Nová vládní opatření, prezentovaná na čtvrteční vládní tiskové konferenci, dopadla na řadu podnikatelů jako rána z čistého nebe. Zavření fitness center, bazénů, posiloven a jiných vnitřních sportovišť překvapilo samotné provozovatele a mluví o zoufalosti. Uzavření celé kultury a sportu pak dopadne i na českou ekonomiku. Další omezení dopadá i na restaurace a hospody, které budou muset zavírat už ve 20 hodin.
V době rekordního schodku státního rozpočtu a bezprecedentní koronavirové krize se vláda vrátila ke kontroverznímu kanálu Dunaj-Odra-Labe, za jehož vybudování se dlouhodobě zasazuje prezident Miloš Zeman. Ministři se tak podle schváleného dokumentu pustí do příprav prvního úseku, který vyjde podle odhadů na 15 miliard korun. Projekt přitom čelí dlouhodobé kritice od ekonomických i ekologických expertů a také od samotných obcí a měst, které jsou na jeho plánované trase. Podle Josefa Sejáka z Akademie věd ČR se vláda rozhodla na základě vylhaných podkladů. Ekonomka Danuše Nerudová deníku Echo24 řekla, že nemůžeme „utápět peníze v betonu“, když je třeba restartovat ekonomiku.
Podle nového ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly (za ANO) by epidemiologické situaci v ČR pomohlo uzavření ekonomiky na 14 dní. Řekl to v rozhovoru pro server iDNES.cz, zároveň si ale postěžoval, že k takovému kroku nikdo nechce přistoupit. Prymula také uvedl, že i kdyby se podařilo srazit reprodukční číslo z hodnoty 1,2 na 1,0, stejně by přibývaly čtyři tisíce nakažených denně.
Obava před dalším vývojem koronavirové krize a s tím spojené propouštění nutí Čechy šetřit. A to takovým způsobem, jako tomu nebylo nikdy v historii České republiky. Dokládají to data Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky, která jasně ukazují, že se lidé vydávají opačným trendem, než by si to představovala vláda Andreje Babiše. Ta naopak nabádá, aby lidé utráceli, čímž by se podpořila česká ekonomika.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) snaží na příští rok nahradit druhým nejvyšším schodkem v dějinách České republiky.
Restaurace a hospody jsou při restrikcích postižené v první vlně, měly by proto dostat od státu náhradu škody.
Koruna oslabuje vůči oběma světovým měnám. K euru se vrátila nad 27 koruny za euro, kde byla naposledy koncem května.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta.
Česká republika zaznamenává v posledních týdnech nejrychlejší růst počtu pozitivně testovaných na koronavirus ve střední Evropě. Na začátku tohoto týdne, kdy šlo Echo do tiskárny, Německo uvažovalo o vyřazení ČR ze seznamu bezpečných států, což by pro lidi cestující do Spolkové republiky odsud mohlo znamenat buď karanténu, nebo přinejmenším nutnost negativního testu. Není to jediné téma, které v česko-německých vztazích připomíná, že už se píše 21. století. Staré hity, jako byly Benešovy dekrety, byly nahrazeny koronou, rozdílnými názory na jaderné elektrárny nebo tlakem Berlína na cenzuru sociálních sítí, který oklikou přes Evropskou komisi může ovlivňovat mazání na českém internetu. Thomas Erndl je poslancem německého Spolkového sněmu za bavorskou CSU.
Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil prohlášení konkurzu na vydavatelství Mladá fronta, a tedy i následný prodej v aukci. Důvodem je možná podjatost soudce Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Vyplývá to z rozhodnutí soudu v Insolvenčním rejstříku. Jak Mladá fronta, tak i časopis Týden patřící jednomu z věřitelů, Jaromíru Soukupovi, totiž v minulosti uveřejnily kritické články o Strnadovi. Soudce Strnad je z rozhodování ve věci Mladé fronty vyloučený a o řešení úpadku vydavatelství bude znovu rozhodovat jiný soudce soudu první instance. Vyjádření Soukupa i Strnada ČTK zjišťuje. Vedení vydavatelství nechtělo aktuální situaci komentovat.
Důsledky vypnutí ekonomiky ze strachu před koronavirem už začínají lidé pociťovat. Není to ale způsobené ztrátou pracovního místa, ale propadem mezd. Průměrná mzda se sice navýšila, přesto nedokáže pokrýt inflaci, která v České republice přesahuje delší dobu 3 procenta. Pokles reálných mezd je také způsoben vládními opatřeními, jako je program Antivirus, který krátí mzdy u nepracujících pracovníků.
