Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.
Předseda Vojenského výboru NATO viceadmirál Rob Bauer prohlásil, že aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem. Současně je podle jednoho z nástupců generála Petra Pavla nutné, aby země NATO přešly "v době míru na válečnou ekonomiku". Nizozemský viceadmirál Bauer to řekl v pátek v rozhovoru pro portugalskou televizi RTP. Nejvyšší vojenský představitel NATO také uvedl, že jaderný konflikt není pravděpodobný, jelikož ruský prezident Vladimir Putin "není blázen."
Kandidát na prezidenta Andrej Babiš čelí porážce a tak se snaží využít strachu z války a ekonomické krize, aby k sobě stáhl voliče. Uvádí to ve svém úterním newsletteru Brussels Playbook uznávaný server Politico.eu, který každé ráno upozorňuje na to nejdůležitější a nejzajímavější v EU. Pozornost zahraničních médií k sobě přitáhla hlavně nedávná Babišova slova, že by v případě útoku na Polsko či baltské státy nedodržel článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO a východním státům EU nepomohl.
Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle AFP to dnes uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán.
Nebyl to přešlap, byla to provokace moderátora připravená na mě. Těmito slovy prezidentský kandidát Andrej Babiš v pořadu Jeden na jednoho na TV Nova pokračoval v pondělí ve vysvětlování svého výroku z nedělního duelu na ČT. Prohlásil v něm, že v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země by české vojáky na pomoc neposlal. Výrok pobouřil spojence Česka, reagovali na něj především ministři zahraničí z Pobaltí. Moderátorka se Babiše ptala, zda svůj výrok považuje za přešlap.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) se intenzivně brání poté, co jeho slova z nedělní televizní debaty vzbudila pobouření na politické scéně nejen v Česku. Babiš v duelu na České televizi mluvil o tom, zda by byl ochoten vyslat české vojáky na pomoc Polsku nebo Pobaltí v případě jejich napadení. Babiš tvrdí, že odpůrci jeho slova překrucují.
Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí dnes zkritizovali slova Andreje Babiše, že by v případě zvolení hlavou státu nevyslal české vojáky na obranu napadeného Polska či jejich zemí. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil slova z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Ukrajinský server Gazeta.ua označil výrok za skandální. Jeho prohlášení v televizní debatě si všímají i další média na Ukrajině nebo v Rusku.
Obrovskou bouři nejen na politické scéně vyvolala slova kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), který se v duelu na České televizi nechal slyšet, že by v případě napadení Polska či pobaltských států, členských zemí Severoatlantické aliance, nevyslal české vojáky na pomoc napadené zemi. Tvrdá kritika přišla například od vlády. Babiš po debatě svá slova hasil a na twitteru napsal, že by smlouvu o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO „pochopitelně dodržel“.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu nečekaně podpořil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. Informuje o tom server CNBC. Dříve tuto možnost odmítal kvůli obavám z konfliktu s Ruskem, nyní si ale myslí, že by její členství bylo dobrým výsledkem jednání o příměří.
Ukrajina se de facto stala členem Severoatlantické aliance, řekl stanici BBC ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Západní státy se podle něj už přestávají obávat, že jejich podpora Ukrajiny bude ze strany Ruska vnímána jako eskalace a povede k vyostření války na Ukrajině. Reznikov vyjádřil naději, že Kyjev nakonec získá od Západu pokročilé zbraně, které žádá, včetně systémů s dostřelem 300 kilometrů.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval členské země aliance, aby zesílily dodávky zbraní Ukrajině. Vojenská podpora země bránící se ozbrojené agresi sousedního Ruska je nejrychlejší cestou k ukončení konfliktu, řekl v pátek v rozhovoru s agenturou DPA. „Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ řekl Stoltenberg. Ruský prezident Vladimir Putin musí nabýt přesvědčení, že nedosáhne svého cíle ovládnout Ukrajinu.
Česko-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou v hlavní roli, jejíž sledování patří pro Nory k hlavním vánočním tradicím, vyšla v Norsku v restaurované verzi na DVD. Od Popelky, kterou Norové sledují o Vánocích v televizi, se liší dabingem. Rovněž se do filmu vrátila scéna se zastřelenou liškou, která byla při uvedení snímku v 70. letech v Norsku vystřižena, protože se zdála příliš brutální. Informovala o tom norská média.
„Rusko nebo Čína se vůbec nemusí snažit“, uvedl předseda Liberální demokratické strany Leonid Sluckij k rozpadu největší vojenské aliance na světě. Podle jeho názoru, který zveřejnil na Telegramu, se NATO brzo rozpadne kvůli vnitřním rozporům. Zároveň by se tím podle Sluckého vyřešil současný konflikt na Ukrajině. O prohlášeních silně nacionálně konzervativního politika a jestřába informuje například Newsweek.
Během společného cvičení NATO došlo k vyřazení celého praporu obrněnců bundeswehru Puma. Obrněnce Puma mají přitom od ledna být součástí jednotek rychlé reakce NATO. Německá armáda ujišťuje, že do ledna budou vozidla opět bojeschopná. Informuje například Der Spiegel. Během několika dní, kdy probíhalo cvičení klesla bojeschopnost na nulu, uvedl k poruchám 18 vozidel Der Spiegel. Podle jeho zjištění by se mělo jednat o selhání elektroniky vozidel.
