Vstup Petra Fialy na sociální síť TikTok a jeho vize o dostihnutí Německa v průměrných platech nikdo nečekal. Na první pohled se český premiér snaží vzbudit rozruch, přitáhnout pozornost a zachránit se u moci. Část politiků vládních stran mu to nevěří a zatím jen v zákulisí se proti tomu vymezuje. Jsme svědky budoucí vzpoury? Zatím jen hledání nového modelu utváření politiky na vládní úrovni. Československo od svého vzniku v roce 1918 šlo od krize ke krizi.
„Za pár roků je Německo v pr...“ A dále: „Jejich vláda nemá šajn. Nejvyšší čas pro nové volby,“ poznamenal ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary. Ty se po rozpadu vlády budou konat v únoru. O’Leary reagoval na zvyšování poplatků za kontrolu na letišti (od časů korony stoupl v Německu o 118 procent) a hlavně na leteckou daň.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce být v případě vítězství hnutí ve sněmovních volbách v příštím roce premiérem. Řekl to v rozhovoru na serveru Deník.cz. Dřív Babiš uváděl tři možné kandidáty hnutí na premiéra – sebe, prvního místopředsedu ANO Karla Havlíčka a šéfku poslaneckého klubu Alenu Schillerovou.
Rumunský ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny. Ústavní soud zamítl jako neopodstatněnou žádost o zrušení prvního kola prezidentských voleb.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) po doporučení správců fondů souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu, kam dříve mimo jiné vložil koncern Agrofert. Nic mu nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance, uvedl ve vyjádření, které dnes zaslal ČTK. Do vedení koncernu se Babiš nevrací, nebude ani v žádné manažerské funkci.
Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení 90 procent hlasů získali 23,9 procenta, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který se blíží k 18 procentům, napsala agentura AP. Na vítězství sociální demokracie, které je členem premiér Marcel Ciolacu a úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes na konferenci své Sociálnědemokratické strany (SPD), která odstartovala kampaně před parlamentními volbami, sliboval chladnou hlavu v zahraniční politice, odpovědnost a hospodářské reformy. SPD se chce vrátit do čela preferencí německých voličů, na obrat nepříznivého trendu má do únorových předčasných parlamentních voleb 85 dní, uvedla agentura DPA. Kancléř také řekl, že ve volbách je v sázce mnohé a že SPD je středová síla rozumu.
Rumunský ústavní soud v sobotu odložil rozhodnutí, zda potvrdí výsledek sporného prvního kola prezidentských voleb, nebo nařídí nové hlasování. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud rozhodne o osudu voleb v pondělí 2. prosince, tedy den po nedělních parlamentních volbách. Soud již ve čtvrtek nařídil přepočet hlasů z prvního kola, které překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu.
Policie v Tbilisi dnes ráno znovu násilím rozehnala demonstranty, kteří se tam celou noc účastnili protestů vyvolaných rozhodnutím vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Informuje o tom server Civil Georgia. Gruzínské ministerstvo vnitra uvedlo, že policie v hlavním městě za uplynulou noc zadržela 107 lidí. Už před půlnocí místního času policie proti demonstrantům použila vodní děla.
Největší vládní strana současné koalice Spolu se ocitá pod nebývalým tlakem. Z různých regionů sílí kritika vůči fungování občanských demokratů i koalice, zahrnující i TOP 09 a KDU-ČSL. Členská základna strany otevřeně vyjadřuje nespokojenost s dosavadní strategií, která podle ní stranu poškozuje. Čím dál tím víc kritiků volá po návratu k samostatné kandidatuře ve volbách a zásadní změně politiky i komunikace, samotné vedení ale dává najevo, že kritice příliš nerozumí.
Hnutí ANO nasadilo pro sněmovní volby v příštím roce těžkou váhu – stínového premiéra Karla Havlíčka. Ten se utká s jinými silnými osobnostmi, s největší pravděpodobností například se šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) či ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Hnutí STAN či Piráti ještě lídry hledají. Hnutí ANO nechce v Praze opakovat výsledek z voleb v roce 2021, kdy skončilo až třetí se ziskem 17,46 procenta.
Populární sociální síť TikTok se ocitla pod drobnohledem evropských úřadů. Generální ředitel platformy Shou Zi Chewa byl pozván do Evropského parlamentu kvůli prezidentským volbám v Rumunsku. Existuje totiž údajně důvodné podezření, že čínská sociální síť ovlivnila průběh prvního kola a stranila později vítěznému proruskému kandidátovi Calinu Georgescovi, píše bruselský deník Politico. Kontroverze se zaměřují na údajné zneužití tisíců falešných účtů na TikToku.
