Britská vláda plánuje značné zpřísnění trestů pro migranty nelegálně překračující Lamanšský průliv mezi Spojeným královstvím a Francií. Podle nové legislativy by jim tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Podle britské šéfky vnitra Priti Patelové, která návrh konkretizovala o víkendu, jde o snahu odradit migranty od nelegálních přechodů a hlavně o napravení „nefunkčního azylového systému“.
Loď Ocean Viking francouzské nevládní organizace SOS Méditerranée v posledních dnech nalodila u afrických břehů z vratkých člunů při několika operacích na 570 ilegálních migrantů. S nimi teď pluje ve Středomoří a bude čekat na povolení je vylodit, obvykle ho dostane po několika dnech od Itálie, jejíž ostrovy Lampedusa či Sicílie bývají lodi nejblíže. Informovala o tom agentura EFE. Při poslední operaci v noci na dnešek nalodila z dřevěného člunu u libyjských břehů loď Ocean Viking 369 migrantů.
Američtí viceprezidenti jsou při normálním běhu událostí tak trochu pátým kolem u vozu. Takže tradičně bývají ad hoc pověřováni nějakými aktuálními úkoly. Joe Biden dal Kamale Harrisové na starost migrační krizi – to slovo už se smí používat – na jižní hranici USA. To je opravdu dárek za všechny peníze, problém, který nemá jasné řešení.
Česká republika je pevně začleněna do EU a otázka jejího členství v ní by neměla být součástí politické diskuse, domnívá se premiér Andrej Babiš (ANO). Neznamená to ale, že by proto mělo Česko automaticky přejímat vše, co vypracují „eurokrati“ v Bruselu nebo „progresivní politické elity ve velkých zemích“. Babiš to řekl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy v pražském Kongresovém centru. Podle Babiše být pevně integrován v EU znamená být velmi aktivním členem a když to je potřeba, tak mít odvahu být kritický.
Počet občanů Ruska, kteří mají zájem trvale emigrovat, dosáhl nejvyššího bodu od roku 2013, ukazuje průzkum ruského nezávislého centra Levada. Celkově je to více než pětina lidí. Největší zájem o opuštění země panuje mezi mladšími ročníky, v průzkumu ho projevilo 48 % dotázaných mladších 25 let. Informuje o tom server Moscow Times.
Andrej Babiš je odhodlaný zachránit tuto zemi před přílivem migrantů, které sem chtějí přivést Piráti, jejich politika – jak premiér napsal pro sobotní Právo – „... může přepsat kulturní prostředí celé naší země k nepoznání a kvůli ní se naše děti a vnuci mohou ve své vlastní zemi ocitnout v menšině. A samozřejmě i v nebezpečí.“ Předseda vlády v tom textu čtenářům poskytuje jakousi ochutnávku toho, jak bude v podání vládního ANO vypadat předvolební kampaň.
Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který Dánsku umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Informovala o tom agentura Reuters. Znepokojení nad novým zákonem vyjádřila Evropská komise i organizace pro lidská práva. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.
Sociálnědemokratická vláda v Dánsku chce celé azylové řízení včetně pobytu žadatelů přesunout do Afriky. O návrhu zákona vlády premiérky Mette Frederiksenové bude už v následujícím týdnu hlasovat dánský parlament Folketing. Počet udělených azylů by se tak blížil k nule, píše deník Jyllands-Posten, na který se odvolává například švédská veřejnoprávní televize SVT Nyheter. Podle deníku Berlingske v případě přijetí zákona hrozí Dánsku až vyloučení z azylové spolupráce v rámci dublinských dohod.
Téměř bojové scény v severoafrickém městě Ceuta, jedné ze dvou výsep Španělska na opačném kontinentě, skončily odsunem valné většiny migrantů zpátky do Maroka. Nebyla to plnokrevná krize ve formátu roku 2015, spíše „demoverze“ toho, co by se mohlo stát, určená k poučení madridské vlády. Maroko si totiž dělá nárok na Západní Saharu, území bývalé španělské kolonie, které de facto drží a spravuje od roku 1975
Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí další stovky migrantů ze sousedního Maroka poté, co tam v pondělí přes moře podél pobřeží připlulo či připlavalo na 6000 běženců. Z nich už 1600 místní úřady vrátily, další tisíce se ale dál snaží dostat do Španělska i přesto, že vláda noci nasadila i vojáky a obrněná vozidla. Informoval o tom místní deník El Faro de Ceuta. Pondělní vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84.000 obyvatel, byla bezprecedentní.
Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl nasměrovávat do zemí mimo evropský kontinent, napsal deník Le Monde. Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, je horkým kandidátem Rwanda. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie.
Akutní krize čínského koronaviru sebrala pozornost krizím chronickým. Migrační, dluhové, integrační. Neznamená to, že se vyřešily. Jen se odsunuly pod povrch. Tam dál bují. Naplno zase propuknou, až se vyčerpá pozornost krize aktuální. To je český pohled. Ne všude v Evropě je stejný. I přes krizi akutní tam vyhřezávají projevy těch chronických, dlouho neřešených.
Bývalý brexitový vyjednavač a možný kandidát na francouzského prezidenta Michel Barnier navrhuje na tři až pět let zastavit imigraci do Francie ze zemí mimo EU. Země by tak podle něj získala čas na přehodnocení a úpravu imigračních pravidel. Současnou imigraci považuje za hrozbu pro Francii. Píše o tom například Politico či The Independent.
