Antifašismus komunistů opět na scéně
V Berlíně a napříč celým Německem vypukla panika, že se k moci nepřímo dostávají nacisté. Kemmerichovi se začaly vyčítat hlasy od poslanců AfD
V Berlíně a napříč celým Německem vypukla panika, že se k moci nepřímo dostávají nacisté. Kemmerichovi se začaly vyčítat hlasy od poslanců AfD
Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se dohodli, že budou nadále podporovat projekt plynovodu Nord Stream 2.
Americký prezident je podle Němců nejnebezpečnější ze světových vůdců. V hlasování „porazil“ i svůj ruský protějšek Vladimira Putina či severokorejského vůdce Kim Čong-una. Vyplývá to z průzkumu britské analytické společnosti YouGov.
Německá kancléřka Angela Merkelová dohnala prvního kancléře poválečné spolkové republiky Konrada Adenauera co do počtu dní v úřadě. V neděli vstoupila 65letá křesťanskodemokratická (CDU) politička do 5143. dne svého vládnutí. Přesně tolik dní, od 15. září 1949 do 15. října 1963, byl v kancléřském úřadě Adenauer (CDU).
Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová v pátek překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.
Německá kancléřka Angela Merkelová začátkem příštího měsíce poprvé navštíví bývalý nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Na svých internetových stránkách o tom napsal deník Süddeutsche Zeitung a připomněl, že někdejší vyhlazovací tábor na jihu Polska zatím navštívili jen dva šéfové německé vlády.
Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem.
Znovusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se původně myslelo, je přesvědčena kancléřka Angela Merkelová.
Nepřivážejte projev, přivezte plán, řekl generální tajemník OSN António Guterres hlavám států a vlád již několik měsíců před klimatickým summitem OSN. Později zopakoval, že nechce slyšet líbivé projevy, ale konkrétní závazky. A český premiér z tohoto důvodu, jak sám tvrdí, odmítl vystoupit (více zde). Zatím jsou dostupné dílčí zprávy, co světoví státníci včera v New Yorku slíbili.
Strany německé vládní koalice – CDU, CSU a SPD – se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle německých médií počítá i se stanovením ceny za tunu CO2 vyprodukovanou v oblastech dopravy a bydlení. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, v pátek odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Německo jako jedna z předních ekologických velmocí si nadále láme hlavu, jak efektivně bojovat proti obávaným klimatickým změnám. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že její země se nebude zdráhat utratit za účinná řešení bilionové částky. Z tématu se však také pomalu stává hrozba pro současnou vládní koalici CDU/CSU a SPD. Zatímco umírněnější křesťanští demokraté považují některá opatření za příliš radikální, socialisté prosazují povinnost učinit „drastické kroky“.
Ve středu Johnson přešel do protiútoku. Požádal královnu o odročení parlamentu.
Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil ve středu v Berlíně před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna.
Německá kancléřka Angela Merkelová se chce brzy osobně sejít s britským premiérem Borisem Johnsonem a hovořit s ním o brexitu a dalších společných tématech. Oznámil to v pátek mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Řekl, že schůzka je plánována na nejbližší dobu, termín ale neupřesnil. Podle deníku The Guardian německá kancléřka Johnsona v Berlíně přivítá už ve středu, o den dříve se údajně očekává setkání britského premiéra s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Němečtí zelení se poprvé stali nejsilnější stranou v průzkumech už v červnu a o dva měsíce později se drží pořád na vrcholu. S vládní konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se dělí o první místo s 26 % hlasů. Vyplývá to z průzkumu pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v létě znovu rozjela po Evropě varovat před blížící se apokalypsou a na pátečním shromáždění v Berlíně se zavázala pokračovat v kampani, která má donutit vlády po celém světě k větší aktivitě v boji s klimatickou změnou.
Proces obsazování vrcholných postů v jejích institucích ukázal, že Evropská unie by si zasloužila více demokracie. Rozhodování je nadále příliš závislé na vůli francouzsko-německého spojenectví.
