Česko je v rámci Evropské unie premiantem v přijímání uprchlíků. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel „porazilo“ i Polsko. Otázkou však stále zůstává, kolik uprchlíků v zemi skutečně zůstalo.
Jak se proměňují nálady ve společnosti čtyři měsíce po ruské invazi na Ukrajinu? Podle posledních dat agentury STEM ochota pomáhat ukrajinským uprchlíkům v Česku postupně slábne. V peněžních darech na podporu ukrajinské armády ale Češi zatím znatelně nepolevují. Ukrajinská ambasáda už vybrala na zbraně a vojenský materiál přes 1,2 miliardy korun. Třeba iniciativě podnikatele Dalibora Dědka se pak povedlo jen za poslední týden vybrat 15 z celkově 30 milionů korun na nové drony.
Kristina s devítiletou dcerou přijela z Charkova do České republiky v dubnu. Zbytek rodiny včetně manžela zůstal na Ukrajině. Kristina se ještě stále nevzpamatovala z toho, co prožila. „Byli jsme dva týdny ve sklepě, jen jsme se chodili ráno domů vysprchovat a pak zas zpátky do sklepa,“ popisuje začátek ruské invaze mladá žena a rozpláče se. S dcerou odjela evakuačním vlakem, čekaly na něj dva dny. To, že skončí v Česku, netušila. Dověděla se to v momentě, když vlak přejel hranice s Polskem.
Stát je po dramatické uprchlické vlně z válkou zasažené Ukrajiny mírně „oslepený“. Vláda stále hledá způsoby, jak se dopočítat skutečného počtu uprchlíků a ztrácí přehled i o tom, kde se nacházejí. Zatímco v polovině května hovořily odhady z krajů o 200 tisících běženců, o pár dní později mluvil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) o 280 tisících. Také se ukázalo, že se jich značná část pohybuje neznámo kde. Ministerstvo vnitra poslalo kontroly na 1600 adres, kde se uprchlíci měli zdržovat.
