Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.
Poslanecká sněmovna schválila odpuštění sociálního pojištění menším firmám do padesáti zaměstnanců na tři měsíce. Podmínkou je, že nepropustily žádné zaměstnance a nesnížily platy. Je to významná úleva.
Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.
Česká ekonomika je zdravá a podnikatelský sektor stabilní, proto bude cesta ze současných ekonomických problémů snadnější než po ekonomické krizi, která přišla po roce 2009. Myslí si to ředitel firemního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina. V rozhovoru pro Týdeník Echo hovořil i o tom, jakým způsobem mohou banky pomoci českým firmám, které jsou momentálně v nesnázích.
Češi začínají utrácet jako v době před koronavirovou krizí.
Vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru. Pokud podnikatelé budou škody mít, mají se obrátit na soudy a prokázat je, uvedla v pořadu Partie na televizi Prima ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Postoj kabinetu kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něj vláda spoléhá na to, že se lidé nebudou chtít soudit.
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.
Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.
Krize způsobená šířením koronaviru tvrdě zasáhla leteckou dopravu. Přepravní společnosti bojují o přežití a žádají pomoc státu. Velké problémy má i úspěšný globální prodejce letenek Kiwi.com, jehož tržby zničehonic spadly téměř na nulu. Firma počítá škody, zároveň však vidí v současné situaci potenciál jak dále růst, řekl deníku Echo24 spolumajitel firmy Oliver Dlouhý, který v březnu obdržel prestižní ocenění Podnikatel roku 2019.
V pondělí 18. května skončil v Česku po 66 dnech stav nouze. Výzva hodnotit, jak vláda za tu dobu pomohla ekonomice, kterou svým rozhodnutím vypnula. Ekonomové zprava doleva se od začátku shodovali na jednom. Pomoc musí být rychlá, jednoduchá, administrativně nenáročná. Tohle není žádná krize, kdy by se do potíží dostal nějaký konkrétní obor, protože by něco přešvihl nebo udělal fatální chyby. Taková, jakou byla finanční krize roku 2009, kde finančníci hodně přepnuli strunu pochybných půjček.
Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.
Jako hra s písmenky se může jevit odhadování vývoje makroekonomické situace s ohledem na probíhající koronavirovou krizi.
V České republice meziročně nejvíce rostly ceny v porovnání se zbylými státy EU. Ceny v ČR vzrostly o 3,3 procenta. Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny i v celé Evropské unii v dubnu pokračoval ve výrazném zpomalování. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,3 procenta a byla čtyři desetiny procentního bodu pod březnovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.
Finanční správa po prvních dvou podaných trestních oznámení připravuje proti možným podvodům další kroky.
Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Na ekonomiku přišlo něco jako osudová rána, proti níž se není možné bránit. Ať chceme, nebo nechceme, prožíváme volný pád – a může za to jedině koronavirus. Rozhodně není viníkem vláda, která ekonomiku vypnula, protože jenom chtěla chránit naše životy. Takovou úvahu šíří fatalisté nejen v Česku, ovšem první přesnější data o ekonomických dopadech koronaviru ukazují něco jiného. Záleží na tom, jak se vláda dané země k nákaze postaví.
Aerolinky Smartwings se rozhodly dotlačit stát k pomoci a vsadily i na cílený lobbing. Firma se o to snaží i prostřednictvím nové stránky, kde uvádí příklady, jak pomáhají leteckým společnostem ostatní státy, a také důvody, proč by stát měl do firmy pumpovat peníze. Ekonomové se ale shodují, že žádná společnost by neměla získávat před druhou výhodnější podmínky, a to ani aerolinky, které v žádném případě nejsou strategickým podnikem. Na ministry se proto valí interpelace, proč firmu považují za důležitou.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta.
Státem nařízené vypnutí ekonomiky a společnosti kvůli koronaviru se postupně uvolnilo. Už můžeme chodit nakupovat do všech obchodů. Využívat většinu služeb. Otevřely se zahrádky restaurací. Do škol mohli (nikoliv museli, což je problém) nastoupit studenti devátých tříd. Stále se nedá volně cestovat a zakázány jsou veřejné akce s více než stovkou lidí.
Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta od konce dubna nevlastní podíl v advokátní kanceláři Jansta, Kostka. Bude v ní však dále působit jako advokát. Informoval o tom řídící společník kanceláře Jakub Kotrba, který nyní vlastní 46procentní podíl. Většinový podíl, 51 procent, získal podle Kotrby Tomáš Chrenek, který v kanceláři jako advokát pracuje od roku 2015. Jansta spolu s dalšími lidmi čelí stíhání v kauze rozdělování sportovních dotací.
Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot.
Restart po koronavirovém zastavení ekonomiky přinese velké změny a turbulence do mnoha oborů. Jedním z těch, které zasáhne velmi výrazně, bude trh s nemovitostmi. Nejen s domy a byty, ale i kancelářemi a obchody. S pronájmy i prodeji. Dá se čekat série pádů a vzestupů cen podle toho, jak moc pandemie koronaviru a vypnutí společnosti, které ji provázelo, promění chování a životní styl lidí. Z toho, co zatím sledujeme, se dá očekávat, že jaro 2020 promění svět výrazněji než finanční krize roku 2009. A ta ho proměnila hodně.
Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel.
Dosavadní vládní pomoc české ekonomice nečiní ani půl procenta HDP. Co se přímé pomoci z národních zdrojů týče, patříme v Evropě k těm nejslabším. Vyšší přímou pomoc mají přitom všechny naše sousední státy. Upozorňuje na to ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která na svém twitterovém účtu pravidelně informuje o stavu české pomoci.
Vyplácení ošetřovného dál vázne.
Nekonečný seriál jménem „Sliby státu a skutečnost“ pokračuje.
Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.
Ze světa postupně přicházejí zprávy, jak hlubokým zásahem pro ekonomiku bylo její vypnutí kvůli koronaviru, které přišlo v první čtvrtině letošního roku. Různé země světa se vypínaly postupně. Většina Evropy stejně jako Česká republika začátkem března. Asie dřív. Amerika později. Výkon ekonomiky se publikuje ve čtvrtletních periodách, takže ve výsledcích za první čtvrtinu roku, které se začínají postupně zveřejňovat, je jen část vypnutého období. U většiny zemí začínají zprávy o propadu slovem nejhlubší. Liší se zatím datum, k němuž se to nej vztahuje.
„Když nikdo neví, co děláme, neví ani, co děláme špatně.“ Tato obecná zásada dekadentní netransparentnosti při správě věcí veřejných proslavená sirem Humphreym Applebym v geniálním seriálu Jistě, pane ministře dostává v časech koronaviru novou podobu. Ne už fiktivní, ale skutečnou. A nikoli v Británii, ale u nás. Přeformulována zní asi jako Když nikdo neví, jaká data a podklady máme, neví ani, jestli se rozhodujeme logicky, nebo ne. Navíc nemůže nikdo ani zpětně hodnotit, jak a podle čeho jsme rozhodovali v minulosti a jestli ona rozhodnutí projdou testem přiměřenosti.
