Tag: ekonomika

Články k tagu

Maláčová prosadila svou. Minimální mzda se zvýší na 14 600

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.

Hospodářské ochlazení bude citelnější

Nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že v loňském roce Česká republika dosáhla dalšího psychologicky důležitého milníku. HDP na hlavu přepočtený na paritu kupní síly jsme loni s 39 741 dolary měli poprvé vyšší než Španělsko, byť jen zhruba o 30 dolarů. Za posledních šest let každopádně výkon české ekonomiky poskočil téměř o čtvrtinu.

Česká ekonomika vstoupila do fáze zpomalování růstu

Dnešní údaje o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí potvrdily, že česká ekonomika se dostala do fáze zpomalování růstu. To by přitom mělo nadále pokračovat, vyplývá z vyjádření ČTK oslovených analytiků. I tak je ale její výkon podle ekonomů ve srovnání s vývojem v Německu velmi dobrý. Za celý letošní rok by tak ekonomika měla stoupnout o zhruba 2,5 procenta, zatímco loni to bylo o 2,9 procenta.

Česko-německé srovnání vědců. Češi poráží Němce pouze ve výzkumu ekonomie

Dají se srovnávat česká vědecká pracoviště s těmi německými? Výhodou pro naše západní sousedy jsou především násobně lepší finanční podmínky a mnohaletá úspěšná spolupráce s průmyslem. Přesto existují obory, ve kterých Němce čeští výzkumníci předbíhají. Jde především o výzkum ekonomie, jak ukazuje komparativní studie na téma srovnání Akademie věd ČR (AV ČR) se Společností Maxe Plancka (Max Planck Gesellschaft – MPG) z dílny Technologického centra Akademie věd.

Česko, rovnostářská oáza Evropy

Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.

Jsme bohatší než Španělé, ale vyděláváme o polovinu méně

Když se Řecko před osmi lety dostalo na hranu státního bankrotu, trefně se o něm psalo jako o chudé zemi bohatých lidí. Platy Řeků v porovnání s bohatstvím, jaké byla jejich země schopna vytvořit, byly neúměrně vysoké. Na evropské poměry unikátní. Táhli je nahoru hlavně přeplácení státní zaměstnanci. Jim se musel přizpůsobovat soukromý byznys, aby mu stát lidi nepřetáhl. Bylo zřejmé, že dřív nebo později se tento model zhroutí. Stalo se.

Quo vadis, Česko?

Byl to úspěch. Třicet let uplynulo jako voda, Češi a další národy se po pádu komunismu začlenili do spořádaného světa staré dobré Evropy. Jenže teď na obzoru hrozí nová rizika. Populace stárne a tím se otevírají dveře pro nekontrolovanou migraci z východu.

Írán oznámil pohádkový nález – nové ropné pole s 53 mld. barelů. Problémem mohou být sankce USA

Íránský prezident Hasan Rúhání v neděli oznámil, že na jihu země bylo objeveno nové ropné pole, kde se podle odhadů nachází zhruba 53 miliard barelů ropy. Pokud je informace pravdivá, představovalo by to podle agentury AP zvětšení prokázaných íránských ropných rezerv zhruba o třetinu. Írán dosud uváděl, že má 150 miliard barelů ropných rezerv.

Klaus: Kritika transformace má mířit na právníky, ekonomové byli připraveni

Pokud chce někdo kritizovat nedokonalý právní rámec ekonomické transformace po roce 1989, měl by mířit na tehdejší právníky, míní bývalý předseda vlády a někdejší prezident Václav Klaus. Zatímco ekonomové, mezi které sám patří, byli podle Klause na pád komunistické totality dobře připraveni a předem promýšleli další kroky, právníci nikoliv. Klaus to ve čtvrtek řekl v Brně na konferenci o polistopadovém vývoji, někteří přítomní právní profesionálové s jeho názorem polemizovali.

Koho zasáhne krize

Největší automobilka světa, německý Volkswagen, varuje, že krize automobilového průmyslu se prohlubuje. Prodej aut má letos klesnout celosvětově o 4 procenta. Bude to už druhý rok pádu. Ten horší. Loni se prodeje nových aut propadly o 0,5 procenta. Průmysl, na kterém je existenčně závislá česká ekonomika vůbec nejvíc na světě, dostává rány ze všech stran. Ta největší je psychologická. Auto dnes vypadá jako hodně riziková a hodně krátkodobá investice. V překotném čase si v boji proti klimatické změně, do kterého se pustila Evropa, nikdo nemůže být jistý, jak dlouho ještě bude moci za současných finančních podmínek vozem se spalovacím motorem jezdit.

