Ukrajinští představitelé ostře kritizují výroky vysoce postaveného pracovníka Severoatlantické aliance Stiana Jenssena. Ten působí jako ředitel kanceláře generálního tajemníka NATO a měl navrhnout, že by se Ukrajina mohla stát členskou zemí aliance výměnou za postoupení části svého území Rusku.
Ukrajinské jednotky, které nyní více než dva měsíce vedou letní protiofenzívu, se učily a začaly používat bojový styl NATO spolu se západním vybavením, jako jsou tanky a obrněná vozidla dodaná Spojenými státy a dalšími spojenci. Podle analytiků ale bojová doktrína NATO, kterou si ukrajinské jednotky rychle osvojily, selhává, protože Ukrajina neovládá oblohu. Proto kyjevské jednotky zřejmě přehodnocují známou doktrínu, aby prorazily zakopanou ruskou obranu. Informoval o tom server Newsweek.
Rusko v pondělí zničilo ukrajinské sklady obilí na Dunaji a při útoku dronu zranilo sedm lidí, čímž rozšířilo cílovou oblast letecké kampaně, kterou zahájilo minulý týden poté, co odstoupilo od černomořské dohody o dodávkách obilí, uvedl Kyjev. Útok se odehrál několik set metrů od hranic státu NATO Rumunska. Útoky z minulého týdne byly většinou zaměřeny na námořní přístavy v Oděse, ale pondělní údery před svítáním zasáhly infrastrukturu podél Dunaje, alternativní exportní trasy, která je pro Kyjev životně důležitá
NATO je protiruská aliance. Když byla v roce 1949 založena, jejím výslovným smyslem bylo zadržování Sovětského svazu. Měla zabránit rozšíření komunismu zbraněmi Moskvy do té části Evropy, která zůstala svobodná. Po roce 1989 a rozpadu východního bloku Aliance zdánlivě ztratila smysl své existence. Bývalí členové Varšavské smlouvy sice urychleně požadovali vstup do NATO v strachu, že úpadek třetího Říma nebude trvalý, Kreml však přestal představovat prioritu.
Rozzuřený tweet ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzývající státy NATO k přijetí jeho válkou zničené země do aliance natolik rozhodil Bílý dům, že američtí představitelé zapojení do procesu uvažovali o přehodnocení „pozvánky“ pro Kyjev a stáhnout ji. Nakonec se ale Spojené státy a jejich spojenci dohodli, že zachovají text deklarace, jak byla nakonec představena v úterý na summitu NATO v litevském Vilniusu. Deklarace postrádá časový plán pro přistoupení Ukrajiny k NATO,
Středoevropské země se nejspíš budou muset obejít bez ruského plynu. Kyjev totiž neplánuje obnovit dohodu o tranzitu plynu mezi ruským Gazpromem a zeměmi Evropské unie. Pro server Politico to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, který věří, že v roce 2024, kdy dohoda vyprší, nebude Evropa ruský plyn potřebovat. Dohoda o tranzitu ruského plynu, která umožňuje ruskému Gazpromu vyvážet zemní plyn do EU pomocí plynovodů vedoucích přes Ukrajinu platí od roku 2019.
Petr Pavel je s výsledky dvoudenního summitu NATO ve Vilniusu spokojen, naplnil jeho očekávání. I když může aliance někomu připadat těžkopádná, umí v případě potřeby přijímat rozhodnutí rychle a efektivně, řekl dnes český prezident novinářům v litevské metropoli. Lídři členských zemí NATO se mimo jiné dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství, jasně však očekávaný přístupový proces nevytyčili.
V Litvě se konal dlouho očekávaný summit NATO, očekávaný především ukrajinskou vládou a pak „jestřábím“, východním křídlem Aliance. Tyto dvě entity dlouho naléhaly, aby už ve Vilniusu byl Kyjevu dán pevný příslib členství v NATO, jízdní řád pro přijetí. Uzávěrka tohoto čísla byla před summitem, nicméně v pondělí bylo jasné, že tyto maximalistické požadavky splněny nebudou. Joe Biden se nechal slyšet, že Ukrajina není zatím na členství připravena. Argument pro přijetí Ukrajiny zní skoro jako z kategorie „Komentuje se samo“: Rusko loni 24. února rozptýlilo poslední pochybnosti o jeho vrozené agresivitě.
Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese. Představitelé této skupiny to dnes oznámili na summitu NATO ve Vilniusu. „Dáváme jasně najevo, že naše podpora Ukrajiny je dlouhodobá a bude pokračovat i v budoucnu,“ uvedl k bezpečnostním zárukám americký prezident Joe Biden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. O zklamání z výsledků summitu se mluví i přímo na Ukrajině, kde skoro 90 % obyvatelstva podporuje členství v alianci, píše Kyiv Independent.
Lídři členských zemí NATO se v první den summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu do aliance odstraněním Akčního plánu členství, kterým běžně žadatelé členství prochází. Ukrajinu ujistili, že její budoucnost je v alianci, avšak vstoupit bude moci až po válce, kterou rozpoutalo Rusko. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.
Hlavním tématem právě probíhajícího summitu NATO ve Vilniusu je případné členství Ukrajiny v Alianci. Dá se očekávat ostrá diskuse. Východní křídlo, tedy baltské státy, Polsko, ale i třeba Česká republika, tlačí na co nejrychlejší a nejjednodušší přijetí Kyjeva. Naopak některé západní státy, například Německo, ale i USA, se k tomu staví značně zdrženlivěji. Ptají se, nakolik je členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci vlastně v jejich zájmu. Nejkoherentnější argument proti vstupu Ukrajiny do NATO vyšel v magazínu Foreign Affairs.
Lídři členských zemí NATO se dnes na summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na vrcholné alianční schůzce, která dnes začala v litevské metropoli a které se jako host účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán.
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel dnes o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu.
Válka je i souboj vůlí. Rusko se snaží tu ukrajinskou podlomit teroristickými metodami, ať je to bombardování civilních cílů, nebo masakry a mučení na dobytých územích. Jak to již bývá, tyto metody morálku obránců spíš upevňují, nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajinci byli ochotni s agresorem vyjednávat. Nejslabším článkem proto zůstává Západ, který Ukrajinu podporuje. I když do války není přímo zapojen, jeho materiální pomoc je naprosto klíčová, pokud má Ukrajina ustát ruský nápor a získat zpět obsazená území.
Bylo by absurdní, kdyby dnes začínající summit ve Vilniusu nestanovil harmonogram ani pro pozvánku pro členství Ukrajiny v NATO. Uvedl to na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal přitom na údajné signály o tom, že se bez Ukrajiny diskutuje o vágních formulacích stanovujících podmínky pro přizvání Ukrajiny k členství v NATO. Podle Zelenského nejistota ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci jen motivuje Rusko k pokračování teroru.
Ve Vilniusu dnes začala jednání Severoatlantické aliance na nejvyšší úrovni. Prezidenti a premiéři budou hovořit o pomoci Ukrajině, vstupu Švédska do NATO i růstu výdajů na obranu. Jednání zahájil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jemuž zasedl po pravici americký prezident Joe Biden. Druhým řečníkem byl prezident hostitelské Litvy Gitanas Nauséda. Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Doplnil, že vyznění summitu Severoatlantické aliance, který dnes začal ve Vilniusu, bude zcela určitě protiruské, a že Moskva ho bedlivě sleduje. Přibližování infrastruktury NATO se podle Peskova stalo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“.
Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív. Mělo by se to odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před začátkem dvoudenního aliančního summitu ve Vilniusu. Takzvaný akční plán je předstupněm plného začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu na začlenění Ukrajiny do NATO aliance zveřejní ve společném komuniké.
Ruská armáda v noci na dnešek opět podnikla dronové útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev a město Oděsa na jihu země, a to jen několik hodin před začátkem summitu NATO v Litvě, který se má zabývat právě bezpečnostní hrozbou z Ruska. Na sociálních sítích o tom informovali zástupci místní správy. Ukrajinská armáda uvedla, že se jí podařilo sestřelit většinu z dronů, kterými Rusové útočili. Zatím nejsou zprávy o obětech či zraněných.
