V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.
Sociálnědemokratická vláda v Dánsku chce celé azylové řízení včetně pobytu žadatelů přesunout do Afriky. O návrhu zákona vlády premiérky Mette Frederiksenové bude už v následujícím týdnu hlasovat dánský parlament Folketing. Počet udělených azylů by se tak blížil k nule, píše deník Jyllands-Posten, na který se odvolává například švédská veřejnoprávní televize SVT Nyheter. Podle deníku Berlingske v případě přijetí zákona hrozí Dánsku až vyloučení z azylové spolupráce v rámci dublinských dohod.
K rozebíraným tématům dneška patří krize maskulinity, bezradnost mužů při snaze najít pro sebe místo ve světě, v němž pro tradičně chápané mužské ctnosti nemusí být moc místa. Pokud si někdo chce počíst o tom, co všechno dělají muži špatně, nemusí trpět obavou z nedostatku příležitostí. Dánský film režiséra Anderse Thomase Jensena by bylo možné brát jako příspěvek k podobným debatám, není to ale politické dílo a mírou empatie vůči svým postavám překonává placatou charakterizaci a polopatistickou doslovnost typickou pro soudobé angažované umění.
Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl nasměrovávat do zemí mimo evropský kontinent, napsal deník Le Monde. Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, je horkým kandidátem Rwanda. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie.
Dánsko jako první země odstranilo jednodávkovou vakcínu americké firmy Johnson & Johnson ze svého očkovacího programu proti nemoci covid-19, aby prošetřilo zprávy o vzácných, ale potenciálně nebezpečných krevních sraženinách. O rozhodnutí, k němuž v parlamentu dospěli dánský ministr zdravotnictví Magnus Heunicke a zákonodárci z různých politických stran, informovaly v pondělí dánské zdravotnické úřady. Dánsko už dříve přestalo ze stejného důvodu očkovat britsko-švédskou vakcínou AstraZeneca.
Jakou představu ve vás vyvolají věty „Vítejte v roce 2030. Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a nikdy se nežilo tak dobře“? Když vedle nich vidíte obrázek autorky, mladší ženy s mikrofonem v ruce, zjevně jako doma na konferenčních pódiích, elegantně, ale prostě oblečené, jak bývají moderní Západoevropanky? Když si přečtete, že je jí Ida Aukenová, dánská sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně?
Dánsko další tři týdny nebude používat vakcínu proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca. Podle agentury Reuters o tom ve čtvrtek informovala dánská televize TV2. Očkování tímto preparátem dánské zdravotnické úřady preventivně pozastavily poté, co se u několika lidí po podání vakcíny objevily závažné případy krevních sraženin. Očkování vakcínou, kterou vyvinula britsko-švédská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, Dánsko přerušilo 11. března, původně na 14 dní.
Dánská sociálně demokratická vláda bude dále zpřísňovat zákon jehož cílem je snížit podíl obyvatel „nezápadního původu“ v chudých městských čtvrtích. V návrhu novely zákona chce ministr vnitra a bydlení Kaare Dybvad Bek do deseti let snížit podíl „nezápadních“ obyvatel na 30 procent. Dosavadní zákon přijatý dřívější pravicovou vládou nebyl dostatečně razantní, když jeho cílem bylo snížení počtu obyvatel z jiného kulturního prostředí v problematických čtvrtích na 50 procent.
Právě na kožešinových farmách, kde jsou tisíce živočichů namačkány v nepříliš velkých klecích, se může libovolná choroba šířit rychlostí blesku. A někdy může takový jev mít dopady i na životy nás, lidí. Jako právě teď.
Dánský konstruktér Peter Madsen, který si odpykává doživotí za vraždu švédské novinářky Kim Wallové, dnes uprchl z vězení na předměstí Kodaně. Policii se ho ale podařilo zakrátko dopadnout a vrátit za mříže. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Hloučky lidí se prochází po stockholmských nábřežích, někteří na slunci popíjí koktejl. Na první pohled se situace velmi liší od většiny zemí světa, kde bylo shromažďování kvůli šíření koronaviru zakázáno. Epidemiolog Anders Tegnell, který je v této skandinávské zemi hlavním stratégem v boji proti koronaviru, ale z pohledu na lidi procházející se po městě obavy nemá. Píše o tom agentura AP.
Andrej Babiš jako jeden z prvních premiérů EU uzavřel před koronavirem české státní hranice. Z úst náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly (Prima 22. 3.) se Čech dozvídá, že hranice naší země zůstanou zavřené „četné měsíce“, snad až do Vánoc. Zůstaneme „opouzdřeni“, „nebudeme jezdit do ciziny“.
Zvládne Česko první náraz koronaviru? Během víkendu nebo okamžitě po něm se ukáže, jestli se vydáme spíše tragickou cestou Itálie, anebo zda uchováme naději po vzoru Dánska.
Premiér Andrej Babiš (ANO) si po zveřejnění žebříčku korupce od Transparency International (TI) neodpustil jeho relativizaci a snažil se obrátit pozornost jinam.
