Předseda slovenské sněmovny a vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Peter Pellegrini podle očekávání ohlásil, že se bude ucházet o prezidentský úřad. Nejpopulárnější slovenský politik je podle většiny průzkumů favoritem přímé prezidentské volby, jejíž první kolo bude zhruba za dva měsíce. Sondáže ukázaly, že Pellegriniho hlavním soupeřem bude exministr zahraničí a kariérní diplomat Ivan Korčok.
Ve čtvrtek v podvečer vyšli Slováci opět do ulic, demonstrovat proti vládě. Podle organizátorů byly opoziční a občanské protivládní protesty svolány do 24 měst, v Bratislavě dav zaplnil jedno z velkých náměstí a podle opozice se tam shromáždilo 26 tisíc lidí, což by znamenalo nejvyšší účast v nynější vlně protivládních shromáždění. Stalo se tak v den, kdy vládní návrhy ve slovenské sněmovně kritizovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou premiér Robert Fico označil za mluvčí opozice.
Slovenský premiér Robert Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny, Ľuboš Blaha a Andrej Danko, položili věnce a kytici k hrobu posledního komunistického prezidenta někdejšího Československa Gustáva Husáka (1913-1991), u kterého se trojice politiků také poklonila. Nahrávku z pietní akce zveřejnil Danko, jenž je také předsedou vládní nacionalistické Slovenské národní strany (SNS).
Slovensko se chystá v krátkém čase na další klíčové volby, tentokrát ty prezidentské. Šéf parlamentu Peter Pellegrini v pondělí oznámil, že se první kolo bude konat 23. března, případné druhé kolo o dva týdny později 6. dubna. Favoritem je právě Pellegrini, který 19. ledna definitivně oznámí, jestli bude kandidovat. Jeho hlavním protivníkem bude nejspíš bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok. Mandát nynější prezidentky Zuzany Čaputové končí 15. června.
Slovenská metropole v úterý zažila třetí protivládní demonstraci za poslední necelé dva týdny. Protestů, které se postupně rozšířily také do dalších měst v zemi, se podle médií opět zúčastnily tisíce lidí. Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury (ÚSP), který dohlíží také na vyšetřování několika kauz z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica.
Rušení úřadu speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku nemá nic společného s evropským právem ani s právním státem, uvedl dnes v tiskovém prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Návrhy jeho vlády na změny v trestním právu včetně zrušení ÚSP, který v zemi dohlíží na vyšetřování nejzávažnější kriminality a také různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), analyzuje exekutiva Evropské unie.
Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem včetně omezení fondů, pokud by kroky vlády Roberta Fica v oblasti právního státu porušovaly pravidla Evropské unie. Europoslancům to dnes řekl komisař pro spravedlnost Didier Reynders. Chystané zrušení elitní složky slovenské prokuratury a další úpravy fungování justičních orgánů jsou podle něj znepokojující a unijní exekutiva tyto záměry analyzuje.
Slovenský premiér Robert Fico se tento týden ostře ohradil proti vměšování Spojených států do vnitřních věcí Slovenska v souvislosti s vyhlášením amerického velvyslance v Bratislavě Guatama Rany ohledně rušení speciální prokuratury. Fico to uvedl v rámci interpelací v parlamentu, kdy hovořil o přijetí ruského a amerického velvyslance.
Slovenská prezidentka Čaputová je připravena vetovat změny trestních kodexů a nevyloučila ani podnět k ústavnímu soudu, pokud vládní koalice premiéra Roberta Fica prosadí ve sněmovně příslušné novely zákonů ve zrychleném režimu. Čaputová to dnes řekla novinářům. Návrhy, které počítají například se zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury a se snížením trestů kromě jiného za korupci, schválila vláda bez širší odborné diskuse ve středu a parlament je už zařadil do programu své stávající schůze. Vládní strany mají ve sněmovně dostatek poslanců, aby případné veto hlavy státu prolomily.
Evropská komise ve středu vyzvala Slovensko, aby upustilo od změn trestního zákoníku ve zrychleném řízení a od zrušení elitní složky prokuratury bez důkladného uvážení. Informovala o tom agentura Reuters. Nová slovenská vláda premiéra Roberta Fica ve středu schválila návrh zrušit elitní složku prokuratury, která dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů a také například korupčních kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Elitní složka prokuratury, Úřad speciální prokuratury (ÚSP), na Slovensku funguje od roku 2004.
Slovenská vláda schválila návrh na zvýšení některých daní, poplatků a zdravotních odvodů, zvláštní daň by měly nově platit banky. Stát si od těchto opatření podle materiálu ministerstva financí slibuje, že příští rok získá 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy Kč). Kromě toho další z nynějších státních svátků bude pracovním dnem. Vyplývá to z pondělního vyjádření premiéra Roberta Fica. Nynější vláda po svém říjnovém nástupu do úřadu opakovaně tvrdila, že země má rozvrácené veřejné finance; sama ovšem ohlásila nové rozpočtové výdaje. Konsolidační balíček dříve prosadila také česká vláda.