Stát utrácí víc než roste ekonomika. Budeme platit nejvyšší daně za poslednich 25 let

S rekordním navýšením daňového zatížení počítá ministerstvo financí na příští rok. Složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl výnosů z daní, cel a povinných příspěvků za sociální a zdravotní pojištění na HDP, totiž vzroste na 35,9 procenta. Data evropský statistický úřad Eurostat však ve své prognóze na příští rok zhoršuje, protože uvádí navýšení na 36,2 procenta. Šlo by tak o nejvyšší daňové zatížení za posledních 25 let.

Doing Business 2020: Vysvědčení lenosti

Za všechno mohou stavební úřady. Zhruba takové poučení si odnesla veřejnost z publikace Doing Business 2020 od Světové banky, v níž se Česko oproti předchozím letům opět propadlo. Ještě podle tři roky staré studie Doing Business 2017 byli Češi v kvalitě podnikatelského prostředí na světě sedmadvacátí, letos už jim patří 41. příčka. Samozřejmě otázka zní, jestli tento propad zvládlo pár stovek úředníků na magistrátech.

Zdroje tu jsou a budou

Tučná léta nejsilnější prosperity v dějinách samostatné České republiky míří ke konci. Čeká nás éra zpomalení a útlumu. Zatím nikdo nedokáže říct, jestli to bude nějaká vážnější hospodářská krize. Naše vývozní ekonomika je velmi silně navázána na Německo, kde už je útlum hodně cítit. Andrej Babiš je přinejmenším svými voliči vnímán jako vůdce prosperity.

Past low cost země

Mezi opravdu bohatými zeměmi s vysokou životní úrovní a těmi ostatními vede jasná dělicí linie. Ti bohatí vydělávají na tom, že mají nápady a umějí je prodávat. Stojí na začátku a na konci celé podnikatelské křivky, které se říká smějící se ekonomika. Má tvar U. Největší zisky a platy jsou na vrcholcích toho U. V koutcích úsměvu. Na tom levém je nápad, návrh, design. Na na tom pravém značka, marketing, příběh, schopnost získat pro tu věc zákazníky a umět ji prodat.

Měsíc, kdy do Česka přišla krize

Zprávy o srpnovém stavu českého průmyslu nechaly většinu ekonomů chladnými a není divu. Přece jen jde o letní měsíc, který není třeba brát úplně vážně. Přesto se stal křižovatkou, za níž Česká republika vstupuje do krizového období. Tím pochopitelně vzniká otázka, jak hledat cestu k nové prosperitě.

Česko zůstalo 22. nejsvobodnější ze 162 ekonomik světa. Díky katastrofické situaci jinde?

Česká republika je 22. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 162 sledovaných států světa. Umístila se tak na stejné příčce jako o rok dříve. Vyplývá to z zveřejněného žebříčku „Economic Freedom of the World Index“ (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. Nejsvobodnější zemí světa zůstal podle žebříčku Hongkong, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela.

Peníze docházejí i Praze. Zdražily obecní byty, vodné a stočné i elektřina

Pražská koalice za necelý rok své vlády zdražila co mohla. Zatím naposledy se zastupitelé shodli na tom, že navýší koeficient na výpočet daně z nemovitosti, takže některé části si od nového roku budou účtovat až dvojnásobek částky. Vedení Prahy ve složení Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu stále více komplikuje život občanů metropole vyššími cenami za služby. Podle opozice jsou důvodem zejména vysoké výdaje, které musí magistrát pod vedením Zdeňka Hřiba kompenzovat zdražením.

Proč zkrachoval Thomas Cook? Nešťastná fúze a Airbnb. Lidé tráví dovolenou jinak

Náhlý krach britského giganta cestovních kanceláří Thomase Cooka vyvolal otázky a obavy na poli cestovního podnikání. Společnost s téměř 180letou tradicí totiž disponovala poměrně rozsáhlým majetkem. Na počátku všech problémů kanceláře byla pravděpodobně nešťastná fúze, zvyšující se dluhy a v neposlední řadě také úpadek zájmu klientů o klasické pobytové zájezdy zaviněný rozmachem internetových prodejců dovolených a letenek. Bezprostředním důvodem pádu byl pak zřejmě fakt, že se podniku nepodařilo získat záchranný úvěr 200 milionů liber.

Hypoteční trh se nadále propadá. Oproti minulému roku ztratil třetinu zájemců

Drahé byty a přísné podmínky pro sjednání hypotéky odrazují zájemce o úvěry. Už osmým měsícem klesá průměrná úroková sazba, která se z původních tří procent dostala v srpnu na 2,61 procenta. Spolu s tím klesá i samotný zájem o hypotéky, kdy ve srovnání se srpnem loňského roku došlo k propadu o více než 25,5 miliard. To je celá třetina trhu.