Tag: ekonomika

Články k tagu

Éra po koronaviru

Lidé se snaží chránit si zdraví a vyhnout se dočasné ztrátě svobody v karanténách a izolacích. Do řady zemí přivezli koronavirus první obchodníci a manažeři cestující po konferencích a turisté. Proto dnes každý se zdravým úsudkem zvažuje, jestli je jeho pracovní cesta nutná a nepřináší zbytečný risk.

První ohrožení od pádu Lehman Brothers

Odhadovat, jak epidemie koronaviru zasáhne světovou a českou ekonomiku, je z delší časové perspektivy nemožné. Infekce už se dostala do většiny evropských zemí včetně České republiky. V sousedním Německu, s nímž jsme velmi těsně ekonomicky propojeni, už se případy nákazy počítají v desítkách. Ze severní Itálie, jednoho z vůbec nejbohatších, ekonomicky nejvyspělejších a civilizačně nejvíc sofistikovaných regionů celé Evropy, se stalo po Číně, Koreji a Japonsku čtvrté největší epicentrum nákazy na světě. Ta se tam šíří rekordně rychle. Kromě samotného viru ale o jejím zásahu do ekonomiky a životní úrovně rozhodne i to, jak na nemoc budou reagovat vlády a lidé. Velmi bude záležet na tom, jestli se politici přímo rozhodnou úplně uzavřít a izolovat větší území, jak to udělali nejdřív Číňané v masovém měřítku a posléze i Italové v menším.

Koronavirus bude mít drtivý dopad na český rozpočet. Schodek může být až 60 miliard

Dopravní společnosti ruší linky, část škol zůstává zavřená a některé firmy raději posílají své zaměstnance domů. To je jen výsek problémů, které jsou spojené s koronavirem a jeho šířením. OECD navíc zhoršila výhled globální ekonomiky a experti varují, že kvůli dopadům epidemie může například také schodek českého státního rozpočtu stoupnout z 40 miliard na 60.

Čínská nemoc

V neděli 23. února to byl přesně měsíc ode dne, kdy Čína poprvé otevřeně přiznala, že nový koronavirus ze stejné rodiny virů jako SARS představuje velmi vážné riziko. Okamžitě zavřela do karantény epicentrum nákazy ve městě Wu-chan a s ním dalších přes šedesát milionů obyvatel. Dnes, měsíc poté, je v nějakém druhu karantény s omezeným pohybem pohybem přes 750 milionů obyvatel Číny. Skoro polovina nejlidnatějšího státu světa. Země je fakticky odříznutá od přímého spojení s okolním světem. Lidé, kteří Čínu navštívili, putují ve většině zemí přímo do karantén. Epidemie už v počtu nakažených, obětí i zemích registrujících nákazu násobně převýšila SARS z let 2002 a 2003.

ČNB překvapivě zvýšila sazby, koruna posílila pod 25 korun za euro

Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě poprvé od loňského května zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Koruna následně prudce posílila pod 25 korun za euro a po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala dokonce za 24,92 Kč/EUR, tedy na nejsilnější hodnotě od října 2012. Podle analytiků dnešní rozhodnutí ČNB bude znamenat pozvolné zdražení hypoték a dalších úvěrů.

Konec levných hypoték. Cesta k vlastnímu bydlení se ještě více zkomplikuje

Po dlouhodobém snižování úrokových sazeb hypoték nastanou pro jejich zájemce opět horší časy. Podle ekonomů začala nyní nejvýhodnější doba pro sjednání hypotéky, s jejich zlevňováním je totiž patrně definitivní konec. V době až dvacetiprocentního nadhodnocení cen nemovitostí se tak zhoršené podmínky pro pořízení vlastního bydlení ještě prohloubí.

Nejbohatší mezi Moskvou a Berlínem

Není úplně přesné říkat, že Česko je nejrovnostářštější zemí světa. Možná se majetky a příjmy většiny lidí příliš neliší, ovšem ze srovnatelných zemí máme také nejvíc multimiliardářů. Přes veškeré rovnostářství jsou v Česku největší majetkové rozdíly z celé Evropy. To není pro danou zemi vždy požehnáním.

Daňová zátěž se musí přesunout z lidí na velké korporace, říká první žena Pirátů

V Česku je příliš velké zdanění práce, čím víc pracujeme, tím víc daní platíme, říká staronová první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Tu Piráti potvrdili ve funkci na víkendovém volebním fóru v Ostravě. V kandidátském projevu a nyní v rozhovoru pro deník Echo24 mluvila o potřebě detailního programu Pirátů pro ekonomiku. Piráti se po příštím sněmovních volbách vidí ve vládě.

Krmelec zas a znova

Autorem termínu „krmelec Evropy“ je zřejmě ekonom Karel Kříž. Použil ho v Salonu Týdeníku Echo v březnu 2018 k tématu, na které ovšem Kříž upozorňoval už dřív, jako jeden z prvních u nás – odlivu kapitálu prostřednictvím zahraničních majitelů valné části ekonomiky.

Národní investiční plán je seznamem údržbářských prací, říká ekonomka Lipovská

Vytvoření Národního investičního plánu je samo o sobě dobrou myšlenkou, přesto jej vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) vytvořila ledabyle. Chybí v něm představa skutečných investic, které by přinesly peníze do státní kasy. V rozhovoru pro Echo24 to mimo jiné řekla ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská.

Penze se zvyšují, všichni důchodci si polepší minimálně o 371 Kč

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od prvního dne nového roku zvyšují. Všichni jejich příjemci si polepší minimálně o 371 korun. Další přidání pak závisí na výši jejich dosavadní penze. Procentní část důchodu, v níž se odráží odpracovaná doba a předchozí výdělky, se totiž zvedá o 5,2 procenta. Průměrná starobní penze tak roste celkem o 900 korun. U lidí, kteří pobírali méně než průměrných 13.426 korun, je tedy celkové navýšení menší.

Rok levného piva

První květen 2020 nebude svátkem práce ani časem lásky. Toho dne dojde k největšímu poklesu daňové sazby za deset let a bude se týkat točeného piva, u kterého DPH spadne z jedenadvaceti procent na deset. Dvanáctka prazdroje dnes čepovaná za padesát korun může za pět měsíců stát o pět korun méně, desítka v ceně poblíž třiceti korun zlevní o tři koruny, a přitom se míra zisku nesníží. Pro národ pivařů událost roku.

Desítky. Éra pseudoelit

Zítra končí desetiletí začínající desítkou. Bylo zlomové a proměnilo svět víc než první dekáda druhého tisíciletí, byť do ní patří tak zlomový moment, jakým bylo 11. září 2001. Tehdy ale ještě západní společnosti držely pohromadě. Nezačaly se samy poškozovat polarizací a vyhrocenými vnitřními spory.

Nobelista Stiglitz: Kvůli klimatu není třeba zastavit růst ani odsoudit lidi ke strádání

Podle amerického ekonoma a držitele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze není pravda, že lze dosáhnout cílů pařížské klimatické dohody jen tím, že zastavíme ekonomický růst. Máme podle něj řadu možností, jak ho zkvalitnit a zmírnit tak dopad na klima, „aniž bychom odsoudili miliardy lidí ke strádání“. Stiglitz to uvedl v komentáři pro server Project Syndicate.

Maláčová prosadila svou. Minimální mzda se zvýší na 14 600

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun, vláda v pondělí schválila příslušné nařízení. Informoval o tom předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Koaliční hnutí ANO a ČSSD se na částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.