Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla dnes podle agentury AFP jihokorejská zpravodajská služba. Po několika hodinách ale oznámila, že zajatý voják podlehl svým zraněním. Vojáci z KLDR se podle Kyjeva na podzim zapojili do snahy Rusů získat zpět část Kurské oblasti obsazenou Ukrajinci v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
Izrael zaútočil podle médií ve čtvrtek na mezinárodní letiště v hlavním městě Jemenu. Útok měl mířit také proti vojenské základně či energetické infrastruktuře, informuje s odkazem na místní i izraelská média Al Jazeera. Izrael čelil v posledním týdnu podle armády několika pokusům o raketový útok z Jemenu. Letiště v Saná a přilehlá vojenská základna Al-Dailami se staly terčem útoků spolu s elektrárnou v Hodeidahu, což televizní stanice Al-Masirah Houthis označila za „izraelskou agresi“.
Sovětská armáda vtrhla do Afghánistánu 27. prosince 1979 ve snaze udržet spřátelený režim v této pro ní strategické zemi. Moskva původně počítala jen s několikatýdenní operací, akce ale nakonec vyústila v devět let trvající krvavou válku, v níž na jedné straně stály sovětské okupační jednotky a afghánská vládní vojska, a na druhé mudžáhidové, podporovaní Pákistánem a USA. Sovětské vojenské dobrodružství skončilo v roce 1989 odsunem sovětských vojsk.
Nové syrské vedení dnes v západosyrské provincii Tartús zahájilo operaci namířenou proti milicím podporujících vládu svrženého prezidenta Bašára Asada, informovala syrská státní tisková agentura SANA. Agentura AFP mezitím napsala, že do Sýrie přijela irácká delegace, aby se setkala s novým vedením země. Operace se podle syrské agentury soustředí na venkovské části Tartúsu. Děje se tak den poté, co v této provincii příslušníci sil věrných Asadovi zabili 14 policistů.
V ruské Kurské oblasti padlo nebo bylo zraněno přes 3000 severokorejských vojáků, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil obavu z přísunu dalších vojáků a techniky z KLDR do Ruska, aby se zde účastnili bojů proti Ukrajině. Na sítích se objevují také ukrajinská videa, jak se Severokorejci zmateně snaží utéci před střílejícími drony. KLDR v říjnu do Kurské oblasti vyslala podle Jižní Koreje a USA kolem 11 000 vojáků na podporu ruských ozbrojených sil.
Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala dnes podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11.000 vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly. Minulý týden jihokorejská rozvědka ztráty severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti odhadla na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných.
Ministryně obrany Jana Černochová z ODS v pátek „oslavila“ tři roky ve funkci. V úřadu se musela krátce po svém nástupu začít vyrovnávat s následky války na Ukrajině i špatným stavem české armády, jejíž sklady místy připomínají vojenské muzeum.
Na sociálních sítích se objevují záběry z druhého největšího syrského města Aleppo, které tento týden během překvapivého útoku obsadila koalice povstaleckých skupin s převahou islamistů. Ti už osadili místní úřady či syrskou vojenskou techniku, která v oblasti zůstala, včetně bitevníku L-39 v syrských barvách. Před islamisty začali utíkat také křesťané. Povstalci HTS sdíleli video nového guvernéra města, když poprvé zasedl ve své úřadovně. Jedním z jeho prvních kroků bylo shození podobizny syrského prezidenta Bašára Asada hlavní samopalu.
Severokorejští vojáci začali demontovat stožáry elektrického vedení u hranic s Jižní Koreou, píše web The Chosun Daily. Jedná se o další z eskalací mezi oběma státy. Stožáry nechala v roce 2007 postavit Jižní Korea, aby se do severokorejské průmyslové oblasti Kesong dostala elektřina. Na fotografiích jihokorejského ministerstva pro sjednocení z minulého týdne jsou vidět severokorejští vojáci na vrcholu stožárů, jak bez ochranných pomůcek stříhají dráty vysokého napětí.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval nového velitele ukrajinských pozemních sil, informovala agentura Reuters. Stal se jím Mychajlo Drapatyj, dosavadní velitel vojsk v Charkovské oblasti. Zástupcem vrchního velitele ozbrojených sil byl jmenován Oleh Apostol, napsal Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X. "Generálmajor Mychajlo Drapatyj úspěšně zorganizoval obranu v Charkovském sektoru a narušil ruskou ofenzivu.
Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá hnutí Hizballáh. Uvedla to agentura Reuters, podle které jde o první podobný úder od začátku příměří ze středečního rána. Izrael už dříve tvrdil, že zaznamenal porušení příměří, které spočívalo v pohybu podezřelých osob přes hranici.Izraelské tanky střílely podle Reuters na libanonské obce. Hizballáh tvrdí, že Izrael útočí na osoby, které se vracejí na jih Libanonu, odkud uprchly před boji.
Po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války dnes vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Příměří, díky kterému se mohou vrátit do jižního Libanonu uprchlí civilisté a které pomohly dojednat USA s Francií, přivítaly nejen země v regionu, ale také Evropa, Spojené státy či Čína. Hizballáh v prvním prohlášení po začátku příměří uvedl, že bude pokračovat v odboji proti Izraeli a dál podporovat Palestince, o samotném klidu zbraní se nezmínil.
Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt.
Hamás je připraven uzavřít s Izraelem dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, sdělil dnes agentuře AFP vysoce postavený představitel této palestinské teroristické organizace poté, co v Libanonu v noci vstoupil v platnost klid zbraní mezi izraelskou armádou a tamním militantním hnutím Hizballáh. Příměří v Libanonu označil zástupce Hamásu za významný úspěch. Právo Libanonu na uzavření dohody o příměří uznal i další přední člen Hamásu a vyjádřil naději na ukončení války v Gaze.
Izrael a libanonské hnutí Hizballáh schválily dohodu o příměří zprostředkovanou Spojenými státy a Francií, oznámil dnes americký prezident Joe Biden. Platit podle něj začne ve středu v 04:00 místního času (03:00 SEČ). Biden v projevu v Bílém domě také uvedl, že dohoda otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu, v němž za více než rok zahynuly tisíce lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím v televizním projevu prohlásil, že Izrael dohodu o příměří přijímá.
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Podle agentury Reuters o tom informovala televize Channel 12. Úterní schválení dohody signalizovaly už v pondělí zdroje z obou válčících stran i Spojené státy a Francie jako její zprostředkovatelé. Izraelští ministři přitom dávali najevo rozdílné pohledy na příměří. Server Axios v pondělí uvedl, že se jedná o 60 denní příměří, během kterého se stáhnou z jižního Libanonu jak jednotky Izraele, tak Hizballáhu.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Obavu ze ztráty zaměstnání v příštím roce vyjádřilo 54,4 procenta lidí. "Míra nezaměstnanosti v České republice patří dlouhodobě k nejnižším v rámci Evropské unie
Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení dnešního velitelského shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Rovněž sdělil, že armáda potřebuje víc lidí, Prezident Petr Pavel ve videopříspěvku, uvedl, že konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu.
Obavy z nastupující administrativy Donalda Trumpa může nečekaně mít i stíhačka F-35. Jeden z nejdražších vojenských projektů v historii čelí kritice dlouhodobě. Donald Trump stíhačku Lockheed Martin kritizoval už v době prvního mandátu a tázal se, zda by firma Boeing nevyrobila stíhačku 5. generace levněji. Nyní se ke kritice ceny a spolehlivosti F-35 připojil i Elon Musk, když uvedl, že umí "trochu ode všeho a pořádně nic". Reagoval tak na částečně odtajněnou zprávu z dílny ministerstva obrany,
Francouzský prezident Emmanuel Macron se stále nevzdává možnosti vyslat na Ukrajinu jednotky nebo instruktory. Zatímco v únoru byl jeho návrh příkře odmítnut dalšími evropskými spojenci, s výjimkou pobaltských států, nyní o této možnosti měl jednat s novým britským premiérem Keirem Starmerem během jeho návštěvy Paříže 11. listopadu. Informoval o tom francouzský deník Le Monde s odvoláním na anonymní zdroje.
Při izraelských úderech v bojové zóně na severu Pásma Gazy byla v minulých týdnech zabita jedna z izraelských rukojmích; další zadržovaná žena byla vážně zraněna a její život je v ohrožení, uvedl dnes podle agentur mluvčí vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Abú Ubajdá. Izraelská armáda na dotaz AFP uvedla, že jeho tvrzení prověřuje. Ze slov mluvčího Hamásu nebylo jasné, kdy přesně žena zemřela. Izraelská armáda zahájila v oblasti severní Gazy rozsáhlou operaci proti přeskupeným silám Hamásu už na začátku října.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hájila použití výrazu "blbečci" ve svém výroku z poloviny září na sociální síti X. Podle ní nejde o vulgarismus, ale o expresivní označení nerozumně či hloupě jednajícího jedince. Ministryně tak odpověděla na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, podle kterého Černochová použila "urážlivý jazyk nehodný ministryně a dehonestovala občany s jinými názory".
