Občas Češi dokážou překvapit sami sebe, třeba když se dozvědí, že organizují pád běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten prohlásil, že demonstrace proti němu, které vypukly po ohlášení volebních výsledků, jsou řízeny telefonicky z Polska, Velké Británie a České republiky. Je trochu záhadou, jak jsme se v této společnosti ocitli.
Bouřlivé demonstrace v běloruském Minsku, které vypukly v neděli večer po oznámení výsledků prezidentských voleb, podle znovuzvoleného Alexandra Lukašenka řídily telefonáty z České republice, Polska a Velké Británie. Dosavadní běloruský vládce to zmínil v rozhovoru státní běloruské zpravodajské služby (BelTA). Česká strana výroky běloruského prezidenta odmítla.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil policejní zásah proti demonstrantům v Minsku. Na twitteru uvedl, že Bělorusové mají právo na svobodu slova a demokracii.
Běloruské prezidentské volby podle očekávání pozorovatelů opanuje po šesté „poslední diktátor Evropy“ Alexandr Lukašenko. Ten se však tentokrát musel potýkat s nejsilnější opozicí za poslední léta, která přilákala do ulic měst tisíce příznivců. Kampaň tak poznamenalo masové zatýkání, zesílení represí proti kritikům režimu, ale i řada bizarních situací, kterým se těžko věří. Videa kolující po sociálních sítích ukazují sbírání náhodných lidí na ulicích či členy volební komise šplhající zřejmě s hlasovacími lístky po žebříku oknem za asistence policisty. Volební místnosti se zavřely v 19.00.
Rusko zastavilo dodávky ropy do běloruských rafinerií, surovina do nich neproudí už od 1. ledna, oznámila dnes běloruská státní energetická společnost Belněftěchim. Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na podmínkách dodávek na letošní rok. Bělorusko je důležitou tranzitní zemí pro přepravu ruské ropy do zemí Evropské unie, včetně České republiky. Tranzit ale pokračuje bez přerušení, uvedla agentura Reuters.
Na hranici s Běloruskem již v poledne místního času (11:00 SELČ) dotekla ropovodem Družba čistá ropa, řekl podle agentury Reuters mluvčí místopředsedy ruské vlády Dmitrije Kozaka. Minulý týden se do ropovodu Družba, kterým teče ropa i do České republiky, dostala ropa znečištěná organickým chloridem, který může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto zastavily dovoz ruské ropy.
Prezidenti Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko během třídenních rozhovorů v Soči projednali osud obou zemí po svém odchodu do politické penze. O nečekaném tématu jednání novináře v pátek informoval běloruský vůdce. Otázka svrchovanosti Ruska a Běloruska, o jejichž možném sloučení se spekuluje, prý na pořadu diskusí nebyla.
Ruské úřady ve čtvrtek na moskevském letišti Šeremeťjevo zatkly běloruskou prostitutku Anastasiju Vašukevičovou, která je známá ze skandálu kolem bývalého ruského vicepremiéra Sergeje Prichoďka a miliardáře Olega Děripasky. Stalo se tak ve stejný den, kdy ji z Thajska deportovaly tamní úřady. S odvoláním na ruskou policii o tom informovala agentura Interfax.
Rok 2019 by mohl být pro Bělorusko fatální, protože země prezidenta Alexandra Lukašenka musí splatit zahraničním věřitelům téměř pět miliard dolarů (114 miliard Kč) a nemá na to prostředky. Ve svém internetovém vydání o tom píše polský list Rzeczpospolita s odvoláním na běloruský server tut.by. Analytici se domnívají, že se Minsk zadluží ještě více a jeho závislost na Rusku vzroste.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odvolal předsedu vlády a dalších několik významných ministrů. Učinil tak jen několik dní poté, co hlava státu ostře kritizovala neefektivnost vládního kabinetu. Podle agentury Reuters jde o největší změny ve vládě od roku 2014. Jak v sobotu informovala kancelář běloruského prezidenta, Lukašenko jmenoval novým premiérem dosavadního šéfa státní rozvojové banky Sjarheje Rumase, který tak nahrazuje v čele kabinetu Andreje Kobjakova. Ten ve funkci působil od roku 2014. Rumas byl už před rokem 2014 místopředsedou běloruského kabinetu.
Bělorusko v úterý jmenovalo nového velvyslance ve Švédsku, který se povinností v této skandinávské zemi ujme poprvé od roku 2012. Tehdy mezi oběma státy vypukla diplomatická roztržka v důsledku „výsadku“ plyšových medvídků s protestem proti porušování svobody slova v postsovětské republice.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je připraven vyslat na východ Ukrajiny 10 tisíc vojáků, kteří by tam jako mírové síly usilovali o urovnání donbaské krize. Prohlásil to v neděli při setkání s novináři v Minsku. Mise by podle něj byla ryze neutrální, museli by ji ale schválit v Kyjevě a v Moskvě.
Lotyšsko ve středu oznámilo, že ohradí svůj úsek hranice s Běloruskem. Do konce roku má vzniknout projekt a příští rok se začne stavět plot, který má být hotový do roku 2020. Celkové náklady se odhadují na 10,5 milionu eur (asi 268 milionů Kč). Podobný plot už má Lotyšsko na hranici s Ruskem.
Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.
