Včerejšek byl jedním z milníků oné kvaziválečné mentality, v níž žijeme už dva roky. Petr Fiala letěl do Paříže na schůzku, kde se bude 27 pozvaných státníků dohadovat, jak pomoci Ukrajině s dodávkami zbraní. Fialův slovenský protějšek Robert Fico předtím vyhlásil, že mu jde mráz po zádech z toho, co se kuloárně dozvídá: že prý si některé vlády v NATO pohrávají s vysláním vojáků na Ukrajinu.
Česká armáda chce být připravena na velký konflikt. Na tuto možnost dlouhodobě upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, který v posledních dnech mluví o nějaké formě vojenské služby. V povinných odvodech ho podpořil jeho předchůdce ve funkci prezident Petr Pavel. Armáda by ráda do roku 2030 měla 30 000 aktivních vojáků z povolání a 10 000 lidí v aktivní záloze, což by znamenalo přírůstek 1000 lidí ročně.
Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o "historický den", informovala agentura Reuters. Bezprostředně po tomto hlasování budou maďarští poslanci ještě v pondělí volit nového prezidenta. Tím se podle všeho stane dosavadní předseda ústavního soudu Tamás Sulyok.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Ukrajinu a její spojence, aby "neztráceli naději". Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení, které Stoltenberg učinil při příležitosti druhého výročí invaze, kterou zahájil ruský prezident Vladimir Putin. "Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději," prohlásil šéf NATO.
Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.
Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.
Německý kancléř Olfa Scholz (SPD) zablokoval nominaci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU-CSU) na post generální tajemnice NATO. Podle informací listu Welt am Sonntag se německým sociálním demokratům zřejmě nelíbí její vyostřený postoj k Rusku. Kancléř se podle německého deníku domnívá, že by to mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodou. Příštím generálním tajemníkem NATO by se podle zdrojů Weltu mohl stát šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se těší podpoře více než 20 členů aliance.
Polský premiér Donald Tusk a polský prezident Andrzej Duda se 12. března setkají v Bílém domě s americkým prezidentem Joem Bidenem, oznámil dnes Bidenův úřad. Tématy schůzky budou podle prohlášení Bílého domu podpora Ukrajině, příprava nadcházejícího washingtonského summitu NATO a bilaterální spolupráce.
Evropa na západ od Ukrajiny vděčí svému blahobytu obrannému deštníku Spojených států. Článek 5 severoatlantické smlouvy praví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Válka s členem NATO tak znamená válku s nejmocnější armádou světa. Přes veškeré vychloubání Evropské unie, že zajistila mír na kontinentě po druhé světové válce, ve skutečnosti evropská integrace je jeho důsledkem, nikoliv příčinou.
Slova uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by tyto nedávaly dost peněz na vlastní obranu, vyvolaly velký ohlas. Představitelé Pirátů nyní volají po vzniku společné evropské armády, která by chránila před ruskou agresí a dalšími hrozbami. Podle lídra koalice Spolu Alexandra Vondry (ODS) jde o čirý nesmysl.
Izrael zaútočil v noci na pondělí na jih Pásma Gazy. Údery ve městě Rafáh, kam se uchýlilo přes milion vysídlených civilistů, si vyžádaly životy asi stovky lidí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané islamistickým hnutím Hamás původně informovalo o několika desítkách obětí a desítkách zraněných a upozorňovalo, že počet mrtvých patrně poroste. Izraelská armáda uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu dva rukojmí, které Hamás unesl. Budu sarkastický. Během této kampaně uvidíme a uslyšíme velké množství věcí," poznamenal Borrell
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš nevěří slovům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na obranu. V pořadu Partie na CNN Prima News bývalý premiér řekl, že jde pouze o prohlášení z kampaně. Trump na pódiu před voliči je podle Babiše naprosto někým jiným než v soukromí. Babiš při poslední prezidentské volbě v Česku upoutal podobným výrokem.
Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, ať si dělá, co chce. Informuje o tom server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání
Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag. "NATO neusiluje o válku s Ruskem," zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," poznamenal zároveň.
Podle prezidenta Vladimira Putina nejnovější ruské zbraně "zjevně překonávají" cokoli, co má k dispozici Západ. Vládce Kremlu svůj pohled na stav vojenského průmyslu ve své zemi odhalil v průběhu setkání se zaměstnanci zbrojovek v západoruské Tule. Ruský prezident si pochvaloval vývoj, kterým prošli ruští výrobci zbraní od začátku "speciální vojenské operace", jak jeho režim nazývá invazi na Ukrajinu z února 2022. Prohlásil, že ruské zbrojovky "vykazují velmi dobré tempo i kvalitu práce".
Pokud americký výrobce Lockheed Martin nedodá Česku objednané stíhačky v domluveném termínu, hnutí ANO, v případě, že bude v zemi vládnout, od smlouvy odstoupí. Deníku Právo to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Obecně Spojené státy sjednané dodávky těchto letadel do zahraničí včas neplní. Nejdražší armádní nákup za 150 miliard korun v tomto týdnu podepsali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. První stroje z 24 objednaných by měly dorazit v roce 2031, všechny v Česku budou do roku 2035.