Strach z koronaviru a následné vypnutí ekonomiky se tvrdě promítá do plnění státního rozpočtu.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí.
Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům kvůli koronavirové krizi o rekordních 9,7 procenta.
Do bezvýchodné pasti se dostali zaměstnavatelé, kteří požádali stát o program Antivirus.
Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta.
Program měl být pomocí pro více jak sto tisíc dohodářů, přesto jich nakonec na reálnou pomoc může dosáhnout jen několik tisíc. Varuje před tím Asociace malých a středních podniků a živnostníků, podle kterých se jedná o typicky vládní program s několika otazníky a překážkami. Mezi dohodáře se řadí například matky samoživitelky či invalidní důchodci. Finanční správa vyplácí příspěvky od pondělí a za jeden den stihla vyřídit přes 500 žádostí.
Před čím upozorňovali a varovali odborníci na začátku koronavirové krize se po několika měsících vyplňuje. Firmy totiž přiznávají, že se dostaly do spirály druhotné platební neschopnosti a nedokáží tak platit svým dodavatelům. Společnosti totiž nedokázaly zadržet dostatečné množství peněz, na které čekaly od státu. Současná krize a vydaná vládní opatření ale naopak drží na živu i firmy, které měly problémy již před vypnutím ekonomiky.
I přes slibovanou masivní pomoc si pražské firmy během koronavirové krize musely vystačit pouze se svými úsporami. Drtivá většina společnosti kvůli vypnuté ekonomice musela okamžitě řešit problémy s výpadkem cash flow.
I když kabinet Andreje Babiše v druhé polovině roku zatím nezná podobu státního rozpočtu na příští rok, tak neustále slibuje další a další výdaje. Ministerstvo financí zatím nemá hotovou makroekonomickou predikci, podle které rozpočet vytváří. Podle kritiků se stejně žádnými čísly neřídí, protože pouze probíhá chaotické rozhazování a vyhazování peněz vlivným skupinám na pomoc proti koronavirové krizi.
Epidemie koronaviru zbavila Andreje Babiše posledních zábran, aby za svůj úspěch v parlamentních volbách příští rok utratil ze státního rozpočtu cokoli. Pojímá to ve stylu, že pro každou voličskou skupinu bude mít v předvolební době nějakou „speciální akci“. Přesně ve stylu obchodních řetězců.
Z vládních míst a médií se poslední dva týdny vracejí obavy z koronavirové nákazy. Česká republika se s nárůstem několika set pozitivně testovaných denně dostává mezi epidemiologicky podezřelé země v očích některých států Evropy. Vláda vyvinula semafor, stupnici epidemické situace, kdy barvy za jednotlivé okresy odpovídají stupni „ohrožení“. Má to být generálka na podzim, kdy prý se návrat nového koronaviru zkombinuje s chřipkou, takže nikdo nebude vědět, čím je nakažen. Současně s tím, jak stagnuje počet hospitalizovaných a pacientů s těžkým průběhem, vrací se skepse. Nebyla a není to přehnaná reakce, panika? Otázky pro epidemiologa Rastislava Maďara, který na ministerstvu zdravotnictví vede pracovní skupinu určující rozsah karanténních opatření.
Jedenadvacátého července nad ránem dal Andrej Babiš v Bruselu za Česko souhlas se společným evropským dluhopisem. Ten v příštích letech zvedne o tři čtvrtiny přerozdělování v Evropské unii. V rámci přerozdělování dorazí v příštích letech z Fondu obnovy EU 960 miliard korun. Dalších 400 miliard korun si můžeme ze společné kasy unie půjčit na výhodných úvěrech. Nejsou to ale volné peníze. Do Bruselu musí vláda nejdřív poslat jasný Národní plán obnovy, za co je chce utratit. Ten jí musí schválit ostatní země unie.
Česká ekonomika zažila ve druhé čtvrtině letošního roku nejhorší propad v historii.
Česká ekonomika zaznamenala největší propad v moderní historii v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta.
Německá ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta.
Prezident Hospodářské komory (HK) a bývalý politik Vladimír Dlouhý nemusí být na čtvrtečním sněmu Komory znovu zvolen do funkce.
Stát se pustil do další cílené pomoci jednotlivému odvětví, ale realizace značně pokulhává. Řeč je o programu COVID-Lázně, ve kterém stát chtěl poskytovat poukazy na lázeňské pobyty při výpadku zahraničních hostů. Pomoc ale mířila jen pro objekty zdravotnického zařízení státu a navíc vynechává cestovní kanceláře, které jsou po vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou zdecimované.