Na italském ostrově Lampedusa, který se nachází v blízkosti libyjských břehů, v neděli přistálo celkem 1 200 migrantů. Některým z nich musela v moři pomoci italská pobřežní stráž a finanční policie, uvedla agentura ANSA. Jedná se o jedno z nejvyšších čísel od začátku roku. Počty migrantů, kteří připluli do Itálie, se výrazně zvýšily v květnu. Liga, která je součástí vládní koalice, tlačí na premiéra Maria Draghiho, aby se nápor zastavil. Na Lampedusu od noci na neděli doplulo devět člunů a plavidel, jež měly na palubě přes 1200 lidí.
Nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad Afričanem potrestaným za znásilnění nezletilé dívky na Litoměřicku. Justice mu vyměřila čtyři roky vězení a ústavní léčbu. NS rozhodoval bez veřejného jednání. Abdalláh Ibráhím Diallo, jenž se narodil v Libyi, neúspěšně žádal o azyl v Německu, kde byl třikrát trestán. Do Česka přijel vlakem. V červnu 2019 po poledni na silnici u obce Lukavec zezadu uchopil za rameno patnáctiletou dívku, povalil ji do trávy a znásilnil.
Sypal si popel na hlavu, ale nebylo to nic platné. Hertha Berlín propustila trenéra brankářů Zsolta Petryho za komentáře na téma homosexuality a migrace v maďarském tisku. Německý fotbalový tým uvedl, že byl s prací bývalého maďarského reprezentanta spokojen, ale jeho výroky se neslučují s klubovými hodnotami, k nimž patří tolerance a diverzita. Čtyřiapadesátiletý Petry v deníku Magyar Nemzet kritizoval evropský postoj k migraci.
Joe Biden se znovu a znovu přesvědčuje o tom, že ne veškerá politika Donalda Trumpa byla veskrze mylná. Nejnovějším příkladem je imigrační politika. Stavba zdi na jižní hranici USA dlouho byla trnem v oku demokratů. K tomu se přidaly obrázky z táborů pro uprchlíky, které působily značně drasticky. Děti v železných klecích, spící pod tenkými dekami.
Dánská sociálně demokratická vláda bude dále zpřísňovat zákon jehož cílem je snížit podíl obyvatel „nezápadního původu“ v chudých městských čtvrtích. V návrhu novely zákona chce ministr vnitra a bydlení Kaare Dybvad Bek do deseti let snížit podíl „nezápadních“ obyvatel na 30 procent. Dosavadní zákon přijatý dřívější pravicovou vládou nebyl dostatečně razantní, když jeho cílem bylo snížení počtu obyvatel z jiného kulturního prostředí v problematických čtvrtích na 50 procent.
Itálie chce rázněji bojovat s nelegálními migranty z Tuniska, a pošle proto na pomoc tuniským úřadům hlídkovací lodě a letadla.
Evropská komise ve středu představila návrh nového azylového a migračního systému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.
Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.
Zdá se, že Západu dělá mnohem větší potíže srovnat se s hrozbou koronaviru než národům v tzv. třetím světě. Afrika, kde žije 1,2 miliardy obyvatel, hlásí méně obětí covidu-19 než 66milionová Británie, respektive kontinent dodnes sužovaný malárií se asi neobtěžuje tolik testovat; v Berlíně jezdí disciplinovaní Němci hromadnou dopravou s rouškami a Turci ne. Nejnovější kontrast v chování poskytuje řecký ostrov Lesbos, na němž se rozkládá, přesněji řečeno rozkládal největší utečenecký tábor v EU jménem Moria.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil nevybíravě rakouského kancléře Sebastiana Kurze z „ubohé situace“ evropské migrační politiky.
Německá loď Louise Michel zakoupená umělcem Banksym, byla představená veřejnosti sotva v pátek a už v sobotu přeplněná migranty se dožadovala přistání v evropských přístavech.
Španělská socialistická vláda, která se africké migraci jinak příliš nebrání, plánuje postavit kolem svých severoafrických enkláv Ceuta a Melilla 10 metrů vysoké zdi opatřené nahoře válcem, aby zastavila nájezdy davů migrantů i jednotlivé pokusy dostat se do země.
Italský senátor Matteo Salvini může být souzen v další kauze týkající se jeho protiimigrační politiky, kterou prosazoval jako ministr vnitra od června 2018 do září 2019.
Video zveřejněné řeckou pobřežní hlídkou ukazuje, jak se snaží loď turecká pobřežní stráž v Egejském moři doprovodit lodě s ilegálními migranty do řeckých teritoriálních vod.
Výrok soudu je nepřijatelný. Maďarská vláda odmítá přijmout verdikt Soudního dvora Evropské unie, podle něhož se tranzitní zóny na hranicích Maďarska se Srbskem prakticky rovnají zadržování bez zákonného důvodu a migranti mají být odtamtud puštěni.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.
Desetitisíce migrantů, snažící se dostat do EU přes turecko-řeckou hranici, slzný plyn a kouřové bomby. Tak dnes vypadá situace na jihu Evropy. Podle českého velvyslance v Athénách Jakuba Karfíka má Řecko situaci pod kontrolou. Zároveň se ale značně změnila atmosféra v zemi. „Fakt, že do pohybu uprchlíků z válečné oblasti v Sýrii se nabalila ekonomická migrace z jiných regionů, změnil pohled Řeků na situaci,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 s tím, že místní pomáhají řeckým vojákům bránit hranice. „Toho jsme ještě svědky nebyli,“ říká Karfík.
