Česko by při předsednictví v Radě EU chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česko bude EU předsedat v druhé polovině roku.
Vláda musí vytvořit systém a začít rozdělovat ukrajinské uprchlíky rovnoměrně do všech krajů. Hlavnímu městu jinak hrozí kolaps a bude muset kvůli přetíženosti zavřít své centrum pro uprchlíky. V úterý to sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiéru Petru Fialovi (ODS) proto odeslal dopis, ve kterém jej vyzývá k vyřešení situace.
Valné shromáždění OSN dnes zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). V ní nahradí Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo VS OSN na na twitteru.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. ČEZ to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích.
Několik stovek lidí se v neděli shromáždilo na náměstí Republiky v Praze, protestující se vymezovali proti postoji české vlády k ruské invazi na Ukrajinu. Pořadatelé akce požadují, aby vládní kabinet přestal posílat Ukrajině zbraně a zasadil se o mírové řešení konfliktu. Účastníci podepsali výzvu vládě za mír a svobodu slova. „Přimějme vládu České republiky, aby přestala valit zbraně na Ukrajinu,“ prohlásil jeden z řečníků, europoslanec Hynek Blaško (SPD).
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.
Česku poprvé od roku 1998 hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu. Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, americká Fitch Ratings, vydala své nejnovější hodnocení, ve kterém reviduje výhled České republiky na negativní.
Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Po jednání velvyslanců unijních zemí to v pátek novinářům sdělil diplomatický zdroj, podle něhož státy přes pozitivní vývoj zatím nedospěly ke konečné shodě na nových sankcích. Unijní exekutiva by měla dojednávat další záruky pro Budapešť a Bratislavu. Velvyslanci by se měli znovu sejít o víkendu. Aby embargo začalo platit, státy jej musí schválit jednomyslně.
Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. S odkazem na diplomatický zdroj to dnes napsala agentura Reuters. Upravený návrh nových sankcí proti Rusku, který obecně počítá s ukončením dovozu ruské ropy na konci letošního roku, začali dnes ráno projednávat velvyslanci členských zemí Evropské unie.
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Čtvrteční krok ČNB byl šestým nadstandardním zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině čelící ruské invazi. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. "Domluvili jsme se na modernizaci obrany. Naše týmy budou dál jednat o podobě spolupráce," řekl Fiala. "Podrobnosti nebudu říkat," uvedl Scholz.
Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.
Komplex budov rozkládající se uprostřed lesa – asi tři kilometry od Bělé pod Bezdězem – slouží už dva měsíce jako ubytování pro ukrajinské ženy s dětmi a zvlášť zranitelné skupiny osob. O státní objekt, který dříve fungoval v režimu detenčního zařízení, se stará Správa uprchlických zařízení. Ve dvou budovách tu momentálně pobývá 130 uprchlíků s ukrajinským pasem, velkou část z nich tvoří početné romské rodiny.
Teprve Putinova invaze na Ukrajinu přiměla Evropu uvědomit si její obrovskou závislost na ruském plynu a ropě. Česko je v této závislosti na špici, dodávky plynu z Ruska dosahují ke sto procentům. Problém ale můžeme mít i s přerušením dodávek ropy, která nyní činí až polovinu dovozu. S tolik potřebnou diverzifikací dodávek energetických surovin se začalo už v devadesátých letech, kdy se rozhodlo o výstavbě „jižního“ ropovodu IKL Vláda Andreje Babiše další dodávky nedomluvila a pohřbila také projekt napojení na Polsko.
Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česká vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky. Pak bude připravena podpořit šestý evropský sankční balíček.
Na Ukrajině se pohřešuje český občan, informace o jeho úmrtí ale nelze v tuto chvíli potvrdit. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí k informacím serveru Voxpot, podle nějž přišel o život v zemi český dobrovolník poté, co se dostal pod palbu ruských vojáků v autě. Reportéři českého serveru Voxpot Majda Slámová a Vojtěch Boháč byli na začátku března na Ukrajině ostřelováni ve vozu u města Makariv. Po zveřejnění reportáže se novinářům ozvala paní Simona, podle které se v téže době měl na podobném místě pohybovat její manžel Tomáš.
Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“
Česká republika a Polsko požádají Evropskou unii o další prostředky na zvládání uprchlické vlny, která proudí z válkou zasažené Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawieckým po jednání se svým českým protějškem Petrem Fialou, který v pátek odcestoval do Varšavy. Tématem jednání byla zejména válka na Ukrajině a energetická bezpečnost Předsedové vlád se současně dohodli na obnovení jednání o výstavbě česko-polského plynovodu Stork II.
Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to ve čtvrtek řekl v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu meziměsíčně stoupla o 3,4 bodu na 100 bodů, o měsíc dříve klesla. Za dubnovým nárůstem stojí zejména vyšší důvěra mezi podnikateli, zatímco spotřebitelé jsou pesimističtější než v březnu. Jejich důvěra v ekonomiku se dostala na nejnižší hodnotu od listopadu 2012. Vyplynulo to z informací, které v pondělí zveřejnil ČSÚ. Důvěra mezi spotřebiteli je nižší i v meziročním srovnání, naopak souhrnný indikátor důvěry a důvěra u podnikatelů je proti loňskému dubnu vyšší.
Za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku potrestal soud bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok. Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Pondělní verdikt není pravomocný.
Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur.
Jednatřicetiletý Alex pochází z Kavkazu a v České republice žije už třetím rokem. Živí se jako mechanik a má umělecké ambice. Maluje. Píše. Před osmi lety, kdy Rusko obsadilo Krym, pochopil, že ve své domovině žít nechce. Začal se učit anglicky a připravovat na to, že jednou odejde. „Je drahé a komplikované dostat vízum do České republiky, když jste z Ruska. Dlouho se na to čeká,“ vysvětluje. Jeho manželka vízum nedostala. Jejich vztah na dálku to nevydržel a rozpadl se. „Takový je život, beru to, jak to je,“ svěřuje se Alex. Ví, že jeho bývalá manželka je v Rusku spokojená.
Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.
Ukrajina má navrch, v počtu tanků na bojišti vyhrává nad Ruskem. Je tomu tak díky pomoci ukrajinských spojenců z NATO, zásluhu na tom má i česká zásilka tanků T-72. Uvedl to vysoce postavený úředník amerického ministerstva obrany. Tanky jsou pro boje na východě Ukrajiny nejvhodnější a na jejich počtu bude podle bývalého armádního generála Micka Ryana záležet. „Právě teď mají Ukrajinci na Ukrajině více tanků než Rusové… a určitě mají právo je použít,,“ uvedl vysoký úředník Pentagonu.
Ke 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře, blahoslaveného Karla I. Rakouského (1887 až 1922) bude v neděli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě uložena jeho relikvie. Prahu při té příležitosti navštíví jeho vnuk Karel Habsburský, který je stejně jako jeho děd členem rytířského Řádu sv. Jiří. V sobotu Prahou projde průvod složený z několika stovek řádových rytířů. Za organizátory informoval Martin Hamšík. Karel I. usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa.
Evropská komise bezprostředně po ruském vpádu na Ukrajinu vytyčila cíl zmenšit závislost na ruském plynu už do konce tohoto roku o 80 procent. Fiala je střízlivější, „vyvléci se z ruské energetické smyčky“ chce do pěti let. Ale i to je mamutí úloha. S klidem ji můžeme označit za energetickou pětiletku, poněvadž i tady má politika – ruská armáda, evropská reakce – převahu nad neviditelnou rukou trhu. Sousloví energetická bezpečnost má dva významy. Bezpečnost dodávek neboli aby energie vůbec byla k dispozici, zadruhé aby nebyla drahá tak, že její cena bude ohrožovat prosperitu země.
