Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš potvrdil, že se stal znovu jediným vlastníkem Agrofertu. Novinářům na páteční tiskové konferenci řekl, že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů. Odmítl je blíž popsat s tím, že s nimi nejdříve seznámí prezidenta Petra Pavla. "Stal jsem se stoprocentním akcionářem Agrofertu a dělám kroky, abych se vyhnul střetu zájmů," řekl Babiš.
Předseda ANO Andrej Babiš je znovu jediným vlastníkem společnosti Agrofert, vyplývá z notářského zápisu pořízeného ve středu a zveřejněného ve Sbírce listin, na který dnes upozornil Ekonomický deník. Druhý ze svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil Agrofert v roce 2017, Babišovi vydal zhruba deset procent akcií firmy, potvrdil serveru mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. První svěřenský fond se rozpustil koncem loňského roku, na Babiše tak tehdy přešlo asi 90 procent akcií Agrofertu. Jako možný budoucí premiér by se Babiš tím, že vlastní Agrofert, dostal do střetu zájmů, věc ale slíbil vyřešit.
Ustavující schůze dolní komory Parlamentu, kam během pátku a soboty navolili 200 nových zákonodárců, bude první listopadový den, oznámil prezident Petr Pavel. Vznikne tak dost prostoru pro jednání o nové vládě. Hlava státu nastínila, o čem se bavili s lídrem ANO. O potenciálních ministrech spekulovat nechce. Prezident uvedl, že dneska by bylo předčasné pověřit Andreje Babiše sestavováním vlády. Až se začne rýsovat nějaký půdorys, na kterém by mohla vláda fungovat.
Po vítězství hnutí ANO v parlamentních volbách se Andrej Babiš znovu bude muset věnovat svému případnému střetu zájmů. Pokud by se měl stát premiérem, musel by podle zákona o vyřešit své postavení vůči koncernu Agrofert, který nadále vlastní. Prezident Petr Pavel oznámil, že se šéfem ANO o této otázce v nejbližších dnech osobně pohovoří, Babiš v neděli po schůzce na Pražském hradě řekl, že dal prezidentovi podklady, které by měly tento střet pomoci vyřešit.
Prezident republiky Petr Pavel dnes v 08:00 hodin ráno jednal s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Prezident pozval předsedu nejsilnější opoziční strany na Pražský hrad, aby ho požádal o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmů, pokud by byl po říjnových sněmovních volbách pověřen sestavením vlády. Prezident se také dotazoval na to, jak se předseda hnutí staví k možnému vydávání v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. Deníku Echo24 to oznámil Hrad.
Velkým, byť s úspěchem ignorovaným otazníkem nad právě vrcholícím volebním soubojem je střet zájmů Andreje Babiše. Chtělo by se napsat: starý dobrý střet zájmů Andreje Babiše – všechno už o něm víme. Ale během čtyř let, které Babiš strávil v opozici, se v celé věci udál důležitý vývoj. I kdyby Babiš volby s náskokem vyhrál, tentokrát pro něj může zákon o střetu zájmů představovat řádově větší překážku, než když byl premiérem poprvé.
Poté, co akademický senát ČVUT odhlasoval předčasný konec dlouholetého rektora Vojtěcha Petráčka, je nyní samotné odvolání v rukou prezidenta republiky. Na čemž je taková drobná zajímavost, že mezi důvody, které akademiky k rozhodnutí přiměly, figuruje poradce prezidenta Petr Kolář. Tedy přesněji řečeno jeho angažmá jako poradce ČVUT. Smlouvy s ním uzavíral rektor, i když byly částečně placené z rozpočtu strojní fakulty, a jeho rady byly výhradně ústní, takže není možné posoudit jejich skutečný přínos.
Pražský městský soud ve středu zamítl žaloby čtyř firem ze skupiny Agrofert na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Společnosti Penam, Agro Jevišovice, SPV Pelhřimov a Výkrm Tagrea se domáhaly zrušení rozhodnutí, kterými fond zamítl jejich žádosti o dotace. Rozhodnutí jsou pravomocná, lze proti nim podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). S fondem vedou spory i další firmy z Agrofertu, u části z nich už podle soudu NSS potvrdil, že SZIF nepochybil.
