Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték.
K Senátu jako poslední záchraně se upíná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Přijdou totiž prosit šéfy senátních klubů, aby napravili vládní daňový balíček s rušením superhrubé mzdy a drtivou sekerou 130 miliard korun. Senátoři však již připravují svůj návrh, jak by podoba daní měla vypadat. Nejdále je s přípravou člen klubu ODS Tomáš Goláň, který počínání sněmovny tvrdě kritizuje.
Na převratné rozhodnutí o snížení daní, které odsouhlasilo vládní hnutí ANO s podporou občanských demokratů, SPD a komunistů, panuje dvojí pohled. Příznivci argumentují, že lidem po zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka zůstane na výplatní pásce více peněz, které později opět vloží do ekonomiky. Kritici však hovoří o nezodpovědnosti, která drasticky poznamená již tak zdecimovaný státní rozpočet.
Ministerstva práce a financí se shodla na zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Dohoda ale není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 000 až 590 000 dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla. Vyplývá to z podkladů k vládní novele o sociální podpoře. Rozhodne o ní kabinet. Ročně by přidání mohlo stát navíc až 4,9 miliardy. Pokud by uspěla i novela o zvýšení životního minima, mohlo by to být až 15,2 miliardy korun. Chystaný rozpočet ministerstva práce s těmito výdaji nepočítá. Ekonom Mojmír Hampl již v minulosti kritizoval vládu za nezodpovědné chování v oblasti rozpočtové politiky.
Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu již několikrát strana navrhovala.
Na jednu stranu se vláda vedená Andrejem Babišem tváří, jak plošně pomáhá živnostníkům, na straně druhé však reálně o žádnou masivní pomoc nejde. Na rozdíl od jarního vypnutí ekonomiky však stát připravil pomoc, která se navzájem vylučuje. Podnikatelé se tak musí rozhodovat, zda si vezmou kompenzační bonus ve výši 500 korun na den, nebo zda budou čerpat program Antivirus. Obě podpory si živnostník naráz vzít nemůže. Jeden z dotčených podnikatelů pro Echo24 uvedl, že se jedná o diskriminaci a velkou nespravedlnost.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) chce v pátek na mimořádném jednání vládě navrhnout zrušení zákazu prodeje v neděli, více zákazníků na provozní plochu v obchodech nebo jednodušší režim pro matky s kočárky či handicapované.
Řídit stát jako firmu bylo hlavním heslem Andreje Babiše (ANO) při jeho nástupu do politky před sedmi lety. Jeho teze se opírala o funkční tým schopných lidí, kteří jsou efektivní a tím dojde k ušetření nákladů. Za jeho působení ve vládách se děje ale naprostý opak a neustále roste počet státních zaměstnanců. V příštím roce dojde k tomu, že od roku 2014 tak bude státní správa o více jak 40 tisíc lidí nabobtnanější a zátěž na rozpočet bude vyšší než 80 miliard korun.
Firmy a pracovníci ve službách si ještě musí na rozvolňování počkat a ani poté zdaleka nemají vyhráno. Objevují se totiž hlasy, že protiepidemický systém PES znemožní další fungování celých sektorů ekonomiky v řádech několika měsíců. Některé oblasti se přitom již teď potýkají s existenčními problémy. Důkazem toho je fitness sektor, který utrpěl za měsíc uzavření již ztráty přes půl miliardy korun. Podnikatelé v tomto oboru navíc nedostali žádnou podporu během druhé vlny koronaviru, která přišla na podzim.
Na nový protiepidemický systém PES se brzy po jeho představení ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) začala sypat kritika hlavně ze strany podnikatelů. Podle nich systém znemožní fungování celých sektorů ekonomiky v řádu mnoha dalších měsíců. I po plánovaném rozvolnění budou některá opatření přísnější, než jsou ta současná. Systém zkritizoval například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Ačkoli někteří ekonomové varují, že české státní finance se v současné době nacházejí v nejhorší kondici od sametové revoluce v roce 1989, ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alena Schillerová (za ANO) neopouští rozpočtový optimismus. Podle ní vláda nyní neplánuje šetřit tak jako při poslední ekonomické krizi před deseti lety. „Zaměstnancům přidáme od ledna tisíce korun,“ říká ve videu šéfka státní kasy a stává se tak kamelotkou sobotního deníku MF DNES . Ten je součástí holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
Propad ekonomiky Evropské unie, tvrdě zasažené opatřeními proti šíření nového koronaviru, bude proti dosavadním odhadům letos mírnější. I tak ale dosáhne rekordních 7,4 procenta.
Pandemie koronaviru výrazně narušuje předvánoční nákupní sezónu.