Německá kancléřka Angela Merkelová netrpí žádnou vážnou chorobou, a to ani Parkinsonovou nemocí, píše list Stuttgarter Zeitung.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Německá sociální demokracie (SPD) zatím neodchází z koaliční vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (CDU). Na tiskové konferenci v Berlíně se tak vyjádřila dosavadní místopředsedkyně SPD Malu Dreyerová, jež je po překvapivém odchodu Andrey Nahlesové z čela strany jedním z trojice politiků, kteří SPD dočasně vedou. Řádného předsedu si sociální demokraté zvolí později.
Německá kancléřka Angela Merkelová sice do čela příští Evropské komise oficiálně prosazuje lidoveckého kandidáta Manfreda Webera, její podpora má ale své hranice, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Skutečnou favoritkou šéfky spolkové vlády je podle něj totiž dánská liberální kandidátka Margrethe Vestagerová.
Německá kancléřka Angela Merkelová jasně odmítla návrhy na vyvlastňování bytů v majetku velkých firem. Parlamentu, v němž čelila otázkám poslanců, řekla, že problémy s nedostatkem bytů a růstem nájmů je potřeba řešit jinak. „Vyvlastnění považuji za špatnou cestu,“ zdůraznila opakovaně Merkelová, podle níž by takový krok vůbec nepřispěl k tomu, aby se začalo stavět více bytů.
O recipročně vyrovnaný obchod mezi Čínou a evropskými zeměmi se v Paříži mimo jiné zasazovali francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová při jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Nejvýznamnější vedoucí politici Evropské unie se podle agentury AFP snažili při schůzce prezentovat Evropu jako jednotnou v hlavních světových otázkách.
Německý Bundestag po vzoru Francie schválil vznik společného sněmu, který vychází francouzsko-německé smlouvy o kooperaci z Cách podepsané v lednu a jež má prohloubit vazby mezi zeměmi. Zasedání se bude účastnit celkem stovka poslanců, po padesáti z každé země. Na prvním zasedání budou poslanci řešit například myšlenku evropské armády, píše německý server Deutsche Welle.
Evropou včetně České republiky a českých médií jde pověst o velkém politickém znovuzrození. Podle této pověsti se německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) vrací poněkud doprava a obecně vzato ke zdravému rozumu, což by samozřejmě mělo velký význam pro celou Evropskou unii. Ukazuje se prý, že nová předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nakonec není kopií kancléřky Angely Merkelové, ačkoliv ta si ji vybrala jako nástupkyni.
Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila návrh předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové vybudovat spolu s Francií evropskou letadlovou loď. Projekt má za cíl posílit společnou evropskou obrannou politiku a zvýšit váhu EU ve světě, informovala agentura DPA. Merkelová po setkání s lotyšským premiérem uvedla, že „by bylo opravdu dobré, kdyby evropská strana disponovala takovouto výzbrojí“, ačkoliv má EU v oblasti obranné politiky nyní jiné priority.
Německé ministerstvo obrany zřejmě nepotěší řadu ministrů, jejichž cestování vládním speciálem chce omezit na základě jejich nově zavedené nižší priority. Ministerstvo tak chce do budoucna zabránit „trapasům“ při cestování nejvyšších představitelů Německa. Informuje o tom německá Deutsche Welle s odkazem na dokument získaný týdeníkem Der Spiegel. Pravdivost dokumentů potvrdilo i německé letectvo.
Letadla a palubní personál, jež zajišťují lety německých vládních představitelů a prezidenta i téměř po 30 letech, kdy sjednocené Německo znovu učinilo svým hlavním městem Berlín, stále sídlí v německém Bonnu. Vláda, prezident a většina spolkových ministerstev mají ale už dlouho svá sídla v Berlíně. Kvůli tomu létá mezi dvěma značně vzdálenými městy (vzduchem činí vzdálenost cca 480 kilometrů) 800 prázdných letadel ročně. To kritizují opoziční Zelení, uvedla televize ARD.
Zásadní názorové rozdíly mezi Spojenými státy a Německem, potažmo celou Evropskou unii, na otázky jako je přístup k Íránu, fungování Severoatlantické aliance nebo vzájemné obchodní vztahy se v sobotu ukázaly na mnichovské bezpečnostní konferenci. Americký viceprezident Mike Pence dal totiž ve svém projevu v těchto oblastech najevo zcela jiné priority než německá kancléřka Angela Merkelová.
Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.