Několik stovek nejvýše postavených amerických generálů a admirálů se dnes sejde na výjimečném jednání, které bez udání konkrétního důvodu svolal ministr obrany Pete Hegseth. K armádním špičkám promluví i prezident Donald Trump. Elitní představitelé pozemního vojska, letectva i námořnictva působící v USA i v celém světě se setkají na základně námořní pěchoty Quantico ve státě Virginia.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil stovkám nejvyšších amerických vojenských velitelů, aby se příští týden shromáždili na základně námořní pěchoty v Quanticu ve Virginii. Důvod tohoto setkání nebyl uveden, což vyvolalo spekulace napříč armádními složkami. O zprávě informují zahraniční média včetně The Washington Post. Rozkaz ke shromáždění se týká všech velících důstojníků s hodností brigádního generála a vyšší a jejich nejbližších poradců, včetně těch, kteří slouží v zámoří.
První stíhačka nové generace F-47, vyvíjená jako náhrada stíhaček F-22, bude připravena k prvnímu letu v roce 2028. Oznámil to generál David W. Allvin, náčelník štábu amerického letectva. Boeing již zahájil výrobu prototypu a americké letectvo plánuje získat více než 185 těchto pokročilých proudových letounů. Ty mají zajistit vzdušnou nadvládu Spojených států i v konfrontaci s technologicky vyspělými protivníky.
Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl v Mošnově na Novojičínsku novinářům během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Předseda sněmovního obranného výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl České televizi (ČT), že jde o nadbytečnou aktivitu, podobných skupin je podle něj už v Severoatlantické alianci mnoho.
Na škále 1 až 10, kde 1 je pevný mír a 10 je válka, se blížíme číslu 8, řekl v sobotu náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v rozhovoru pro ČT během Dnů NATO v Ostravě. Reagoval tak poté, co Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor evropských zemí, kromě Polska v pátek v Estonsku. Řehka uvedl, že česká armáda čelí nedostatku vojáků, zastaralé technice a mezerám ve schopnostech. Podle něj je nutné zvýšit výdaje na obranu, modernizovat vybavení a posílit personální kapacity.
Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Oznámily to polské ozbrojené síly. Později informovaly o přistání stíhaček po ukončení ruské operace. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.
Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Na sociální síti X uvedla, že o incidentu vyrozuměla polské ozbrojené síly a další bezpečnostní složky. Státní hranice narušena nebyla, a proto jsme nemuseli reagovat, řekla mluvčí pohraničníků Katarzyna Przybyszová televizi TVN24. Ropná plošina se nachází v polské ekonomické zóně Baltského moře na poloostrově Hel.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského chargé d´affaires, aby protestovalo. Šéfka unijní diplomaciej Kaja Kallasová označila incident za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
Pražany čeká jedinečná podívaná. Přesně v 15 hodin se nad Karlovým mostem vznese formace dvou českých stíhaček JAS-39 Gripen a deseti britských proudových letounů BAE Hawk T1 ze slavné akrobatické skupiny Red Arrows. Akce se koná u příležitosti Dne Vzdušných sil Armády ČR a 80. výročí konce druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100.000 vojáků s 10.000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50.000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů.
Norsko vytvořilo ve východním Polsku rozsáhlý tábor pro výcvik ukrajinských vojáků, který vedou norští instruktoři. Jak informuje norská televize NRK, výcvikové středisko s názvem Camp Jomsborg, které se nachází v zalesněné oblasti, je jedním z největších táborů svého druhu, jaké kdy Norsko zřídilo. Už jsou zde stovky norských vojáků. Ti ale nemají jen cvičit Ukrajince, ale dostávat zkušenosti od Ukrajinců. Výcvikový tábor je součástí operace Legion, jejíž součástí jsou i dodávky zbraní a vybavení na Ukrajinu.
Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se budou konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony.
V katarském hlavním městě Dauhá došlo k sérii explozí, které podle izraelské armády souvisely s cíleným úderem na vedení teroristické organizace Hamás. Izraelští představitelé uvedli, že šlo o přesně vedený útok proti nejvyšší struktuře hnutí, které dlouhodobě řídí operace proti židovskému státu. Podle televizní stanice Al-Arabíja zemřel šéf politického křídla teroristického hnutí Hamás a jeho hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav.
Izraelská armáda dnes nařídila evakuaci obyvatel města Gaza. Informovaly o tom agentura Reuters a server The Times of Israel (ToI), podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru Izraele zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Mluvčí izraelských sil upozornil, že armáda hodlá v oblasti Gazy operovat s velkou silou. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal rozsáhlou kritiku ze zahraničí, především kvůli očekávaným dopadům na palestinské civilisty.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní bezpečnostní dopad: Jak vyřešíte podstav české armády? Zapojili byste do obrany země i civilisty? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Americký prezident Donald Trump zveřejnil na své sociální síti Truth Social obrázek sebe sama, kde je stylizován jako postava Roberta Duvalla ve filmu „Apokalypsa nyní“, vietnamském válečném velkofilmu o vyznamenaném americkém důstojníkovi, který se ztratil hluboko v kambodžské džungli. Na obrázku AI je nápis „Chipocalypse Now“. Trump tak jasně naznačil, že by mohl poslat do ulic kriminalitou zmítaného města Chicaga Národní gardu, jak to udělal ve Washingtonu.
