Tag: ekonomika

Články k tagu

Konkurz ani aukce Mladé fronty neplatí. Vrchní soud ji zrušil kvůli podjatosti soudce

Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil prohlášení konkurzu na vydavatelství Mladá fronta, a tedy i následný prodej v aukci. Důvodem je možná podjatost soudce Zdeňka Strnada vůči Mladé frontě, případně i dalším účastníkům řízení. Vyplývá to z rozhodnutí soudu v Insolvenčním rejstříku. Jak Mladá fronta, tak i časopis Týden patřící jednomu z věřitelů, Jaromíru Soukupovi, totiž v minulosti uveřejnily kritické články o Strnadovi. Soudce Strnad je z rozhodování ve věci Mladé fronty vyloučený a o řešení úpadku vydavatelství bude znovu rozhodovat jiný soudce soudu první instance. Vyjádření Soukupa i Strnada ČTK zjišťuje. Vedení vydavatelství nechtělo aktuální situaci komentovat.

Krize už dopadla. Lidé si reálně koupí méně zboží, i když mají více peněz

Důsledky vypnutí ekonomiky ze strachu před koronavirem už začínají lidé pociťovat. Není to ale způsobené ztrátou pracovního místa, ale propadem mezd. Průměrná mzda se sice navýšila, přesto nedokáže pokrýt inflaci, která v České republice přesahuje delší dobu 3 procenta. Pokles reálných mezd je také způsoben vládními opatřeními, jako je program Antivirus, který krátí mzdy u nepracujících pracovníků.

Dohodáři mají smůlu. Pravidla, která nastavil stát, splní jen málokdo, varuje asociace

Program měl být pomocí pro více jak sto tisíc dohodářů, přesto jich nakonec na reálnou pomoc může dosáhnout jen několik tisíc. Varuje před tím Asociace malých a středních podniků a živnostníků, podle kterých se jedná o typicky vládní program s několika otazníky a překážkami. Mezi dohodáře se řadí například matky samoživitelky či invalidní důchodci. Finanční správa vyplácí příspěvky od pondělí a za jeden den stihla vyřídit přes 500 žádostí.

Důsledek vládního otálení. Vypnuté firmy hlásí druhotnou platební neschopnost

Před čím upozorňovali a varovali odborníci na začátku koronavirové krize se po několika měsících vyplňuje. Firmy totiž přiznávají, že se dostaly do spirály druhotné platební neschopnosti a nedokáží tak platit svým dodavatelům. Společnosti totiž nedokázaly zadržet dostatečné množství peněz, na které čekaly od státu. Současná krize a vydaná vládní opatření ale naopak drží na živu i firmy, které měly problémy již před vypnutím ekonomiky.

Stát jen utrácí a nešetří. Klíčová čísla pro příští rozpočet dosud nezná

I když kabinet Andreje Babiše v druhé polovině roku zatím nezná podobu státního rozpočtu na příští rok, tak neustále slibuje další a další výdaje. Ministerstvo financí zatím nemá hotovou makroekonomickou predikci, podle které rozpočet vytváří. Podle kritiků se stejně žádnými čísly neřídí, protože pouze probíhá chaotické rozhazování a vyhazování peněz vlivným skupinám na pomoc proti koronavirové krizi.

Samoobsluha bez pokladny

Epidemie koronaviru zbavila Andreje Babiše posledních zábran, aby za svůj úspěch v parlamentních volbách příští rok utratil ze státního rozpočtu cokoli. Pojímá to ve stylu, že pro každou voličskou skupinu bude mít v předvolební době nějakou „speciální akci“. Přesně ve stylu obchodních řetězců.

Hodně lidí si u nás žilo nad poměry

Z vládních míst a médií se poslední dva týdny vracejí obavy z koronavirové nákazy. Česká republika se s nárůstem několika set pozitivně testovaných denně dostává mezi epidemiologicky podezřelé země v očích některých států Evropy. Vláda vyvinula semafor, stupnici epidemické situace, kdy barvy za jednotlivé okresy odpovídají stupni „ohrožení“. Má to být generálka na podzim, kdy prý se návrat nového koronaviru zkombinuje s chřipkou, takže nikdo nebude vědět, čím je nakažen. Současně s tím, jak stagnuje počet hospitalizovaných a pacientů s těžkým průběhem, vrací se skepse. Nebyla a není to přehnaná reakce, panika? Otázky pro epidemiologa Rastislava Maďara, který na ministerstvu zdravotnictví vede pracovní skupinu určující rozsah karanténních opatření.

