Tag: NATO

Články k tagu

Utajená pražská schůzka zpravodajských služeb NATO řešila Ukrajinu

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. Řekl to mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení. Ředitelé vojenských zpravodajských služeb se v Praze sešli v rámci jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC - Military Intelligence Committee) NATO.

Severští bojovníci a turečtí obchodníci

Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.

Tabu pro Ukrajinu. NATO se neformálně shodlo, že na frontu nepošle některé zbraně

Členské země NATO se neformálně dohodly, že na Ukrajinu nebudou posílat určité zbraně a zbraňové systémy. Mezi ně mají patřit letadla nebo tanky. Aliance se podle informací agentury DPA obává, že by Rusko považovalo dodávky podobné techniky za vstup do války a následně přijalo odvetná opatření. „Riziko přímé vojenské konfrontace mezi státy NATO a Ruskem má být udržováno na co nejnižší úrovni,“ napsala agentura DPA s odkazem na své zdroje.

Erdoğanův bakšiš

Turecký prezident Erdoğan, podle ústavy výkonná hlava státu, požaduje po švédské vládě ústupky výměnou za to, že přestane blokovat vstup Švédska a Finska do NATO. Konkrétně mu leží v žaludku skutečnost, že ve Švédsku je poměrně silná komunita tureckých Kurdů a jejich potomků, jejichž vztahy k turecké vládě nepatří mezi nejvřelejší. Část z nich podporuje nezávislost tureckého Kurdistánu. Erdoğan označil Švédsko za „líheň terorismu“ a podle tureckých médií by chtěl ze Švédska „repatriovat“ 33 osob, patrně přímo do vězení.

Hra pro domácí voliče? Odpor k rozšíření NATO přichází z Turecka i Chorvatska

Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.

Erdogan dál odmítá rozšíření NATO. „Nenamáhejte se sem jezdit,“ vzkazuje diplomatům

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.

„Chceme k vám.“ Švédsko a Finsko oficiálně podaly žádost o vstup do NATO

Švédsko a Finsko učinily ve středu klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.

VIDEO: „Stíháme, identifikujeme...“ České stíhačky v Pobaltí zasahovaly u tří ruských strojů

Alianční letouny během minulého týdne vzlétly v Pobaltí pětkrát k ruským strojům. Na svém webu to v pravidelné zprávě uvedlo litevské ministerstvo obrany. Které ze strojů NATO se ostrých vzletů zúčastnily, zpráva neuvádí. V Litvě již téměř dva měsíce působí české gripeny, při hlídkování spolupracují s dalšími spojenci. Armáda ČR působení svých stíhacích letounů z bezpečnostních důvodů nekomentuje. Dnes ale zveřejnila video, ze kterého vyplývá, že čeští stíhači zasahovali u tří ruských letadel.

Erdogan zarazil vstup Švédska a Finska do NATO. Připomněl teroristy

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Putin kritizuje plány na rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. „Rusko by muselo reagovat“

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil. Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem USA. Situaci komentoval na moskevském summitu Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), mezinárodní regionální organizace sdružující bývalé státy Sovětského svazu.

Do NATO už míří i Švédové. Vstup podpořili vládní socialisté

Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní. Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

„Ukrajina může vyhrát válku.“ Podle Stoltenberga nedosáhla Moskva strategických cílů

Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil v neděli po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Řekl také, že vstup Finska a Švédska do NATO by považoval za historický okamžik a důkaz, že agrese se nevyplácí. Stoltenberg dále uvedl, že Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko.

Konec neutrality. Finsko zažádá o členství v NATO, potvrdili to prezident a premiérka

Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být formálně předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden. Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách.

„NATO je nezbytné posílit politicky i vojensky.“ Jeho rozšíření ještě stojí v cestě Turecko

Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. V neděli to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. „Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva.

Niinistö volal Putinovi: Vstup Finska do NATO by představoval hrozbu pro Rusko, uslyšel z Kremlu

Finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. Informovala o tom agentura Interfax. Putin podle ní prohlásil, že změna finské zahraniční politiky by měla negativní dopad na bilaterální vztahy. Podle agentury RIA Novosti, která se odvolává na Kreml, Putin finskému protějšku řekl, že pokud by se Finsko vzdalo své neutrality, udělalo by chybu. Putin vyjádřil názor, že Finsko nečelí žádným bezpečnostním hrozbám.

Turecko není nakloněno vstupu Finska a Švédska do NATO. Má přitom právo veta

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.

Zeman podporuje vstup Finska a Švédska do NATO

Prezident Miloš Zeman je zcela pro případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Informoval o tom jeho mluvčí na Twitteru. Helsinky už avizovaly, že budou vzhledem k ruské agresi na Ukrajině usilovat o připojení k alianci, od Švédska se něco podobného očekává v brzké době. Prezident Zeman tím pokračuje ve svém názorovém obratu, donedávna se totiž Ruska zastával, po jeho vpádu na Ukrajinu ale Moskvu tvrdě odsoudil.