Vítězství ultranacionalisty Calina Georgeska v prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku je volební senzací, píše dnes bruselský server Politico o výsledcích nedělního hlasování. Britská BBC výsledek prvního kola voleb popisuje jako šokující vedení pravicového kandidáta. Francouzský Le Monde píše o totálním překvapení v Rumunsku a i další světová média vyzdvihují zejména nečekané vyústění prvního kola voleb.
Z prvního kola rumunských prezidentských voleb postoupí do prosincového druhého kola kromě levicového premiéra Marcela Ciolaka překvapivě patrně také proruský kritik NATO Calin Georgescu. Vyplývá to podle agentury Reuters z průběžných výsledků voleb po sečtení téměř 90 procent hlasů. Průzkumů uskutečněné v neděli při odchodu z volebních místností přitom ukazovaly na postup proevropského sociálnědemokratického premiéra a bývalé novinářky a starostky malého města Eleny Lasconiové.
Blbštajn, kapoun, vemeno. Vylízanec, dacan, pako. Moula, trouba, hňup. Případně starý dobrý kus vola. Enstschuldigen – víc z toho při nejlepší vůli nevytluču. Útržkovitá překladatelská praxe mě naučila, že člověk bohužel musí zůstat věrný originálu, i když má cukání převáděnou věc vylepšit a opepřit, a že se to nemá, i když by to textu dost jednoznačně prospělo. Ve žhavé kauze vicekancléře Roberta Habecka, která se snad dá, ale s výhradami, přirovnat ke sporu o „Pitomia“, je ovšem triviálnost originálu zásadní.
Přibližně 19 milionů rumunských voličů mělo v neděli příležitost zúčastnit se voleb nástupce prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se uchází 13 kandidátů, ale předpokládá se, že rozhodne až druhé kolo 8. prosince, do kterého postoupí dva nejsilnější kandidáti. Volební místnosti se uzavřely v nedělních 20:00 SEČ. První exit polly ukazují na možný postup kandidátky opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Eleny Lasconiové.
Petice požadující nové parlamentní volby ve Velké Británii překonala bleskurychle už přes milion podpisů. Tento výrazný nárůst zájmu přichází pouhých 143 dní po červencovém vítězství Labouristické strany ve volbách. Strana čelí sílící kritice za své politické kroky, jako je zrušení zimního příspěvku na paliva nebo zavedení nové dědické daně pro zemědělce, což tento týden vyvolalo protesty ve Westminsteru. Petici vytvořil Michael Westwood den po představení nového rozpočtu.
Podle první projekce dosáhla rakouská FPÖ vedená Mario Kunasekem v dnešních zemských volbách ve spolkové zemi Štýrsko 35,4 procenta hlasů a dosáhla tak drtivého vítězství. Dosud vládnoucí lidovci (ÖVP) obdrželi 26,7 % a sociální demokraté (SPÖ) 21,6 %, čímž dosáhly nejhoršího výsledku v historii. Zelení se dostali na polovinu minulých zisků a skončili na 6,1 procentech. KPÖ a Neos se obávají o vstupu do štýrského zemského parlamentu, informoval list Kurier.
Strana současného německého kancléře Olafa Scholze se ocitla před předčasnými volbami v těžké situaci. Podle nejnovějšího průzkumu INSA ztratili sociální demokraté (SPD) dva procentní body a spadli na pouhých 14 procent podpory. Tento výsledek je označován za velkou ránu pro stranu, která tak aktuálně patří mezi největší poražené německé politické scény. Naopak favority voleb jsou CDU/CSU a AfD. Zatímco SPD ztrácí, některé jiné strany si polepšily.
Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur. Ve středu 6. listopadu 2024 jsme byli svědky tří událostí, které předznamenají zítřejší posuny v evropské a světové politice. Brzy ráno probíhalo sčítání výsledků amerických prezidentských voleb. Zvolení Donalda Trumpa může být interpretováno různě. Rozhodně je to signál o nástupu odlišné politiky, nesené jinými společenskými a ekonomickými zájmy než dosud.