V pořadí už čtvrtá sestava Ústavního soudu od vzniku samostatné České republiky zveřejnila mimořádně kontroverzní nález. Týkal se části zákona o střetu zájmů a byl přijat většinou devíti z patnácti soudců Ústavního soudu. Soud tak rozhodl nejtěsnější možnou většinou. Soudci reagovali na stížnost 70 poslanců hnutí ANO, kteří zpochybňovali, co sami označovali jako lex Babiš II. Stručně řečeno, původní zákon (lex Babiš I) o střetu zájmů znemožňoval politikům přímo vlastnit média.
Ústavní soud (ÚS) ve svém ostře sledovaném nálezu zrušil klíčovou část novely zákona o střetu zájmů, známého jako Lex Babiš II, protože ji označil za neústavní přílepek. Rozhodnutí znovu otevřelo debatu o transparentnosti a pravidlech legislativního procesu v parlamentu. Mnozí totiž mají za to, že poslancům skončila doba, kdy si mohli dělat v zásadě, co chtějí.
Rozhodnutí Andreje Babiše rozpustit své svěřenské fondy, do nichž v roce 2017 vložil akcie Agrofertu a SynBiolu, vyvolává otázky, co bude dál. Přichází totiž ve chvíli, kdy se znovu hovoří o jeho možné kandidatuře do exekutivních funkcí, a kdy se ale současně český právní a politický systém dostává do neprobádaných oblastí.
Před měsícem se předávaly národní ceny sociálního podnikání Zlatá vážka. Galavečer proběhl bez výraznější pozornosti medií. Pozlacenou sošku vážky, za osobnost roku, si převzala také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Nebylo by na tom nic zvláštního, pokud by ovšem politička nepřijala funkci předsedkyně hlavní poroty a zároveň neudělila akci jako předsedkyně sněmovny záštitu.
Správní rada českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) vydala otevřený dopis, ve kterém žádá druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského, aby zamezil potenciálnímu střetu zájmů v jím spoluvlastněných médiích. CZ IPI konkrétně vadí způsob, jakým deník Blesk, u kterého je Křetínský jedním z koncových vlastníků, informoval o státním nákupu společnosti NET4GAS. O firmu totiž projevovala zájem také Křetínského skupina EPH.
Prezident Petr Pavel upozornil na to, že kvůli nedostatkům novely o střetu zájmů nebude moci naplnit novou povinnost o podávání majetkového oznámení. Uvedl to dnes v dopisu předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09), jenž připojil k podepsané předloze. Jelikož hlava státu nemá zákonodárnou iniciativu, Pavel ji požádal o "zvážení kroků" k nápravě další předlohou tak, aby mohl zákonné povinnosti dostát. Původní vládní předloha jen měnila organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel podle svých slov za poslední den více než tisíc e-mailů od veřejnosti k tématu zpřísnění zákona o střetu zájmů. Lidé mu píší na základě výzvy spolku Milion chvilek pro demokracii. Těm vadí, že v novele zákona, která doputovala do horní komory, zůstala „díra“ v podobě možnosti politiků vlastnit internetová média. Milion chvilek vyzval na svých sociálních sítích veřejnost, aby dala politikům vědět, že jí záleží na nezávislosti médií.
Zpřísnění zákazu vlastnictví médií vrcholnými politiky, které minulý týden prošlo Poslaneckou sněmovnou, je krok správným směrem, vytváří ale úplně nové problémy. Tak by se asi daly shrnout reakce mediálního světa na návrh, který se ujal pod jménem lex Babiš. Podle nové legislativy by nemělo být možné, aby politici vlastnili jakákoliv média, nemohli je převést na své okolí nebo do svěřenského fondu, trvají ovšem obavy z reálného dopadu zákona, ať už jde o prostor pro právnické kličky, nebo stanovené lhůty.
Sněmovna odhlasovala vládní novelu o střetu zájmů přezdívanou "lex Babiš", která zpřísňuje a zakazuje politikům vlastnit média, přijímání dotací a investičních pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Výsledek dnešního hlasování rozohnil opozici, která jednání označila za "protiústavní" a chce zákon předložit Ústavnímu soudu.
Poslanecká Sněmovna bude ve středu projednávat zpřísnění zákona o střetu zájmů. Legislativu, které opozice přezdívá „lex Babiš“, chce vláda oproti současnému stavu ještě zpřísnit. Členům vlády či poslancům by zakázala být skutečným vlastníkem médií, což by dopadlo právě na předsedu hnutí ANO, který má ve svěřenských fondech zaparkovanou mediální skupinu Mafra. Podle novely by se členové vlády rovněž nemohli ucházet o dotace či investiční pobídky.