„Ukrajina v EU a NATO je v zájmu nás všech.“ Polský premiér Morawiecki pro Echo

Šťastný konec 20. století se odehrál ve střední a východní Evropě. Svoboda zvítězila nad tyranií a budoucnost se zdála jasnější než kdykoli předtím. Démoni historie však byli uspáni pouze na jedno pokolení. Válka na Ukrajině šokovala svět tím, že připomněla, jak křehký je mezinárodní status quo, a probudila západní společnosti z blažené letargie konce dějin.

„Připravme se na ještě větší brutalitu, ještě větší utrpení.“ Stoltenberg žádá další moderní zbraně pro Ukrajinu

Šéf NATO Jens Stoltenberg požaduje další dodávky moderních zbraní pro Ukrajinu. Podle něj se nemůže dlouhodobě bránit jen zbraněmi ze sovětských dob, ale potřebuje modení zbraně. Válku vidí na měsíce i roky a bude podle něj dále eskalovat, bude brutálnější a lidi čeká ještě větší utprní. Stoltenberg to řekl v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag. "Z dlouhodobého hlediska se Ukrajina nemůže bránit pouze zbraněmi ze sovětské éry, ale musí přejít na moderní západní zbraně," řekl.

Ukrajinci se učí od nejlepších. Taktiku převzali od Němců, děla od Američanů a Britů

Ukrajinští vojáci se už přinejmenším několik týdnů učí zacházet se západními těžkými zbraněmi. Prochází výcvikem v Polsku, Německu i Velké Británii. Dodávky modernějších zbraní totiž začaly střídat původní podporu v podobě techniky sovětského typu, na níž Ukrajinci žádný speciální výcvik nepotřebovali. Výcvikem už mohly projít celé stovky dělostřelců.

Putin rozšiřuje NATO

Ani po více než dvou měsících ruské agrese na Ukrajině není úplně zřejmé, jaká byla motivace Moskvy, když se do ní pouštěla. Kremlologie je o svérázech ruského imperiálního vnímání světa, sférách ruského zájmu, hlubinách ruské duše. Všemožných varováních, která kolem Ukrajiny Vladimir Putin v posledních letech vysílal, a Západ je nevnímal. O nemocech a mentálním zdraví ruského prezidenta. Skutečná motivace je velmi pravděpodobně směsí všech těchto geopolitických, imperiálních a psychologických ingrediencí.

Válka na Ukrajině lidi vystrašila, se členstvím ČR v NATO souhlasí nejvíc lidí od roku 1994

Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině podle tří čtvrtin obyvatel ČR, silně pozitivní vztah k němu mají jen čtyři procenta lidí.

Myslet mimo koleje

Americká základna u nás je prý úplně špatná myšlenka a nežádoucí návrh. Nikdo nám ji nenabízí, Američané o ničem takovém neuvažují a domácí opozici to jen poskytne mobilizační téma. Tohle teď slýcháme. Je to příklad toho, jak rozumně mohou znít naprosto nerozumné argumenty. Klíčem je strach myslet sám za sebe. Třeba americká základna u nás nedává smysl. Třeba je logické, že hlavní americké základny v Evropě mají zůstat v Británii,

„Rozhodneme co nejrychleji.“ Finsko a Švédsko ještě zvažují přihlášku do NATO

Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly, zda podají žádost o členství v Severoatlantické alianci, s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu ale chtějí bezpečnostní situaci přehodnotit co nejrychleji. Uvedly to premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová po dnešním jednání ve Stockholmu. Finsko se ohledně případného vstupu do NATO rozhodne během příštích několika týdnů, prohlásila Marinová.

Putinova strategická chyba. Finsko a Švédsko chystají vstup do NATO

Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat.

NATO nezůstane podle Scholze stranou války. „S Ukrajinou vedeme důvěrná jednání.“

Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče.

Chvála pružnosti ve válce a mimo ni

Německý ministr financí Christian Lindner, jinak asi nejnadějnější postava německé pravice, se prý na začátku války těžce blamoval tím, že ukrajinskému velvyslanci Melnykovi odmítl pomoc s tím, že Ukrajina za pár dní stejně nebude existovat. Přepočítal se a nebyl přitom sám; naštěstí byli k brzké pomoci ochotni jiní, například Velká Británie. Ukrajina bojuje už čtyřicátým dnem, a navíc docela úspěšně.Důvodů, proč se ukrajinský odpor nezhroutil, je povícero, ale jeden z nich jmenují skoro všichni vojenští experti, kteří analyzovali situaci.

Ztracené umění budování koalic

Americký novinář Fred Kaplan vydal v roce 2020 knihu o historii americké jaderné strategie. Popisuje v ní epizodu z posledních let Obamovy administrativy, jež dnes nabývá nečekané zajímavosti. Národněbezpečnostní kruhy tehdy byly obeznámeny s novou ruskou doktrínou „eskalace k deeskalaci“, jež počítala s použitím taktických jaderných zbraní i s rozvědnými informacemi, že Rusko tyto zbraně inovuje.