Několik mrtvých a raněných si dnes brzy ráno vyžádal izraelský vzdušný úder na obytný dům v centrální části Bejrútu. Informovala o tom libanonská televize Al-Džadíd. Televize Al-Manar, která má blízko k militantnímu hnutí Hizballáh, hlásí s odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví nejméně čtyři mrtvé a 33 raněných. Cíle v Libanonu v posledních třech měsících intenzivně ostřeluje Izrael ve své kampani proti Hizballáhu.
Do amerického Kongresu minulý týden dorazila zpráva o jaderné strategii Spojených států. Tento týden přitom podepsal ruský prezident novelizovanou ruskou jadernou doktrínu, o které referoval již v září tohoto roku. Právě před nevyzpytatelností Ruska nová zpráva varuje. Informuje také o rostoucím arzenálu Číny a nebezpečí Íránu a KLDR pro bezpečnost USA. O změnách v jaderném odstrašení poté informovalo i ministerstvo obrany. Jde například o zlepšení připravenosti jaderných ponorek třídy Ohio či o výrobu moderní bomby B61-13.
Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi. Američtí a polští činitelé základnu v Redzikowu na severovýchodě Polska slavnostně otevřeli tento měsíc. Podle NATO je základna, kde je rozmístěn systém protivzdušné obrany Aegis.
Ukrajina v úterý poprvé využila západní rakety dlouhého doletu k likvidaci vojenského cíle hluboko v Rusku. A to americké střely ATACMS. Ruský prezident Vladimir Putin už v minulých dnech varoval, že jejich použití považuje za eskalaci konfliktu. V úterý pak aktualizoval ruskou jadernou doktrínu. Jsou však rakety ATACMS takzvaný gamechangerem? Podle analytika FSV Vlastislava Břízy, zbrzdí postup Ruska, samy o sobě však konflikt nezmění.
Podle aktuálního průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa panuje v Česku výrazná obava z eskalace války na Ukrajině. Téměř čtyři pětiny respondentů uvedly, že se bezpečnostní situace v zemi zhoršila. Přes dvě třetiny se bojí rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Přestože 67 procent občanů důvěřuje v ochrannou roli NATO, polovina Čechů by v případě napadení země nebyla ochotná ji bránit. Zpráva ukazuje nejen rostoucí obavy z geopolitických hrozeb, ale také rozdíly ve vnímání odpovědnosti za obranu země mezi různými generacemi.
Severní Korea by mohla vyslat až 100 000 vojáků na pomoc Rusku ve válce na Ukrajině, pokud se bude spolupráce mezi oběma zeměmi nadále prohlubovat. Píše o tom agentura Bloomberg s odvoláním na odborné odhady. Podle agentury ale krok není nevyhnutelný a vojenská podpora tohoto rozsahu, pokud k němu dojde, bude s největší pravděpodobností prováděna v dávkách s rotací jednotek, spíše než jednorázovým nasazením.
Izrael dnes podle serveru televize Al-Džazíra znovu bombardoval jižní předměstí libanonské metropole Bejrútu. Boje pokračují také v Pásmu Gazy, kde si izraelské útoky vyžádaly nejméně pět životů v okolí města Rafáhu u hranic s Egyptem. Na záběrech po útocích na část Bejrútu, která bývá označována za baštu militantního hnutí Hizballáh, je vidět kouř vznášející se nad obytnými budovami. Jestli si útoky vyžádaly nějaké oběti, není zatím jasné.
Řecko zahájilo jednání s Izraelem o vývoji protivzdušného a protiraketového obranného systému v hodnotě 2 miliardy eur (50 miliard korun), který by vycházel z izraelského systému Iron Dome. Jedná se o součást rozsáhlého plánu na modernizaci řeckých ozbrojených sil, uvedli ve čtvrtek řečtí představitelé. Upozornila na to agentura Reuters. Plánovaný obranný systém má sloužit k zachycení krátkých a dlouhých raket během útoků, podobně jako Iron Dome v Izraeli.