Lídři zemí Severoatlantické aliance se setkávají v litevském Vilniusu. Jedním z ústředních témat dvoudenního summitu NATO bude i odpověď na žádost Ukrajiny o členství v alianci. Spojenci ale v této otázce dosud nebyli jednotní. Opatrná vyjádření zaznívají hlavně z Německa a Spojených států. Podle bezpečnostního experta Vojtěcha Bahenského působícího na FSV UK a Ústavu mezinárodních vztahů se Ukrajina do aliance zřejmě nezapojí, dokud tam budou probíhat „rozsáhlé bojové operace“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v předvečer summitu NATO požádal o jasný signál ze Západu ohledně členství své země v Severoatlantické alianci, uvedla agentura AFP. Zelenskyj v tradičním večerním videoprojevu řekl, že většina členů NATO stojí za Ukrajinou a summit ve Vilniusu musí potvrdit, že Ukrajina je de facto členem aliance. Zpráva přichází krátce poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že by USA měly podporovat Ukrajinu podobně jako Izrael.
Země NATO se dohodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a DPA s odvoláním na diplomatické zdroje. Dohodu dosud blokovalo Turecko. Kromě toho se potvrdilo, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně zúčastní summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu. Podle Reuters oživení plánů znamená velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala vůbec poprvé od konce studené války před 30 lety.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by EU měla Turecku umožnit cestu do EU předtím, než turecký parlament rozhodne o přistoupení Švédska do NATO. Turecký prezident zároveň upozornil, že by od Turecka nikdo neměl očekávat kompromisy. Erdogan to uvedl před cestou na summit NATO ve Vilniusu. Informuje Reuters. Na prohlášení Erdogana zaragoval německý kancléř Olaf Scholz, který spojení otázek členství v NATO a EU odmítl.
Vstup Ukrajiny do NATO by měl velmi negativní vliv na bezpečnostní architekturu Evropy a vyžadoval by reakci Ruské federace, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Očekává se, že otázka připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci bude jedním z hlavních témat aliančního summitu, který začne v úterý ve Vilniusu. Členské země jsou ochotny upustit od požadavku, aby Ukrajina splnila takzvaný akční plán, který je předstupněm plného začlenění do NATO, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajina teď není připravena na vstup do Severoatlantické aliance. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN to řekl americký prezident Joe Biden. Problém je válka s Ruskem, zapracovat podle něj musí Ukrajina ale také na demokratizaci. Důležité je nyní podle Bidena připravit „rozumnou cestu“, aby se Ukrajina v budoucnu členem aliance stát mohla. Státy NATO včetně USA budou i nadále poskytovat Kyjevu vojenskou pomoc a zbraně, které Ukrajina potřebuje pro svou obranu, dodal Biden.
Německo plánuje odložit vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance během nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu, napsal krátce před schůzkou aliance britský list The Telegraph. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství. Spojenci ale zřejmě nejsou v této otázce zcela jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.
Jak je to se švýcarskou neutralitou? Švýcarský parlament nedávno odmítl zmírnit přísný zákon neumožňující reexport zbraní vyrobených v zemi nebo patřících švýcarským firmám. Vláda tak nedávno zatrhla prodej 96 tanků z Itálie do Německa pro Ukrajinu. Na druhou stranu v reakci na agresi Ruska země upravila svou bezpečnostní strategii, která více než v minulosti akcentuje spolupráci s NATO. V pátek také Švýcarsko podepsalo memorandum o připojení se ke společně budované evropské protivzdušné obraně. Zatímco například francouzský velvyslanec kvůli neochotě Švýcarska udělovat povolení k reexportu zbraní do oblastí konfliktu označil Švýcarsko za „problém pro Evropu“. Ruský velvyslanec se nedávno nechal slyšet, že Švýcarsko nemůže vystupovat jako mediátor konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, protože už není neutrální. Informují mimo jiné Financial Times.
Pro ovzduší, v němž se rodí česká politika posledních let, je typické, že o tak zásadní otázce – v tomto případě: Proč přesně je otevření vrátek Ukrajině do Aliance v českém zájmu? – neproběhla předtím žádná veřejná, dokonce ani odborná diskuse hodna toho jména a že neprobíhá ani v posledních dnech před summitem.
Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Lídři aliance také schválí plán dlouhodobé vojenské podpory země napadené Ruskem a potvrdí vznik nové Rady NATO – Ukrajina, v jejímž rámci s nimi poprvé zasedne prezident Volodymyr Zelenskyj.
