Středoafrická republika potvrdila, že ze země odcestovali někteří příslušníci Wagnerovy skupiny. Podle prezidentského mluvčího se ale nejedná o definitivní konec působení žoldnéřů v zemi, ale jen o rotaci jednotek, uvedla agentura Reuters. Není jasné, kolik příslušníků skupiny v africké zemi zůstává. Média v uplynulých dnech informovala, že ze země odjely stovky wagnerovců. Tuto informaci přinesl také jeden nejmenovaný zdroj agentuře Reuters.
Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak oznámil vyslání dalších sil k hranici s Běloruskem. Do východopolského regionu Podlesí se mají nově přesunout části dvou mechanizovaných brigád. Jedná se o další z kroků mající za cíl zajištění východní hranice země, ke kterým polská vláda přistoupila poté, co Jevgenij Prigožin oznámil přesun své soukromé vojenské organizace Wagner do Běloruska. Západní zpravodajci však zatím nevidí žádné známky, že by se wagnerovci skutečně do Běloruska hromadně přesouvali.
Ačkoliv veškerá obvinění proti veliteli ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovci Jevgeniji Prigožinovi byla formálně stažena, zahájila ve středu ruská propaganda masivní kampaň proti jeho osobě. Ruské televize zveřejnily záběry z Prigožinovy vily v Petrohradě, v níž měli nalézt hromadu zbraní a zlatých cihel, ale také spoustu paruk nebo vycpaného aligátora. Ruské bezpečnostní složky navíc zveřejnily spousty fotek Prigožina v různých převlecích.
Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński v neděli oznámil, že vzhledem k napjaté situaci poslal na běloruské hranice protiteroristické a pořádkové jednotky. Ministr to uvedl na Twitteru. "Vzhledem k napjaté situaci na hranicích s Běloruskem jsem se rozhodl posílit naše síly o skupinu 500 příslušníků polské policie z preventivních a protiteroristických jednotek. Ti se připojí k 5000 příslušníkům Pohraniční stráže a 2000 vojákům střežícím bezpečnost této polské hranice,“ oznámil Mariusz Kamiński.
Po neúspěšné víkendové vzpouře se podle dohody, jejíž detaily nejsou známy, měli Prigožinovi vzbouřenci beztrestně stáhnout do Běloruska. Část žoldnéřů už se pravděpodobně do Běloruska stahuje, sama Wagnerova skupina informuje, že bude sídlit necelých 200 kilometrů od polských hranic. To zneklidnilo pobaltské státy a Polsko, které už posílilo ostrahu na hranicích s Běloruskem. Wagnerova skupina však také informovala, že v Sýrii, kde operují jak žoldnéři, tak ruská armáda, došlo k zatčení několika wagnerovců.
Vůdce ruské vojenské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin se nachází v Bělorusku, potvrdil tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Právě on v sobotu s Prigožinem vyjednal dohodu o ukončení vzpoury jeho žoldnéřské skupiny a zastavení jejího postupu na Moskvu. „Záruky bezpečnosti, které slíbil (ruský prezident Vladimir Putin), byly poskytnuty. Vidím, že Prigožin už létá svým letadlem. Ano, skutečně je dnes v Bělorusku,“ řekl Lukašenko při povyšování běloruských generálů.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě uctil minutou ticha piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu. Putin prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. Současně dnes ráno u Minsku před osmou místního času přistálo soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina
Nečekané zvraty posledního víkendu budí komentáře, které se šíří pohybují od největší výzvy a prohry Vladimira Putina po jeho posílení a upevnění moci. Není zatím ani zcela jasné, tedy kromě oficiálních vyjádření z Ruska, o co se Wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina pokusili či jaké jsou za událostmi skutečné motivace. „Vzpouru“ však měla definitivně ukončit dohoda, kterou Rusům v pondělí večer potvrdil sám Putin, když přerušil vysílání dramatu o Kateřině Veliké na ruské státní televizi.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta se odehrálo nedlouho po víkendové vzpouře wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem. Putin ve svém projevu uvedl, že během víkendové vzpoury vydal rozkaz, aby se "zabránilo krveprolití".
