Tag: vojenství

Články k tagu

Vyvlastňování ruského majetku půjde jen v trestním řízení, říká ministr Blažek

V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.

Izraelci zabili při útoku významného člena Hamásu

Při izraelském leteckém útoku na Chán Júnis byl v neděli zabit politický představitel teroristického hnutí Hamás Saláh Bardavíl. Uvedla to podle agentury Reuters palestinská média a Hamás. Izraelští představitelé se k tomu bezprostředně nevyjádřili. Bardavíl byl členem politického byra Hamásu a působil jako mluvčí hnutí. Byl také členem Palestinské legislativní rady, zákonodárného orgánu Palestiny. Podle médií byl při náletu zabit spolu se svojí manželkou.

Snahy o evropskou armádu jsou, Rusko má z EU srandu, míní Turek. Oslabujete nás, říká Hladík

Jsem proto, abychom zůstali pevnou součástí NATO, z Evropské unie má Rusko srandu. Uvedl to europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha). Dodal, že je nutné, aby došlo ke zrušení Green Dealu, nicméně EU si podle něj nemá hrát na bezpečnostní pakt. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) Turek ohrožuje svými výroky bezpečnost Evropy, ČR potřebuje podle něj rozvíjet zdroje energie včetně těch zelených.

Po Muskově návštěvě Pentagon vyšetřuje únik informací. Pomoci má i detektor lži

Zpravodajské a policejní složky Pentagonu vyšetřují údajné úniky informací o národní bezpečnosti. Pracovníci amerického ministerstva obrany by kvůli tomu mohli čelit výslechům na detektoru lži, píše web televize Skynews. V memorandu zaslaném v pátek večer vyzval náčelník štábu ministra obrany Joe Kasper k vyšetření „neoprávněného zveřejnění informací o národní bezpečnosti“, které by mohlo zahrnovat testy zaměstnanců na detektoru lži.

Mise na Ukrajině budou dvě: Indové a Arabové na frontě, koalice ochotných na západě země, tvrdí italská média

Ukrajinští spojenci připravují nový plán k zajištění udržitelného míru na Ukrajině, který by zahrnoval nikoliv jednu, ale dvě separátní mírové mise ve čtyřech úrovních bezpečnosti. Tvrdí to v sobotu italský list La Repubblica s odvoláním na své zdroje a také další italská média, upozornil na to rovněž ukrajinský rozhlas New Voice. Na frontové linii a rusko-ukrajinské hranci by měl být rozmístěný kontingent OSN tvořený vojáky z globálního jihu a to z Indie, Brazílie, Indonésie a Saúdské Arábie.

Libanon odpálil další rakety na Izrael. Ten odpověděl leteckými údery

Izraelská protivzdušná obrana dnes ráno sestřelila na severu země tři rakety odpálené z území Libanonu, armáda krátce nato odpověděla dělostřeleckou palbou a leteckými údery v jižním Libanonu. Podle izraelských médií jde o první takový přeshraniční útok od vyhlášení příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh na konci loňského listopadu. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, oběti nejsou hlášeny. Informují o tom Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření armády a libanonská státní média.

Národní garda by mohla střílet do demonstrantů. Novela leží v ukrajinském parlamentu. Stop diktatuře, volá Tymošenková

Vláda v Kyjevě se zřejmě chystá na případné masové nepokoje a jejich tvrdé potlačování. Značný rozruch způsobila v pátek informace ukrajinských médií, podle kterých se v parlamentním výboru objevila novela zákona, která má umožnit Národní gardě, která je součástí armády, právo používat střelné zbraně, slzný plyn a drony během „masových nepokojů“. Podle šéfky jedné z opozičních stran a bývalé premiérky Julije Tymošenkové jde opravdu o nástroj k potlačení masových protestů.

Čína konzultuje v Bruselu, zda by se mohla připojit k mírové misi na Ukrajině, píše Die Welt

Čína zřejmě zvažuje účast v případných mírových silách na Ukrajině. Čínští diplomaté se v Bruselu dotazovali, zda by takový krok byl z evropské perspektivy myslitelný a případně dokonce žádoucí, píše Welt am Sonntag s odkazem na diplomatické kruhy EU obeznámené s touto záležitostí. O případném rozmístění čínských jednotek na Ukrajině probleskly spekulace už koncem loňského roku.

