Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.
Ekonomická krize čím dál více dopadá na tuzemské domácnosti, jejichž dluhy v květnu meziměsíčně stouply o 8,8 miliardy korun. Meziročně byly podle České národní banky (ČNB) vyšší o 100 miliard korun. Podle aktuálních dat společnosti STEM je ve vážných problémech 400 000 lidí.
Se schválením evropského záchranného balíku pro nakopnutí ekonomiky členských států není třeba spěchat, prohlásil v pátek nizozemský premiér Mark Rutte.
V minulých dnech byla na Evropské radě zahájena diskuse o masivním „plánu obnovy“ podle představ Evropské komise (EK). Návrh počítá se zvýšením příštího unijního rozpočtu z 1,1 na 1,85 bilionu eur. Velká část z oněch 750 miliard eur navíc by měla jít na tzv. zelenou revoluci, ať už jako dary, nebo jako půjčky vládám členských států. Peníze si EK půjčí na finančních trzích, splácet je chce rokem 2028 počínaje dalších třicet let – ze společných daní, nebo z vyšších členských příspěvků a vydáním společného dluhopisu.
Nejhorší výsledek červnového státního rozpočtu za dob České republiky ukázal velkou zatíženost veřejných financí neustále navyšovanými sociálními dávkami. Podle odborníků se hlubokým schodkem také může potvrdit černý scénář, že 500 miliardový schodek nemusí být na konci roku dodržen. Ministryně financí Alena Schillerová totiž zatím vůbec neplánuje žádné úspory.
Koronavirová krize připravila spoustu lidí ze dne na den o veškeré příjmy. Strach z druhé vlny či z ekonomické recese tak vede řadu Čechů k obavám, aby se znovu neocitli bez finančních prostředků. Navyšují proto své úspory nejvýrazněji za posledních šest let. Makroekonomové však varují, že by šetření obyvatelstva mohlo dlouhodobě vést k prohloubení finanční krize.
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o dvě procenta, potvrdil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) svůj předběžný odhad ze začátku června. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta.
Byla to dosud největší facka, jakou hnutí ANO ve sněmovně inkasovalo. Pro návrh odhlasovat třetí novelu rozpočtu v režimu legislativní nouze zdvihli před týdnem ruce pouze jeho poslanci s jedním sociálním demokratem. S vyhlídkou na neodvratnou porážku nakonec svůj hlas nedal ani premiér Andrej Babiš.
Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.
České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla ve středu ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila.
Byl to prý jeden z nejnudnějších summitů v poslední době. Nic nerozhodl, všichni jen odprezentovali známé postoje, ale nikdo nezpochybnil jeho „architekturu“. Tak znělo zpravodajství z pátečního on-line summitu Evropské rady. Jenže pokud to znamená, že cesta pro největší expanzi unijního projektu od Maastrichtské smlouvy je volná, pak to není malý výsledek.
Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním prvním čtvrtletí o 112,1 miliardy korun, a ke konci března činil 4,4954 bilionu korun.
Ministryně financí po koronavirovém vypnutí ekonomiky promarňovala jednu příležitost udělat správnou věc za druhou. Alena Schillerová není ekonomka.
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.
Když Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující třicet nejvyspělejších zemí světa, zveřejnila velkou studii mapující dopady koronavirového vypnutí ekonomiky, žebříček těch nejzasaženějších států vypadal na první pohled překvapivě.
Americká ekonomika čelí hlubokému poklesu s výraznou nejistotou ohledně načasování a síly oživení.
Kontroverzní věci se nejlépe prosazují v tichosti. Mimo veřejnou pozornost. Vytažení na světlo už samo o sobě zvyšuje šanci, že se ta věc podaří zarazit. Zvýšenou pozornost je teď potřeba věnovat tomu, že se stát chystá rozdělovat státní záruky za úvěry přes program Covid Plus.
Česko tvrdě doplácí na své silné zaměření na automobilový průmysl. Dokládají to čísla velkého poklesu průmyslové výroby a také pád zahraničního obchodu. Automobily v nich totiž mají velké podíly, které v minulém roce držely export v přebytku. Podle ekonomů je jednoznačně čas nebýt jen montovnou, ale zaměřit se i na další, technologicky náročnější obory s vysokou přidanou hodnotou.
Britská ekonomika v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Meziročně pak činí propad hrubého domácího produktu (HDP) 24,5 procenta. Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
Vládní koalice zvyšuje schodek s neuvěřitelnou lehkostí. Nejdříve na 200 miliard, pak na 300 a v pondělí poslala sněmovně třetí rozpočtovou novelu s deficitem 500 miliard.
Letošní propad české ekonomiky bude pátý největší na světě. Hůře na tom mají být jen Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie. Vyplývá to z odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která pro českou ekonomiku odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.
Tak dlouho se čekalo, až přijde ta špatná zpráva. V zásadě se čeká už od chvíle, kdy se v českých zemích objevil koronavirus. Dlouhé týdny a měsíce se však dařilo veškerá rizika odvracet. Zdravotníci zabránili, aby infekce vstoupila do ústavů sociální péče, nezaměstnanost se drží blízko předkrizové úrovně, bankrotů ani insolvencí nepřibývá, pád koruny se nekoná a většina hospod zase otevřela.
Automobilový průmysl, který je pro českou ekonomiku klíčový, se kvůli koronakrizi zhroutil a klesl o 80 %. Tak špatný vývoj nepředpokládali ani ti největší pesimisté. Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o třetinu, také kvůli tomu se obchodní bilance dostala do deficitu 27 miliard, jak ukazují čísla ČSÚ. Ekonomové varují, že dopady budou pro českou ekonomiku katastrofální.
Česko-čínská letecká společnost Smartwings, pod niž patří i České aerolinie, se snaží od státu získat peníze.
Model založený hlavně na rozsáhlých půjčkách z ciziny narazil na své hranice. Budoucnost devatenácté největší ekonomiky světa je nejistá.
Schodek rozpočtu ve výši 500 miliard nemusí být vůbec konečný. Myslí si to ekonomové, kteří varují před neustálým rozhazováním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná a sama ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to dokázala svými sliby, podle kterých stát pomohl ekonomice 1200 miliardami. To byla ovšem jen pouhá hra s čísly.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) dostal tvrdý účet za dřívější rozhazování peněz z rozpočtu.
Česká ekonomika klesla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) v 1. čtvrtletí meziročně o dvě procenta a mezičtvrtletně o 3,3 procenta.
Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.
