Havlíček: Vláda nebude řešit ekonomickou situaci zvýšením daní
Vláda nebude řešit současnou ekonomickou situaci vyvolanou koronavirem zvýšením daní.
Vláda nebude řešit současnou ekonomickou situaci vyvolanou koronavirem zvýšením daní.
Prezident Miloš Zeman je pro pokračování současného restriktivního způsobu boje s epidemií nového typu koronaviru v České republice.
Vláda Andreje Babiše zvolila při záchraně ekonomiky před následky koronavirového vypnutí zvláštní taktiku. Místo aby pomohla udržet hospodářství v chodu přímou plošnou pomocí firmám především tím, že jim ve velké míře odloží a případně rovnou promine daně a sociální pojištění, tlačí svými rozhodnutími do pomoci soukromé firmy. Žádá po nich, aby odkládaly svým věřitelům splátky nebo nájmy. První na ráně byly banky.
Česká vláda by měla začít zveřejňovat všechny podklady, na základě kterých rozhoduje o svých mimořádných opatřeních nebo úlevách pro živnostníky, vyzvala ministry nová občanská platforma KoroNERV-20. Mezi jej členy patří kupříkladu bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, ekonom Tomáš Sedláček nebo ekonomická novinářka deníku Echo24 Lenka Zlámalová. Podle iniciativy je smrtnost na nákazu novým koronavirem zkreslená, zejména vzhledem k absenci testování velké většiny populace.
České hospodářství má za sebou měsíc umrtvení, které mu vláda naordinovala v rámci svého boje s koronavirem. Co se v ekonomice reálně děje? Jak dlouho může přežít takový experiment? A jak firmám, jimž předtím vypnul trh, český kabinet pomáhá? V Salonu Týdeníku Echo se na dálku sešli náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková, pod niž na ministerstvu spadá sekce hospodářské politiky a podnikání, hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková a ekonom z Value Added Karel Kříž.
Ministerstvo financí ve zveřejněné prognóze očekává letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Příští rok by ale měla podle úřadu česká ekonomika vykázat růst o 3,1 procenta. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Loni ekonomika stoupla podle dat Českého statistického úřadu z konce března o 2,5 procenta.
Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že stále víc testujeme, přesto počet nových případů koronaviru neroste. Premiér doporučuje rušit karanténu. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi,“ řekl Právu. To může těžko znamenat něco jiného než potěšitelnou skutečnost, že epidemie COVID-19 odchází, aniž přímo napáchala zásadní škody.
Čím dřív pochopíme, že státními zásahy proti šíření nákazy koronaviru oslabená ekonomika se náhle zastavila ze dne na den tak jako nikdy od druhé světové války, tím líp tu krizi ustojíme a s nejmenší bolestí přežijeme. Je to doba, která si žádá mimořádné kroky. Státy všude na světě pumpují do svých hospodářství rekordní sumy, aby je udržely v chodu. A hledají všechny možné cesty, jak zabránit nevratným spirálám bankrotů, insolvencí, pádů bank a propouštění. My jsme zatím ve vládní pomoci ekonomice spíš na chvostu. Premiér Andrej Babiš slíbil až 900 miliard korun, částku na úrovni 17 procent HDP. Jeho vláda ale zatím dokázala v Poslanecké sněmovně prosadit jen pomoc za desítky miliard korun. Navíc byrokraticky náročnou.
O uplynulém víkendu už měla epidemie koronaviru za sebou vrchol také v Evropě. V tomto týdnu se ještě může projevit, přesto dosud trvající obavy z nemoci COVID-19 přebila jiná agenda. Jak vystoupit z režimu karantény a zachránit ekonomiku, těžce poškozenou zákazem vycházení a dalšími opatřeními proti šíření viru. Zvlášť naléhavou se stala tato otázka v Česku, které mělo karanténu vedle Itálie a Španělska nejpřísnější v Evropě.
Banky několikaměsíční odložení splátek hypoték a úvěrů kvůli koronaviru již umožňují. Reagovaly na dnešní návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na plošné odložení splátek. Zatím přijaly desítky tisíc žádostí. Největší podíl mají hypotéky a spotřebitelské úvěry.
USA se aktuálně potýká s rozsáhlou pandemií koronaviru. Nakažených je více než 120 tisíc lidí a již více než 2 tisíce lidí onemocnění Covid-19 podlehlo. S radou, jak zlepšit současný stav, přispěchal český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na Twitteru napsal, aby se vydal „českou cestou“, tedy aby Američané začali na veřejnosti nosit roušky.