Německá sociální demokracie (SPD) vsadila na jistotu a rozhodla se, že ji do předčasných parlamentních voleb povede dosavadní kancléř Olaf Scholz. Podle německého magazínu Der Spiegel si tak vybrala možná nejslabšího kandidáta všech dob. Dlouhé váhání, zda by Scholze neměl přece jen v pozici volebního lídra nahradit výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius, stranu silně poškodilo, napsal list Die Welt.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil, že se nehodlá ucházet o funkci volebního lídra sociální demokracie (SPD). Na videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že to právě sdělil vedení strany. V posledních dnech se intenzivně spekulovalo, že by se jeden z nejoblíbenějších německých politiků Pistorius mohl stát kandidátem na kancléře za SPD, a nahradit tak Olafa Scholze. Současný německý kancléř se ale odmítl kandidatury vzdát. SPD má nyní v průzkumech veřejného mínění kolem 15 procent hlasů
Podle aktuálního volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do sněmovny jasně ovládlo hnutí ANO, které s podporou 35,3 procenta voličů dále zvyšuje svůj náskok před ostatními stranami. Na druhém místě se překvapivě poprvé umístilo hnutí STAN (11,1 procenta), které předstihlo ODS (10 procent), zaznamenávající největší meziměsíční pokles. Do sněmovny by se dostaly ještě SPD (7 procent), Piráti (5,7 procenta) a zpět jsou také komunisté KSČM (5,8 procenta). Dominanci ANO potvrzují další průzkumy.
Sněmovní volby se rychle blíží a s nimi rostou spekulace o možných před i povolebních uspořádáních, která by mohla významně proměnit českou politickou scénu. Výsledky posledních průzkumů naznačují, že česká politika je stále polarizovaná. Koalice SPOLU vedená premiérem Petrem Fialou je po ANO na druhém místě s přibližně 21 procenty, na třetím místě je hnutí STAN.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý před odletem z Brazílie do Německa, kde se zúčastnil summitu G20, zdůraznil, že chce se svou sociální demokracií (SPD) vyhrát nadcházející předčasné parlamentní volby. Odpovědi na dotaz, zda do voleb stranu povede, se ale vyhnul. Německá média zároveň přinesla zprávu, že během Scholzova letu se sešlo vedení jeho mateřské strany ke krizové schůzi. Na stole je budoucí směřování strany i nový předseda strany SPD.
Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl dnes Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. České ministerstvo vnitra se podle mluvčího Ondřeje Krátošky s rozhodnutím podrobně seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.
Premiér Petr Fiala si oblékl bílou košili, bez saka a kravaty, dostal styling, který před deseti lety přivedl do české politiky Andreje Babiše. S novou imagí vyrazil dobývat ztracené hlasy voličů. Přidal se na čínskou sociální síť TikTok, jeho vládou označovanou za nebezpečnou; státní instituce byly vyzvány, aby se z ní stáhly. Na TikToku totiž úspěšně řádí Andrej Babiš, Alena Schillerová se na něm vilně vlní a někteří marketéři se domnívají, že se tak hnutí ANO daří získávat i mladé voliče, kteří ještě mají krátkou paměť. Krátká paměť může vyhovovat i Petru Fialovi.
S blížícími se parlamentními volbami plánovanými na příští rok se česká politická scéna začíná formovat do podoby volebního souboje jednoho hegemona s těmi ostatními. Průzkumy z posledních měsíců naznačují stabilní vedení hnutí ANO, zatímco tradiční vládní strany a nové politické subjekty hledají způsoby, jak oslovit rozmanitou a stále více polarizovanou voličskou základnu. Hlavními hráči zůstávají ANO, koalice Spolu a hnutí STAN, přičemž každý z nich má ale i své problémy.
Nejsilnější slovenská vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) se podle svého předsedy a premiéra Roberta Fica musí připravovat i na možnost, že příští parlamentní volby v zemi nebudou až v řádném termínu v roce 2027, prohlásil Fico během projevu na oslavách 25. výročí vzniku své strany. Zopakoval, že podle něj nefunguje strategie západních zemí ohledně Ukrajiny bránící se ruské invazi. Opětovně se vymezil vůči některým médiím a nevládním organizacím.
Sněmovní volby by v současné době vyhrálo přesvědčivě hnutí ANO. Získalo by 33,7 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by volilo 21,1 procenta lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, STAN, Piráti a také komunisté, uvádí průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Konal se od 31. října do 8. listopadu, zúčastnilo se ho 1081 lidí. Hnutí SPD by nyní mělo 8,9 procenta, STAN by získal 8,4 procenta. Piráty by volilo 5,9 procenta lidí a komunisty 5,5 procenta.
