostatně. Případnou spolupráci totiž komplikují nejen rozdílné názory, ale také určité tenze mezi jednotlivými osobnostmi.
Aktuální volební model agentury Median odhaluje několik zajímavostí o měnících se preferencích českých voličů. Ze zveřejněných dat vyplývá, že dochází k přesunu na věkovém spektru – už více než polovina voličů důchodového věku by zvolila hnutí ANO.
Americký prezident Joe Biden plánuje, že se bude příští rok znovu ucházet o prezidentský úřad. S oficiálním oznámením kandidatury ale chce ještě počkat. Toto zatím nejkonkrétnější vyjádření ohledně svých plánů pro nadcházející volby poskytl Biden americké stanici NBC. V primárkách Demokratické strany by šéf Bílého domu nyní čelil Robertu Kennedymu, synovci bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho, a spisovatelce Marianne Williamsonové. V samotné prezidentské volbě by se pak mohl Biden opět utkat s nyní trestně stíhaným exprezidentem Donaldem Trumpem, který se uchází o nominaci Republikánské strany.
Vyspat se s pornohvězdou za zády své manželky a pak jí platit za mlčení je morálně opravdu nechutné chování, a kauza tak Americe připomíná, že Trump je morálně zdiskreditovaný člověk. Eugen V. Debs je jméno, které byste si měli zapamatovat. Je tu totiž vysoká šance, že v následujících měsících bude často skloňováno. Debs byl americký socialista nesouhlasící se vstupem USA do první světové války. V roce 1918 byl za svá protiválečná prohlášení zatčen a odsouzen k deseti letům vězení za pobuřování.
Mladí prý mají lepší přehled než jejich rodiče. Prezident Petr Pavel by pravděpodobně byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných 18 na 16 let. Mladí lidé podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko. Prezident to v úterý řekl během besedy v Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, které navštívil během svého dvoudenního pobytu v Moravskoslezském kraji. Dotaz týkající se možnosti volit od 16 let mu položil jeden ze studentů.
Agentura MEDIAN SK v pátek publikovala nový průzkum před předčasnými podzimními parlamentními volbami na Slovensku. Strana SMER-SSD bývalého premiéra Roberta Fica v něm vede s 19,5 procenty, což je o 1,6 procentního bodů více než agentura naměřila v lednu. Strana HLAS-SD, která se od Smeru před lety odštěpila, mezitím klesla zhruba o procentní bod na 14,5 procent. Do slovenského parlamentu by se nyní dostala řada různorodých stran, což by nezaručovalo stabilitu vytvořené budoucí vládní koalice.
O 470 parlamentních křesel se uchází 470 kandidátů, většina z nich jsou členové kubánské komunistické strany, která je jedinou povolenou politickou stranou. Předvolební kampaň je zakázaná, podle vlády se tím zamezí korupci. Takové jsou parlamentní volby na Kubě, které se uskuteční v neděli. Mnoho Kubánců se z těchto důvodů hlasovat nechystá a volby nepovažují za demokratické. Někteří mají také příbuzné ve vězení kvůli politickým názorům a nevěří, že nový parlament zlepší jejich životy.
Čínský parlament novým premiérem podle očekávání zvolil třiašedesátiletého někdejšího vůdce komunistické strany v Šanghaji Li Čchianga. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Blízký spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga ve funkci ministerského předsedy nahrazuje sedmašedesátiletého Li Kche-čchianga. Lia do funkce navrhl prezident Si a delegáti jeho přání vyhověli, když mu podle Reuters dali 2936 hlasů, proti byli jen tři a osm se zdrželo.
Šest opozičních stran v Turecku se shodlo na společném kandidátovi do nadcházejících prezidentských voleb. Bude jím Kemal Kiliçdaroglu, šéf hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Informovala o tom Reuters. Volby hlavy státu, jež se budou spolu s parlamentními volbami konat zřejmě 14. května, jsou považovány za zkoušku pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je u moci již 20 let. Průzkumy předpovídají těsný volební souboj, opoziční aliance v nich má momentálně mírně navrch.
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Dlouholetá spolupracovnice expremiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) Tünde Bartha a jeho mluvčí Vladimír Vořechovský ke konci února ukončí spolupráci s hnutím ANO. Informace webu Blesk.cz potvrdil Vořechovský. První místopředseda hnutí Karel Havlíček má za logické, že skončil volební tým, když se v blízké budoucnosti žádné volby nekonají. Část lidí podle něj přešla na pomoc poslaneckému klubu, část skončila.
Po zdrcující kritice, které ministerstvo vnitra vystavil Nejvyšší správní soud za způsob sčítání podpisů na peticích prezidentských kandidátů, se na ministerstvu zamysleli a přicházejí s kroky k nápravě. Ne, to byl sarkasmus, na ministerstvu kritiku hodili za hlavu. A místo aby řešili problém, který mají, raději se jali řešit jiný, neexistující problém. Chtějí zkrátit volby. Server Novinky to prezentuje jako hotovou věc. „Revoluce ve volbách: Budou jen jeden den,“ oznámily, a to přesto, že se zatím jedná jen o vládní návrh.