Slovenský Úrad pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) v týdnu rozhodl o zvýšení cen plynu pro domácnosti o 125 %. S tím má problém premiér Robert Fico, podle kterého je tento krok sabotáží jeho vlády vládou minulou. Uvedl to v relaci Sobotné dialógy na RTVS, kde se mimo jiné opřel přímo do předsedy ÚRSO Andreje Jurise. Ficovi, který má ambici vyhrát volby i za další čtyři roky, nečekaný krok regulačního úřadu, značně zkomplikoval práci.
Nová slovenská vláda nebude bránit podnikům při výrobě a dodávkách zbraní odběratelům, řekl v pondělí novinářům premiér Robert Fico, který dlouhodobě vystupuje proti vojenské pomoci Ukrajině bránící se ruské invazi. Z Ficova vyjádření vyplynulo, že jeho odmítavý postoj se týká jen případných dodávek zbraní a munice ze zásob slovenské armády. "Když nějaká firma chce vyrábět zbraně a někde je dodávat, tomu samozřejmě nikdo nebude bránit," řekl Fico po schůzce s ministrem obrany Robertem Kaliňákem.
Slovensko podmiňuje finanční podporu Ukrajiny zárukami, že evropské peníze, včetně těch slovenských, nebudou zpronevěřeny. Na facebooku to oznámil nový slovenský premiér Robert Fico. Ukrajina podle něj patří mezi nejvíce zkorumpované země světa. Slovenský premiér už dříve prohlásil, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu. V souvislosti s podporou napadené země hovoří o „brutální finanční podpoře Ukrajiny“.
Nový slovenský premiér Robert Fico odmítl zavedení dalších sankcí proti Rusku, pokud by poškodily Slovensko, jak ho podle něj poškodila většina dosavadních sankcí. Jako předseda vlády nehodlá podporovat poskytování vojenské pomoci Ukrajině, která se od loňska brání ruské vojenské invazi. Fico to dnes řekl před začátkem dvoudenního summitu lídrů členských zemí EU, kterého se zúčastní po středečním jmenování ministerským předsedou. Fico tak setrval na svých názorech z období před zářijovými parlamentními volbami, které jeho strana Směr-sociální demokracie vyhrála.
Necelý měsíc po předčasných parlamentních volbách má Slovensko novou vládu. Prezidentka Zuzana Čaputová dnes jmenovala premiérem předsedu strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica a následně členy jeho koaličního kabinetu. Fico je ministerským předsedou už počtvrté.
Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový vůdce země už nepošle Ukrajině "ani jeden náboj" na pomoc proti ruské agresi. Tento dramatický posun od výrazně proukrajinského postoje odcházející vlády je zčásti založený na historických sympatiích Slovenska k Rusku. Jak ale napsal server Politico, existuje i velmi osobní důvod, proč Fico nemá Ukrajinu rád. Vše souvisí s rokem 2009, kdy byl Robert Fico slovenským premiérem.
Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Dohodu uzavřely dvě sociálnědemokratické strany, Směr-sociální demokracie (Směr-SD) a Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Směru-SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat.
Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Směr-SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Směru-SD členství. PES také pozastavil přidružené členství straně Hlas-sociální demokracie, která spolu s vítězem zářijových parlamentních volbách na Slovensku Směrem-SD a s Slovenskou národní stranou (SNS) tento týden podepsala memorandum ohledně vytvoření vládní koalice.
Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Směr-Sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica a Hlas-SD Petera Pellegriniho. Vyplývá to z její tiskové zprávy. Předsednictví PES své rozhodnutí odůvodnilo Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů a kvůli obavám, které vyvolalo oznámení nově vznikající slovenské vládní koalice Směru-SD, Hlasu-SD a Slovenské národní strany (SNS), jíž evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.
Směr-Sociální demokracie (Směr-SD), Hlas-SD a Slovenská národní strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Podpoří kandidáta Směru-SD na premiéra a kandidáta Hlasu-SD na předsedu parlamentu. Hlas-SD obsadí sedm ministerstev, Směr-SD šest a SNS tři. Vyplývá to z memoranda, které dnes podepsali předsedové stran Robert Fico, Peter Pellegrini a Andrej Danko.
Vítěz slovenských voleb Robert Fico ze strany Směr-SD poslal další výtky směrem k českým politikům. Prezidenta Petra Pavla kritizoval za výrok z belgických Brugg, v němž se zasazoval za debatu o omezení práva veta pro členské státy EU. Fico to označil za šílenství. Uchazeči o post slovenského premiéra neunikl ani výrok předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Ten nepovažuje za šťastné, že Slovensko zastavilo zbrojní pomoc Kyjevu.
