Stát zaplatil za digitalizaci státní správy 75 miliard. I tak postupuje jen pomalu
Digitalizace státní správy je pomalá, ačkoliv stát za ni zaplatil mezi roky 2012 až 2018 celkem 75 miliard korun.
Digitalizace státní správy je pomalá, ačkoliv stát za ni zaplatil mezi roky 2012 až 2018 celkem 75 miliard korun.
Lidé v Česku zřejmě získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Změnu má přinést zákon o právu občanů na digitální služby, který téměř jednomyslně schválila Sněmovna.
Stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok, ve které hodnotí fungování České republiky. Na malé výkonnosti celé státní správy se podle kontrolorů podepisuje stávající struktura a procesy. I když stát investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká, uvedl NKÚ.
Zhruba třetina manažerů a majitelů českých průmyslových firem nikdy neslyšela o pojmu průmysl 4.0. Nesetkalo se s ním ani 60 procent studentů středních a vysokých technických škol. Vyplývá to z výsledků průzkumu inženýrské společnosti DEL a poradenské firmy BDO. Termínem průmysl 4.0. se označuje digitalizace a s ní související automatizace výroby a změny na trhu práce.
Digitalizace musí být podle ODS nástrojem reformy státní správy, ne jejím cílem. Je třeba zjednodušit a zpřehlednit právní řád a zrychlit správní řízení. K tomu je nutné zavést katalog veřejných digitálních služeb nebo urychlit rozvoj rychlého internetu. Představitelé ODS to v sobotu uvedli na konferenci Pro moderní stát 21. století, kterou strana uspořádala společně s Institutem pro pravicovou politiku.
Nakladatelství Torst vydalo první díl obsáhlého Deníku režiséra a scenáristy Pavla Juráčka. První svazek z let 1948 až 1956 nabízí pohled na formující se osobnost muže, který následně výrazně ovlivnil československou novou vlnu, na jeho odmítavý postoj ke komunistickému režimu, artikulovaný už od studentských let, ale i celkový světonázor, vždy založený na kritickém myšlení světa.
V německém Hannoveru začal v neděli večer největší světový veletrh výpočetní a digitální techniky CeBIT. Akci, na níž by se do pátku mělo přijít podívat na 200 000 návštěvníků, zahájily projevy, které přednesli japonský premiér Šinzó Abe a německá kancléřka Angela Merkelová.