Jaderné ponorky, tajné odposlechy, krvavá střelba na moři a tajné elitní komando Navy SEAL v KLDR. To jsou základní ingredience příběhu, který jakoby vypadl z filmů o Jamesi Bondovi. Ve skutečnosti se ale jedná o tajnou operaci americké armády, k níž mělo dojít během prvního prezidentského období Donalda Trumpa v roce 2019. Trump dnes tvrdí, že o operaci "slyší poprvé". S informacemi o nepodařené akci amerických vojáků v Severní Koreji přišel deník The New York Times.
Izraelská armáda (IDF) zničila ve městě Gaza budovu, o níž tvrdila, že v ní má základnu teroristické hnutí Hamás, píše server Times of Israel (ToI). Předtím vyzvala podle agentury AFP k evakuaci okolí. Vícepodlažní budovu podle Izraele využíval Hamás ke shromažďování informací. Vojsko také několik hodin před odstřelem vyzvalo Palestince z tohoto města, aby se evakuovali do nově budované humanitární oblasti na jihu Pásma Gazy u města Chán Júnis.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyostřuje: Pentagon obviňuje Venezuelu z vojenských provokací a údajně do regionu nasazuje stíhačky. Prezident Maduro oznámil, že v případě útoku „okamžitě vstoupí do ozbrojeného konfliktu“. Informuje o tom například server die Welt. Americký prezident Donald Trump zvyšuje vojenský tlak na Venezuelu. Americký prezident Donald Trump zvyšuje vojenský tlak na Venezuelu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje vojenské údery proti drogovým gangům na území Venezuely. V noci na dnešek o tom s odvoláním na své zdroje informovala televize CNN s tím, že je to součástí tlaku na autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten podle agentury AFP v pátek řekl, že žádné z rozdílů mezi Venezuelou a USA neospravedlňují možný vojenský konflikt. USA mají v oblasti jižního Karibiku vícero vojenských plavidel, což Bílý dům vysvětluje jako tažení proti pašování drog do Spojených států.
Americké ministerstvo obrany minulý týden informovalo evropské země, že vojenská podpora v rámci programu známého jako Sekce 333 bude od příštího fiskálního roku snížena na nulu, uvedl v pátek podle Reuters úředník litevského ministerstva obrany. Dva zdroje obeznámené s touto záležitostí ve čtvrtek uvedly, že USA postupně ukončí část bezpečnostní pomoci evropským zemím poblíž hranic s Ruskem, což vyvolalo obavy u klíčových příjemců, jako je Litva, Estonsko a Lotyšsko.
Americký prezident Donald Trump chce přejmenovat ministerstvo obrany na „ministerstvo války“. Podle Bílého domu se očekává, že odpovídající dekret bude podepsán v pátek, informoval deník New York Times. Prezident se odvolává na historický název Pentagonu. Ještě krátce po druhé světové válce se ministerstvo oficiálně nazývalo „ministerstvo války“. Trump v srpnu prohlásil, že pod tímto názvem byl napsán „neuvěřitelný příběh vítězství“. Pojem „ministerstvo obrany“ je pro amerického prezidenta příliš pasivní.
Příslušníci speciálních sil amerického námořnictva zastřelili v roce 2019 skupinu civilistů při neúspěšné operaci v Severní Koreji. Napsal to v pátek deník The New York Times (NYT) s tím, že misi za svého prvního funkčního období schválil prezident Donald Trump. Cílem přísně utajované akce bylo podle listu nastražit zařízení, které by umožnilo odposlech severokorejského vůdce Kim Čong-una v době, kdy s Trumpem jednali o jaderném programu asijské země.
Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás zveřejnilo nové video, které zachycuje dva živé rukojmí unesené 7. října 2023 do Pásma Gazy. Izraelská média uvedla jména obou mužů, nicméně na přání rodiny jednoho z nich publikovala pouze tu část nahrávky, která dotyčného nezachycuje, píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že video bylo údajně natočeno na konci srpna. Na záběrech je podle agentury AFP Guy Gilboa Dalal, který byl 7. října unesen z hudebního festivalu Nova.
Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku
Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila dnes. "Mohou bezpečnostní záruky Ukrajině zajistit a poskytnout zahraniční, zejména evropské a americké vojenské kontingenty? Rozhodně ne, nemohou," citovala Peskova ruská agentura. "To nemůže sloužit jako bezpečnostní záruka pro Ukrajinu, která by byla pro naši zemi přijatelná," dodal Peskov.
Projekt mostu na Sicílii nakonec italská vláda nezapočítá jako strategickou stavbu do výdajů NATO. Vláda o tom v minulosti mluvila v souvislosti se vyšším závazkem výdajů na obranu, který vzešel z summitu NATO Haagu. K takovému plánu se ostře vyjádřil velvyslanec USA při NATO Matt Whitaker, podle něhož nemá most žádnou strategickou hodnotu. Krátce nato italské ministerstvo dopravy uvedlo, že nakonec nepočítá se započtením mostu do vojenských výdajů. Ozývaly se i hlasy o „kreativním účetnictví“ či "oportunismu".
Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. Po jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to médiím řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Několik hodin po tomto výroku upřesnil, že chtěl říct, že ne každá z 26 zemí nutně musí vyslat na Ukrajinu své jednotky. "Některé státy poskytnou jiné záruky," vysvětlil.
Rusko nemá v úmyslu jednat o jakémkoliv případném nasazení zahraničních vojenských jednotek na Ukrajině. Považuje to za nepřijatelné. Řekla to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu. Zacharovová také dodala, že obvinění, že za problémy letadla s von der Leyenovou v Bulharsku stojí Rusko, jsou falešná a paranoidní.
