Bělorusko v úterý jmenovalo nového velvyslance ve Švédsku, který se povinností v této skandinávské zemi ujme poprvé od roku 2012. Tehdy mezi oběma státy vypukla diplomatická roztržka v důsledku „výsadku“ plyšových medvídků s protestem proti porušování svobody slova v postsovětské republice.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je připraven vyslat na východ Ukrajiny 10 tisíc vojáků, kteří by tam jako mírové síly usilovali o urovnání donbaské krize. Prohlásil to v neděli při setkání s novináři v Minsku. Mise by podle něj byla ryze neutrální, museli by ji ale schválit v Kyjevě a v Moskvě.
Lotyšsko ve středu oznámilo, že ohradí svůj úsek hranice s Běloruskem. Do konce roku má vzniknout projekt a příští rok se začne stavět plot, který má být hotový do roku 2020. Celkové náklady se odhadují na 10,5 milionu eur (asi 268 milionů Kč). Podobný plot už má Lotyšsko na hranici s Ruskem.
Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.
Ruský oligarcha Konstantin Malofejev přispíval na české demonstrace proti NATO. Peníze od něj v roce 2014 inkasoval aktivista Ladislav Kašuka (KSČM), přičemž se jednalo o stovky eur a Kašuka zpočátku ani nevěděl, kdo mu peníze nabízí. Informace vyšly na povrch díky zjištění ukrajinských hackerů. Upozornil na to The New York Times.
Běloruská vláda se vrátila k politice rozsáhlých represí, čímž způsobila dramatické zhoršení stavu lidských práv v zemi. Uvádí se to ve zprávě připravené pro jednání Rady OSN pro lidská práva, ze které v pondělí citovala agentura Reuters.
Běloruské úřady informovaly opozičního politika Mikalaje Statkeviče o likvidaci jeho domu v Minsku s odůvodněním, že pozemek bude využit pro „státní potřeby“. Napsal to v pátek list Belaruski partyzan. Obsílku přední běloruský disident obdržel krátce poté, co si odpykal pětidenní vězení za organizování březnové protivládní demonstrace.
Běloruské ministerstvo spravedlnosti poprvé za deset let zaregistrovalo opoziční organizaci. Je jí hnutí s názvem Mluv pravdu (Havary praudu) založené básníkem Uladzimirem Njakljajevem. Informovala o tom v úterý agentura Interfax s odkazem na oznámení ministerstva. Hnutí o registraci v minulosti žádalo už šestkrát, zatím vždy neúspěšně.
České ministerstvo zahraničí v pondělí vyzvalo ruské a běloruské úřady k propuštění lidí, kteří byli zadrženi při víkendových demonstracích v těchto zemích. Při nedělních protestech proti korupci vládních úředníků v Moskvě bylo zadrženo na sto demonstrantů včetně opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Spojené státy vyzvaly běloruský režim, aby osvobodil všechny zadržené účastníky sobotních demonstrací a zaručil občanům svobodu shromažďování a svobodu slova. V prohlášení velvyslanectví USA v Minsku se uvádí, že rozsáhlé zatýkání demonstrantů, obránců lidských práv a novinářů odporuje základním demokratickým zásadám. Washington bude vývoj v Bělorusku „dál pozorně sledovat“.
Běloruská policie v sobotu odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.
V Bělorusku ve středu pokračovala vlna zatýkání, které je podle vládou kontrolovaných médií namířeno proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Agenti tajné policie KGB zadrželi podle agentury BelaPAN nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže.
Tisíce Bělorusů vyšly v pátek do ulic hlavního města, aby protestovaly proti dekretu prezidenta Alexandra Lukašenka „o předcházení sociálnímu příživnictví“. Nařízení ukládá zvláštní daň lidem nepracujícím po celý rok na plný úvazek. „Tak velká demonstrace nebyla v Minsku od roku 2010,“ napsal zpravodajský server Belorusskij partizan, podle kterého do ulic vyšlo několik tisíc rozhněvaných demonstrantů. Mnozí prý přišli ze solidarity se svými příbuznými, anebo známými, kteří obdrželi poštou výzvu k uhrazení daně.
Další vlnu ochlazení, kterou zažívají Moskva a Minsk, dal najevo běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Ten obvinil Rusko, že jeho zemi drží pod krkem tím, jak zneužívá dominantního postavení dodavatele energetických surovin. Lukašenko tím narážel na ruské ceny ropy, na kterých je Bělorusko závislé. Prezident zároveň pohrozil, že si země najde jiného exportéra. O jeho slovech informoval server Svobodné Evropy.
Na izraelského blogera Alexandra Lapshina byl vydán zatykač na základě obvinění z „narušení státních hranic“, když navštěvoval Náhorní Karabach podél arménské hranice, aniž by předtím kontaktoval úřady v Baku, hlavním městě Ázerbajdžánu. Lapshin byl zatčen v běloruském Minsku v polovině prosince. Jeho návrat do Izraele je ale nejasný, protože v sobotu vydalo ázerbajdžánské zastupitelství prohlášení, ve kterém požaduje jeho vydání.
Ruské ministerstvo obrany plánuje v nadcházejícím roce výrazně navýšit armádní transporty na území svého běloruského souseda. Podle informací ministerstva se Moskva chystá k transportu svého armádního vybavení do Běloruska využít 4126 vagonů, což je 83krát větší číslo než v roce 2016, informuje Deutsche Welle.
V Minsku byl v pondělí, v den výročí bolševické revoluce z roku 1917, slavnostně odhalen opravený památník jejímu vůdci, Vladimíru Iljiči Leninovi. Pomník se vrátil na dřívější místo před továrnou na výrobu traktorů. Ceremonie se zúčastnilo okolo 500 lidí, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Světlana Alexijevičová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015, byla minulý týden v Praze, kde byla hostem festivalu Pražské křižovatky.
Nejen zájemci o současné dění v bývalém Sovětském svazu se mohou těšit na debatu s běloruskou spisovatelkou Světlanou Alexijevičovou, která v pondělí vystoupí na půdě Filozofické fakulty v Praze. Debatu s Alexijevičovou, která jako první běloruská spisovatelka získala Nobelovu cenu za literaturu, pořádá Východoevropský klub.
Komunismus v našich zemích zanechal hlubokou nedůvěru, která se dodnes projevuje v médiích, tvrdí zkušená polská novinářka Agnieszka Romaszewska-Guzy.
Bělorusové se obávají nové jaderné elektrárny, která se buduje poblíž hranic s Litvou. Obyvatele blízkých vesnic a měst rozrušují především informace o bezpečnosti, které se k nim v omezené míře dostávají. Obavu vyvolává také v samotné Litvě a v hlavním městě Vilniusu, které je od elektrárny vzdálené jen zhruba padesát kilometrů, uvádí deník The Guardian.
Sebestředná západní Evropa se probudila a začala zjišťovat, kdo jsou její sousedé. Dokladem je výbuch, kterému se neubránil německý vicekancléř Sigmar Gabriel, když v rozhovoru pro deník Bild vypočítával, že jasnou většinu současných uprchlíků musejí přijmout pouhé tři státy, vedle Spolkové republiky ještě Rakousko a Švédsko, zatímco ostatní země migranty odmítají.
Ten klip si na YouTube pustilo skoro pět milionů lidí. Píše se rok 2010, ruský premiér a v té době bývalý prezident a taky budoucí prezident Putin pořádá slavnostní charitativní večer.
Do Prahy přijel nejznámější běloruský ochránce práv a oponent Lukašenkova režimu Ales Bjaljacki. Muž, který byl ještě před půldruhým měsícem vězněm Lukašenkova svědomí.
