V Rusku a Bělorusku začínají velké manévry Západ 2017

V Rusku a Bělorusku začínají velké manévry Západ 2017

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na západě Ruska a v Bělorusku začaly ve čtvrtek společné manévry běloruských a ruských jednotek Západ 2017, jejichž scénář počítá s odražením agrese „západních“ vojsk. Obavy sousedních států ze „strategického cvičení“ tisíců vojáků s tanky a letadly se snaží rozptýlit Minsk i Moskva. Zejména pobaltské státy a Polsko kritizovaly nedostatečnou transparentnost manévrů a zpochybňovaly záměry Moskvy.

„Nikoho neohrožujeme,“ řekl ve čtvrtek novinářům poradce běloruského ministra obrany Aleh Voinau. „Vybrali jsme si vojenské základny, které jsou výrazně vzdáleny od hranic s Ukrajinou, Polskem, Litvou a Lotyšskem,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany v čtvrtečním prohlášení zdůraznilo „čistě obranný“ charakter cvičení, které „není zaměřeno proti žádné konkrétní zemi“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl veškerou kritiku s tím, že Rusko prokázalo „maximální možnou transparentnost“ manévrů, pořádaných „v souladu s mezinárodním právem a platnými normami“.

Vztahy mezi Ruskem a Západem poklesly na nejnižší bod od konce studené války poté, co Moskva na jaře 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym, a po vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, kde si konflikt za tři roky vyžádal více než 10 000 mrtvých. Západní obavy z manévrů Západ 2017 sahají od podezření, že ruské jednotky se v Bělorusku usadí natrvalo, až po překvapivý útok na Pobaltí.

Podle generála Voinaua mají ruští vojáci opustit Bělorusko do konce září. Ředitel polského úřadu pro národní bezpečnost Pawel Soloch ve čtvrtek označil cvičení za ukázku „schopnosti ruského státu uskutečnit válečné akce v plném rozsahu“. „Míra mobilizace je opravdu působivá,“ řekl Soloch stanici Radio Zet.

„Začalo to. Velitelé jednotek dostali obálky s rozkazy,“ napsal list Belorusskij partizan na svém webu s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Rusko a Bělorusko uvedly, že cvičení, které potrvá do 20. září, se zúčastní 5500 ruských a 7200 běloruských vojáků. Zapojí se také 70 letadel a asi 250 tanků, 200 děl a desítka vojenských lodí. Manévry, při kterých se počítá s ostrými střelbami, se mají konat na šesti cvičištích v Bělorusku a třech v Rusku. Do pohotovosti ruské ministerstvo obrany uvedlo elitní výsadkové jednotky, aby mohly být nasazeny během cvičení.

manévry ruských jednotek, ilustrace - Foto: ruské min.obrany

Organizátoři manévrů vymysleli tři „agresivní země“, na jejichž útok mají odpovědět ruské a běloruské jednotky. Pobaltské státy a Polsko se obávají, že tyto smyšlené názvy jsou jen špatně vymyšlené přezdívky pro jejich vlastní země.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg řekl minulý týden vojákům NATO v Estonsku a estonské armádě, že aliance bude manévry pečlivě sledovat.

Navzdory ujišťování z Moskvy ruští sousedé mají podezření, že cvičení má mnohem větší rozsah než oficiálně deklarovaný. Estonský ministr obrany Jüri Luik uvedl, že Moskva by mohla nasadit až 100.000 vojáků.

Znepokojený Kyjev provádí na Ukrajině vlastní vojenské cvičení. Podle náměstka ruského ministra obrany Alexandra Fomina mají manévry výlučně obranný charakter. Pozváni byli pozorovatelé, na závěr i vedení resortů obrany několika států a vojenští atašé. Ujistil také, že Rusko se „v žádném případu“ nechystá ke vpádu k sousedům a obyvatelé Pobaltí a východní Evropy mohou klidně spát.

„Scénář cvičení svědčí o ruském záměru vyhrožovat a zastrašovat. Přehnaná koncentrace ozbrojených sil u našich hranic zvyšuje také riziko incidentů,“ řekla agentuře AFP litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová.

Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis v rozhlase připustil, že veřejnost je rusko-běloruským cvičením vystrašena asi „více, než vyžaduje situace“. I prezidentka Grybauskaitéová ujistila, že země je mnohem lépe připravena k odstrašení agresora než v minulosti a pomoc spojenců z NATO je „více vidět, více slyšet a dává o sobě více znát“.

Šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs uvedl, že nevidí „přímé vojenské ohrožení“. Před „rozséváním paniky“ varoval také náměstek lotyšského ministra obrany s připomínkou, že v zemi je více než tisícovka vojáků NATO a americká vrtulníková jednotka, a tak se útoky dají čekat spíše od počítačových pirátů. Lotyšské ministerstvo vnitra nicméně vyzvalo občany k bdělosti.

,

14. září 2017