Státem nařízené vypnutí ekonomiky a společnosti kvůli koronaviru se postupně uvolnilo. Už můžeme chodit nakupovat do všech obchodů. Využívat většinu služeb. Otevřely se zahrádky restaurací. Do škol mohli (nikoliv museli, což je problém) nastoupit studenti devátých tříd. Stále se nedá volně cestovat a zakázány jsou veřejné akce s více než stovkou lidí.
Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta od konce dubna nevlastní podíl v advokátní kanceláři Jansta, Kostka. Bude v ní však dále působit jako advokát. Informoval o tom řídící společník kanceláře Jakub Kotrba, který nyní vlastní 46procentní podíl. Většinový podíl, 51 procent, získal podle Kotrby Tomáš Chrenek, který v kanceláři jako advokát pracuje od roku 2015. Jansta spolu s dalšími lidmi čelí stíhání v kauze rozdělování sportovních dotací.
Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot.
Restart po koronavirovém zastavení ekonomiky přinese velké změny a turbulence do mnoha oborů. Jedním z těch, které zasáhne velmi výrazně, bude trh s nemovitostmi. Nejen s domy a byty, ale i kancelářemi a obchody. S pronájmy i prodeji. Dá se čekat série pádů a vzestupů cen podle toho, jak moc pandemie koronaviru a vypnutí společnosti, které ji provázelo, promění chování a životní styl lidí. Z toho, co zatím sledujeme, se dá očekávat, že jaro 2020 promění svět výrazněji než finanční krize roku 2009. A ta ho proměnila hodně.
Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel.
Dosavadní vládní pomoc české ekonomice nečiní ani půl procenta HDP. Co se přímé pomoci z národních zdrojů týče, patříme v Evropě k těm nejslabším. Vyšší přímou pomoc mají přitom všechny naše sousední státy. Upozorňuje na to ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která na svém twitterovém účtu pravidelně informuje o stavu české pomoci.
Vyplácení ošetřovného dál vázne.
Nekonečný seriál jménem „Sliby státu a skutečnost“ pokračuje.
Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.
Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.
„Když nikdo neví, co děláme, neví ani, co děláme špatně.“ Tato obecná zásada dekadentní netransparentnosti při správě věcí veřejných proslavená sirem Humphreym Applebym v geniálním seriálu Jistě, pane ministře dostává v časech koronaviru novou podobu. Ne už fiktivní, ale skutečnou. A nikoli v Británii, ale u nás. Přeformulována zní asi jako Když nikdo neví, jaká data a podklady máme, neví ani, jestli se rozhodujeme logicky, nebo ne. Navíc nemůže nikdo ani zpětně hodnotit, jak a podle čeho jsme rozhodovali v minulosti a jestli ona rozhodnutí projdou testem přiměřenosti.
Dvě třetiny lidí chtějí, aby jejich vlády daly v boji s pandemií covidu-19 přednost záchraně lidských životů před kroky k obnově hospodářství.
Koncern Agrofert uzavře ke konci září pekárnu Delta v Brně – Horních Heršpicích ze společnosti United Bakeries. Oznámil hromadné propouštění, dotkne se to až 160 osob.
Už se stává nudným vypočítávat všechny důvody k panice, které se dnes nabízejí. Objevil se však zbrusu nový podnět, kterým je stav státního rozpočtu. Na rozdíl od těch ostatních strašáků má tu nevýhodu, že se už začal uskutečňovat.
Příští týden to bude měsíc od začátku karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky.
Rozdíl mezi finanční pomocí, kterou v boji s koronavirem přislíbila vláda, a realitou je podle odborníků propastný.
Největší evropský integrační projekt vzbuzoval kontroverze už od okamžiku, kdy se o něm začalo jednat. Politika tehdy ale zvítězila nad principem předběžné opatrnosti. Jak trvalé toto vítězství bude?
Po včerejším jednání Poslanecké sněmovny je jisté, že nejpozději od 18. května se otevřou všechny obchody, restaurace a spol.