Co jsme z toho tradičního českého šetření, kdy měli? Mohlo by se zdát, že jsme již z našich předchozích stoletých (a hlavně z těch posledních) šetřících avantýr dostatečně vyškoleni. Ale není tomu tak.
Přísná opatření v boji s koronavirem budou mít nepochybně tvrdý dopad na tuzemskou gastronomii. Na to se snaží upozornit sedmnáct známých restauratérů a gastronomů, mezi nimi například šéfkuchaři Zdeněk Pohlreich, Emanuel Ridi nebo kuchař a podnikatel Tomáš Karpíšek se skupinou Ambiente, kteří formou otevřeného dopisu požadují po státu přímou finanční pomoc. „Pokud pomoc vlády nebude rychlá, budeme muset vyhlásit insolvenci,“ shodují se.
Exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se ostře pustil do premiéra Andreje Babiše (ANO). A to kvůli vládní změně právní taktiky, kdy kabinet nově vydanými opatřeními značně snížil šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kalousek kvůli tomu premiéra označil za svini. Výrok přichází den poté, co Kalousek uvedl, že by mu stačilo pár hodin na ministerstvu financí, aby našel 40 miliard pro zasažené živnostníky.
Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.
Ekonomika se zásahem státu proti koronaviru v mnoha branžích fakticky zastavila. Vlády všude po světě chystají záchranné plány, jaké nemají obdoby od druhé světové války. Dopady zastavených ekonomik se zatím těžko odhadují. Většinu zasažených zemí ale čekají dvouciferné hospodářské pády. Jejich hloubka se těžko odhaduje do chvíle, než bude zejmé, jak dlouho bude ekonomika stát. Andrej Babiš už slíbil ekonomickou pomoc a úlevy za 900 miliard korun. To je víc než 17 procent HDP.
Včerejší slova plukovníka Prymuly o možném zavření hranic třeba i na dva roky jsou tak absurdní, že by je člověk měl začít brát vážně.
Od začátku dubna odložte splátky všech úvěrů a úroků pro domácnosti a firmy, které o to požádají a které k tomu mají opodstatněný a doložitelný důvod. Akademici Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze vyzvali banky, aby zavedly úlevy bez jakýchkoliv sankcí. Výzvu podepsali například bývalý člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček, bývalý ministr hospodářství Karel Dyba či ekonom a poslanec Jan Skopeček (ODS).
V této době existují i radikálně jiné pohledy na koronavirovou krizi, od České republiky po Británii. Redakce Echa jeden takový v zájmu pokud možno otevřené debaty přináší.
Státní úřady nařídily na obranu před koronavirem přísnou karanténu a tím přivedly řadu podnikatelů, zaměstnanců i živnostníků do neřešitelné situace. Naštěstí zasáhne stejný stát a zajistí dost peněz, aby ekonomika nejtěžší časy přežila. Důvěra v populaci je velká, ať stát udělá cokoli.
Koronavirus nezabíjí jen lidi, ale celé ekonomiky. Aby se zabránilo šíření nemoci země zavírají široká odvětví. Zastavil se turismus, letadla nelátají, hospody a restaurace jsou zavřené, nepromítají kina, divadla nehrají. Hrozí, že virus zasáhne i velké korporace. Koncern Volkswagen zastavil výrobu ve svých továrnách. Ekonomové kreslí černé scénáře, kdy celá odvětví zmizí a nezaměstnanost vystoupá na desítky procent. V zoufalé snaze udržet ekonomiku při životě se světové státy pouští do intervencí a finančních injekcí, jaké tu nebyly snad od druhé světové války. Peníze přislíbené na záchranu ekonomiky se počítají v bilionech.
Epicentrum nákazy koronavirem se přesunulo z Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie do Evropy. Většina z nich, až na Velkou Británii, se uzavírá do izolací a karantén. Život se omezuje na nejnutnější potřeby. Zavřené jsou obchody s výjimkou potravin, lékáren, drogerií a prodejen dalších základních životních potřeb. Stejně jako restaurace a hotely. Fakticky úplně na čas skončila celá branže cestování. Agentura Reuters přinesla velmi symbolickou fotografii dlouhé řady odstavených strojů společnosti Lufthansa ve Frankfurtu nad Mohanem, třetím největším letišti Evropy. Všechna letadla zastavily i České aerolinie a jejich sesterská společnost Smart Wings.