Hnutí ANO by respektovalo v případě nástupu do vlády dohodu o pořízení 24 letounů páté generace F-35, uvedl v pondělí éf ANO Andrej Babiš. Nejdražší armádní nákup za 150 miliard korun dnes podepsali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Šéf dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura dříve ČTK sdělil, že SPD chce v případě nástupu do vlády od dohody o nákupu stíhaček odstoupit.
Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard Kč). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Americké ministerstvo zahraničí informovalo o svém souhlasu s prodejem 40 stíhaček a zařízení k modernizaci dalších strojů Kongres. Americký parlament už prodej nemusí schvalovat, pokud by se tak však rozhodl, může ho ještě zastavit
Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější.
Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů NATO, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami. "Naši bývalí západní partneři zorganizovali důstojný doprovod letadla s ruským prezidentem na palubě. Podle údajů servisu Flightradar24 se schůzky s ruským vůdcem zúčastnilo hned osm letadel NATO z několika zemí," napsal server.
Maďarská vláda podporuje vstup Švédska do NATO, napsal na sociální síti X po telefonátu se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Vstupu Švédska do aliance dosud bránilo Maďarsko a Turecko. Turecký parlament ale ve středu přijetí skandinávské země schválil a nyní je na tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby ratifikaci dokončil.
Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že příští týden svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi předá v Užhorodu seznam humanitární pomoci, kterou je Slovensko ochotné Ukrajincům poskytnout. V rozhlasovém rozhovoru se zároveň Fico vyslovil (od 31. minuty) nejen proti dodávkám zbraní a munice napadené zemi ze skladů slovenské armády, ale také proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem.
Němečtí experti považují v rozmezí příštích pěti až osmi let za možný ruský vojenský útok na některou ze zemí Severoatlantické aliance. V dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Bezprostřední napadení Ruskem podle něj nyní nehrozí, ale Německo musí být připravené.
Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to ve čtvrtek oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května.
Znepokojující predikce o hrozící třetí světové válce se množí všude po světě. Mluví o ní přední západní činitelé, ale i Rusové. Nejnověji se vyjádřila propagandistka. Margarita Simonjanová, podle níž třetí světová válka vypukne na Blízkém východě. Rusko se prý nezapojí. Napětí zvýšila i volba prezidenta na Tchaj-wanu, která znovu vystupňovala čínskou útočnou rétoriku. Velkou hrozbou v neposlední řadě zůstává Severní Korea a vláda diktátora Kim Čong Una, v jehož rukou se nukleární zbraně stávají ještě nebezpečnějšími.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při schůzce s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem v Davosu vyzval spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ocenil také nedávnou bezpečnostní dohodu s Británií, která má být podle něj vzorem pro podobná ujednání s dalšími spojenci.
Když v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump jednal s předsedkyní evropské komise Ursulou von der Layenovou, otevřeně pohrozil, že Spojené státy nepomohou evropským spojencům v případě napadení. Uvedl to tento týden eurokomisař Thierry Breton, který byl u tehdejšího setkání vysoce postavených politiků přítomen. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje nedodržování minimálně 2 % HDP na zbrojení u většiny států NATO. Hrozil i odchodem z Aliance v případě nezlepšení situace.
Hranici mezi Finskem a Ruskem se již několik měsíců snaží překonat stovky migrantů z Blízkého východu a ze severní Afriky. Podle zjištění ruského nezávislého serveru The Insider se tak pravděpodobně děje za přímé asistence ruských úřadů, které migrantům převoz k hranici zprostředkovávají. Ve vyšších počtech se migranti snaží rusko-finskou hranici překonat od začátku listopadu. K přechodům se typicky přibližují taxíkem nebo, ruské zimě navzdory, na kolech, které jim poskytují sami ruští pohraničníci.
S Ukrajinou se začne vyjednávat o vstupu do Evropské unie. To je hlavní závěr unijního summitu, důležitější než to, že Viktor Orbán zablokoval jednu z plateb na pomoc této zemi, dohodnutou už loni. Orbán, který je nejen proti podpoře režimu Volodymyra Zelenského, ale i proti členství Ukrajiny v EU, během summitu na chvíli opustil jednání tak, aby otevření rozhovorů s Kyjevem mohlo být jednohlasně přijato. Během jednání budou mít Maďarsko i další skeptické země – především Rakousko, zřejmě i Nizozemsko, možná se objeví další – ještě řadu příležitostí, jak přibližování Ukrajiny blokovat.
Americký Kongres v rámci návrhu zákona o obranné politice známého pod zkratkou NDAA schválil opatření, které zakazuje i budoucím prezidentům jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci (NATO). Informoval o tom v pátek server The Hill. Zákon NDAA včetně tohoto opatření podle očekávání podepíše prezident Joe Biden. Opatření do NDAA prosadili senátoři Tim Kaine a Marco Rubio, demokrat a republikán, a podle senátorů prokazuje „americkou podporu alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“.