Šéf Wagnerovy skupiny by se mohl pokusit napadnout Ukrajinu z Běloruska. V rozhovoru se stanicí Sky News před tím varoval bývalý britský generál a bezpečnostní analytik Richard Dannatt. Podmínkou podle něj je, že se za Jevgenijem Prigožinem do Běloruska přesune dostatečné množství členů jeho žoldnéřské společnosti. Wagnerovci v noci na sobotu zahájili tažení na Moskvu, Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, se kterým má dlouhodobé spory.
První ruské jaderné hlavice byly dopraveny do Běloruska, oznámil v pátek na ekonomickém fóru v Petrohradu ruský prezident Vladimir Putin. Celou dodávku taktických jaderných zbraní pak Minsk obdrží do konce letošního roku, uvedl podle agentury TASS prezident. "Jak víte, jednali jsme o tom, že na běloruské území rozmístíme tyto taktické jaderné zbraně. K tomu došlo - první jaderné hlavice byly dodány na území Běloruska. Je to první krok. Před koncem roku tuto práci plně dokončíme," řekl Putin.
Rusko začne rozmísťovat jaderné zbraně v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při páteční schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském letovisku Soči. Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany obou zemí podepsali dokumenty o rozmístění ruských nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku.
Za extrémně negativní označil americký prezident Joe Biden svou reakci na zprávy o tom, že Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska. Napsala to agentura Reuters. O zahájení přesunu zbraní ve čtvrtek informoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, odsouzený tento měsíc na osm let do vězení, byl omilostněn, oznámila státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní sedmadvacetiletého Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se snaží rozptýlit informace o svém chatrném zdraví. Lukašenko se před tím několik dní neobjevil na veřejnosti a zrušil několik setkání. V pondělí však jeho prezidentská kancelář zveřejnila fotografie a video z jeho návštěvy centrály běloruské protiletecké obrany. Na nově zveřejněném videu se Lukašenko vítá s nejvyššími veliteli letectva. Později si na videu prohlíží a komentuje řídící místnost protiletecké obrany.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se poprvé od svého nástupu neúčastnil významného státního svátku Dne vlajky. Jeho projev přednesl premiér Roman Holovčenko. Nejedná se o první nečekaný krok běloruské hlavy státu v posledních dnech. Minulý týden, když navštívil vojenskou přehlídku v Moskvě u příležitosti výročí konce druhé světové války, se vrátil do Běloruska hned po přehlídce a neúčastnil se slavnostního oběda s ruským prezidentem. Několik hodin poté při přehlídce v Minsku měl zjevně poraněnou ruku
Ukrajinské síly dnes ráno ostřelovaly vesnici v ruské Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Na telegramu to uvedl tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Jak dodal, ostřelování si nevyžádalo žádné oběti, v jednom z domů ale vypukl požár. Ve stejné oblasti o den dříve kvůli explozi vykolejil nákladní vlak. "Ráno ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly vesnici Kurkoviči v oblasti Starodubskij," napsal gubernátor.
Moskva plánuje přesunout 2000 ruských vojáků z výcvikových prostorů v Bělorusku na východ Ukrajiny. Tvrdí to mluvčí ukrajinské Státní pohraniční služby Andrij Demčenko. Ten také uvedl, že polovina ze zhruba 4000 ruských okupantů, kteří se v současnosti v Bělorusku nachází, bude přesunuta do oblasti Donbasu, aby se zúčastnila bojových akcí ruské armády. Informuje o tom Institut pro studium války (ISW).
Rusko rozmístí své taktické jaderné zbraně v Bělorusku blízko západních hranic této země. V neděli to prohlásil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. Podle agentury Reuters to nejspíš povede k dalšímu zvýšení napětí mezi Ruskem a Západem. O rozmístění taktických jaderných zbraní v zemi, která je spolu s Ruskem formálně součástí takzvaného svazového soustátí, informoval ruský prezident Vladimir Putin koncem března. Stát by se tak mělo v létě.
Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čína vyzvala ke snížení rizika konfliktu mezi jadernými mocnostmi. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Ruský diktátor Vladimir Putin měl v úmyslu rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku ještě před invazí na Ukrajinu. Rozhodl se to ale odložit, aby jaderné zbraně využil v dezinformační kampani proti Západu. Píše o tom list The New Voice of Ukraine s odkazem na americký Institut pro studium války (ISW). Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko měl podle ISW 30. listopadu 2021 nabídnout Rusku umístění jaderných zbraní na běloruském území.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. "Shodli jsme se s (běloruským vůdcem Alexanderem) Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní)," řekl Putin. Podle agentur ruský prezident připomněl, že Bělorusko o umístění jaderných zbraní dlouho žádalo.
Běloruský soud vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a uložil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu a soudní proces se konal v její nepřítomnosti. Soudce podle běloruské tiskové agentury Belta uznal Cichanouskou vinnou mimo jiné ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci nebo ze založení a vedení extremistické skupiny. Cichanouská už dříve proces označila za zinscenovaný a za pomstu běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.
Ruský výzvědný letoun A-50, který se podle běloruské opozice v neděli podařilo poškodit běloruským partyzánům, byl jediný tohoto typu v Bělorusku. Podle běloruského portálu Zerkalo to uvedl Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur. Příprava útoku na letoun trvala měsíce, řekl Azarau agentuře Reuters.
Při explozi na běloruském vojenském letišti Mačuliščy u Minsku byl v neděli nejspíš vážně poškozen ruský výzvědný letoun A-50. Na sociální síti Telegram to uvedla běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk. Podle ní poškození způsobil „neidentifikovaný předmět, který spadl z výšky“. Akci zřejmě provedli „běloruští partyzáni“. Běloruská organizace ByPol, kterou tvoří bývalí příslušníci běloruských bezpečnostních složek, na telegramu uvedla, že poškození letadla je vážné a že je aktuálně neprovozuschopné
U běloruských hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků, uvedlo dnes běloruské ministerstvo obrany. Resort zároveň tvrdí, že to představuje ohrožení bezpečnosti. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že nebyla schopna tvrzení Minsku o situaci na hranicích ověřit. Minsk před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu zesiluje agresivní a militaristickou rétoriku, řekl v reakci poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Rusko se chystá do roku 2030 postupně pohltit Bělorusko. Informují o tom dnes německý deník Süddeutsche Zeitung či zpravodajský server Yahoo News s odvoláním na tajný dokument, který unikl z Kremlu a který mají k dispozici. Dokument, k němuž se dostalo mezinárodní konsorcium novinářů, údajně pochází z roku 2021. Předestírá plán na politickou, hospodářskou a vojenskou infiltraci Běloruska. Plán je rozvržen do několika fází - krátkodobé do roku 2022, střednědobé do roku 2025 a dlouhodobé do roku 2030.
Běloruský režim sice Moskvu podporuje, ale Bělorusko se aktivně zapojí do bojů na Ukrajině po boku Rusů zatím pouze v případě, že bude samo napadeno, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Odpověď na jakoukoliv agresi vůči Bělorusku bude podle něj tvrdá, informovala běloruská státní agentura Belta.
Nový ruský útok na Ukrajinu z Běloruska není v tuto chvíli příliš pravděpodobný, očekávat se dá spíše na podzim. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který tak usuzuje na základě aktivit ruských vojsk v Bělorusku.
Ukrajinské vedení varuje před další ruskou ofenzivou. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského shromažďuje Rusko „síly pro další eskalaci“, pohledy míří opět také do Běloruska, kde se podle odhadů ukrajinské armády pohybuje až 15 tisíc ruských vojáků. Podle generála Olexije Gromova z ukrajinského generálního štábu se Rusko stále nevzdalo svých plánů na obsazení Ukrajiny a připravuje se dramaticky navýšit počet svých jednotek. V blízké budoucnosti plánuje dobýt Doněckou oblast a přejít k dobytí Záporožské oblasti.