Ruský oligarcha Konstantin Malofejev přispíval na české demonstrace proti NATO. Peníze od něj v roce 2014 inkasoval aktivista Ladislav Kašuka (KSČM), přičemž se jednalo o stovky eur a Kašuka zpočátku ani nevěděl, kdo mu peníze nabízí. Informace vyšly na povrch díky zjištění ukrajinských hackerů. Upozornil na to The New York Times.
Běloruská vláda se vrátila k politice rozsáhlých represí, čímž způsobila dramatické zhoršení stavu lidských práv v zemi. Uvádí se to ve zprávě připravené pro jednání Rady OSN pro lidská práva, ze které v pondělí citovala agentura Reuters.
Běloruské úřady informovaly opozičního politika Mikalaje Statkeviče o likvidaci jeho domu v Minsku s odůvodněním, že pozemek bude využit pro „státní potřeby“. Napsal to v pátek list Belaruski partyzan. Obsílku přední běloruský disident obdržel krátce poté, co si odpykal pětidenní vězení za organizování březnové protivládní demonstrace.
Běloruské ministerstvo spravedlnosti poprvé za deset let zaregistrovalo opoziční organizaci. Je jí hnutí s názvem Mluv pravdu (Havary praudu) založené básníkem Uladzimirem Njakljajevem. Informovala o tom v úterý agentura Interfax s odkazem na oznámení ministerstva. Hnutí o registraci v minulosti žádalo už šestkrát, zatím vždy neúspěšně.
České ministerstvo zahraničí v pondělí vyzvalo ruské a běloruské úřady k propuštění lidí, kteří byli zadrženi při víkendových demonstracích v těchto zemích. Při nedělních protestech proti korupci vládních úředníků v Moskvě bylo zadrženo na sto demonstrantů včetně opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Spojené státy vyzvaly běloruský režim, aby osvobodil všechny zadržené účastníky sobotních demonstrací a zaručil občanům svobodu shromažďování a svobodu slova. V prohlášení velvyslanectví USA v Minsku se uvádí, že rozsáhlé zatýkání demonstrantů, obránců lidských práv a novinářů odporuje základním demokratickým zásadám. Washington bude vývoj v Bělorusku „dál pozorně sledovat“.
Běloruská policie v sobotu odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.
V Bělorusku ve středu pokračovala vlna zatýkání, které je podle vládou kontrolovaných médií namířeno proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Agenti tajné policie KGB zadrželi podle agentury BelaPAN nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže.
Tisíce Bělorusů vyšly v pátek do ulic hlavního města, aby protestovaly proti dekretu prezidenta Alexandra Lukašenka „o předcházení sociálnímu příživnictví“. Nařízení ukládá zvláštní daň lidem nepracujícím po celý rok na plný úvazek. „Tak velká demonstrace nebyla v Minsku od roku 2010,“ napsal zpravodajský server Belorusskij partizan, podle kterého do ulic vyšlo několik tisíc rozhněvaných demonstrantů. Mnozí prý přišli ze solidarity se svými příbuznými, anebo známými, kteří obdrželi poštou výzvu k uhrazení daně.
Další vlnu ochlazení, kterou zažívají Moskva a Minsk, dal najevo běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Ten obvinil Rusko, že jeho zemi drží pod krkem tím, jak zneužívá dominantního postavení dodavatele energetických surovin. Lukašenko tím narážel na ruské ceny ropy, na kterých je Bělorusko závislé. Prezident zároveň pohrozil, že si země najde jiného exportéra. O jeho slovech informoval server Svobodné Evropy.
Na izraelského blogera Alexandra Lapshina byl vydán zatykač na základě obvinění z „narušení státních hranic“, když navštěvoval Náhorní Karabach podél arménské hranice, aniž by předtím kontaktoval úřady v Baku, hlavním městě Ázerbajdžánu. Lapshin byl zatčen v běloruském Minsku v polovině prosince. Jeho návrat do Izraele je ale nejasný, protože v sobotu vydalo ázerbajdžánské zastupitelství prohlášení, ve kterém požaduje jeho vydání.
Ruské ministerstvo obrany plánuje v nadcházejícím roce výrazně navýšit armádní transporty na území svého běloruského souseda. Podle informací ministerstva se Moskva chystá k transportu svého armádního vybavení do Běloruska využít 4126 vagonů, což je 83krát větší číslo než v roce 2016, informuje Deutsche Welle.
V Minsku byl v pondělí, v den výročí bolševické revoluce z roku 1917, slavnostně odhalen opravený památník jejímu vůdci, Vladimíru Iljiči Leninovi. Pomník se vrátil na dřívější místo před továrnou na výrobu traktorů. Ceremonie se zúčastnilo okolo 500 lidí, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Světlana Alexijevičová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015, byla minulý týden v Praze, kde byla hostem festivalu Pražské křižovatky.
Nejen zájemci o současné dění v bývalém Sovětském svazu se mohou těšit na debatu s běloruskou spisovatelkou Světlanou Alexijevičovou, která v pondělí vystoupí na půdě Filozofické fakulty v Praze. Debatu s Alexijevičovou, která jako první běloruská spisovatelka získala Nobelovu cenu za literaturu, pořádá Východoevropský klub.
Komunismus v našich zemích zanechal hlubokou nedůvěru, která se dodnes projevuje v médiích, tvrdí zkušená polská novinářka Agnieszka Romaszewska-Guzy.