Po několika měsících útlumu se zdá, že se do Poslanecké sněmovny vrací expremiér Andrej Babiš, ať už jako téma, nebo samostatná osoba. Šéf ANO v úterý spolu s dalšími členy svého hnutí blokoval projednání vládní novely zákoníku práce, na programu je navíc legislativa, která zpřísňuje vlastnictví médií vrcholnými politiky a přezdívá se jí tak právě „lex Babiš“. Zpřísnění by se dotklo především jeho, protože má ve svých svěřenských fondech mediální skupinu Mafra a po schválení by ji musel prodat.
Sněmovna v úterý odvolala Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli střetu zájmů. Návrh podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Köppl se už dříve vůči výtkám hájil slovy, že zákon neporušil. Avizoval, že se v případě odvolání bude bránit u soudu.
Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.
Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má ČR zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Babiš sdělil, že se k věci nemůže vyjádřit, protože nezná detaily a nemá informace, že se k němu dokument jakkoli vztahuje. Zopakoval, že obecně platí, že nikdy ve střetu zájmů nebyl.
Novela zákona o střetu zájmů, která je přímou reakcí na podnikání expremiéra Andreje Babiše, leží už měsíce ve sněmovně. Naposledy její projednání zablokovali poslanci hnutí ANO svými obstrukcemi a koalice nakonec z bodu ustoupila. Novelizaci zákona by opoziční poslanci podpořili jen bez zpřísnění v oblasti vlastnictví médií politiky. Podle jednoho z předkladatelů novely, pirátského poslance Jakuba Michálka, je jen otázkou času, kdy se zákon podaří prosadit.
Kauza kolem odměny pro europoslance Stanislava Polčáka za pomoc při odškodnění obcí u Vrbětic je od podzimních voleb už několikátým škraloupem na do té doby poměrně bezproblémové pověsti Starostů. Předcházela jí kauza Farský nebo Michalik. Všichni tři muži sice své pochybení odmítli, nakonec se ale svých funkcí vzdali. Také Polčák ve čtvrtek oznámil rezignaci na post místopředsedy hnutí. Zůstane mu ale funkce jednoho z volebních manažerů pro komunální volby?
Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.
Dosavadní místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl (Piráti) rezignoval na svou funkci i na zastupitelský mandát. Zastupitelé na jeho místo v radě městské části zvolili pirátskou zastupitelku Margitu Brychtovou. V zastupitelstvu pak Štrébla nahradil Martin Sumerauer. Štrébl v březnu čelil střetu zájmu, když jeho rodinná firma uzavřela smlouvy na dodávky hygienických ochranných pomůcek s úřady, kde vládne nebo spoluvládne právě jeho strana.
Těsně před jmenováním nové vlády už se veřejně objevují pochybnosti ohledně několika jmen navržených do funkce ministra. Nejvíc z nich aktuálně rezonuje kandidát hnutí STAN Věslav Michalik, který se ve čtvrtek pokusí rozptýlit pochybnosti ohledně svého někdejšího podnikání se solárními elektrárnami a říct, jak chce předejít případnému střetu zájmů, ve kterém by se mohl jako investor a budoucí ministr průmyslu a obchodu octnout. Na vysvětlení čeká i Vít Rakušan a Ivan Bartoš.
Budoucí ministr průmyslu a obchodu Věslav Michalik pracuje podle svých slov na tom, aby zajistil maximální míru transparentnosti ohledně zdrojů svého podnikání. Otazník nad financováním jednoho ze dvou solárních parků, které Michalik spouštěl před více než deseti lety, se objevil poté, co se ukázalo, že velká část peněz pocházela z půjčky od anonymní společnosti sídlící na Kypru. Kvůli stávajícím podílům ve firmách, které je provozují, by se navíc mohl jako ministr dostat do potenciálního střetu zájmů.
Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Obsah rozhodnutí nezveřejní, informoval ve středu na svém webu. Podnět podala organizace Transparency International (TI), podle níž Babiš porušuje zákon tím, že ovládá média. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá. Černošický úřad vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra.
Evropská komise odmítla českou žádost o odklad 60 dní ohledně vyjádření, jak se zlepšila kontrola střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Konečnou lhůtu jim minulý pátek v dopise, který má k dispozici server iROZHLAS.cz, stanovil na středu 22. září. Komise v srpnu varovala, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit dotace. V dubnu komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, neboť stále ovládá holding Agrofert.