Česká energetická skupina Energo-Pro zprovoznila na východě Turecka dvě vodní díla Karakurt a Alpaslan 2, které tam postavila. Jde o největší české investice v oblasti vodní energetiky od listopadu 1989, celková souhrnná cena přesahuje 800 milionů dolarů (asi 19 miliard korun). Řekla to mluvčí Energo-Pro Hana Hikelová.
Vládní nařízení tvrdě dopadlo na maloobchody a drobné podnikatele. Po odsouhlasení prodloužení nouzového stavu do 20. listopadu se jejich situace s největší pravděpodobností nezlepší, navíc mnohé podniky prošvihnou předvánoční sezónu a čelí krachu. Ryze internetové obchody na druhou stranu očekávají žně, posilují logistiku a již od začátku druhé vlny pandemie koronaviru registrují značně zvýšený zájem o nakupování přes internet.
Od prvních měsíců koronavirové krize bylo jasné, kdo jsou téměř jistí vítězové. Lidé se přesunuli ze zavřených kamenných obchodů na internet a pod vlivem pandemie se začali ještě mnohem výrazněji než dosud zajímat o své zdraví a životní styl. Z těch trendů bylo vidět, že přichází éra elektronického obchodování se vším možným, léky a nejrůznějšími vitaminy, potravinovými doplňky, high-tech elixíry zdraví a krásy. Když to někdo dokáže spojit vjedno, je to téměř jistý recept na úspěch.
Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat od příštího roku zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá.
Současný návrh nejdůležitějšího zákona roku z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nepočítá s dalším uzavíráním ekonomiky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne jako poslanec do úterka snížení daně z příjmů zaměstnancům na 15 procent.
Zkrachovat by v důsledku vládních opatření a špatného vývoje epidemie mohlo až 15 % restaurací či hospod, řekl deníku Echo24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Pokud vláda nepodpoří restart podniků po znovuotevření, situaci podle něj vzdá více lidí než na jaře. Větší zásah druhé vlny čeká i prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václav Stárek. Provozovatelé podniků se o uzavření dozvěděli prakticky jen s jednodenním předstihem.
I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky.
Historické příměry jsou ošemetné a málokdy sedí.
Vláda Andreje Babiše se u uzavírání jednotlivých sektorů podnikání ohání tím, že ekonomiku neškrtí, ale pouze omezuje volnočasové aktivity.
Jak promění pandemie koronaviru ekonomiku a společnost? Vrátíme se ještě někdy ke stylu života, jaký jsme vedli před ní? Kdo budou vítězové a poražení koronavirové krize a restrikcí, které přinesla? V Salonu Týdeníku Echo se sešli generální ředitel Komerční banky a člen NERVu Jan Juchelka, ředitel služeb pro finanční sektor poradenské firmy KPMG, bývalý viceguvernér centrální banky a člen občanské iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl. Virtuálně se přidal hlavní ekonom Generali, bývalý guvernér ČNB a také člen NERV Miroslav Singer.
Zatímco se řada zemí potýká s propadem hrubého domácího produktu (HDP), v případě komunistické Číny se děje pravý opak. I přes pandemii koronaviru, která se právě z Číny rozšířila do celého světa, si země drží hospodářský růst v kladných číslech, ukázal Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém výhledu na letošní rok. Daří se jí i zvládat koronavirus: masově testuje a denně má jen desítky nově nakažených.
Po pondělním oznámení tvrdých opatření, které dopadnou na všechny občany a především pak na zasažené podnikatele, přišla nyní vláda narychlo se sérií kompenzací a podpůrných programů, které by měly pomoci uzavřeným nebo omezeným provozům.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pátek na mimořádném zasedání vlády předloží návrh kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců ve výši 500 korun denně.
Chaotická rozhodnutí vlády Andreje Babiše o opatřeních proti koronavirové nákaze děsí podnikatele.
I když jsou současná vládní omezení podávána jako zásah do volného času občanů, mají tvrdé ekonomické dopady. Přitom sám premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že žádná plošná opatření kvůli koronaviru již nepadnou. Nyní se vypíná celý sektor kultury na minimálně čtrnáct dní a omezení se dotýká i služeb a sportu. Stát měl přitom celé léto k přípravě na podzim, u kterého se počítalo s vyšším počtem nakažených. Z funkční pomoci ale nevzniklo nic, a firmy tak nemohou využít ani výhod kurzarbeitu.
Nová vládní opatření, prezentovaná na čtvrteční vládní tiskové konferenci, dopadla na řadu podnikatelů jako rána z čistého nebe. Zavření fitness center, bazénů, posiloven a jiných vnitřních sportovišť překvapilo samotné provozovatele a mluví o zoufalosti. Uzavření celé kultury a sportu pak dopadne i na českou ekonomiku. Další omezení dopadá i na restaurace a hospody, které budou muset zavírat už ve 20 hodin.
