Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu Kč) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Unijní soud v Lucemburku to dnes oznámil ve svém prohlášení. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice, která žádal soud již ve svém verdiktu z prosince 2020.
Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž. Kamion, na kterém byly falešné vojenské poznávací značky, prorazil hustý pást keřů a zeleně a dostal se až na maďarskou stranu, kde Ukrajince zadržela maďarská pohraniční stráž. "Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů," citoval deník mluvčího ukrajinské pohraniční stráže Andrije Demčenka.
Evropské země jsou údajně stále více frustrovány obstrukcemi Budapešti v otázce vojenské pomoci Ukrajině a sankcí vůči Rusku. Belgie, která nyní poslední měsíc předsedá Radě EU, podniká mimořádný krok a naléhá na vlády zemí EU, aby zvážily postup, který by zbavil hlasovacích práv Maďarsko, které se ujme předsednictví v červenci. Informoval o tom server Politico. Překvapivě s umlčením Maďarů souhlasí Vídeň.
„Úkol, který máme před sebou, je tak velký, jaký jsme ještě neviděli: musíme zabránit tomu, aby Evropa vstoupila do války, což by znamenalo konec," varoval dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Řekl, že dnes panuje válečná atmosféra a ve válečném vlaku nejsou žádné brzdy ani strojvedoucí. Desetitisíce Maďarů dnes pochodovaly centrem Budapešti za mír a na podporu maďarské vládní strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána před volbami do Evropského parlamentu.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Odkazy na "ruskou hrozbu" jsou podle něj taktikou Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války Ruska proti Ukrajině. Konflikt, který pokračuje třetím rokem, ukázal limity ruských schopností, dodal šéf maďarské vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Maďarsko zvýší výdaje na obranu, pokud válka na Ukrajině bude pokračovat i příští rok. V pátek to ve státním rozhlasu Kossuth Rádió řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. "Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit," řekl Orbán a dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský poskytl rozhovor pro maďarský opoziční portál 444.hu, ze kterého také vyplynulo, že vláda v Praze pod vedením premiéra Petra Fialy nepovažuje Orbánovu vládu za spojence. Lipavský také řekl, že se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártem nesdílí všechny informace. Lipavský navštívil Budapešť v uplynulém týdnu. Během návštěvy se setkal mimo jiné se starostou Budapešti Gergelym Karácsonym, který patří k lídrům opozice.
Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepřijme mechanismus Evropské unie pro relokaci migrantů, i když ho ve středu v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. Podle očekávání se takto zachová i Maďarsko, jehož předseda vlády Viktor Orbán odpor k balíčku signalizoval. Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Na demonstraci proti vládě premiéra Viktora Orbána se v sobotu v centru Budapešti sešly desítky tisíc lidí. Jejich svolavatel? Ještě nedávno člen nejelitnějšího kruhu vládnoucí maďarské strany Fidesz. Právník Péter Magyar nedávno založil politické hnutí, jehož cílem je postavit se dlouholetému předsedovi vlády. Orbán podle jeho tvrzení navedl Maďarsko na neliberální cestu, z které ho Peter Magyar chce svést zpátky. Podle některých by mohlo jít o vážné ohrožení Orbánovy pozice.
Podobně jako nedávno při schůzi premiérů zemí Visegrádské skupiny (V4) cloumaly i ve čtvrtek pražskou tiskovou konferencí po jednání ministrů zahraničí emoce. Ve tvářích šéfů diplomacie se projevily rozdílné názory na pomoc Ukrajině a další záležitosti. Když jedna strana hovořila o svých prioritách, druhý blok často reagoval mračením, smíchem, nebo pohoršeným výrazem.
V Praze ve čtvrtek proběhlo jednání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4). V poslední době rozděleným státům se podařilo shodnout na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kde se však rozcházejí, je přístup k iniciativě České republiky na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Tam se skupina dělí na dva bloky. Polsko se totiž k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil polský ministr Radoslaw Sikorski.
Maďarský premiér Viktor Orbán u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848, vyzval ke vzpouře proti Bruselu, který se podle něj snaží zatáhnout Maďarsko do války a vnutit mu své představy, které odporují maďarskému cítění. Maďaři podle něj už nejsou ve svém odporu osamoceni, po Slovácích se probouzejí i Češi a další národy.
Evropský parlament žaluje Evropskou komisi u Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku kvůli spornému uvolnění peněz z unijních fondů Maďarsku. Uvedla to agentura DPA, která se informaci dověděla ze čtvrtečního jednání předsedkyně EP Roberty Metsolaové s předsedy jednotlivých europarlamentních frakcí.
Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo velvyslance Spojených států Davida Pressmana. Protestovalo proti výrokům amerického prezidenta Joea Bidena, který řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán chce být diktátorem. Oznámil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Píše například The Guardian.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že Maďarsko nemůže podpořit kandidaturu dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO. O šéfovi aliance přitom její členové rozhodují jednomyslně. Szijjártó o možnosti, že by Rutte měl vést NATO, řekl, že maďarská vláda nemůže podpořit jmenování osoby, která "chtěla v minulosti srazit Maďarsko na kolena". Bylo by podle něho "velmi divné", kdyby maďarská vláda podpořila nominaci takového člověka, napsala agentura MTI.
Budapešť premiéra Viktora Orbána by v budoucnu chtěla posílit regionální spolupráci "mezi svrchovanými státy", kam Orbán podle MTI zařadil Slovensko premiéra Roberta Fica, Srbsko a případně také Rakousko, podle výsledku tamních voleb. Toto možné rakousko-maďarsko-slovensko-srbské partnerství by podle něj mělo doplnit stávající kooperaci v rámci V4, kde je Maďarsko a Slovensko společně s Polskem a Českem. Orbán se přitom domnívá, že V4 by neměla být opuštěna, "dokud zůstává životaschopná".