První plán, za co utratíme 960 korona miliard z Bruselu

Jedenadvacátého července nad ránem dal Andrej Babiš v Bruselu za Česko souhlas se společným evropským dluhopisem. Ten v příštích letech zvedne o tři čtvrtiny přerozdělování v Evropské unii. V rámci přerozdělování dorazí v příštích letech z Fondu obnovy EU 960 miliard korun. Dalších 400 miliard korun si můžeme ze společné kasy unie půjčit na výhodných úvěrech. Nejsou to ale volné peníze. Do Bruselu musí vláda nejdřív poslat jasný Národní plán obnovy, za co je chce utratit. Ten jí musí schválit ostatní země unie.

Stát svou pomocí lázním zavařil. Vouchery nemají lidé kde uplatnit

Stát se pustil do další cílené pomoci jednotlivému odvětví, ale realizace značně pokulhává. Řeč je o programu COVID-Lázně, ve kterém stát chtěl poskytovat poukazy na lázeňské pobyty při výpadku zahraničních hostů. Pomoc ale mířila jen pro objekty zdravotnického zařízení státu a navíc vynechává cestovní kanceláře, které jsou po vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou zdecimované.

Ubytovatelé dostanou peníze za koronavirové vypnutí, schválila vláda

Stát poskytne provozovatelům ubytovacích zařízení kompenzace za 72 dní, kdy museli mít kvůli vládnímu opatření proti koronaviru zavřeno. Příspěvek bude podle kategorie a třídy ubytování činit 100 až 330 korun za pokoj a noc, schválila vláda. Informoval o tom odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR) informoval Vilém Frček a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR).

Peněz ve fondu ubude, méně dostane i ČR. O čem to čtyři dny jednáme? diví se Babiš

Česko dostane z grantů ve fondu pokrizové obnovy ekonomik méně peněz, než mělo mít původně. Důvodem je to, že po vypjatých třídenních diskusích poklesne celková částka v balíku grantů z původně navrhovaných 500 miliard eur (asi 13,5 bilionu korun) zřejmě na 390 miliard. Před začátkem čtvrtého dne summitu EU věnovaného fondu a budoucímu sedmiletému rozpočtu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš. Novou částku však neupřesnil.

Falešná pracovní místa

Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc.

Česko ohrožuje padající automobilový průmysl. Problém nemají jen automobilky, ale i subdodavatelé

Orientace českého hospodářství na automobilový průmysl se české ekonomice zřejmě tvrdě vymstí. Výroba aut v Česku klesla o 45,2 procenta a prodej meziročně o 22 %. Česká ekonomika je přitom na automobilovém průmyslu zásadně závislá. Jelikož je automobil komplexním výrobkem, je k jeho výrobě přidružená celá subdodavatelská síť.

ANO chce zrušení superhrubé mzdy jako dárek voličům. Chystá ho na příští rok

Andrej Babiš oznamuje záměr zrušit superhrubou mzdu a přilepšit tak zaměstnancům již sedmým rokem. Zatím se k němu neodhodlal, i když je napsaný ve dvou vládních programových prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová chce konec tohoto institutu uskutečnit v souběhu se státním rozpočtem na příští rok, což potvrdil i předseda vlády. Pro podzimní parlamentní volby 2021 by to byl hezký dárek voličům.

Stát chystá bonus pro dieselové motory. Sníží spotřební daně za naftu

Stát připravuje snížení spotřební daně za naftu. Její cena by tak mohla klesnout o jednu až dvě koruny na litr. Chce tak pomoci zejména nákladním dopravcům, kterým dlouhodobě ubývají zakázky. Opatření by ovšem platilo i pro osobní auta. Na webu Lidovky.cz to uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). V Česku jezdí více než dva miliony vozů s dieselovým motorem. Snížení daně o korunu by za současné situace snížilo příjmy do státního rozpočtu o přibližně 4,7 miliardy korun.

Rána pro český automobilový průmysl. Výroba klesla skoro o polovinu, prodej o 22 %

Koronavirová krize tvrdě dopadla na automobilový průmysl, výroba aut v Česku klesla o 45,2 procenta a prodej meziročně zase o 22 %. Česká ekonomika je přitom na automobilovém průmyslu zásadně závislá. Průmyslová produkce v květnu meziročně klesla o 25,7 procenta. K výrazné meziroční změně nejvíce přispělo odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které pokleslo o dramatických 45,2 procenta. Automobilky mají kromě výroby problémy i v odbytu, protože na trhu klesla poptávka po nákupu nových motorových vozidel.

Masivní pomoc firmám těžce pokulhává. Úvěr pro velké firmy nikdo nečerpá

Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.