Izrael chce zpátky rukojmí. Pohrozil anexí částí Pásma Gazy a vysídlením obyvatel

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes pohrozil anexí částí Pásma Gazy a realizací plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na odchod obyvatel tohoto palestinského území, pokud teroristické hnutí Hamás nevydá Izraeli rukojmí, která dosud zadržuje. Kac nařídil armádě, aby v takovém případě obsazovala další území v Pásmu Gazy a současně evakuovala tamní obyvatele. Izraelské síly podle něj zároveň zintenzivní údery ze vzduchu, ze země i z moře a rozšíří pozemní operace,

Starmer pohrozil Putinovi: Pohlídáme, aby Rusko dodrželo příměří. Ve hře jsou i stíhačky RAF

V reakci na probíhající jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou varoval britský premiér Keir Starmer ruského prezidenta Vladimira Putina před „vážnými důsledky“ v případě porušení jakékoli dohody o příměří. Prohlásil to během londýnského setkání s představiteli obrany z 31 spojeneckých zemí, jehož cílem bylo vypracovat vojenské plány na prosazení mírové dohody, píše the Guardian.

Peklo v Gaze

Příměří v Gaze skončilo. Izrael v noci z pondělí na úterý bombardoval pozice Hamásu v Pásmu Gazy. Teroristické hnutí tvrdí, že v důsledku toho zahynuly stovky lidí. Zároveň však potvrdilo smrt pěti vysoce postavených příslušníků, což naznačuje, že nešlo o bezcílné zlovolné bombardování Palestinců, ale o cílené údery. Hamás následně odpověděl obnovením raketových útoků na Izrael, čímž potvrdil zhroucení klidu zbraní. Cílem Izraele je donutit Hamás, aby propustil zbývající rukojmí.

Kreml obvinil Evropu z militarizace a označil ji za válečnou stranu

Rusko dnes obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.

Jak přežít jaderný útok. Francie připravuje manuál pro občany

Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v severní Gaze. Chce zpět klíčový koridor

Izraelská armáda zahájila omezenou pozemní operaci v severní Gaze, aby znovu získala kontrolu nad částí koridoru Necarim, který odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovaly tiskové agentury. Podle nich se zdá, že tento krok prohlubuje obnovenou izraelskou ofenzívu v Gaze. Izrael se z koridoru Necarim, který používal jako vojenskou zónu, stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila po 42 dnech 1. března.

Kde chcete vzít úspory na obranu? ptá se Kalousek. Mluví se o škrtech v eráru i dotacích

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

Během izraelských nočních úderů byli zabiti čtyři vysoce postavení členové Hamásu

Podle prohlášení hnutí Hamás byli během nočního izraelského útoku zabiti čtyři vysoce postavení členové vlády tohoto teroristického hnutí v pásmu Gazy. Podle Ministerstva zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou Hamásu, si noční izraelské údery rovněž vyžádaly přes čtyři stovky obětí. Při izraelských úderech byli během pondělní noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády Hamásu v Pásmu Gazy.

AFP: Při úderech v Gaze zemřelo nejméně 330 lidí včetně ministra vnitra

Počet obětí úderů v Pásmu Gazy, jimiž Izrael dnes v noci ukončil křehké příměří trvající od 19. ledna, stoupl nejméně na 330, oznámilo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Údaje o bilanci obětí se rozcházejí, Reuters s odvoláním na týž úřad řízený palestinským teroristickým hnutím Hamás hovoří o 254 mrtvých. Dva zdroje z hnutí Hamás agentuře AFP sdělily, že při úderech byl zabit také Mahmúd abú Watfa, který stál v čele ministerstva vnitra, a vedle policie tak dohlížel také na vnitřní bezpečnostní službu Hamásu.