O wuchanském koronaviru způsobujícím nemoc COVID-19 toho stále víc nevíme než víme. Vyvolává strach hlavně tím, jak je nevyzpytatelný. Ještě víc nevyzpytatelné než samotný virus jsou ale reakce Babišovy vlády něj. Přes opakovaná silná slova v projevech o tom, jak země potřebuje v pandemii především důvěru, vyvolává svými činy pravý opak. Podezření a nedůvěru.
Iniciativa ekonomů KoroNERV-20 vyzvala vládu, aby zveřejnila více dat o onemocnění covid-19. Podle iniciativy je pro veřejnost i vědce potřeba, aby znali další detaily o této nemoci. Například to, kde se lidé nakazili. Ekonomové tvrdí, že vláda některá data drží v utajení.
Počet dostupných bytů pro dlouhodobé nájemní bydlení v Praze na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o 71,8 procenta na 12.371. To je nejvíce za poslední čtyři roky. Mezikvartálně se zvýšil o 86,1 procenta. Průměrná cena nájemného bez poplatků meziročně klesla o 0,9 procenta na 22.011 korun měsíčně. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.
Koronaviru jsme se slavně zbavili, postupně se otevírají hranice i společenský a hospodářský život. Máme to za sebou, může si říci ten, kdo poslouchal optimistická prohlášení ministrů během pátku. Bylo by to však předčasné, uvědomí si záhy při pohledu na ekonomickou krajinu. Nelze utéci před zjištěním, že současný stav i důvěra v budoucnost jsou nejen v Česku mimořádně špatné, dokonce horší než na dně krize roku 2009. Další zkouška po koronaviru SARS-CoV-2 se jmenuje recese.
Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici. Důvěru v ekonomiku ČSÚ sleduje od roku 1993, začínal ale s jinou metodikou, než kterou používá nyní.
Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč).
Máme za sebou víc než pět týdnů od chvíle, kdy vláda nařízením o všeobecné karanténě zastavila značnou část české ekonomiky. Většinu obchodů a služeb s výjimkou těch k životu nezbytných. Potravin, drogerií, lékáren, galanterií určených k domácí výrobě povinně nařízených roušek. Těsně před Velikonocemi byly za životně důležité vyhlášeny ještě hobbymarkety, z epidemiologického hlediska velké inkubátory koncentrace virů. Nesrovnatelně větší než malé obchody, které ale musely zůstat z rozhodnutí státu zavřené. Angličtina má pro stav karantény, kdy velká část země ustrne, výraz lockdown (uzavřít). V češtině je nejvýstižnější slovo vypnutí. Státním zásahem je velká část ekonomiky vypnutá.
Slibovaná masivní finanční pomoc se nedostavila, místo toho podnikatelé sledují neschopnost státu, který v minulosti nasliboval záchranu firem. Úvěry v programech Covid totiž získává jen pár šťastných firem, které stihnou vyplňovat složité formuláře na několik stran a odevzdat do pár minut. Podnikatelé se tak nyní upínají k další vlně půjček, které se vypíší na přelomu měsíce, takže na peníze dosáhnou až v květnu. Přitom stále bez příjmů musí platit odvody za zaměstnance a v žádosti o úvěr uvést, že jsou bez dluhů.
Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Sněmovna to ve středu opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se nakonec neprodlouží z nynějších 30 na 45 dní. Příslušnou novelu daňového řádu, která tuto změnu i další změny přináší, ve středu Sněmovna neschválila.
Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.
Více než měsíc nařízené karantény a paralyzované ekonomiky se výrazně projevil také na chování běžných spotřebitelů. Kvůli zavřeným obchodům rapidně vzrostlo online nakupování, s čímž souvisí také velký úbytek hotovostních plateb. Po vypuknutí koronavirové epidemie utráceli Češi hlavně za zásoby jídla a léků. Obecně však platí, že významně omezili svou spotřebu, ukázal průzkum České spořitelny na základě vyhodnocení karetních transakcí klientů.