Skandinávii sužují stupňující se projevy antisemitismu a koordinované útoků namířené proti lidem židovského vyznání. Ty vyvrcholily o víkendu, kdy se připomínalo 81. výročí takzvané Křišťálové noci. V severských městech se objevily hákové kříže i žluté Davidovy hvězdy nebo popsané židovské památníky. Za incidenty patrně stojí neonacistické hnutí Nordfront (Severská fronta), informují zahraniční média, kupříkladu britský server Independent.
Dánsko od poloviny příštího měsíce zavede dočasné kontroly na hranici se Švédskem. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil dánský ministr spravedlnosti Nick Haekkerup.
Zastupitelé za dánskou „zelenou“ stranu Alternativa chtějí, aby z jídelníčků pečovatelských center, školek a škol v Kodani zmizelo červené maso.
Americký prezident Donald Trump zrušil zářijovou cestu do Dánska, neboť premiérku Mette Frederiksenovou neoslovila jeho nabídka ohledně nákupu Grónska. Uvedla to agentura Reuters. Předsedkyně dánské vlády dnes označila rozhodnutí za politováníhodné, vztahy obou zemí to ale podle ní nenaruší. Výměnou za ostrov, který je autonomním územím Dánska, Trump navrhoval převzetí dánských subvencí a vysokou jednorázovou částku.
Ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow dnes potvrdil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zkoumá možnost nákupu Grónska a není to jen nejapný žert, jak si myslí dánští politici. Informoval o tom list The Washington Post (WP). „Vyvíjí se to. Díváme se na to,“ řekl Kudlow v pořadu Fox News Sunday. „Dánsko vlastní Grónsko. Dánsko je spojenec. Grónsko je strategické místo… Jenom říkám, že prezident, který něco ví o kupování nemovitostí, se na to chce podívat,“ uvedl poradce.
Americký prezident Donald Trump uvažuje o nákupu Grónska, autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě. List The Wall Street Journal (WSJ) ve čtvrtek napsal, že bývalý realitní magnát se v Bílém domě s plánem svěřil svým poradcům a pověřil je, aby možnost prozkoumali.
Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivést ruský plyn do Evropy, by kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku mohl nabrat zpoždění. Zahájení činnosti by mohlo být odloženo až o osm měsíců, což si vyžádá dodatečné náklady 660 milionů eur (17 miliard Kč), uvedl ve čtvrtek provozovatel plynovodu.
Pokud Dánsko během několika příštích týdnů neschválí stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách, Rusko možná nesplní termín zahájení jeho provozu.
Středeční dánské parlamentní volby vyhráli podle konečných výsledků se ziskem 25,9 procenta hlasů opoziční sociální demokraté. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen uznal porážku a uvedl, že podá demisi, informovala dnes agentura AP
Mezi téměř třemi stovkami obětí velikonočních teroristických útoků na Srí Lance jsou i tři děti jednoho z nejbohatších mužů Dánska, 46letého miliardáře Anderse Holcha Povlsena. Ten byl s manželkou a svými čtyřmi dětmi v zemi na velikonoční svátky, informuje server BBC.
Dánská policie zadržela 23 lidí po násilnostech v Kodani, které vyvolal nedělní neúspěšný pokus krajně pravicového politika Rasmuse Paludana zapálit korán. Během pondělí to podle agentury AP oznámila policie. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen označil protest za nesmyslnou provokaci, Paludan mezitím na dnešek i na úterý svolal další protestní shromáždění.
Dánská královna Margrethe II. slavnostně otevřela pavilon v kodaňské zoo, který hostí dvě pandy z Číny. Dánsko se tak stává zatím poslední zemí, která je součástí čínské „pandí diplomacie“. Veřejnost bude moci pandy poprvé naživo spatřit od čtvrtka. Před kodaňskou zoo se v době ceremonie odehrál menší protest, někteří lidé měli pandí kostýmy, transparenty a mávali tibetskými vlajkami.
V malém městečku v zemědělské oblasti Jutsko v Dánsku vyroste 320metrový mrakodrap. Postavit si ho tam nechá jako své ústředí módní gigant Bestseller. Budova navržená světoznámým studiem Dorte Mandrup bude nejen nejvyšší budovou v Dánsku, ale i v celé Západní Evropě. O více než deset metrů překoná i budovu Shard v Londýně. „Bude to budova, která Brande zviditelní na mapě,“ uvedl vedoucí projektu Anders Krogh Vogdrup poté, co místní zastupitelé projekt minulý měsíc schválili.
Pokud u nás přijde řeč na prefabrikaci ve spojitosti s cenově dostupným bydlením, asociace většiny lidí jsou jasné. Paneláky. Co když se ale k tématu přistoupí trochu jinak?
V minulých dnech se v Praze napůl v utajení a pod policejní ochranou objevil Flemming Rose, dánský novinář a spisovatel, který před třinácti lety v listu Jyllands-Post nechal otisknout několik karikatur proroka Mohameda, což vyvolalo jak vlnu násilností napříč islámským světem, tak zásadní debatu o svobodě slova v moderní Evropě.
