Deficit už dosáhl 500 miliard. Kdy to skončí?
Vládní koalice zvyšuje schodek s neuvěřitelnou lehkostí. Nejdříve na 200 miliard, pak na 300 a v pondělí poslala sněmovně třetí rozpočtovou novelu s deficitem 500 miliard.
Vládní koalice zvyšuje schodek s neuvěřitelnou lehkostí. Nejdříve na 200 miliard, pak na 300 a v pondělí poslala sněmovně třetí rozpočtovou novelu s deficitem 500 miliard.
Letošní propad české ekonomiky bude pátý největší na světě. Hůře na tom mají být jen Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie. Vyplývá to z odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která pro českou ekonomiku odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.
Tak dlouho se čekalo, až přijde ta špatná zpráva. V zásadě se čeká už od chvíle, kdy se v českých zemích objevil koronavirus. Dlouhé týdny a měsíce se však dařilo veškerá rizika odvracet. Zdravotníci zabránili, aby infekce vstoupila do ústavů sociální péče, nezaměstnanost se drží blízko předkrizové úrovně, bankrotů ani insolvencí nepřibývá, pád koruny se nekoná a většina hospod zase otevřela.
Automobilový průmysl, který je pro českou ekonomiku klíčový, se kvůli koronakrizi zhroutil a klesl o 80 %. Tak špatný vývoj nepředpokládali ani ti největší pesimisté. Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o třetinu, také kvůli tomu se obchodní bilance dostala do deficitu 27 miliard, jak ukazují čísla ČSÚ. Ekonomové varují, že dopady budou pro českou ekonomiku katastrofální.
Česko-čínská letecká společnost Smartwings, pod niž patří i České aerolinie, se snaží od státu získat peníze.
Model založený hlavně na rozsáhlých půjčkách z ciziny narazil na své hranice. Budoucnost devatenácté největší ekonomiky světa je nejistá.
Schodek rozpočtu ve výši 500 miliard nemusí být vůbec konečný. Myslí si to ekonomové, kteří varují před neustálým rozhazováním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná a sama ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to dokázala svými sliby, podle kterých stát pomohl ekonomice 1200 miliardami. To byla ovšem jen pouhá hra s čísly.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) dostal tvrdý účet za dřívější rozhazování peněz z rozpočtu.
Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta.
Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.
Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.
Poslanecká sněmovna schválila odpuštění sociálního pojištění menším firmám do padesáti zaměstnanců na tři měsíce. Podmínkou je, že nepropustily žádné zaměstnance a nesnížily platy. Je to významná úleva.
Česká ekonomika je zdravá a podnikatelský sektor stabilní, proto bude cesta ze současných ekonomických problémů snadnější než po ekonomické krizi, která přišla po roce 2009. Myslí si to ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina. V rozhovoru pro Týdeník Echo hovořil i o tom, jakým způsobem mohou banky pomoci českým firmám, které jsou momentálně v nesnázích.
Češi začínají utrácet jako v době před koronavirovou krizí.
Vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru. Pokud podnikatelé budou škody mít, mají se obrátit na soudy a prokázat je, uvedla v pořadu Partie na televizi Prima ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Postoj kabinetu kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něj vláda spoléhá na to, že se lidé nebudou chtít soudit.
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.
Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.
Krize způsobená šířením koronaviru tvrdě zasáhla leteckou dopravu. Přepravní společnosti bojují o přežití a žádají pomoc státu. Velké problémy má i úspěšný globální prodejce letenek Kiwi.com, jehož tržby zničehonic spadly téměř na nulu. Firma počítá škody, zároveň však vidí v současné situaci potenciál jak dále růst, řekl deníku Echo24 spolumajitel firmy Oliver Dlouhý, který v březnu obdržel prestižní ocenění Podnikatel roku 2019.
V pondělí 18. května skončil v Česku po 66 dnech stav nouze. Výzva hodnotit, jak vláda za tu dobu pomohla ekonomice, kterou svým rozhodnutím vypnula. Ekonomové zprava doleva se od začátku shodovali na jednom. Pomoc musí být rychlá, jednoduchá, administrativně nenáročná. Tohle není žádná krize, kdy by se do potíží dostal nějaký konkrétní obor, protože by něco přešvihl nebo udělal fatální chyby. Taková, jakou byla finanční krize roku 2009, kde finančníci hodně přepnuli strunu pochybných půjček.
Jako hra s písmenky se může jevit odhadování vývoje makroekonomické situace s ohledem na probíhající koronavirovou krizi.
Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.
V České republice meziročně nejvíce rostly ceny v porovnání se zbylými státy EU. Ceny v ČR vzrostly o 3,3 procenta. Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny i v celé Evropské unii v dubnu pokračoval ve výrazném zpomalování. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,3 procenta a byla čtyři desetiny procentního bodu pod březnovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.
Finanční správa po prvních dvou podaných trestních oznámení připravuje proti možným podvodům další kroky.
Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Aerolinky Smartwings se rozhodly dotlačit stát k pomoci a vsadily i na cílený lobbing. Firma se o to snaží i prostřednictvím nové stránky, kde uvádí příklady, jak pomáhají leteckým společnostem ostatní státy, a také důvody, proč by stát měl do firmy pumpovat peníze. Ekonomové se ale shodují, že žádná společnost by neměla získávat před druhou výhodnější podmínky, a to ani aerolinky, které v žádném případě nejsou strategickým podnikem. Na ministry se proto valí interpelace, proč firmu považují za důležitou.
Na ekonomiku přišlo něco jako osudová rána, proti níž se není možné bránit. Ať chceme, nebo nechceme, prožíváme volný pád – a může za to jedině koronavirus. Rozhodně není viníkem vláda, která ekonomiku vypnula, protože jenom chtěla chránit naše životy. Takovou úvahu šíří fatalisté nejen v Česku, ovšem první přesnější data o ekonomických dopadech koronaviru ukazují něco jiného. Záleží na tom, jak se vláda dané země k nákaze postaví.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta.
Státem nařízené vypnutí ekonomiky a společnosti kvůli koronaviru se postupně uvolnilo. Už můžeme chodit nakupovat do všech obchodů. Využívat většinu služeb. Otevřely se zahrádky restaurací. Do škol mohli (nikoliv museli, což je problém) nastoupit studenti devátých tříd. Stále se nedá volně cestovat a zakázány jsou veřejné akce s více než stovkou lidí.