Rodiny izraelských rukojmí údery v Gaze kritizují a volají po návratu k příměří

Rodiny izraelských rukojmí, které stále zadržuje palestinské teroristické hnutí Hamás, nové izraelské údery v Pásmu Gazy kritizují a volají po návratu k příměří. V prohlášenírodiny označily za podvod tvrzení Izraele, že cílem útoků je zvýšit tlak na propuštění zadržovaných lidí. Údery naopak podle příbuzných jejich životy ohrožují. "Tvrzení, že válka se obnovuje kvůli propuštění rukojmí, je naprostý podvod - vojenský tlak ohrožuje rukojmí a vojáky," uvedly rodiny.

Trump se ostře pustil do Íránu. „Za každý výstřel Húsíů bude Írán čelit vážným důsledkům“

Americký prezident Donald Trump vzkázal Íránu, že za každý další výstřel vypálený jemenskými povstalci ponese zodpovědnost. „Írán bude čelit vážným důsledkům,“ uvedl na své sociální síti Truth Social. Zemi obvinil z toho, že podporuje a řídí jemenské Húsíe. Šéf Bílého domu v sobotu nařídil údery na húsíjské pozice, šíitští rebelové poté v neděli zaútočili balistickými raketami a bezpilotními letouny na americkou letadlovou loď USS Harry S. Truman.

Čínské lodě obkroužily Austrálii a vzbudily pozdvižení nad stavem australské flotily

Nečekaná přítomnost čínských válečných lodí u australských břehů vyvolala v Austrálii pozdvižení, píše americký deník The New York Times. V zemi začala debata o australské stárnoucí flotile a její závislosti na Spojených státech. Incident zároveň ukázal rostoucí vojenskou sílu Číny a její schopnost operovat daleko od vlastních vod. Čínská flotila, složená z křižníku, fregaty a zásobovacího tankeru, operovala téměř měsíc v blízkosti Austrálie.

Místo aut zbraně

Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla ministryně Černochová

Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.

Expressen: USA oznámily spojencům, ať napříště nepočítají s účastí Američanů na vojenských cvičeních

USA oznámily svým spojencům, že mají v úmyslu ukončit svou účast na plánovaných nadcházejících vojenských cvičeních v Evropě, uvedl tento týden švédský deník Expressen s odvoláním na své zdroje. Rozhodnutí bude mít vliv na několik cvičení, která jsou plánována právě ve Švédsku. Podle deníku se opatření netýká cvičení, o kterých už bylo rozhodnuto, tedy hlavně těch v letošním roce. Expressen upozorňuje, že informací má ale málo.

Trump údajně zvažuje stažení vojáků z Německa, mají se přesunout do Maďarska

Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.

„Každý zdravý Polák projde výcvikem.“ Tusk chce mít půlmilionovou armádu

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.

Ochota bránit svou zemi v Evropě klesá. Česká armáda by ráda přilákala víc rekrutů

V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník  generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.

Důsledek roztržky? Bílý dům zvažuje kompletní stop vojenské pomoci Ukrajině

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje ukončení veškeré probíhající vojenské pomoci Ukrajině v reakci na páteční krach jednání mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem v Bílém domě. Důvodem je Zelenského postoj k mírovému procesu, který Bílý dům považuje za neústupný, uvedl pro deník The Washington Post vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou anonymity. Roztržka v Oválné pracovně vyvolává dohady, zda nebyla zinscenovaná.

KLDR vyslala do bojů na Ukrajině už druhou vlnu vojáků

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje. "Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě.

Britským vojákům na Ukrajině by USA pomohly, ale tato debata je předčasná, uvedl Trump

V případě potřeby by se britským vojákům dostalo pomoci od USA, pokud by byli na Ukrajině napadeni, uvedl Trump, když v Bílém domě přivítal britského premiéra Keira Starmera. Zároveň však Trump uvedl, že vyslání mírových jednotek je předčasné, když není vyjednán mír. Setkání britského premiéra a amerického prezidenta dominovalo téma Ukrajiny. Trump před novináři také řekl, že neví, že by ukrajinského prezidenta Zelenského nazval diktátorem, jak to udělal minulý týden.