Dosavadního předsedu maďarského ústavního soudu Tamáse Sulyoka v pondělí maďarský parlament zvolil novým prezidentem země, informovaly tiskové agentury. Sedmašedesátiletého Sulyoka do funkce navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Sulyokova předchůdkyně v úřadu hlavy státu Katalin Nováková odstoupila tento měsíc v důsledku aféry.
Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o "historický den", informovala agentura Reuters. Bezprostředně po tomto hlasování budou maďarští poslanci ještě v pondělí volit nového prezidenta. Tím se podle všeho stane dosavadní předseda ústavního soudu Tamás Sulyok.
Maďarsko koupí od Švédska čtyři stíhačky JAS-39 Gripen, oznámil ve čtvrtek švédský premiér Ulf Kristersson po jednání s maďarským protějškem Viktorem Orbánem v Budapešti. Obě země také prodlouží stávající kontrakt na údržbu tohoto typu letounů o deset let do roku 2036, citoval z tiskové konference švédský list Aftonbladet. Premiéři vedle bilaterálních témat jednali o evropské a obranné agendě. Dohoda o nákupu gripenů je „stejně výhodná pro Maďarsko jako pro Švédsko“, řekl Kristersson a vyzdvihl zapojení Maďarska do vzdušné obrany Pobaltí.
Desítky tisíc demonstrantů v pátek zaplavily ulice Budapešti. Nevoli veřejnosti vyvolalo, když se na začátku tohoto měsíce objevily v médiích informace, že Katalin Nováková coby tehdejší prezidentka loni v dubnu omilostnila zástupce ředitele dětského domova, který nadřízenému pomáhal krýt jeho zneužívání deseti nezletilých chlapců. Nováková, spojenkyně premiéra Viktora Orbána a členka jeho strany Fidesz, po kritice oznámila, že abdikuje.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková se rozhodla abdikovat. Oznámila to dnes v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Reagovala tím na kritiku, že udělila milost muži, který kryl nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Udělala jsem chybu," uvedla šestačtyřicetiletá Nováková. "Dnešek je posledním dnem, kdy k vám hovořím jako prezidentka," dodala.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Šikana Maďarska ze strany Evropské unie dosáhla prozatímního vrcholu. Anebo je to jen nátlaková operace, pokus zatlačit Viktora Orbána do kouta před summitem Evropské unie? Ten bude ve čtvrtek, bude to druhý pokus prosadit pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun (!). První hlasování v prosinci vetoval Orbán. Teď ve čtvrtek tedy zažijeme reparát v disciplíně hlasujme dobrovolně a jednomyslně.
Státy Evropské unie mají plán, co dělat pro případ, že by Maďarsko na klíčovém summitu 1. února nadále vetovalo pomoc Ukrajině. Podle dokumentu, který získaly Financial Times, jsou lídři připraveni se zavázat zastavit veškeré financování Maďarska z EU. A následně se podílet na oslabování pozice Maďarska na mezinárodních trzích. V dokumentu se přímo uvádí, že takové kroky by měly vést k vyšším nákladům Maďarska na už nyní vysoký státní dluh a k oslabení maďarské měny.
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 000 etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai, informovala dnes agentura Reuters. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
EU hrozí Maďarsku, že použije "jadernou možnost", která by zabránila maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, potažmo Maďarsku, hlasovat v unii. Situace by měla nastat pokud, Maďarsko vyjádří nesouhlas s pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1 238 732 314 500 Kč). Evropští diplomaté doposud jednání Viktora Orbána přecházeli, nyní však připustili možnost udělení nejzávažnější politické sankce Budapešti v zájmu Ukrajiny. Tvrdí to web Politico.
Minulý týden Evropský parlament napomenul dvě členské země a dva formální spojence České republiky ve visegrádské čtyřce – Maďarsko a Slovensko. V obou případech je hlavním důvodem pro napomenutí tzv. porušování zásad právního státu. Česká ani polská vláda se proti nejnovějšímu kolu převýchovy Středoevropanů neozvaly. Důležitější je rezoluce proti Maďarsku. V ní europoslanci nakousli neslýchanou, zatím politicky neproveditelnou hrozbu, že by se Maďarsku při hlasování v evropských institucích odebralo právo veta. Z českých vládních europoslanců proti rezoluci hlasoval jen Jan Zahradil, jeho kolegové z ODS Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský a Alexandr Vondra se zdrželi, což je za daných podmínek maximum možného.
Maďarská vláda podporuje vstup Švédska do NATO, napsal na sociální síti X po telefonátu se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Vstupu Švédska do aliance dosud bránilo Maďarsko a Turecko. Turecký parlament ale ve středu přijetí skandinávské země schválil a nyní je na tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby ratifikaci dokončil.
Značný zájem o maďarské státní dluhopisy by mohl naznačovat, že finanční trhy mají premiéra Viktora Orbána rády, na rozdíl od politiků v některých zemích Evropské unie. Pohled na výrazný pokles kurzu forintu z minulého týdne ale říká, že i trhy znervózňuje vztah, jaký má Orbán s unijními politiky, uvedla agentura Bloomberg. Maďarská vláda už letos prodala zahraničním investorům více dluhopisů, než plánovala na celou první polovinu roku.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek vyzvali členské státy EU, aby zahájili proces k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Shodli se, že současná maďarská vláda Viktora Orbána ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle jimi přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv. "Snaha o de facto suspenzi budoucího maďarského předsednictví. Takže této rezoluci velké NE," kritizuje europoslanec Jan Zahradil (ODS).
