Tag: ekonomika

Články k tagu

Když na epidemiology slunce nesvítí

„Když nikdo neví, co děláme, neví ani, co děláme špatně.“ Tato obecná zásada dekadentní netransparentnosti při správě věcí veřejných proslavená sirem Humphreym Applebym v geniálním seriálu Jistě, pane ministře dostává v časech koronaviru novou podobu. Ne už fiktivní, ale skutečnou. A nikoli v Británii, ale u nás. Přeformulována zní asi jako Když nikdo neví, jaká data a podklady máme, neví ani, jestli se rozhodujeme logicky, nebo ne. Navíc nemůže nikdo ani zpětně hodnotit, jak a podle čeho jsme rozhodovali v minulosti a jestli ona rozhodnutí projdou testem přiměřenosti.

Země v chaosu a informačním embargu

O wuchanském koronaviru způsobujícím nemoc COVID-19 toho stále víc nevíme než víme. Vyvolává strach hlavně tím, jak je nevyzpytatelný. Ještě víc nevyzpytatelné než samotný virus jsou ale reakce Babišovy vlády něj. Přes opakovaná silná slova v projevech o tom, jak země potřebuje v pandemii především důvěru, vyvolává svými činy pravý opak. Podezření a nedůvěru.

V Praze přibylo bytů k pronájmu. Je jich nejvíc za čtyři roky

Počet dostupných bytů pro dlouhodobé nájemní bydlení v Praze na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o 71,8 procenta na 12.371. To je nejvíce za poslední čtyři roky. Mezikvartálně se zvýšil o 86,1 procenta. Průměrná cena nájemného bez poplatků meziročně klesla o 0,9 procenta na 22.011 korun měsíčně. Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema.

Je to volný pád, říkají lidé z podniků

Koronaviru jsme se slavně zbavili, postupně se otevírají hranice i společenský a hospodářský život. Máme to za sebou, může si říci ten, kdo poslouchal optimistická prohlášení ministrů během pátku. Bylo by to však předčasné, uvědomí si záhy při pohledu na ekonomickou krajinu. Nelze utéci před zjištěním, že současný stav i důvěra v budoucnost jsou nejen v Česku mimořádně špatné, dokonce horší než na dně krize roku 2009. Další zkouška po koronaviru SARS-CoV-2 se jmenuje recese.

Důvěra v českou ekonomiku v dubnu rekordně klesla

Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici. Důvěru v ekonomiku ČSÚ sleduje od roku 1993, začínal ale s jinou metodikou, než kterou používá nyní.

Stát pomáhá nejméně v Evropě

Máme za sebou víc než pět týdnů od chvíle, kdy vláda nařízením o všeobecné karanténě zastavila značnou část české ekonomiky. Většinu obchodů a služeb s výjimkou těch k životu nezbytných. Potravin, drogerií, lékáren, galanterií určených k domácí výrobě povinně nařízených roušek. Těsně před Velikonocemi byly za životně důležité vyhlášeny ještě hobbymarkety, z epidemiologického hlediska velké inkubátory koncentrace virů. Nesrovnatelně větší než malé obchody, které ale musely zůstat z rozhodnutí státu zavřené. Angličtina má pro stav karantény, kdy velká část země ustrne, výraz lockdown (uzavřít). V češtině je nejvýstižnější slovo vypnutí. Státním zásahem je velká část ekonomiky vypnutá.

Stát slibuje, ale peníze do firem netečou. Půjčky se získávají jako v loterii

Slibovaná masivní finanční pomoc se nedostavila, místo toho podnikatelé sledují neschopnost státu, který v minulosti nasliboval záchranu firem. Úvěry v programech Covid totiž získává jen pár šťastných firem, které stihnou vyplňovat složité formuláře na několik stran a odevzdat do pár minut. Podnikatelé se tak nyní upínají k další vlně půjček, které se vypíší na přelomu měsíce, takže na peníze dosáhnou až v květnu. Přitom stále bez příjmů musí platit odvody za zaměstnance a v žádosti o úvěr uvést, že jsou bez dluhů.

Dlužné nájemné půjde splatit do konce roku, stát za něj však ručit nebude

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Sněmovna to ve středu opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

KoroNERV: Ostatní země EU podporují ekonomiku výrazně víc než ČR

Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

Češi nakupují jinak a brutálně omezili spotřebu. První data z karantény

Více než měsíc nařízené karantény a paralyzované ekonomiky se výrazně projevil také na chování běžných spotřebitelů. Kvůli zavřeným obchodům rapidně vzrostlo online nakupování, s čímž souvisí také velký úbytek hotovostních plateb. Po vypuknutí koronavirové epidemie utráceli Češi hlavně za zásoby jídla a léků. Obecně však platí, že významně omezili svou spotřebu, ukázal průzkum České spořitelny na základě vyhodnocení karetních transakcí klientů.

Do většiny zemí Evropy už bychom mohli cestovat teď

Mezi těmi, kdo v první linii varují před vyvoláváním paniky a úzkosti z koronaviru, je řada lékařů a vědců. Těch, kdo se s nemocemi potkávají ve svém každodenním životě a hodně o nich vědí. Právě kvůli schopnosti přijímat nové informace, které o koronaviru každým dnem přichází, na rozdíl od politiků méně podléhají strachu. Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal v rozhovoru pro Týdeník Echo vysvětluje, kdo je nemocí COVID-19 skutečně vážně ohrožen, proč jsou některá města a země tak zasažené a jak virus jen urychluje civilizační nemoci, na něž umírá na Západě vůbec nejvíc lidí.

Vládní opatření likvidují restaurace a hotely. Míří do platební neschopnosti

Na jedné straně dojde k pozvolnému otevírání obchodů a pomalému návratu do normálního života, na druhé straně k likvidaci některých podnikatelských odvětví. Důvodem je vládní harmonogram, podle kterého se budou uvolňovat tvrdá mimořádná opatření. Pro restaurační zařízení a hotely se však jedná o likvidační termíny, protože se s jejich otevřením počítá až v červnu v posledních vlnách. Podnikatelé v těchto oborech nejsou schopni už dnes platit své závazky a do konce dubna bude drtivá většina v platební neschopnosti.

Německo se vrací do normálu rychleji než Česko. Otevře víc obchodů i kadeřnictví

Německo se v souvislosti s koronavirem začne pomalu vracet do normálu. Od pondělí mohou v celé zemi znovu otevřít obchody s plochou menší než 800 metrů čtverečních a také všechny prodejny aut, kol či knih. Plán, na němž se ve středu dohodla kancléřka Angela Merkelová s ministerskými předsedy spolkových zemí, počítá i s postupným otevíráním škol od 4. května. Restaurace mají nadále zůstat uzavřené. Lidem nově politici „naléhavě“ doporučují nošení roušek, zejména v hromadné dopravě a maloobchodech. Povinné ale nebudou.

Čas žít, čas umírat

Zatím se nezdá, že bychom o novém koronaviru žili v omylu – a pokud od té doby, co se objevil, některé údaje či předpovědi ztratily platnost, pak to bylo spíš směrem k větší agresivitě choroby. Počínaje neblaze proslulým ujištěním Světové zdravotnické organizace ze 14. ledna, že virus se nepřenáší z člověka na člověka, se všechny charakteristiky choroby spíš potvrzovaly nebo upravovaly směrem k horšímu.

Léčba nesmí být horší než nemoc

Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.