Vláda od vyhlášení nouzového stavu dvanáctého března ve třech vlnách postupně omezovala volnost pohybu lidí. Nejdřív se zavřely restaurace večer, pak obchody kromě potravin, drogerií lékáren a dalších nezbytných potřeb a restaurace i přes den. Nakonec přišla karanténa celé země. Všechny ty kroky jsou tak jako jinde v zasažené Evropě vedeny jasnou logikou. Zabránit tomu, aby se lidé scházeli a potkávali. Nejde o to, zabarikádovat je doma a postavit před domy policii a armádu, která bude každého legitimovat, když si půjde nakoupit, jako se to dělo v Číně.
Druhý český prezident Václav Klaus sedí v pondělí ráno, po první noci zostřeného nouzového stavu, v práci. Má dobrou náladu. Na informaci, že redakce Týdeníku Echo absolvuje v tu chvíli svou první poradu na dálku po internetu, reaguje poznámkou, že u takových progresivistů ho to nepřekvapuje. Koronavirus prý sice nesmíme bagatelizovat, české hospodářství čeká náraz a státní rozpočet katastrofální výpadek. Nicméně představitelé státu by měli hledat i důvody pro naději a tu předávat lidem. Kde ji čerpá on?
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce v pondělí říct, jak zmírní dopady opatření proti koronaviru na podnikatele.
Některé banky poskytnou možnost tříměsíčního odkladu splátek úvěrů občanům a drobným podnikatelům, kteří byli postiženi v souvislosti s šířením nákazy novým koronavirem. Na opatření se dnes shodlo prezidium České bankovní asociace. Podrobnosti se klienti podle ní dozvědí od své banky. Ty je podle ankety ČTK zatím nezveřejnily. Některé banky ale k opatření nehodlají přistoupit.
Šoky většinou chodí v sériích. Přesně v takové sérii teď dostává zásah světová ekonomika. K epidemii koronaviru, která zasáhla vedle Číny, Koreje a Spojených států už také většinu evropských zemí, se přidal ropný šok. Od těch předchozích se liší v tom, že tentokrát neletí cena strategické suroviny prudce nahoru, ale naopak se propadla na nejnižší úroveň od války v Perském zálivu v roce 1991. V pondělí večer, kdy odcházelo toto číslo Týdeníku Echo do tiskárny, se cena severomořské ropy Brent propadla k 28 dolarům za barel. Je to náhlý, velmi prudký pád. Vyvolala ho svým rozhodnutím Saúdská Arábie, největší producent udávající tón ropnému kartelu OPEC. Rozjela rychlou cenovou válku proti Rusku, které chce připravit o jeho podíl na trhu. Obětí Saúdských Arabů jsou ale také američtí těžaři, kteří pumpují ropu z břidlicových ložisek. Technologie frakování je finančně dost náročná a od určité cenové hranice se těžba přestává vyplácet. V pondělí se cena propadla pod tuto laťku.
S každým dalším opatřením proti nákaze koronavirem se stupňuje negativní dopad na českou ekonomiku. Shodli se na tom analytici. Záležet bude podle nich na délce jejich trvání, dopady se mohou počítat v desetinách procenta HDP. Stát kvůli koronaviru od dnešních 18:00 zakázal akce nad 100 účastníků a od středy zrušil výuku na všech školách v Česku s výjimkou mateřských škol.
Měřit panikou to, co se děje ve světě, znamená neměřit úplně přesně. Pád akcií na newyorské burze při začátku pondělního obchodování o sedm procent byl dílem paniky, která svou velikostí odpovídá panice z 15. září 2008, kdy krach banky Lehman Brothers spustil nevídanou finanční krizi. Amerika se hroutí po zprávách o šíření koronaviru a pádu cen ropy a stejně jako před dvanácti lety to záhy bude špatné na celém světě, dalo by se říci. Ovšem pořád to je jenom projev zoufalství, které se zmocnilo obchodníků při vidině miliardových ztrát, a zásadní informaci o stavu ekonomiky, natož o jejích vyhlídkách v příštích měsících nepřináší.
Počet infikovaných novým typem koronaviru za posledních 24 hodin v Itálii vzrostl o 1247 případů, v zemi je tedy celkem 5883 nemocných.