"Ukrajina se poprvé v novodobé historii stala významným státem ve střední Evropě," napsal ve svém sobotním článku pro britský časopis The Spectator bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Alternativa, že by země, na kterou v únoru zaútočila ruská armáda, byla neutrální, už podle něj není smysluplná. Její vstup do NATO je tak prý nevyhnutelný.
Současné tempo války na Ukrajině směřuje k vyčerpání zásob munice. Ukrajina má nouzi především o dělostřelecké granáty východního standardu, které nejdou nabíjet do západních zbraní. Na trhu je jich nedostatek. NATO proto uvažuje o navýšení výroby v některých aliančních zemích, které mají na tento typ munice stále zařízeny výrobní linky. Do spolupráce by se za alianční podpory mělo zapojit Česko, Slovensko a Bulharsko.
Spojené státy a Severoatlantická aliance se přímo účastní války na Ukrajině, protože dodávají Kyjevu zbraně, prohlásil dnes na tiskové konferenci týkající se bezpečnosti podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Západ měl podle něj reálnou možnost odvrátit konflikt na Ukrajině, ale nehleděl na ruské zájmy. Dřívější vztahy Ruska se Západem už se neobnoví, zdůraznil podle agentury RIA Novosti šéf ruské diplomacie.
Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.
Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, prohlásil v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. Její ministr zahraničí Dmytro Kuleba požádal o rychlejší dodávky zbraní a generátorů.
Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby. Během návštěvy Rumunska to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Když v tom budou pokračovat ve chvíli, kdy nastupuje zima, znamená to, že se prezident Vladimir Putin snaží využít...zimu jako zbraň ve válce proti Ukrajině," dodal Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů zahraničí NATO, která se uskuteční v Bukurešti v úterý a ve středu.
Tuzemská média se příliš nezajímají o to, co se děje na západním Balkáně. O Bosně nevíme nic, o Chorvatsku málo, o Srbsku nanejvýš, že v současné ukrajinsko-ruské válce stojí na straně agresora, tedy Ruska. Je to přesné? Nebo je situace složitější? Jaká je situace kolem Kosova? Nejen o tom hovoříme s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem, historikem z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Borisem Moskovićem, redaktorem srbského vysílání Rádia Svobodná Evropa Draganem Štavljaninem a srbistou a tvůrcem projektu BalCan CrossOver Jakubem Novosadem.
Česká republika je nejvěrnějším spojencem Ukrajiny z hlediska podílu poskytnutých kusů těžké vojenské techniky. Uvádí to ve své analýze ukrajinský server Euromaidan Press. Česko zaujímá přední místa, co se týče tanků, obrněných vozidel, dělostřelectva i protiletecké obrany. Celkově ale nejvíce kusů techniky s přehledem poskytly Spojené státy americké.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na závěr summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) obvinil Spojené státy a jejich západní spojence ze snahy ovládnout tento region a militarizovat jej ve snaze omezit čínské a ruské zájmy v asijsko-tichomořské oblasti. Agentura Reuters označila Lavrovy výpady za přípravu na konfrontaci se Západem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Indonésii, kde Lavrov povede ruskou delegaci namísto prezidenta Vladimira Putina.
V USA se objevují z více stran známky únavy z ukrajinské války, známky nespokojenosti s americkou politikou či jak to nazvat. Na jeden takový text upozornil známý komentátor Alexandr Mitrofanov: „Krok k americkému mnichovanství. A nepřichází od republikánů.“ To si zaslouží několik slov.
Ruská vojska na některých úsecích fronty ztrojnásobila intenzitu svých bojových akcí a podnikají až 80 útoků denně proti ukrajinským obráncům, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Na tuto situaci upozornil velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, amerického generála Christophera Cavoliho. " Díky hrdinství a mistrovství našich vojáků držíme obranu," uvedl ukrajinský generál.
Generál Petr Pavel má velmi úspěšně nastartovanou prezidentskou kampaň, dnes již více průzkumů potvrzuje, že by vyhrál kolo druhé i první, je přijatelný pro voliče demobloku, ale nejen pro ně. Může si dovolit vystupovat z pozice favorita. Tedy toho, kdo nemusí útočit, nepotřebuje upoutávat pozornost, ale zato musí dbát, aby si volby neprohrál sám.
Zanedlouho přijde do Evropy sníh a mráz a i přes slibný postup ukrajinských vojáků v některých oblastech na jihu a východě Ukrajiny se obě strany připravují na dlouhou zimní válku. Scénářů, jak rusko-ukrajinský konflikt může skončit, je podle Lukáše Dyčky, který přednáší vyšším aliančním důstojníkům na Baltic Defence College v estonském Tartu a dříve radil ministrovi obrany, několik.
Ukrajina v týdnu dostala od Německa první komplet moderního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Systém je optimalizovaný na ničení střel s plochou dráhou letu a ochrání zhruba území středně velkého krajského města. Další slíbily brzy dodat Spojené státy a Francie, na seznamu ukrajinských potřeb jde v současné době o prioritu.
Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.
Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany.