Na Slovensku strany intenzivně jednají o povolebním uspořádání. Zatím není jasné, ke které koalici se přimkne Hlas Petera Pellegriniho. ale několik prohlášení po schůzkách vrcholných politiků dává napovědět, že koalice Směru a Hlasu je blíže. Peter Pellegrini jednal s Robertem Ficem, který odmítl, že by se Pellegrini mohl stát premiérem, místo toho mu nabízí post předsedy parlamentu. Post premiéra měl Pellegrinimu nabídnout předseda Progresivního Slovenska.
Předseda Hlasu-SD Peter Pellegrini a šéf Směru-SD Robert Fico se měli ve čtvrteční dopoledne tajně setkat v budově Národní rady SR. O setkání informuje slovenský web Plus. Peter Pellegrini po setkání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou v úterý tvrdil, že o příštím kabinetu bude jednat se Směrem v čele s Ficem a také s Progresivním Slovenskem, které vede Michal Šimečka. Setkání Fica s Pellegrinim, jehož strana Hlas-SD obsadila ve volbách třetí místo, ale naznačuje, že Pellegrini má blíže spíše k Ficovi.
Slovensko se na pár týdnů dostalo do centra dění a dokázalo v krátkém čase u západních spojenců vyvolat střídavě paniku, radost i zklamání. Mohlo to však pramenit i z pouhé nepozornosti. V určitém ohledu se země vlastně jen po krátkém výkyvu vrátila tam, kde je posledních třicet let. A řeší pořád ty samé otázky, říká sociolog Michal Vašečka. Jak podle něho vypadá současná slovenská společnost a co to znamená pro mladé lidi, kteří ze země mezitím ve velkém odcházejí?
Třetí nejsilnější strana po sobotních volbách na Slovensku Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) nevylučuje podle svého šéfa Petera Pellegriniho diskusi se žádnou z obou hlavních stran a udělá vše pro vytvoření kabinetu. Po úterním setkání s prezidentkou Zuzanou Čaputovou dal Pellegrini před novináři najevo, že Hlas-SD si je vědom svého postavení strany, bez níž nová vláda nevznikne. Pověření sestavit vládu dostal v pondělí podle tradice předseda vítězné strany, Směru-sociální demokracie Robert Fico.
Bylo by na čase zbavit se návyku vidět každé volby na Slovensku jako souboj dobra se zlem, který, pokud vyhraje zlo, bude soubojem posledním. Minulou sobotu s 23 procenty vyhrála strana Směr – Sociální demokracie (zlo), zatímco hlavní vyzývatel, Progresivní Slovensko (dobro), se téměř s 18 procenty umístil druhý. Bude teď záležet na tom, na čí stranu svých 15 procent vrhne Hlas Petera Pellegriniho (bahno), což jsou odpadlíci od Směru a druhá varianta sociálnědemokratického proudu na Slovensku. Hlas se zřejmě přikloní ke Směru, ale svou účast vylicituje. Pak už by Ficovi nic nestálo v cestě.
Kampaň před slovenskými parlamentními volbami, ve kterých o víkendu zvítězila strana Směr-sociální demokracie bývalého premiéra Roberta Fica, byla podle českého prezidenta Petra Pavla "místy nechutná". V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Speciál dále řekl, že je třeba politiku kultivovat, o což se snaží dialogem s koalicí i opozicí na české politické scéně. Politika se podle prezidenta v řadě evropských zemí mění k horšímu. Nesouhlas vzbudil Pavlův předvolební výrok, podle něhož by návrat expremiéra Fica do vlády mohl znamenat zhoršení česko - slovenských vztahů.
Krátce po slovenských parlamentních volbách došlo ke střetu mezi vítězem voleb Robertem Ficem a jeho domovskou frakcí v Evropském parlamentu. Šéf politického hnutí Směr-SD se opřel do předsedy Strany evropských socialistů (PES) Stefana Löfvena ze Švédska, který prohlásil, že pokud Ficova strana bude pokračovat v protiukrajinské rétorice, tak se "osobně" postará o její konec v evropské socialistické frakci. "Je to autoritářské! Suverénní politici se nevydírají," řekl Fico.
Jedním z hlavních úkolů příští slovenské vlády bude co nejvíce tlumit společenské rozpory, řekla prezidentka Zuzana Čaputová. Pověření sestavit vládu jako první dostal předseda vítězné strany v sobotních parlamentních volbách Robert Fico. Čaputová už má naplánovány schůzky nejen s předsedou Směru-SD Ficem, ale také s šéfem Progresivního Slovenska Michalem Šimečkou a předsedou Hlasu-SD Petrem Pellegrinim.
